obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Ženy jsou jako sny - nikdy nejsou takové, jaké bys je chtěl mít."
Luigi Pirandello
obr
obr počet přístupů: 2140588 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 28992 příspěvků, 4550 autorů a 303420 komentářů :: on-line: 13 ::
obr

:: Slunce již nikdy nevyjde ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Neuróza
 redaktor m2m publikováno: 13.03.2008, 10:40  
Mikropovídečka sepsaná během dvaceti minut a věnovaná především jednomu z vás, bez nějž by nejspíš nevznikla. Takže, Kubo, díky ti.

Doporučuji poslechnout i inkriminovaný song...zde:
http://www.youtube.com/watch?v=jaxNnoKrK9o
 

Once is enough, trial is alone.
Grace fall into us.
All through the night,
father I crawled.
Sun of my soul be revealed.
Walking amongst the stones
from the sky,
feeling their rhythm wash over me.



      Stál jsem tam a jen to pozoroval.
      Mocný soudce máchl kladivem, lhůta uplynula. Setmělo se, černé nebe zakrylo všechny hvězdy i Měsíc.
      Stál jsem tam a jen pozoroval. Jak se z černých útrob zničeného nebe plazí ohně, malá oranžová světélka, jak se plazí k zemi.
      A já tam jen stál a pozoroval.
      Jak se duše všeho živého zjevují, jak vylézají na povrch, jak se z odvážných stávají zbabělci, jak se z velkých slov stávají malá uplakaná písmenka.
      Jak všichni vycházejí ven, jak všechno vychází ven a nerozhodnými krůčky jde naproti těm kamenům. Z nebe.
      Jen jsem tam stál a cítil jejich rytmus, jak mě omývá, jak mě hladí a jak z mého těla vytahuje veškeré sluneční paprsky mého života.

      Stál jsem tam jako socha z mramoru, tak překvapivě prázdný, lehký, nicotný. A proti mně se sunuly červené a oranžové kamínky, padaly z nebes jako drahokamy z utržené šňůrky.
      Jen jsem tam stál.

      Obřad podivného boha války.
      Všechno ničil, živé, ukládal mne do mrazivého spánku, ukládal mne do své náruče.
      Jenom jsem tam stál a sledoval, jak kněží tohoto boha zvedají paže k černému nebi, které krvácelo z mnoha ran, červená a oranžová krev skapávala na mou tvář, na naše tváře, jenom jsem tam stál a nechal se unášet rytmem padajících kamenů. Kamenů z nebes.
      Vztáhl jsem k nebi ruce, prsty jsem se natahoval po černých mračnech, nechával se ovívat větrem a listovím, poslouchal tiché šumění ptačích křídel, jen jsem tam stál a čekal, až se řeka, nad níž jsem se tyčil ve své velikosti mramorové sochy, naplní ohněm a strachem.
      Toto je řeka, v níž plane náš život, náš strach, do níž kanou naše slzy, v níž se topí naše zčernalé duše, toto je náš poslední výdech, než upadneme ve věčné zapomnění vlastního nebytí, toto je poslední chvíle, kdy si můžeme uvědomit vlastní existenci a toto je konečně ta chvíle, kdy šílený bůh chaosu a války udeří na naše životy.

      Bylo na tebe ukázáno, nevidíš?
      Bylo na tebe ukázano, nevidíš?
      Vztáhni ruce a modli se, poslouchej z posledních sil šumění ptačích per v listoví, naposledy se nadechni a sleduj to černé nebe, které rozřízly ohnivé šípy z nebes, vztáhni ruce a dýchej, naposledy, nech se unášet řekami strachu, které jsi chtěl přeplavat, však plav! Nemůžeš přejít na druhou stranu, uvědom si svou vlastní tíhu a jen stůj a sleduj to nebe, které jsi zakrvácel vlastní rukou, otevři dlaně a chytej do nich rubíny z kamení a ohně, otevři oči a vnoř je do oranžové černoty padajícího kamení.
      Stůj a poslouchej…

Rite of this waring god.
Destructive, alive, frees you now.
Rivers of fear, don't you know?
Vigil of faith stills you now.
You've been shown over and over,
don't you know?
You've been shown over and over,
don't you know?


      Jen jsem tam stál a poslouchal tu hudbu smrti.
      Mocný soudce máchl kladivem, lhůta je ukončena, již ji neprodlouží.
      A nebe nade mnou krvácelo, sypalo mi do náruče oheň a kamení, padaly mi do vlasů, očí, nosu, úst, naposledy jsem dýchal, stál jsem na okraji zídky nad řekou plnou prázdných duší a ohně a strachu, v němž se všechny ty sluncem ovíněné bytosti topily, vztahovaly ke mně ruce a já k nim, topil jsem se s nimi, ale dýchal jsem, oči zavřené, dlaně rozevřené, pálilo mě v nich.
      Padaly mi do nich kameny. Z nebes.
      A já tam stál a jen to pozoroval.
      Jak padají kameny z nebes.




Neurosis, Stones from the Sky
(A Sun That Never Sets, 2001)








© Chemist, 2008


 celkové hodnocení autora: 99.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 13 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 38 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 81 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šimon Pecháček 31.03.2010, 19:54:17 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Šimon Pecháček ze dne 31.03.2010, 0:50:50

   :D to s tebou souhlasím. A mám pocit, že to je i dokázáno...
No a gothické melodie mi přiletí k uším jen tehdy, když v podstatě nemám co poslouchat. Epic metalových skupin, který jsou opravdu epic (porovnávám to s Nightwish :D ), je zoufale málo. A tak se snažím zvyknout i na něco temnějšího a gothičtějšího.
 Šimon Pecháček 31.03.2010, 0:50:50 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Šimon Pecháček ze dne 31.03.2010, 0:20:28

   Já si v depresívních melodiích přímo libuju.
Je to tím, že depkójzní hudba mi deprese odhání, někdy se, pravda, stane, že to přeženu a naopak to depky přinese, ale jinak mi pomáhá :)
Ne nadarmo poslouchám Tristaniu... ale jen chvilkově, jinak by mě z ní šiblo :D
No, to už je trochu od tématu, ale když ti to nebude vadit, o hudbě můžeme klidně pokračovat, protože mě to baví :D
 ze dne 31.03.2010, 16:57:55  
   m2m: Všeobecně se považuje za fakt, že lidé, kteří poslouchají metalové odnože, jsou vyrovnanější a více odolní vůči nějakým negativistickým náladám.
I u mně to funguje tak, že když mám depku, pustím si něco pro ostatní depkoidního... a je mi hned líp.
Jinak gothicovské odnože metalu příliš nemusím ·.)
Resp. vůbec je nemusím.
 Šimon Pecháček 31.03.2010, 0:20:28 Odpovědět 
   Správná depkójzní atmosféra navozena jak písničkou, tak opět bezchybných textem a pokud to byl tvůj účel, jak předpokládám, povedlo se ti to dokonale.
Není na místě žádná jiná známka, než 1.
(Btw - okrajový dík za objevení kapely na depky :D )
 ze dne 31.03.2010, 0:26:22  
   m2m: Neurosis jsou naprosto geniální kapelou a nejsi první, kdo říká, že jsou depresivní... a já s tím upřímně nesouhlasím ·.)

Jo a btw, děkuju!
·.)
 Kondrakar 25.05.2008, 19:05:09 Odpovědět 
   Nevím co říct, snad akorát že je to velice pěkné. Má to svou atmosféru, která působí na čtenáře.
 ze dne 25.05.2008, 23:02:46  
   m2m: Děkuji Ti mnohokráte :-)
A strašně moc.
 Te Bi 18.03.2008, 16:57:40 Odpovědět 
   Jasný, tak zase si mý představy úspěšně uvrhl kamsi do časů, kdy už globalizace neví kudy kam... Tam a ještě dál, dál za pojídání radioaktivní krupice. A právě tady se vždycky cítim ztracená, nedostatečně plastiková a zcela konsternovaná tím zvláštnim mysticismem, kterej teče ve žlutejch řekách a já prostě naprosto a prostoduše nechápu, jak ho tam Tvůrce mohl tolik nacpat. :)
Jo, a s písní vážně ještě lepší. - Časově se do ní vlezly tak dvě přečtení plus mínus kus.
Nebudu pitvat, rozebírat apod., ale co si neodpustim - "oranžová černota..." - to je... NĚCO. I když racionální stránka neví, co ten zbytek na tom tak nadchlo. :)
Měj se!
 ze dne 18.03.2008, 18:11:06  
   m2m: Uffffff.

Promiň mi tohle citoslovce...ale hrozně krásně se Tvůj komentář četl :-)
Až mi z něho mrazilo.

Děkuju moc za to, i za přečtení, i za tu kulihravou známku :-)
Díky.
 OH 14.03.2008, 12:58:50 Odpovědět 
   Zdar, pořád mi nějak nejde z hlavy komentář, který jsem níže napsal. Měl jsem na mysli, že stavění pomníků autodestrukci mě vždy nakopne. Zkušenosti a nejen moje s touto stránkou lidské psychiky, nedáli se na ni pozor, jsou dosti drsné a v důsledku pro život ničivé. (No tak to jsem ten komentář níže asi ještě vylepšil...)
 ze dne 14.03.2008, 18:41:13  
   m2m: Tos to teda vylepšil :-)

Tak já to zkusím říct, jak jsem to myslel.

"Ať si člověk udělá, co chce, aby ovládl celý život, celou planetu, mocný soudce, matka příroda, bůh chaosu a války atd., stejně máchne kladivem a ukáže na něj."

:-) Snad to není autodestrukce, snad tu nejde o pomník, snad tu nejde vůbec o lidskou psychiku :-)
 Samareth 13.03.2008, 21:22:05 Odpovědět 
   Opět jen zírám na obrazovku s ústy dokořán a koukty jemně zdvyženými v nevědomém úsměvu. Je to geniální. Víc slov nemám, bude ti to muset stačit.
Jediné co mě překvapilo, je že posloucháš Neurosis, to jsem doopravdy nečekal. Ve chvíli kdy jsem periferním viděním spatřil slovo oné, mojí velice oblíbené kapely, jsem si ji pustil a směle se dal do čtení. Překvapil jsem mě, kamaráde.
Jen tak dál.
Zatím.
 ze dne 13.03.2008, 21:51:29  
   m2m: Ahoj :-)

No, slůvku "geniální" bych se bránil :-)
Koneckonců za to můžou Neurosis, jejichž text mě přímo vybídl. A taky za to může - ano, ukažme si na něj prstem!!! - duddits, který mi, tuším někdy v srpnu/září 07, tuhle kapelku představil a já musel, prostě musel, začít Neurosis poslouchat.
A tak se mi objevila doma celá jejich diskografie v krásných obalech a já mohl poslouchat.
Inkriminované album považuju za nejlepší :-)

Děkuju za návštěvu...a třeba jednou se něco objeví :-)
Díky moc i za komentář a přízeň :-)
 Hanulka222 13.03.2008, 20:09:11 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Hanulka222 ze dne 13.03.2008, 19:13:29

   (ono to bylo lepší číst v tom doprovodu... jinak jako reklama dost dobrý :D)
Nemáš zač :-)
 Hanulka222 13.03.2008, 19:13:29 Odpovědět 
   Přečteno, poslechnuto (dodneška jsem neznala). Špičkový :-)
 ze dne 13.03.2008, 19:59:59  
   m2m: Děkuju :-)
(Takhle se dělá reklama, co? :-D)

Ještě jednou díky moc.
 čuk 13.03.2008, 18:08:16 Odpovědět 
   Píseň neznám. Text je hodně extatický a expresivní. Působí. Pro mou náturu trochu víc patetický a necítím se na to hodnotit.
Na první pohled se mi zdá, že se tam leccos opakuje.
 ze dne 13.03.2008, 18:10:29  
   m2m: To se Vám zdá velice dobře. Viz odpověď Šímovi úplně dole :-)

Díky za návštěvu :-)

A patos? Stoprocentně!
 OH 13.03.2008, 15:52:59 Odpovědět 
   Zdar! Já jen mírně nezůčastněně řeknu, že stát a poslouchat hudbu smrti mi připadá pro ovečky, co je bolí oči od červánkovejch atmosférickejch poruch a že je lepší se na smrt vyto a hupsnout mezi živý i kdyby to bylo jen na pár minut. Nehodnotím a text nekomentuji, ono je asi těžké předat v textu atmosféru, která je ososbní a těžko zdělitelná...
 ze dne 13.03.2008, 17:53:49  
   m2m: Díky za názor, ač si nejsem jist, jestli jsme oba naladěné na té správné struně :-)

A pokud se mi nepodařilo vysvětlit anebo předat atmosféru, je chyba na mé straně :-)

Díky za návštěvu.
 duddits 13.03.2008, 15:00:08 Odpovědět 
   Konečně vím, proč Neurosis nahráli Stones from the Sky.
Jako dokonalý soundtrack pro tvoji povídku...

(a tím je myslím řečeno vše;))
 ze dne 13.03.2008, 17:52:43  
   m2m: Díky :-[
Snad se ti můj dar líbil, šlo spíš jen o můj výraz díků za to, že jsi mě téhle bandě představil :-)

No...
Tak...
Asi tak :-)
 Adrastea 13.03.2008, 12:30:20 Odpovědět 
   To je vážně hrůza, nestihla jsem vymyslet ten yntelygentňý komentář. Takže zase zůstanu u toho, že napíšu, jak je to skvělé...
Je to skvělé.
 ze dne 13.03.2008, 18:01:33  
   m2m: Ty jsi ale tele :-P

Známka není nutná...a ty to víš :-)
I tak ti děkuji moc :-[
 ze dne 13.03.2008, 18:00:10  
   Adrastea: Opět se potvrdilo, jaké jsem tele. Zapomněla jsem na pětku...
 ze dne 13.03.2008, 14:32:39  
   m2m: Tak já zkusím vymyslet yntelygentňý odpověď...

Hmmm....

Djekujy motz.
:-)
 čertíček244 13.03.2008, 12:16:15 Odpovědět 
   opravdu perfektní dílko, až mně z něho mrazí :o)
 ze dne 13.03.2008, 14:31:57  
   m2m: Mně mrazí z komentářů. Tohle jsem vážně nečekal.
Díky moc.
 lucinda 13.03.2008, 11:56:42 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: lucinda ze dne 13.03.2008, 11:12:54

   Ouu, opravdu to má silnou atmosféru, song umocnil náladu samotného textu ;)
(Nejdřív jsem shlédla klip, a poté opět přečetla i v doprovudu Stones from the Sky. Mě dostal ten pták...)
Přáště si budu brát doporučení k srdci ;)
 ze dne 13.03.2008, 14:31:37  
   m2m: Že jo?
Taky se mi to líbí při poslouchání toho songu. Což je už co říct :-)
 Nameless 13.03.2008, 11:54:07 Odpovědět 
   tak nějak došla slova ...
 ze dne 13.03.2008, 14:30:52  
   m2m: Mně asi taky...
Huh...
Stačí prosté "děkuji" ?
Musí.
Děkuji.
 estel 13.03.2008, 11:24:59 Odpovědět 
   No, prostě víš, ne? Prostě jedna. A to ostatní si buď pamatuješ, nebo si to můžeš najít v historii :)
A ta písnička je pěkná :)
 ze dne 13.03.2008, 11:26:12  
   m2m: Jo, pamatuju :-)
Díky. Tobě obzvlášť, protože Ty taky můžeš za to, že to tu je :-)

A ta písnička je geniální :-)
 lucinda 13.03.2008, 11:12:54 Odpovědět 
   Ahojky ;)
Dovolila jsem si to přečíst při jiném songu, tak nějak na něj přišla řada. Away od Nightwish. ;)

Človíčku, sedím a nemám slov. Jo, u tebe nic mimořádného ;)
 ze dne 13.03.2008, 11:20:40  
   m2m: Doporučuju poslechnout i inkriminovaný song :-)

Ale moc moc děkuju i za to, že nejsou zrovna po ruce slova :-)
Děkuju.
 Šíma 13.03.2008, 10:58:33 Odpovědět 
   Přečetl jsem si Tvé dílko, milý Chemiku hned 2x po sobě a pak jsem se koukl na klip (možná jsem to měl udělat obráceně, ale šíma už je takový). Klip má stopáž cca 9 minut, tys napsal svou povídku za dvacet minut! ;-)

Atmosféra v klipu je dosti temná a neútěšná, hodně z ní nasáklo do Tvého dílka. Ale povídka se mi líbí více! Připadá mi, jako bych četl další verzi o konci Světa (Armagedonu). Jednou možná přijde, protože lidstvo je hrozně namyšlené a sobecké a myslí si, že zde na Zemi bude věčně! Ale kdo ví, co přijde po nás? ;-)

Tahle věta by tam mohla být snad jednou: Bylo na tebe ukázáno, nevidíš? (nebo hned 3x, ale oddělená od ostatního bloku textu) ;-) Netuším, zda-li se bude tento počin líbit všem, ale Těm, kteří ví, o čem mluvíš, určitě ano! :-D

P.S. šíma možná neví, o čem píše, ale také se mu to líbilo...
 ze dne 13.03.2008, 11:19:42  
   m2m: Milý Šímo, nejspíš je načase, abych vysvětloval :-)

Představ si, že stojíš na zídce nad řekou, pod Tebou pět metrů hloubky, voda pod Tebou se vlní, naproti Tobě zapadá v šedých hradbách slunce, zapadá tím krvavým závojem, do kterého se večer občas zahaluje, do toho Ti v uších zní jenom tahle píseň.
Samotný klip na výsledku nemá žádný vliv. Všechno to bylo jen a jen v ten okamžik, těch deset minut, co jsem tam stál :-)

A teď k tomu druhému "problémku" - opakování.
Tady je na vině samotná hudba, je složená de facto z jednoduchých prvků, které se opakují. Proto se opakují i v téhle povídce některé věty, není to zdůraznění, je to prostě jen ovlivnění tou jednoduchostí :-)

Já vím, že mnozí dílko odsoudí, protože...protože je to po technické stránce hodně jednoduchá věc, její sdělení už tu taky bylo...
Ale podlehl jsem síle té písně a sepsal to.
A poslal to sem, protože Kubík si to zaslouží.
Ať budou známky jakékoliv, tohle není dílko, kterým jsem si chtěl nahrabat tuny jedniček. Tímhle jsem chtěl jen něco říct.

Díky Ti za komentář (který mne potěšil a ukázal mi, že některé prvky nebyly napsány nadarmo), Tvou přízeň i známku.

Díky.
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
OprsklinaPlott
(24.5.2012, 18:02)
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
obr
obr obr obr
obr
KRÁL ŠÍLENSTVÍ
Janir Killman
Ztracená - Upří...
Trenz
Kapesníkovi na ...
Šimon
obr
obr obr obr
obr

Do odkvetlých pampelišek
40
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr