obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska je povídka v citoslovcích."
C. Baudelaire
obr
obr počet přístupů: 2915323 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39437 příspěvků, 5735 autorů a 389997 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Chyťte si skřítka ::

Příspěvek je součásti workshopu: Zítřek
Příspěvek je součásti sbírky / knihy: ....bych nikdy neřekla....
 autor endless publikováno: 10.03.2008, 7:10  
(Adrianovi)
 

- …..a že za okny chodil déšť a že jim hrál jak na píšťaly, a že byli moc ospalí, sotva si….
- A mami? Kdy pudeme pro ty brusle?
- Zítra.
- Určitě?
- To víš že jo. Hned zítra. A spi už….

Každej den se ptám, kdy už bude Zítra. Teta říká, že hned jak vstanu, jen co se jednou vyspím. Říká to teta Markéta, i Ivana a dokonce i teta Dobrovská, co nechce, abychom jí řikali jménem – teda křestním. Říkaj to všechny a neděje se nic. Velký kluci se mi smějou, že jsem pako.
Tvářim se, že mě to nebere, ale jakmile se probudím, zjišťuju, jestli se něco nezměnilo…..ale zejtra bude zas až zejtra – někam to pokaždý uklouzne. Každý ráno je znova dnes a máma nikde.

Doufám, že už vstala. Když jsem ji naposled viděl, ležela pořád ještě v posteli. Ale musí mi přece koupit ty brusle, slíbila to. Vždycky udělala to, co slíbila. I když pak táta křičel a bouchal dveřma a věcma a tak. A i když si pak našel jinou paní, a každej den si s ní smskoval a občas, když si myslel, že spíme, tak s ní volal a řikal věci, který dřív řikal mámě. Ale máma spala a já jsem nespal a slyšel všechno.
Aspoň teda myslím, že volal tý paní, protože strejdovi Jurkovi ani Mírovi by asi broučku a miláčku neřikal. S těma se zdravil Čau vole a Nazdar kámo. A Jak ti dupou králici, to se mi moc líbilo.

Tu noc předtím, než maminka upadla, šel tatínek taky ven. Maminka řekla, že tatínek už nás asi nemá rád, ale že to nevadí, že my se máme rádi. Ale když mi četla pohádku, tak každý druhý slovo nemohla dál. Já už jsem to nechtěl vidět, tak jsem zavřel oči a dělal, že spím. Ale nespal jsem, až potom.

Vzbudilo mě bouchání a kopání do dveří na chodbě. Dveře byly pootevřený, ale nešly otevřít úplně, jen na mezeru. V tý mezeře jsem na chodbě viděl tatínka. Myslím, že se moc zlobil, ale nekřičel už, mluvil potichu a pomalu. Řekl mi, ať si přinesu židli, zavřu dveře a pomalu vytáhnu řetěz z očka. Když jsem to udělal, dveře se rozlítly. Skoro jsem upad na zem, tatínek běžel do ložnice a něco křičel. Nejdřív jsem myslel, že se něco ptá, ale on křičel na maminku. Chvíli bylo ticho, ale pak maminka začala křičet taky. Slyšel jsem bouchání, oba křičeli moc. Vrátil jsem židli do kuchyně a lehl si do postele. Vzal jsem si Spidermana a dal si deku na obličej. Někdy to pomáhá. Oni ale křičeli dál.

Pak jsem se probudil a všude bylo ticho. Maminka spala, z postele jí koukala jen ruka. Chvíli jsem ji držel a pak jsem jí dal ruku pod deku, aby jí nebyla taková zima. Myslel jsem, že tatínek bude taky spát, když přišel až ráno a já si pustím televizi, kde bude Kouzelná školka a Pat a Mat nebo aspoň starý Králíci z klobouku. Ale tatínek seděl v obýváku, kouřil a koukal na vypnutou televizi. Musel jsem přijít až k němu, aby si mě všimnul, měl oči úplně stejný jako ta zhasnutá obrazovka.

