obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Svolného osud vede, vzpurného vleče."
Seneca
obr
obr počet přístupů: 2915698 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39814 příspěvků, 5810 autorů a 392510 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Dialog, který explodoval ::

 autor Alan de la Pont publikováno: 18.04.2008, 12:07  
 

Jsou smutné – hodiny na stěně. Neúprosně odtikávající čas rozdělené samostatnosti ohně a vody, vzduchu a vzduchoprázdného vakua, Země a okolního vesmíru, který je všudypřítomný. Z povlaků na polštáři, na stěnách, v záchodové míse - vše se otáčí, co už tu jednou bylo. Lakonické vzpomínání a chvilky lidské tragiky. Všude vznáší se důvěrně známé obrazy plné pocitů opakujících se v déja vu. Hloupé vzpomínání na večery a dny, které pominuly a rozplynuly se v orosenou sklenici s amaretem.

Párkrát přečtená Holanova báseň mnoho nenapověděla – o struktuře vlasu, o semišových přehozech, o rozkvetlém tulipánu, o začátcích jara. Na samé dno Atlantického oceánu – se ponořit – a urvat pro sebe samého kousek malého štěstí. Štěstí, které se umě vytratilo jako hercův monokl na konci představení. Víc neslyšet. Jen číst o létech samoty a vnitřní deprivace. Uprostřed samoty, lidských šlápot na holém těle, uprostřed rozpadlých turbín, které poháněly můj cykloid vpřed.

„Konvertor je zase zaseklej! Kolikrát ti mám říkat, abys tu blbou hřídel vyměnil?!“

Kde voda nechlístá svými prameny, tam ani plevel neuspěje se svou hrou na schovávanou… A jakou hraješ hru ty? Nevěř okřídlenému: „Kdo si hraje, nezlobí…“ Zloba poháněla a stále pohání mnoho her, které denně hrajeme a hrát s největší pravděpodobností budeme až do omrzení duše nad tělem rozsypaným jako pšeničná mouka na podlaze.

Kineze pokračuje uvnitř organismu. Organismus pokračuje pohlcen kinezí a kineze probíhá za přispění specifických podmínek pro její vznik. Ač tak malá pravděpodobnost jest, nechť jsme vybráni v příslušné věci a příslušný den jako vyslanci svobodné pravdomluvnosti, které není vštěpováno: „Mluviti stříbro, mlčeti zlato...“

„Což jsem ti neříkal, abys vyměnil tu podělanou součástku a zavřel už konečně hubu?!“

Vyskočit z rozjetého vlaku… Zajistit průtrž mračen, nebo ještě lépe, jí roztrhat na polojasno. Slyšet zvony znít a trávu růst, nemít ono jádro s peckou a pecku vyhodit, nebo sníst. Vyslyšet volání uvnitř člověka a nehledat nenalezitelné. Nalézt to, co čeká právě na tebe, na mě a na všechny ostatní…

Karty jsou rozdány a kostky vrženy... Jednoduché podat to takto, ale kdo se postará o ten průběh… Zase já a ty a ti všichni okolo, ve které si už pomalu přestával věřit, a v tom se objevila další osoba, která ti servala ze srdce další aortu… Já tomu říkám vykořisťování. A ty?

„Co já vim… podej mi tu devítku a nečum jako tele na nový vrata…“

Avantýra menších rozměr. Výlet na Petřínskou rozhlednu a další zhyzděný čas poté. Tupá místa, tupá prázdna, tupé pohledy procházivších blbečků okolo tebe a mě, ale o tebe bude vždy dobře postaráno, neboj. Život dal a život do rukou nasral. Vycházím z čistě statistických údajů…

