» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Láska neotáčí světem."

F. Jones

počet přístupů: 2140692

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28992 příspěvků, 4550 autorů a 303430 komentářů :: on-line: 0 ::

:: Děda ::

MC_Kejml	publikováno: 09.04.2008, 21:54

Slohová práce na téma - člověk, který změnil můj život.


	Když jsem se rozhodoval, o kom budu psát jako o člověku, který změnil můj život, můj děda byl pro mě jasnou volbou. Jmenoval se Zdeněk a už od raného dětství jsem si ho pamatoval jako rozumného člověka, co už měl ledacos za sebou. Vždycky, když si na něj vzpomenu, vybaví se mi vysoká pohublá postava, obličej se zvrásněným čelem a vystouplými lícními kostmi, ze kterého na mě shlížel pár moudrých modrých očí. Pamatuji si ho také jako typického staročecha, co si při ranní obchůzce pro noviny dal jedno nebo dvě. Mezi oblíbené dědovy šaty patřil hnědý kabát, hnědé kalhoty a stylově zabarvená čapka. Nemohli jsmete ho nespatřit bez brýlí, obzvláště když ,,luštil" nějaký drobný text. I přes jeho zálibu v cigaretách nebyl děda žádný pijan. Je sice pravda, že se vychlazenému pivu nevyhýbal, ale nikdy ( alespoň co já si pamatuji ) se nestalo, že by si trochu více přihnul a vracel se domů, když měl ,,naváto". Tak si ho zkrátka nepamatuji a o to ho mám radši. Narodil se v roce 1929, takže prožil i notnou část 2.světové války. Pamatuji si na jeho vyprávění i na jadrné hodnocení politické doby, kterou prošel a ve které jsem ho zažil. Měl toho hodně za sebou a jeho názorům jsem věřil a respektoval je. Možná jste si všimli, že o dědovi mluvím v minulém čase - bohužel už není mezi námi, zemřel roku 2002. Byl dlouhodobě nemocný a z důvodu tehdejších záplav se nedala očekávat žádná přehnaná lékařská péče. Sice mě mrzí, že proslední slovo, co jsem mu řekl, bylo ,,nevím", ale asi to bylo mojí hloupostí, že jsem nepronesl nějakou světobornou hlášku, ze které by se mu leda tak ještě víc přitížilo. Ne. Vážím si ho jako člvoěka, co mi svým způsobem ovlivnil svět, i jako někoho, kdo pro mě v raném mládí symbolizoval díky svému osobitému, dobromyslnému projevu jakési vyšší dobro. Tato vzpomínky, která mi na něj zůstala, se promítla i do mého literárního díla, kde si v jedné cameo roli v závěru příběhu ,,zaexceluje" po boku hlavního hrdiny. Mrzí mě, že se mnou už děda není, protože si jdem více než jistý, že by můj život obohatil ještě o něco víc. Je to velká škoda, protože takové lidi, jako byl on, by dnešní svět potřeboval. Co mi zbývá na závěr práce? Nevím. Podstatná fakta o svém dědovi jsem všechna vyjmenoval, a tak mě jen napadá jediná věc, kterou bych své dílo zakončil. Věnuji tuto práci dědovi a jeho památce.


celkové hodnocení autora: 93.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 1		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 2.0		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 5		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 16		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Dráče	11.04.2008, 22:21:41

Překlepy se dají opravit, nejvíce mě pobavil "Tato vzpomínky..." :) Znám stavy, za kterých podobná dílka vznikají. Je to milé. Nicméně na mě dýchla vedle lásky k dědovi také dvě slůvka: školní slohovka...

Šíma	09.04.2008, 22:40:17

Někdy člověka trochu přepadne smutek, když myslí a vzpomíná na někoho, koho měl rád, avšak již není mezi námi... Z textu je vidět, že jsi měl svého dědu opravdu rád! Všiml jsem si několika překlepů, které patrně vznikly nedopatřením a rychlostí, v jaké byl text přepsán do počítače. Někdy pomůže si po sobě text přečíst a jindy chybky tvrdě odolávají a nenechají se za nic na světě polapit! ;-) Nemohli jsmete ho nespatřit bez brýlí, obzvláště když ,,luštil" nějaký drobný text. -> jsmete (patrně bez toho "te") Tato vzpomínky, která mi na něj zůstala, se promítla i do mého literárního díla, kde si v jedné cameo roli v závěru příběhu ,,zaexceluje" po boku hlavního hrdiny. -> cameo ??? (P.S. Chemik už si nějakého toho překlepu všiml, mi zase uniklo to, co avizoval! ;-)) Tahle věta mi nesedí (v celkovém kontextu dílka): Byl dlouhodobě nemocný a z důvodu tehdejších záplav se nedala očekávat žádná přehnaná lékařská péče. Možná záplavy přispěly k prohloubení jeho nemoci (zima, vlhko, apod.), možná také nedostatek komunikací, nebo daleké objížďky, přispěly k tomu, že se k němu pomoc nedostala včas... Nemyslím, že by přímo záplavy mohly za stav Tvého dědy (pokud se také nestal jejich obětí, nepřišel o střechu nad hlavou, nebo totálně neprochladl)... Omlouvám se, jen hádám a dumám nad oním souvětím! V celku se dá tato práce posuzovat jako školní cvičení. Snad kdyby ses položil více do hloubky a napsal také střípky ze svých zážitků s dědou (třeba ty veselé, nebo i smutnější), vypadalo by Tvé dílko docela jinak...


ze dne 10.04.2008, 23:23:20
m2m: Cameo role je taková...jak to říct...že se tam jen tak mihne :-)

m2m	09.04.2008, 21:54:08

Ahoj, než se rozkecám, juknu se na dva menší problémky: "Tato vzpomínky, která..." ;-) "...protože si jdem více než jistý..." ;-) Rozumíme si, že? Slohovky na literárním serveru jsou velký problém. Protože to zde nemůžu hodnotit jako ve škole (tam bys ode mne dostal nejspíš jedničku, protože to vskutku splňuje parametry slohové práce, pravděpodobně z žánru popisného). Leč zde na literárním serveru netuším, s jakým ohlasem se s tímto popisem setkáš. Ono to totiž skutečně není nic extra po literárně řemeslné stránce. Takže...nevím. Asi to necháme na čtenářích. ;-)


ze dne 09.04.2008, 22:36:34
MC_Kejml: Caues, jasny :D psal jsem to ve skole kde se kazdych 10 minut odhlasoval uzivatel, takze nic moc :( Mno, uz jsem tu par slohovek videl, tak jsem myslel, ze taky prispeju :)