|
| |
|
|
Samoto, jsi mým jediným a opravdovým přítelem i nepřítelem.
Za nocích hlubokých teskně vyji, v kryptě zakleté přebývám, ta jest mým domovem.
Ta jest mým úkrytem, útěcha lahvičky s morfiem.
Jsem snad bestie zvrácená, že jsem za živa pohřbena?
Ruce zkřížené na prsou, oči podlité opovržením, to jest můj hrob.
Kalná jsou rána pobitá měsíčním leskem, nepatřím do této společnosti, né já nejsem žádný snob.
Jen umírám steskem za každý zmařený rok.......................
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
94.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 4 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.3 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 6 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 32 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