„Žádný diškrepance zde ani v nejmenším nehrozí, pane.“

„Konzistoř se zcvokla, vyhoďte toho kreténa oknem! Žádný vykalkulovaný postupy, rozumíte? Teď se pojede podle mýho. Hezky vod podlahy a z plnejch plic. Máte to zapsaný, nebo si to sjedeme ještě jednou?“


 celkové hodnocení autora: 95.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 2 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 7 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 18 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Rikitan 31.05.2008, 16:56:32 Odpovědět 
   Tvoje texty se mi vždycky moc líbí. Jsou takové žánrově nezařaditelné, ale možná, že právě to jim přidává na kráse.
 Šíma 18.04.2008, 18:16:31 Odpovědět 
   Líbilo! ;-) Jo, jak to děláš? ;-)
 ze dne 18.04.2008, 22:05:25  
   Alan de la Pont: Když se zaseknu a myšlenky nepřicházejí hned sami, tak na to mám takovou svojí metodu, ale tu přirozeně neprozradím, protože nevím o nikom, kdo by to byl někdy dělal, nebo zkoušel, takže si to schovávám jako takový svůj malý know-how:-) Díky;-)
 BaD 18.04.2008, 14:32:44 Odpovědět 
   To mi řekni jak to děláš... Řekl bych tomu všelijak, ale próza určitě ne. Snad to zas jen trochu kazí ta osobní vzpoura v odstavci s Petřínskou rozhlednou. Snad je to tím, že jsem se taky tak stavěl k světu - jenže je to postoj, který mě nikam neposunul a navíc působí trochu jako póza. (a neříkám, že to tak je a nechci tě za to kritizovat, na mě to však takhle působí a chci tě sobecky donutit aby si psal věci, které se mi budou líbit, protože píšeš fakt dobře) Ale jinak je to úžasně poetický a tý vsuvky pana opraváře to ozvláštňijí, ale nenarušují. A nejspíš napovědělo víc než báseň od Holana a to už po prvním přečtení.
 ze dne 18.04.2008, 22:02:37  
   Alan de la Pont: Děkuju za chválu. Prostě vycházím ze svých nálad a pocitů. Sednu, začnu psát a dál už se to formuje víceméně samo. Nemám nic předurčené, ani hrané na oko, všechno je to živá tkáň, ve které tepe horká krev... Nerad píšu příliš osobně, nebo zabíhám do detailů (protože ty obvykle nikoho nezajímají) chci to podat víc obecně a přiblížit se čtenáři - tady v tom odstavci, který si zmínil, mi to trochu ujelo... Díky za připomínky a přízeň (budu psát souběžně s tím i více dějové věci, které budou snáze přežvýkatelné pro běžného čtenáře...)
 čuk 18.04.2008, 12:06:43 Odpovědět 
   Trochu to vypadá, jakoby se živá součástka u filmařů scvokla. OVšem rámec může být i jiný( turbína pohonu vpřed). Vnitřní monolog pouští sondy dost hluboko, jako kdyby chtěl vše přerovnat a přestavět, neboť současný svět ho jitří myšlenkově i fyzicky, a hledáš jiný pohon.Snad dělá i tu přerývanost hloubání. Složitý text, ale s dobrými metaforami a úryvky, celek musí mít diskrepance. Nevím jesty ty nebo někdo si z tohoto kome.tu něco vezme.
Tvůj text je napsán pěkným stylem.
 ze dne 18.04.2008, 21:56:44  
   Alan de la Pont: Ano, něco ano. Děkuji, myslím, že je to dost výstižný komentář. Bude na něm hodně pravdy... Turbína je pro mě takový aktuální jinotaj pro smysl života a pohon vpřed, možná by sa dalo říct, že tato součástka občas hapruje...
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
marker.publishers
(27.10.2020, 20:24)
Emmajackson2711#
(23.10.2020, 08:22)
Filion
(14.10.2020, 22:49)
Koala
(14.10.2020, 20:43)
obr
obr obr obr
obr
Kašpárkův sen
Kasparek
Skoro mrtvý
Ovca
Zacatek dlouhe ...
Casim Kovasil
obr
obr obr obr
obr

Vlak bez kolejí
Jan Urban
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr