|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28992 příspěvků, 4550 autorů a 303418 komentářů :: on-line: 13 ::
|
 |
|
:: Ztracená magie (16) - Ten už není náš ::
 Gandalf |
publikováno: 04.03.2008, 16:21
|
| 16. kapitola |
| |
|
|
Kapitola šestnáctá – Ten už není náš
Mojmír Čárymar usrkával ještě horký čaj ze šálku a snažil se působit zcela vyrovnaně a klidně. Možná mu to Baltazar věřil, ale sám sebe neoklame. Je krůček od možného vyhoštění do místa, kam vrátit se by znamenalo riskovat vše, co doposavad získal. A toho se bál.
"Včera jsem měl vzácného hosta," začal Baltazar, hledající cosi ve velké vyřezávané almaře.
"Vzácného? Kdopak tě navštívil?"
"Královský vyslanec," zahuhlal do almary, ve které se již téměř ztrácel. "Donesl mi takový," natáhl se až na dno, "takový zvláštní dopis a myslel jsem," vytáhl několik srolovaných pergamenů, "že bys ho měl vidět, Mojmíre."
Čaroděj odložil šálek a zvědavě sledoval přítele.
"Je v něm něco ohledně té dnešní rady?" Baltazar jen zavrtěl hlavou.
"O tom ani řádka. Ale je tu něco o tobě," řekl s důrazem na poslední slovo a podal jednu z ruliček Mojmírovi, který neochotně přijal.
"O mně? V dopise s královskou pečetí?" Obával se ten pergamen číst.
"Jen se podívej."
Mojmír pomalu roztáhl pergamen a jen letmo prolétl textem. Z několika slov mu v mysli zůstalo jen jeho jméno a pak spojení brzké vyhnanství.
Čaroděj zvedl oči od textu a v myšlenkách prosil přítele, aby mu rychle řekl, co se děje.
"Mojmíre, příteli," přistoupil k němu Baltazar a položil ruku zlehka na rameno (tedy spíše na místo, kde by rameno každý jiný smrtelník měl mít), "já i mí blízcí stojíme při tobě, ale pokud rozhodne o tvém exilu sám král, budeme se muset jeho vůli podřídit."
"Král?" Čárymar bleskově vyletěl z křesla a vznášel se v prostoru. "Co se stalo?"
"Ví o tom. Nevím jak se k té informaci dostal, ale pokud jsi to nikomu jinému neřekl, tak jsme jen tři, kteří to vědí."
"Co vědí?!" Čaroděj nervozitou létal sem a tam, neschopen zůstat na okamžik na místě.
"Nehraj si na hlupáka! Král zjistil, že ztracená magie je tvoje dílo!"
Mojmír klesl k zemi. S otevřenými ústy a nechápavým výrazem zíral na Baltazara i dopis, který nyní začal číst.
"Nic mi do toho není, co tě k tomu vedlo, to ne. Ale neměl jsi to nechat dojít tak daleko. Dnes tě z toho dostaneme. Neslibuji však, že se nám to podaří i v momentě, kdy se do celé věci vloží královská soudní rada."
"Já-" Neměl slov.
"Máš dočteno?" Baltazar podupával pravou nohou, aby dal najevo, že jim nezbývá moc času.
"Vezmi si to," hodil téměř zlostně pergamenem po příteli.
"Schovával jsem ho jen do tvého příjezdu."
"Věděl`s, že mám namířeno do Panteloru?"
"Věděl jsem toho víc, mnohem víc. Tady se nic neutají, Mojmíre. Jako bývalý předsedající rady jsi sledovaná osoba. Každý tvůj pohyb je zaznamenáván. Dokud jsi byl na akademii, byl relativní klid. Ale teď, co jsi v pohybu," ztišil hlas a přistoupil k velikému krbu, "tě sledují ve dne v noci."
"Kdo?" Baltazar krátce přelétl pohledem vstupní dveře a stejně rychlý pohled věnoval i Mojmírovi.