Myslím, že velký kluci se pletou, když řikaj, že zítra nikdy nebude zítra. Normálně ne, jasně. Ale jednou se to stane. Maminka už nebude nemocná a přijede za mnou a půjdem vybrat ty brusle. Nesmím zapomenout jí říct, že i když jsem na pokoji nejmenší, ani jednou jsem se nepočural. (Vlastně jsem si jeden večer trošku cvrknul, ale to nikdo nezjistil a do rána to uschlo, tak se to snad nepočítá….). A že kdyby už byla úplně zdravá, chtěl bych zas domů. Že by mi dočetla tu knížku Chyťte si skřítka. Zapomněl jsem konec a tady to nikdo nezná. Ale ty brusle, to už jsem se rozhod. Musejí být stříbrný a modrý. To vím jistě.


 celkové hodnocení autora: 99.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 81 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 116 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 1065 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Raba 09.06.2010, 12:09:27 Odpovědět 
   Sedím v kanceláři o polední pauze a brečím... nemůžu přestat... no comment...
 Werika 05.05.2010, 18:54:32 Odpovědět 
   Nádherné a přirozené, slova plynou sama, jako by vedle mě stálo ono dítě a vyprávělo mi to. Sama jsem ještě v podstatě dítě, ale příběh, ač tak krátký, na mne velmi zapůsobil. Dala bych klidně i nulu, ale bohužel se zde nenacházíí vyšší známka než jedna
 neolepton 07.03.2010, 18:29:23 Odpovědět 
   Co k tomu dodat? Umíš!!! Podle mě máš nárok být redaktorkou ve Společenství profesionálních spisovatelů. Howgh...
 Dani 28.02.2010, 16:25:23 Odpovědět 
   Krásně dojemné dílko. Všechno viděno dětskýma očima. Moc hezké.
 winkk 25.02.2010, 7:24:22 Odpovědět 
   Je to moc dobře napsané. Příběh je hodně silný, dostalo mě to. A ukončeno je to moc dobře!
 La beauté laideronne 29.01.2010, 18:39:24 Odpovědět 
   Hodně poutavé, ten polootevřený konec.... bohužel všichni už všechno řekli... tak jen krásné
 sathutfujzy 15.01.2010, 10:25:11 Odpovědět 
   hustý.
co na to říct.
snad jenom hodně štěstí !
 Zuzka Brouk 23.11.2009, 15:43:25 Odpovědět 
   Tedy musim rict, ze z me smutne nalady me to moc nedostalo...
Kazdopadne je to velmi silny a realisticky pribeh, libi se mi, ze je relativne nedoreceny a celkove zkratka povedeny.
Myslim ze ostatni uz rekli vse co bylo nutne rict.
Davam za 1
 Malý kousek mozaiky 21.10.2009, 13:33:09 Odpovědět 
   K tomu snad ani není co dodat. Smutný a bohužel i reálný...
 Alasea 17.09.2009, 19:33:27 Odpovědět 
   Vyjádřit sílu tohohle dílka půjde jen velmi ztěžka...
 Apolenka 24.08.2009, 22:13:39 Odpovědět 
   Opět sem přicházím, přečíst si tuto nevšední smutnou věcičku, ale ohromuje mě zjištění, že jsem dosud nehodnotila. Ihned napravuji a jdu se znovu pohroužit do myšlenek toho malého chlapce. Mistrně napsáno, žel příběh je příliš smutný.
 Das 24.07.2009, 10:51:50 Odpovědět 
   těžký zásah, po kterém už čtenář nikdy nebude tím, kým býval
 Martí 27.06.2009, 23:01:41 Odpovědět 
   hrozně smutný, ale výborně napsaný. Dávám 1 :o)
 ze dne 28.06.2009, 22:12:03  
   endless: Děkuju...
 MC_Kejml 26.05.2009, 13:40:30 Odpovědět 
   Sad...

Dobrá facka těm, co pořád říkají "já bych chtěl mít jeho problémy..."
Já nevím, prostě tak :)

1
 ze dne 26.05.2009, 13:56:39  
   endless: Díky.
 Rút 21.05.2009, 12:06:21 Odpovědět 
   ten poslední odstavec, to je vážně síla.. Dle mě jen pro silnější nátury.. Nebo možná pro ty, co ještě nemaj děti.. ach jo...
Moc pěkně napsaný...
 ze dne 21.05.2009, 12:21:38  
   endless: Děkuju za oba komenty. Souhlasím, že je to smutné; ale někdy je nutné psát i podobné věci...
 Rút 21.05.2009, 11:59:08 Odpovědět 
   smutný, moc smutný...
 Aki 14.05.2009, 14:04:15 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Aki ze dne 14.05.2009, 13:57:31

   mnojo, po mně tady dneska už taky skoro ani ten pes neštěkne :o) na tebe jsem narazil taky víceméně náhodou... ale asi tě budu muset prolustrovat trochu víc :o)
 ze dne 14.05.2009, 14:11:37  
   endless: No, zkus to. Třeba narazíš na další zajímavé čtení. I když tu mám spíš poezii. Btw. k udržení se v povědomí stačí občas něco odpublikovat. Jakkoliv u některých autorů je to věčný rozpor kvantity s kvalitou.
 Aki 14.05.2009, 13:57:31 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Aki ze dne 14.05.2009, 13:34:09

   a proč by ho měl někdy ztratit? tohle téma bude bohužel nejspíš aktuální pořád...
 ze dne 14.05.2009, 13:59:12  
   endless: .... máš pravdu. Jde o to, že na SASPI převažuje tendence číst novinky a starší texty postupně tiše zapadávají virtuálním prachem (není divu, při tom každodenním objemu produkce nových textů...).
 Aki 14.05.2009, 13:34:09 Odpovědět 
   výborně napsaný... smekám až na zem, paní nekonečná :o)
 ze dne 14.05.2009, 13:54:39  
   endless: Děkuji za Tvůj koment - moc si vážím toho, že text má stále ještě potenciál oslovit čtenáře.
 Miky 05.04.2009, 14:25:26 Odpovědět 
   Tohle je snad nejsilnější text, jaký jsem tady četl. Úplně mě to chytlo za srdce.. (asi ty vzpomínky). Za jedna a přidávám do oblíbených ;-)
 ze dne 05.04.2009, 20:08:40  
   endless: Děkuju za hodnocení i působivý koment. Možná je text takový, jaký je, neb je ze života. Přeju hezký večer i mnoho (pokud možno pozitivní) inspirace...
 Latent_Fay 30.03.2009, 21:13:31 Odpovědět 
   Skoro jsem nedýchala, dokud jsem nedočetla do konce. Ten text má obrovskou sílu a jak jsem se dívala níž, nejsem sama, kdo to obrečel.
 ze dne 31.03.2009, 4:58:43  
   endless: Děkuju za názor a hodnocení.
 cie 21.03.2009, 8:26:17 Odpovědět 
   Myslela jsem to samozřejmě jako pochvalu, ale je to pro mě těžké téma. Tragédiím se vyhýbám, upřednostňuji komedie maximálně melancholicky laděné příběhy. Ve vašem případě se nedalo od čtení ustoupit, chtěla jsem znát pointu. Čtenáře to nemůže nechat chladným. pěkné!!! a až budu moci hodnotit, dám vám za 1!
 ze dne 21.03.2009, 21:49:12  
   endless: Děkuju. Přeju mnoho příjemného čtení zde na saspi a taky hodně inspirace k Tvému vlastnímu psaní!
 cie 20.03.2009, 18:47:16 Odpovědět 
   Mě to rozplakalo...
 ze dne 20.03.2009, 19:30:03  
   endless: To je mi líto.
Pokud ovšem výsledkem toho pláče bylo i jisté prozření, nebyl třeba zcela marný.
 Sethiel 17.03.2009, 13:22:39 Odpovědět 
   Vzhledem k tomu, jak moc se mi líbilo tohle dílo a jak málo se mi líbila většina ostatních, co jsem zde četl, mám pocit, že Ti dlužím větší a obšírnější pochvalu.

Moc se mi líbí, jak používáš ten dětský pohled k tomu, abys nepopsala scénu v celé svojí syrovosti, ale jen naznačila drobné linky. Spolu s tím, jak to prokládáš těmi naivními dětskými myšlenkami to tvoří úžasnej kontrast. Kontrast toho bezstarostného dětského světa, kde nic nemůže ublížit a kde je všechno jen hra, s neuvěřitelně tvrdou realitou. Neuvěřitelně přitom myslím doslova, protože to je přesně to, čeho jsem si hlavně všímal já ... totiž že člověk si při čtení říká, že tohle není možný, tohle se přece neděje, tohle musí být sen nebo mámení. Rozšířený navíc o ten aspekt nevědomosti/neschopnosti přijmout smrt ve světě tak bezstarostně dětském je to zároveň dojemný i ubíjející. Připomíná mi to slepou uličku ... zatím je to dobrý, přece to nějak zvládáme, zkusíme prostě jen jít. A časem se zjistí, že není kam jít, a nedá se vrátit.

