obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Dobré dílo poslouží jako potrava pro duši, špatné i jako podložka nohy stolu."
Pavel Sečkář
obr
obr počet přístupů: 2916102 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39836 příspěvků, 5847 autorů a 393429 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Samota ::

Příspěvek je součásti workshopu: Zítřek
 autor Eillen publikováno: 13.03.2008, 14:59  
Nikdy nevíme, co nám zítřek přinese. Může to být bolest, strach a samota. Nebo to může být dlouho očekávané odpuštění a ujištění o tom, že vina není tak veliká jako se nám zdálo dnes.
 

Seděla v potemnělé místnosti a plakala. Již dlouho zadržovala své slzy a dnes jim nedokázala poručit a proto je nechala volně stékat. Bolelo ji pomyšlení na to, jak by se cítil, kdyby ji tak viděl. Určitě by ji objal a řekl, že není důvod plakat. Že má být silná a vzchopit se. Ale ona nemohla. Nebo nechtěla. Vždyť to bylo jedno. Všechno už bylo jedno. Chtěla jen umřít a mít od všeho klid. Hlavně od svého svědomí.

"Bože, Roberte, kéž bys tu mohl být se mnou. Je to moje chyba. Tak moc bych si přála, abys věděl, že jsem to nechtěla. Teď se budu do srmti trápit," povídala stínu v místnosti, jako by to byl její přítel.

"Já si nepřála, aby se ti něco stalo. Ostatní mi to vyčítají, ale ty musíš vědět, že za to opravdu nemůžu. Já tě milovala. Víc než svůj vlastní život. Proto jsem tě musela nechat jít. Vždyť jsi měl dítě. To, které bych ti já nikdy nemohla dát. A kvůli mně si ho nemohl vídat," mluvila dál a nevnímala otevírající se dveře.

"Víš, nemohla bych snést pomyšlení, že tvůj syn vyrůstá bez otce a to jen kvůli mně. Ne, ty bys mi to nevyčetl, vím to. Ale ona? Ta by mi to neustále předhazovala. Vždyť ty ani nevíš, že za mnou byla. Vydírala mě. A já hloupá na to přistoupila." Dveře se zavřely, ale ona stále nevnímala.

"Víš, asi jsem si myslela, že láska k tvému synu ti pomůže překonat bolest z našeho rozchodu. Věřila jsem, že jsi silný. A teď vím, že tomu tak není. Proč jsem to nevěděla předtím? Proč?"

"Alice, přestaň se už trápit. Pojď prosím se mnou. Pryč z toho místa, které ti ho stále připomíná," prosil muž, který předtím vešel do místnosti. Alice ho však nevnímala. Stále sledovala ten stín v rohu místnosti.

"Nezasloužím si žádný z dárků, které jsi mi dal. Skoro všechny jsem ti už vrátila. Teď bych měla i ten poslední." Narovnala se a začala rozvazovat šátek na svém krku.

"Alice, on tu není. A ty to víš. Musíš se mnou odejít. Alice! Sestřičko," zašeptal poslední slovo ten nezvaný muž a ona si ho konečně všimla.

"Pavle? Co tady děláš?" zeptala se zmateně. "Vůbec jsem si nevšimla, že bys vešel. Asi jsem byla zabraná do úklidu. Tohle je poslední místnost. Pak už se bude moc nový majitel nastěhovat." Pavel ji překvapeně sledoval. Chápal dobře, že si nepamatovala nic z toho, co říkala a dělala v posledních minutách? Začal se o ní bát.

"Alice, pojď. Já to zítra dodělám. Musíš si odpočinout." Uchopil ji za ruku a vedl ji ke dveřím. Než vyšla ze dveří, upustila šátek, který celou dobu držela.

Pomalu se snesl do tmy, jež v místnosti nastala. Nikdo proto nemohl přečíst slova, jež na ně Alcie vepsala.

A každý měsíc pošlu polibek pro odpuštění


 celkové hodnocení autora: 91.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 4 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 9 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 38 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Jackie Decker 17.03.2008, 15:07:07 Odpovědět 
   Krásné, smutné... Přesně podle mého gusta, moc se ti to povedlo :-)
 ze dne 17.03.2008, 15:55:50  
   Eillen: Podle tvého gusta? to jsem ráda. A děkuji za známku
 JenniferBlack 14.03.2008, 18:27:03 Odpovědět 
   Připomíná mi to můj vlastní styl psaní. Takže jsem to pochopila moc dobře:) Jedna
 ze dne 14.03.2008, 22:06:30  
   Eillen: Jsem ráda, že můj styl psaní není ojedinělý a někdo se s ním ztotožňuje. Díky moc.
 endless 13.03.2008, 20:42:54 Odpovědět 
   Všechny zítřky jsou nejisté.... asi taq.
 Šíma 13.03.2008, 17:08:02 Odpovědět 
   Souhlasim s Bilkis! ;-) Zajímavé to bylo... Jednička (s chloupkem)
 ze dne 13.03.2008, 18:10:21  
   Eillen: Díky, i za ten chloupek :-)
 Bilkis 13.03.2008, 15:10:01 Odpovědět 
   Pěkné, procítěné. Já si v tom to zítra jasně našla. Sice ti tam sem tam ujel nějaký překlep, ale to se nepočítá. Opravdu moc se mi to líbí! Dávám Jedna. :)
 ze dne 13.03.2008, 15:12:46  
   Eillen: Bilkis, díky moc. Já si poslední den říkám, že tam to zítra asi ani vidět není. A to, že ho tam vidíš, to mě těší. Ještě jednou díky :-) za komentář i známku
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
YellowSkye
(29.7.2022, 08:38)
IndigovaRuze
(24.7.2022, 09:11)
Bath
(14.7.2022, 15:52)
Personal Mastery
(8.7.2022, 13:20)
obr
obr obr obr
obr
Variace na milo...
ruvenkohen
Posel smrti V: ...
Lukaskon
Sličná žena
Akras
obr
obr obr obr
obr

Con los Colegas - 13. kapitola...
Wheelies Devotee
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr