|
|
|

|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28992 příspěvků, 4550 autorů a 303430 komentářů :: on-line: 0 ::
|
 |
|
:: Labyrint světa ::
|
| |
|
|
Zastavím se za rohem. Snažím se pochopit dech a popadnout, co mi ta vědma říkala. Nebo něco na ten způsob. Únava mne začíná oslovovat mým křestním jménem. Zvláštní. Málokdo ho zná. Nikdy jsem ho nikomu neřekl. A možná proto mi nikdo nevěří. Rozbíhám se.
Zavřeno. Je zavřeno. Chvíli mi to nedochází a mermomocí se snažím protlačit se skrz prosklenou přepážku. JE ZAVŘENO. Aha. Kéž bych tak mohl to pitomé sklo rozbít. Život by byl mnohem jednodušší, kdybychom neměli svázané ruce. Nebo co to máme místo nich.
Je čas. Příliš dlouho jsem byl na jednom místě, pokoušel se rezignovat, ale nakonec jsem se zvednul a postavil se svému osudu. Nebo jeho iluzi, osud mne nejspíš čeká až na konci tohoto prokletého města v podobě labyrintu. Nechápu, jak se zde někdo mohl neztratit. Snad kdysi, v dobách, kdy umělá inteligence byla ještě v knihách a tuhle planetu ovládala touha ničit, rabovat, zabíjet… Coop city muselo být učiněným rájem. Jenomže dneska se karta obrátila. Můj národ se začal přizpůsobovat katastrofám, které si způsobil. Už si nepřejeme smrt. A snažíme se jí vyhýbat. Paradoxně se nám jí dostává tím víc. Kdesi v dálce zaznívají rozzlobené hlasy. Musím jít dál.
Mám žízeň. Mám hlad. Jsem naprosto zničený vlastním odhodláním pokračovat v cestě z tohoto prokletého místa. A vím, že teď prostě nemůžu přestat. Ještě se můžu potácet, plazit, ještě pořád mám šanci. Kašlu na to, že naprosto minimální. Stále se odsud mohu dostat. Zavírám oči a představuji si svou vesmírnou loď, minibar, výživné granule… Jako bych slyšel volání toho všeho, zvedám se a postupuji vpřed.
Tady jsem už byl? Ta věta s překvapením v podobě otazníku na svém konci mne zraňuje. Nevím, kam se poděly mé vzpomínky. Třeba mi mozek lže. Třeba jsem blázen. HI HI. Ne, asi ne. Najedou se moje naděje na šťastný konec…Ale s tím jsem musel počítat…Rozzářila a já se musím usmát pod vousy.
„Jednou to zvládne,“ řekne malý chlapec a položí vyčerpanou bílou myš do pilin v klícce.
Jeho starší bratr se jenom zasměje a dál zírá do počítače.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
97.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 12 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.2 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 29 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 73 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|