Ještě jednou ... vynikající!
 ze dne 20.03.2009, 19:29:08  
   endless: Přiznám se, že mě tenhle koment dík systému minul (kdoví kde děli soudruzi z... chybu). Takže odpovídám s mlým zpožděním - taky jsem to mohla odhalit až za půl roku, na svá stará díla moc nenahlížím... Přesto jsem ráda, že oslovují další a další čtenáře, protože tím splácím část jistého nesplatitelného dluhu... zbytek si halt vyberu ve slepých uličkách. Děkuju moc za koment, jehož si vážím. Moc hezky´s to napsal. A (bohužel) pro hrdiny tohoto příběhu taky výstižně.
 Sethiel 16.03.2009, 12:55:46 Odpovědět 
   Po přečtení jsem došel k přesvědčení, že moje reakce u povídky "17 kg" nebyla přehnaná.

Je to roztomilý, je to smutný, je to nabité emocemi a je to moc hezky napsaný. Vynikající práce.
 Romana Tamová 02.03.2009, 22:38:25 Odpovědět 
   Moc hezky napsané. Kdyby si každý rodič vzpomněl jak se umí dívat dětské oči, hodně věcí by si rozmyslel, než je udělá, nebo vysloví. Bohužel, svět je jiný.
Moc se ti to povedlo, ono cítit je jedna věc, ale dát to cítění na papír... klobouk dolů.
Děkuji.
 ze dne 03.03.2009, 5:06:47  
   endless: Máš pravdu, většinou (v tom lepším případě) vidíme věci ze správného úhlu, až když je pozdě nějak ovlivnit jejich vývoj. Taky děkuju.
 vendeta 10.11.2008, 20:57:06 Odpovědět 
   krásné dílko. závěr je opravdu dobře napsaný. máš můj obdiv za moc hezkou tvorbu
 ze dne 11.11.2008, 4:15:25  
   endless: ... diky. jsem rada, ze se Ti libi.
 mistrovamarketka 10.11.2008, 20:35:17 Odpovědět 
   nemůžu psát hodnocení, pro slzy nevidím... hnusnej zkurvenej svět...
 ze dne 11.11.2008, 4:14:49  
   endless: ... Dekuju za koment a zastaveni u tohoto textu.
 grygarek 09.11.2008, 16:33:32 Odpovědět 
   Je málo těch co si mohou beztrestně dovolit psát : velký kluci, každej den... a podobné famiérnosti v jazyce. K tomu je třeba mnoho let těžké dřiny, aby ti člověk uvěřil, že na to máš právo. Tož tak.
 ze dne 10.11.2008, 1:29:58  
   endless: Dekuju.
 Klára H. 24.10.2008, 18:16:54 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Padrak ze dne 03.10.2008, 11:31:19

   Miluji dramata,ale pouze jsou-li ve filmu.Pokud je to příspěvek o skutečnosti, je to velice hezky napsané.Hrúza však pro ty, kteří to prožili.
 Padrak 03.10.2008, 11:31:19 Odpovědět 
   Je to hrozný. Je to hrozné, že se takové věci dějí. Ale asi bych měl hodnotit dílo. A to je napsané skvěle. Akorát až natolik dokonale, že pro mne "měkkejše," který se bohudík s něčím takovým přímo nesetkal, je to hodně drsné...
 ze dne 03.10.2008, 11:50:30  
   endless: ... přiznám se, že když jsem zahlídla první větu Tvého komentu, tak se ve mně všechno zastavilo. Dík za následující objasnění. A za zastavení. A tak.
Máš opravdu, je to strašná zkušenost. Přeju i přes toto depresivní čtení co nejpěknější den....
 janie 24.09.2008, 21:58:45 Odpovědět 
   ,-(
promin, nemuzu jinak, proste jen sedim a brecim jak mala, snad je to tvou povidkou, snad je to vzpominkami, co se mi vraci z detstvi, snad jsou to obe veci dohromady, co ja vim.. ale zaujme, upouta, je necim jina nez vsechny ostatni tohoto typu, snad svou uprimnosti.. uz toho necham, stejne na ten monitor poradne nevidim, proste u me jedna padesatkrat podrtrzena a misto v oblibenych..
 ze dne 24.09.2008, 22:46:28  
   endless: Děkuju. Cítila jsem se stejně, když jsem ji psala, a ještě hůř, když jsem to před lety žila, a bohužel přežila. Pokud to někoho dalšího oslovilo, jsem moc ráda, jen si přeju jednu jedinou věc - aby se to už nikdy nikomu nemuselo stát.
 Divoká Orlice 24.09.2008, 21:39:07 Odpovědět 
   Musím se přiznat, že jsem se tak trochu poznala v tom klukovi a je to strašně zvláštní pocit to dnes číst očima tý matky. Takže Ti děkuju za hluboký řádek.
 ze dne 24.09.2008, 22:47:25  
   endless: Děkuji. Psala jsem ji pro syna. Aby třeba jednou věděl. (...)
 Faveo 09.07.2008, 14:15:54 Odpovědět 
   Jednoduše, fascinující. Tolik mě to uchvítilo, že nevím co k tomu víc říct.
 ze dne 09.07.2008, 15:48:23  
   endless: Děkuju. Důležité je, že Tě to oslovilo.
 Lollo 06.07.2008, 10:24:00 Odpovědět 
   Tak po dočtení jsem chvíli ztuhla a nebyla schopná vůbec pohybu a teď jsem konečně schopná napsat koment. No není co dodat k předchozím komentářům, je to prostě dojemné a takové dětsky prosté, hezky sepsáno.
 ze dne 06.07.2008, 11:01:30  
   endless: Děkuju moc.
 Vlaďka 27.06.2008, 8:40:21 Odpovědět 
   Uf...mám z toho knedlík v krku. My dospělí se někdy přes naše "velké" problémy nestaráme, jak to vnímají děti. Dobře napsané.
 ze dne 27.06.2008, 9:06:54  
   endless: Díky...za zastavení a vůbec....
 OH 22.06.2008, 12:25:27 Odpovědět 
   se nedá srovnat s te´d, když o tobě minimun vím, je to fakt síla mnohem větší, život zasr...
 kyklop 21.06.2008, 21:35:45 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: kyklop ze dne 21.06.2008, 21:25:07

   Myslím, že na toto téma dalo by se hovořit hodiny a hodiny... člověk se nikdy nepoučí z historie, z chyb druhých...
 ze dne 21.06.2008, 21:37:28  
   endless: To je pravda. Náš základní úkol je poučit se ASPOŇ ze svých vlastních chyb. A i to nám jde občas ztuha.....
 kyklop 21.06.2008, 21:25:07 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: kyklop ze dne 21.06.2008, 19:21:13

   Tak to mi je tě líto... někde jsem četl to to : manželství je z dob kdy se lidé dožívali 30 tak jakou má dnes šanci vydržet manželství když se lidé dožívají 80 a více let? A ikdyž se milují pořád, smrt si příde pro každého jindy a ten druhý znovu trpí o mnoho let více...
 ze dne 21.06.2008, 21:28:07  
   endless: Asi je to fakt.... blbé je, že rozhodnutí zásadní pro zbytek našeho života činíme v době, kdy máme minimum zkušeností a soudnosti..a následky pak nenesem jen my, ale i naše děti....
 kyklop 21.06.2008, 19:21:13 Odpovědět 
   Opravdu krásné mám z toho vlhké oči, moji rodiče se rozvedli když mi byli tři a tak se dokážu vcítit do toho malého dítěte...
 ze dne 21.06.2008, 21:17:34  
   endless: Díky za hodnocení. My se bohužel nerozvedli.
A blbě to dopadlo......
 Cyrano 17.06.2008, 15:35:36 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 17.06.2008, 11:34:23

   A kdo by chtěl usínat? Já mluvil o takových těch pauzách mezi tím krásným! A po těch příbězích by člověk na to zas vlítnul a vychutnával si o z té hezčí stránky! Ale vyprávět umíš a hlas by byl asi taky docela příjemný...
 Cyrano 17.06.2008, 11:34:23 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 17.06.2008, 10:56:17

   Poezie a próza, víš? A to další jsou ty koláže, třeba kuře v tubě!;o)))
Jinak umíš moc hezky vypravovat! Kdybys byla moje, musela bys mi v pauzách mezi -no, však víš! /Pokud by nějaké vůbec byly!;o)))/ něžně šeptat do uoška nějaký ten příběh, šumná Šahrazád!;o)))
 ze dne 17.06.2008, 11:37:39  
   endless: ...akorát, že většina těch příběhů jsou docelasmutný historky. u toho se špatně usíná....
 Cyrano 17.06.2008, 10:56:17 Odpovědět 
   Moc hezky se to čte! Jsem mile překvapen a i když už k Tvému nespornému vítězství nemohu přispět, přesto můj bičík může možná být vítaným povzbuzením do další tvorby! Co si myslím o Tvém obojživelném talentu /tedy nepočítám-li i ty Tvé další aktivity/ už nebudu opakovat, ale asi to již není třeba! Vždyť víš! Ataque hodně štěstí a inspirace...;o)
 ze dne 17.06.2008, 11:15:16  
   endless: Děkuju za komentík.... jsem moc ráda, že se Ti to líbilo. Asi si domyslíš, o kom to je. A propos - obojživelný talent? já jsem štír, ne čolek ,-)))
 Vanessa Kuzníková 02.06.2008, 12:29:50 Odpovědět 
   Líbilo se mi to, sice pohled malého dítěte co mluví nebo spíš myslí jako dospělák je zvláštní, ale to je na tom to zvláštní. Maminka už asi nepřišla co?
 ze dne 02.06.2008, 13:17:49  
   endless: V příběhu ne. V realitě to dopadlo trochu jinak, těžko ale říct, že líp. Máš pravdu, není to ani čistě dětský ani dospělácký jazyk. Každopádně díky za zastavení a hodnocení.
 kalinka 22.04.2008, 13:56:07 Odpovědět 
   Fíha, dost jsi mě překvapila mladá paní:o) Takže za jedna i ode mě.
 ze dne 22.04.2008, 14:28:43  
   endless: Díky. Si počteš. Co ten Šrapnel, víš už něco? Docela bych šla.
 Tuax 20.04.2008, 22:25:27 Odpovědět 
   Pěkně napsané. Líbilo se mi nenasilné vedení příběhu očima chlapce, bez nějakého přikrášlovaní. Jen by mě zajímalo, kolik mu tak asi bylo let. Protože mi přišlo, že některé věci by už chápat mohl. On dění kolem sebe přijímal tak jak to šlo, tiše pozoroval a myslel na své touhy, ale nepřemýšlel o dění okolo. Takže byl asi velmi mladý čtyři, pět let?
 ze dne 20.04.2008, 22:31:48  
   endless: Díky za zastavení, máš dobrý postřeh. Je to psáno z pohledu pětiletého kluka.
 jackiesparrow 13.04.2008, 9:06:28 Odpovědět 
   Přišlo by mi moc povrchní dát ti jenom jedničku k takovému dílu, a tak se pokusím ti sem něco smysluplného ještě napsat. :)

Když jsem četla tvoje dílko, dokonale barevně jsem si představovala, jak to v té rodině mohlo být všechno krásné, kdyby se nestala jediná věc...

Něco moc podobného jsem nedávno já cítila sama v sobě... Myslím, že mne tvoje dílko trošku nasměrovalo a utvrdilo mne v tom: "Naděje stále zůstává." I když to říká malý klučina, který o světě nemá ucelený názor, je to velká pravda. :)

Možná bychom se doopravdy některé věci měli od těch maličkých bytostí přiučit, nebo aspoň připomenout. :)
 ze dne 13.04.2008, 12:26:51  
   endless: Jackie, děkuju za známku i hodnocení (přiznám se, že občas dám POUZE jedničku právě tam, kde mi text jako takový vyrazí dech a vezme jaksi vítr z plachet...takže bych samotnou známku rozhodně nepovažovala za porchní...). Jak už jsem psala v předchozích komentářích, tenhle text je hodně osobní a vždycky mě znova dojme, když ho někdo pochopí a ocení. I když na některé věci už je pozdě, máš pravdu, děti to vidí čistě a pravdivě. Kéž by to mohlo s člověkem zůstat po celý život....
 MrsSelfDestruct 10.04.2008, 13:59:44 Odpovědět 
   to je smutné, připomína mi to způsob myšlení mého malého bratra a dá se do toho vcítit... sakra, nejsem dobrý kritik ani chválič... zásadně nekritizuju, protože moje psaní stojí za shit... a pochvaly, ty my taky vlastně nejdou, neumím je napsat... ale kdybych uměla, tak bys tu měla jednu dlouhou, krásnou a srdceryvnou pochvalu ! :)
 ze dne 10.04.2008, 14:26:43  
   endless: Z toho si nic nedělej, já myslím, že jednička je docela výmluvná...takže děkuju za zastavení a hodnocení. JE to smutný, psala jsem to o lidech, který dobře znám....
 Jeňýk 08.04.2008, 18:30:00 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Jeňýk ze dne 08.04.2008, 17:35:26

   V tomto případě se nejedná o držení palců, vždyť jsi byla soupeř (tak dalece schzofrenní ještě nejsem:-), ale o mé přirozené a vždy neomylné věštecké schopnosti kombinované s vytříbeným vkusem. :-D
 ze dne 08.04.2008, 18:34:24  
   endless: A sakra. Škoda, že byl asi chatrný kurs, mohl´s na tom vydělat ,-) Výsledky příštího ws s Tebou zkonzultuju ,-)
 Jeňýk 08.04.2008, 17:35:26 Odpovědět 
   Gratuluji. Zvítězilo po zásluze. :-)
 ze dne 08.04.2008, 18:12:41  
   endless: Děkuji moc, ať už je to ze čtenářského hlediska i Tvoje zásluha anebo nikoliv .-) I držení palců se počítá.
 Axis 22.03.2008, 22:19:06 Odpovědět 
   Myslím, že je to fakt dobře napsané, to hlavně. Čili známkuji za jedna. Podružné je, jestli je to zároveň taky šokující.

ALE - dle dalších věcí i komentářu se mi endless zdáš nějak programově depresivní! Buď tě něco nedávno potkalo (a pak to přejde, lidi vždy všechno přejde, jen to někdy chvilku trvá a nestojí to zrovna za moc...) a nebo je to póza - a na tu bych se vykašlal :-)
 ze dne 22.03.2008, 22:30:22  
   endless: p.s. V každém případě dík za známku ,-)
 ze dne 22.03.2008, 22:28:38  
   endless: Ad potkávání - pohromy, které nás potkají nejsou to nejhorší, co může nastat. Podstatné je, co po nich zůstane v nás. Těžko říct, co přejde a co ne. Uznávám, že jsem depresivní, možná jsem rezignovala na možnost pojmout věci jinak a tma a smutek jsou pořád snesitelnější nežli to ostatní.
Jestli to ale působí jako póza, možná bych se měla vykašlat na všechno obecně.
 Kaileen 21.03.2008, 19:02:11 Odpovědět 
   Já jdu trochu s křížkem po funuse, ale četla jsem to až teď. Je to fakt dobrý, hodně to připoutá, i když je to smutné. Nevím, jestli se to slovo hodí, ale paráda.
 ze dne 22.03.2008, 11:10:42  
   endless: Nevím, jestli se to hodí,......ale jsem ráda, že se líbilo. Dík.-)
 Hanulka222 15.03.2008, 10:31:29 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Hanulka222 ze dne 14.03.2008, 20:05:25

   kéž by to byla pravda... hodně životů by se tím změnilo...
 ze dne 15.03.2008, 10:48:10  
   endless: Já vím, že realisticky vzato bych to v tom případě měla asi publikovat někde úplně jinde (....). A lidi s určitou strukturou osobnosti to asi stejně nepochopí,....ale nikdy nevíš, to je fakt.
 Hanulka222 14.03.2008, 20:05:25 Odpovědět 
   Páni, to je bezvadný vyprávění :-) Až tedy na ten kontext, hluboký a smutný... Snad jsi mě pochopila... Za 1...
 ze dne 15.03.2008, 10:22:31  
   endless: Já myslím, že ta známka tomu dává dostatečný kontext. Díky. Jsem moc ráda, že se to líbilo. Pořád mám takovou naivní představu, že když se o podobných událostech bude víc mluvit, třeba se tím něco změní....
 JenniferBlack 14.03.2008, 17:17:40 Odpovědět 
   A ještě jsem zapomněla dodatek - Damien Rice - 9 Crimes ... s tímhle songem to přečíst jedním dechem a dojmy ještě větší:)
 ze dne 15.03.2008, 10:20:59  
   endless: Díky, moc si vážím, že to lidi oslovuje. Damien Rice? Neznám, najdu, zkusím .... ,-)
 JenniferBlack 14.03.2008, 17:12:04 Odpovědět 
   Vzalo mi to dech, vzalo mi to slova... Nechci říct, že mě to rozbrečelo nicméně hodně mě to dojalo. Nabouralo to mé pocity a zanechalo opravdu velkou stopu, myslím že tohle budu rozdýchávat ještě hodně dlouho. Brilantní (to slovo zní tak vznešeně, že je pro tento případ nejvhodnější)
 Te Bi 13.03.2008, 9:53:24 Odpovědět 
   Eh, co říct... Ráda bych nechala mluvit třeba výraz v tváři, ale to asi nebude technicky možný, takže musím nechat mluvit známku, což mi v tomhle případě připadá naprosto nedostačující... No, omlouvám se.
 ze dne 13.03.2008, 10:59:08  
   endless: Neomlouvej se. Děkuju...!
 Rikitan 12.03.2008, 16:06:16 Odpovědět 
   Úžasné. Tohle se mi opravdu moc líbilo. Líbilo se mi, že, i když ten chlapec zažil hodně zlého, vyznívá ten přízpěvek nadějně. Jen aby ta naděje nebyla marná...
 ze dne 12.03.2008, 20:23:56  
   endless: Víš co se říká o naději..... kdyby nic jiného, už aspoň vím, jak končí ta básnička.
 Eillen 12.03.2008, 14:20:44 Odpovědět 
   Já nemám slov. Úplně mi to vyrazilo dech. Nic jiného, než jedna nelze dát.
 ze dne 12.03.2008, 15:25:28  
   endless: Díky moc.
 Raain 11.03.2008, 17:15:24 Odpovědět 
   Teda pani!... vim, ze se budu opakovat, ale nemam slov a nic vhodnejsiho nez - opravdu síla - me bohuzel nenapada!!
 ze dne 11.03.2008, 20:14:24  
   endless: ...vzhledem k tomu, jakou známkou jsi tu "sílu" ohodnotila, tak moc děkuju ,-)
 synthetic darkness 10.03.2008, 23:48:07 Odpovědět 
   Teda. Opravdu silný příběh.
Z podobných textů vždycky strašně mrazí, protože tohle se bohužel doopravdy děje...
Nicméně je to zajímavé zpracování zítřka/nezítřka.
 ze dne 11.03.2008, 6:39:26  
   endless: Díky....
 OH 10.03.2008, 13:44:10 Odpovědět 
   Zdar, uf to je soda... Super napsaný!
 ze dne 10.03.2008, 14:29:29  
   endless: Dík, že ses zastavil.
 Tlapka 10.03.2008, 13:15:24 Odpovědět 
   Pěkné :) Dobrý nápad. Trochu mi to připomíná heslo "K čemu mi je, že zítra bude líp, když pokaždé, když se probudím, je dnes?!"
 ze dne 10.03.2008, 14:28:41  
   endless: jo -a dík za známku.
 ze dne 10.03.2008, 14:27:53  
   endless: To možná taky....ale podstatou je příběh toho kluka, upnutýho na zítřek, kterej nutně musí přinýst řešení.... aspoň podle jeho představy. A ta nevýslovná hrůza mezi řádky, že tenhle příběh už žádné tzv. řešení nemá. Že není žádné ZÍTRA. Ani zítra, ani pozítří. nikdy.
 paryba 10.03.2008, 12:27:49 Odpovědět 
   Tak tohle je naprosto super.
 ze dne 10.03.2008, 14:29:02  
   endless: Díky.-)
 Šíma 10.03.2008, 10:42:05 Odpovědět 
   Tak tohle je síla! Jedna! ;-)
 ze dne 10.03.2008, 11:48:38  
   endless: Dík za koment i známku. Doufám, že už brzo budu mít možnost přečíst si Tvůj příspěvek ve ws.... *-)
 Bilkis 10.03.2008, 7:24:53 Odpovědět 
   Hodně silné, pěkně napsané. Zapůsobilo to opravdu velmi. Prostě Jedna!
 ze dne 10.03.2008, 7:59:14  
   endless: dík za koment i hodnocení.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Měneznáš
(8.10.2019, 16:27)
Sakkas
(8.10.2019, 08:19)
Faithy Rocks
(7.10.2019, 15:24)
Wiktoria
(7.10.2019, 15:00)
obr
obr obr obr
obr
04 Kde se stala...
Eliota
Výlet
Nikis
Naděje pro hříš...
Totenherz
obr
obr obr obr
obr

PRIEPASŤ
Devona
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr