| Volný verš, samomluva zatracence. |
| |
|
|
Kůže seschnulého kmeta
jako vazelína lepkoucí
moje cáry skelné kůže
z chloru vzrozené a
v chloru umírající
lehký stisk rozřízl ret
vetchkost stářím zaniká
zrakem milióny čern
pavouků batalióny
ó čas našeho jinošství
ne to nejsem já
bez bolesti se sklem v ruce
zelená se víno rudne
modrá světla přátelé
zpět
rovný bílý velký strop
nad popisem večera
strávíš sotva rok
pro umělce
lehká práce
ne to nejsem já
kam vedou kopce vhůr
mé žíly vápenné
naposled pohlédne
"v poklidu spočívej"
do tváře zjizvené
než mu ji ohodí
pohlavkem mokrých hlín
černých zemin pohrobních
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
96.8 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 1 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
4.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 3 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 31 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