"Smrtonošky," šeptl rychle a vhodil pergamen do ohně. Plameny s chutí olízly králův dopis a během chvilky jej zcela pohltily.
Čárymar nyní prohrával vnitřní boj se svým vlastním svědomím. Moc dobře věděl, že král i jeho přítel se mýlí. Jen on znal skutečnou pravdu, halící jeho úpis. Avšak ani on nedokázal odhadovat, kdo má ztrátu magie z Čarozemě na svědomí.
Kdyby celá věc nebyla tolik komplikovaná, řekl by pravdu okamžitě poté, co si přečetl králův dopis. To ale nemohl. V ohrožení byla akademie, jeho vlastní život, ale především pak osud jeho syna.
"Jak tohle víš? Smrtonošky přeci hlídají jen těžké zločince a velezrádce."
"Obávám se, příteli, že jedno z toho ti teď přilepili královi soudčí na čelo."
"Musím zmizet!" Čaroděj začal poletovat po místnosti, hledající nejkratší cestu ven.
"To by byla chyba," chytl jej za nohu Baltazar a stáhl níž. "Teď naopak musíš zůstat zde a očistit své jméno. Jakmile budeme hotovi s čarozemskou radou, budeme vyjednávat s králem."
"Vyjednávat? Cožpak se s králem vyjednává?"
"Situace si to žádá. V tom dopise se s tím počítalo."
"Chceš říct, že král má pro mě nějakou nabídku?"
"A ne malou. Četl sis ten dopis vůbec?" udiveně pohlédl Baltazar na Čárymara.
"Trochu. Tak co tam stálo?"
"Bude to, řekněme, obchod," pousmál se a mrknul skrz okno na procházející ženu.
"Obchod? Jaký obchod, povídej!"
"Teď ne, už musíme jít," podotkl Baltazar a hlavou pokynul dalšímu procházejícímu radnímu za oknem. "Rada zasedá. Pak to dořešíme."
"Vůbec se mi tam nechce," zavrčel Mojmír a sestoupil až na zem. Natáhl se pro šálek a dopil zbytek chladného čaje.
"Chápu, ale nemáš na vybranou."
Baltazar otevřel ebenovou skříň a vytáhl z ní dva rubáše. Jeden si ponechal a druhý podal Mojmírovi.
"Ty jej ještě máš?" udivil se čaroděj, když spatřil svůj plášť, který však postrádal výložku značící předsedajícího rady.
"Bude trošku zatuchlý, ale cestou se provětrá. Tak pojď."
"Trochu mi to chybělo," pookřál Mojmír a zahalil se do radního stejnokroje.
Oba vyrazili z Baltazarovy pracovny směrem k jednacímu sálu. Cestou se k nim přidávali zbylí členové rady a zdravili se s Mojmírem Čárymarem.
I když měl Čárymar oči na stopkách, nikde už podivného cizince nespatřil. Jen samé známé tváře. Staří přátelé, ale i zavilí odpůrci Mojmírova tehdejšího způsobu vedení čarozemské rady.
"Tak jste se vrátil, Mojmíre," podával ruku již na dálku postarší muž oděný ve stejném plášti, avšak u něj již výložka nechyběla.
"Leopold Potmělý? Je to už doba, co jsme se viděli naposled," usmíval se naoko Mojmír a chladně mu potřásl rukou.
"Ano, to jste ještě býval předsedajícím vy." Úsměv předsedy Potmělého však strojeným nebyl ani trochu. Přímo by se rozchechtal, kdyby nebylo kolem tolik lidí. S jakou trpělivostí čekal na tuto chvíli.
"Tak to gratuluji k vašemu postu. Jistě se dnes ještě potkáme," ukončil Mojmír a spěchal za Baltazarem.
"V to doufám," zabručel Leopold a pleskl po hlavě malého skřeta, který se zaujetím sledoval Mojmírovy kroky. "Ten už není náš," okřikl ho.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
97.4 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 4 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
[ - ] |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 6 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 27 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
