|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28992 příspěvků, 4550 autorů a 303419 komentářů :: on-line: 13 ::
|
 |
|
:: Jsem malíř černých snů ::
|
| |
|
|
Bílý papír, černá tempera. Kastelán zaklel mi půlnoc. Půlnoc mou. Tak končí černá pohádka o vlku a vlčím úsvitu. Neslyšíš to? Kolem trsů trav, kolem koňských kopyt, kolem krkavčích mláďat, kolem vzrostlých vrb, kolem zemského jádra - jsem se zjevil já. Nikdy nekončící epizoda byla rozehnána kusem blbýho papíru s datem a razítkem, které neznamená vlastně vůbec nic.
Vítej, bratře; vítej, sestro; vítej, poslední halíři v kapse. Vítr fouká v kalamitu. Výzkum říká, že svět je krásně v louži ponořen a lichá pravda je obratníkem kosočtverce. Nazdar brácho, vítej ve světě louží a kaluží plných krve, které nesou známku mou. Potulní hoši bloudí tmou a zima vlahá píše na kus cáru. Ruku vede černá tempera. Je nádherná a temná. Tak temná jako noc, která píše svou závěť temnější než středověk.
Papír saje nádechy černých plic kypřících bílou naivitu. Kerosinová kapka vplula do malby na tvém srdci. Uprostřed Bermudského trojúhelníku zjevila se nová postava, která nápadně připomíná minulost ještě nedávnou. A mocné pařáty natahují se a chňapou po tvém zakleslém srdci uprostřed skalistých hor, kde nejvyšší metou je smrt. Našeptávání ďábla… Na kusu papíru jeví se mi svět jako černé pačmáky vně bílé naivní parareality. Kusé informace stačí, do úplné pravdy zabředla jen šedá, která došla během podzimu a zimy.
Pár prázdných flašek od vína, pár prázdných krabiček od cigaret a zbyl jen špinavý flek na podlaze, která těšila se čistoty jen pár dní. V bytě prázdném se zatmělo a já tiše kutím malbu temnou. Černé zahrady, černé aleje, černé pahorky, černé střechy blízkých domů…
Krása, krása, krása… Promítá se jako na kolovrátku, který spředl přízi svou. Tak jsem tu, ty blázne a čekám. No co… Mám taky jenom strach a jsem taky jenom člověk, který ztrácí jistoty a životní bílou. A ty jsi opilý soumrak, z kterého zase neprší bílé kapky deště… Dnes ne a maluju jak šílenec obraz svůj dál…
Jsem malíř černých snů a ty jsi má oběť. Jak smyčec sjíždí po strunách, tak maluje ruka má. Na stráních běhá černý mráz. Pod střešními taškami je tma. Uprostřed průčelí vychází temný měsíc v rouchu zatmění.
A tak se stalo, že jednoho krásného dne malíř domaloval obraz, který byl celý černý a nenašla se na něm ani kouska bílé barvy, ani škvírečka, ani píď, ani nit – no prostě nic. Jen černočerná tma, která halí vše do svého závoje, který zatemnil očka skřivanům, laňkám, kapradí, mechu i listí a vzniklo mistrovské dílo, které nadchlo svět, který už nikdy nespatřil onu bílou barvu…
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
95.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 5 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 8 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 19 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
