obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Kdo žije z naděje, zemře hlady."
Walter Benjamin
obr
obr počet přístupů: 2140698 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 28992 příspěvků, 4550 autorů a 303430 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Pórek pro babičku ::

 autor OH publikováno: 19.04.2008, 12:32  
Na to nemám moc co říct. Ze života postiženého a jeho famílie.
Děkuji za upozornění na pravopisné chyby.
 

Kdo vi, kdo vi kolko. Kdo vi kol. Né musim tam a musim, no jásně můsim, jo, můsim. Pro želvičky oboustraně rozkošničké, ty debile jeden?Bábicka. Bábi. Ne, jo, můsim, jo můsim tam...
Honzík svojí lámanou chůzí postižených dětskou mozkovou obrnou vyšel z domu, v ruce nesl igelitovou tašku s pórkem pro babičku. Bydlela na druhém konci městečka a paní Pospíšilová tam svého syna čas od času s něčím nedůležitým poslala.
Bylo pozdní léto a Honzík si to s igelitkou vykračoval v dlouhých trenýrkách a tričku.
Né, abys to někde zahodil, nebo ztratil! Koukej jít přímo k babičce, ona tě čeká! Jasný, Honzi?
Říkala mu matka, když mu tašku s pórkem na polívku dávala do ruky.
Honzík vyrazil, v ruce pevně svíral tašku pro babičku. Na přechodu pro chodce správně počkal, až přejedou všechna auta a rozhlédl se dvakrát nalevo a dvakrát na pravo, než silnici přešel.
Ochóó, Hónzik je velkej kuk, ta objednávka by měla být do konce, vélkej babitce tasku!
Když vyšel z jejich ulice na chodník, který vedl kolem hřiští a tenisových kurtů, trochu zpomalil chůzi. U hřiště si hrály děvčata ze základní školy s plastovým létajícím talířem a navzájem na sebe povykovali s chlapci hrajícími na hřišti fotbal.
Ó, žlutičky hřáta, jéé! Odstranit ty přebytečné zmetky. Honzíku, ty kuku jeden... Pusu, pusu!
Honzík se docela zastavil a pozoroval děvčata v pestrých tričkách, jak pobíhají po trávníku. Ten pohled ho zahřál, a tak se docela zastavil a rukou se zachytil o vysoký plot, který odděloval sportovní areál od silnice.
„Hele, co čumí?“ řekla Petra, ustala v házení a dívala se na Honzíka, který na ně přes plot za spokojeného šklebení cenil svůj předkus.
„To je nějakej debil, koukněte, jak mu šilhaj oči. Každý jinam... HÉJ, CO ČUMÍŠ?“ zakřičela na něho Dita, v ruce při tom nervozně převracela talíř na házení.
„Hele, hele, holky, já ho znám! To je ten cvok z Modřenky, bydlej někde tam u vodojemu. On je nějakej... Sledujte...“ Připojila se Táňa, pomalu šla k plotu a rukou mávala na své kamarádky, aby ji následovaly.

Hóóó, láká šlut, Honzikoj, hře ti to ty debile, pro transformártor! Můsi...
Honzík při pohledu na tři mladá děvčata pocítil závrať a na plot se celý namáčkl. Táňa odblokovala svůj mobil, který se jí houpal u krku na šňůrce.
Když děvčata došla k plotu, koukala na Honzíka, který na ně nadšeně drmolil nekonečné věty beze smyslu, které mu celý život letěly hlavou.

Táňa se pohladila po ňadrech a smyslně zasténala, když se před tím otočila, jestli ji nikdo nepozoruje.
„Co blbneš?“ zeptala se jí Dita, ale Táňa se dál hladila po těle a Dity si nevšímala.
„Pojď si šáhnout, ty debílku, póójď!“ zavolala vábivě na Honzíka, toužebně zasténala a rychlým trhnutím vyhrnula vedle stojící Petře tričko. Ta si ho rychle stáhla zpátky a vyjeveně koukala na toho, jak si pomyslela, debila, co visel na plotu.
Honzík, kterému se motala vzrušením hlava, si podvědomě vsunul ruku do svých dlouhých trenýrek a začal si hladit místa, na kterých pociťoval příjemné pocity. A protože mu táhlo na třicet, a protože byl i přes svojí pokroucenou postavu statný muž v plné síle, jeho trenýrky mu byly brzo malé.
„Holky, pojďté! Dyť je to hnusný...“
Slabě zaprotestovala Petra, ale Táňa už volala.
„Nó, my si tady hrajem na hřišti a nějakej úchyl si ho tady na nás honí přes plot, my tady... Jó, u Fitcentra, on...“
Táňa ukončila hovor s policistou a vyplázla na Honzíka jazyk.
„A máš to , ty debile, pudeš séďééét!“
Dita, která vše pochopila až teď, se rozesmála a zavolala na Honzíka: „Póójď, ty debile, pójď za mnou!“
Nato se děvčata vydala zpět k hřišti a nechala nešťastného Honzíka, který měl rozum šestiletého dítěte a tělo dospělého muže, viset na plotě.

Huchůůů, nééé, žlutičky, kám? Honzík je hodnej kluk, hóódnej kůůůk!
Blízkost těch nádherných stvoření Honzíkovi tak učarovala, že s rukou v kalhotech utíkal ke vchodu do areálu, kde právě zastavilo policejní auto, ze kterého vystoupili dva policisté.

„Tak, mladý muži, dostali jsem na vás...“
Začal jeden z policistů na Honzíka a snažil se ho ve zběsilém hledání brány zastavit a dopravit na sedadlo, které oddělovala mříž. Netušil však o obrovské síle, která se v tom velkém dítěti ukrývá, a tak brzy skončil přimáčknut na pilíři brány.

„Proboha, SEXUÁLNĚ OBTĚŽOVAL? Vždyť on ani neví...“
Zdrceně odpověděla paní Pospíšilová na telefonát z policejní stanice, kam se po malém zápasu nakonec policistům podařilo Honzíka dopravit. Vyčerpaně se svezla na židli a rukou si přejela po obličeji.
Pro boha, to je pořád! Copak nebude nikdy pokoj? Copak sama můžu...


 celkové hodnocení autora: 98.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 12 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 32 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 31 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Ada Mišková 05.05.2008, 22:38:29 Odpovědět 
   Podobných Honzíků jsem moc nepotkala, podobnejch pipin spoustu... Honzíků se bojím, protože nějak nevím, jak s nimi správně komunikovat, podobných pipin se bojím vlastně ze stejného důvodu. Myslim, žes krásně vystihnul "dvě strany retardace" - formální a společenské. Supr.
 ze dne 06.05.2008, 13:56:36  
   OH: Ahojky, Ad, to je pro mě velká pocta, tvůj komentář.
Tvoje zastavení samo taky, a tak za něj moc děkuji. Je to určo pravda, že vyspělost společnosti se pozná podle toho, jak se stará o ty dole.
 Eva Glgan 02.05.2008, 23:34:35 Odpovědět 
   Pravdivé...
Posadí to člověka hlouběji do židle a hloubá...
Umíš to moc dobře podat. ;-)
 ze dne 06.05.2008, 13:52:15  
   OH: Ahojky, Evi, děkuji moc za kladný koment. To spíš že židle vyskoč a mávni nad tím rukou, nechtěl jsem nějak depkovat...
 Svetla 02.05.2008, 13:03:51 Odpovědět 
   Komentáře jsem nečetla, takže se budu možná opakovat:
správně je - oboustranně - s dvěma n,
děvčata si hrála
mladá děvčata - nepsala bych mladá, protože stará děvčata neexistují.
A to je k chybám vše, další jsem tam nenašla.

Jinak je to hustý. Ty holky byly fakt mrchy. 1
 ze dne 02.05.2008, 13:24:53  
   OH: Díky moc, Světluško, takhle je to supr!
 Te Bi 23.04.2008, 16:07:21 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Te Bi ze dne 22.04.2008, 16:52:05

   No, hele u nás to teda zatim na poležení v trávě není, páč přízemní mrazíky z ní ještě neutekly.
Tak hlavně ať u vás pořádně uschne, až se vyprší! Taky se měj navdory počasí! :)
 Te Bi 22.04.2008, 16:52:05 Odpovědět 
   Ahooj!
To normálně regulérně bolí... A to fyzicky i psychicky.
Tahle "tématika" ti fakt jde (a to si myslím, že je jedna z těch těžkejch - prostě neudělat z toho jedno velký moralizování nebo uslintanost a ušišlanost nebo dokonce vševědoucí prohlášení o rovnosti, svornosti, bratrství a jsme jedné krve, já i ty bla bla...) - je to citlivý a přitom nic nehodnotíš, všechno to necháváš na nás čtoucích...
 ze dne 22.04.2008, 18:25:53  
   OH: Ahoooj, Te Bi, ó děkuji za zastavení a reguléérní komentík. S postiženýma jsem v práci denně v kontaktu, a tak k nim nějakou tu rovnou cestičku musím najít, popsat to je pak jen popis děje.
Vsadil bych se, že ležíš s (noutbůkem) v trávě, na vysočině svítí sluníčko, né jako v tady v tom podělaným podkrkonoš., stýblo trávy v puse a pozoruješ letící mraky a broukáš si něco o Vinetůoj. To tady furt jen chč a chč... Radši budu ticho, měj se!
 Sammy 21.04.2008, 14:26:44 Odpovědět 
   Vážně skvělé, hodně realisticky napsáno! Ani ty chyby mi tam moc nevadí (:
 ze dne 21.04.2008, 17:04:55  
   OH: Díky, Terčo, o žádných chybách nevím, tak mi je prosím tě koukej napsat. /Piloval jsem to hafokrát!/
 First Girl 21.04.2008, 11:32:02 Odpovědět 
   Moc se mi libi, jak dokazes tak realisticky psat o takovych vecech. No jo, kravy se najdou bohuzel vsude :( 1.
 ze dne 21.04.2008, 13:19:17  
   OH: Ahojky a díky za zastavení a komentík. Oni tihle DMO frajeři jsou reální až moc, na kontakt s nimi jeden jen tak nezapomene. Měj se!
 Hanulka222 20.04.2008, 13:11:00 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Hanulka222 ze dne 19.04.2008, 15:39:40

   Jasně že jsem myslela ty holky, tobě bych vlasy nervala :D
A představy necháme radši ležet... :D
Měj se krásně!!! :-)
 odula 19.04.2008, 18:19:11 Odpovědět 
   Dost dobrý! Napsal jsi ti tak opravdově, že se ve mě dme zlost na ty jezinky ze hřiště. Pěkně umíš vyvolávat emoce!
 ze dne 19.04.2008, 20:56:23  
   OH: děkuji, Odulko, za zastavení a komentář.
 Hanulka222 19.04.2008, 15:39:40 Odpovědět 
   Ahoj!!!
Jsi mě normálně naštval... Potkat ty holky, vyškubu jim všechny vlasy...
Jinak skvělé na všechno- příběh i emoce. I těch chyb, které jsem ti dřív celkem dost vytýkala, ubylo...
 ze dne 19.04.2008, 17:34:14  
   OH: Ahojky, Hanulko, pocit jako: jak tě potkám, tak tě sejmu, psát takovýdle kraviny! Nó, snad jsem tě nenaštval já, ale ty dámy. Ono je to tvrdé, ale tohle se samože dějě non stop. No, teď se tu trochu chechtám, jak si představuju Hanulku, "ana se sápe děvám na vlas, by ho všechen vyrvala." o je představa...
Jo, díky za zastavení a bitevní komentář!
 lucinda 19.04.2008, 14:57:29 Odpovědět 
   Ahojky ;)

Tak nějak mne to vyšťávilo ;)
Bohužel, lidí jako jsou ta děvčata je jako smetí...
 ze dne 19.04.2008, 17:25:22  
   OH: Ahoj, Luci. Vyšťavit šťavnatou barokní Lucindu? Zhola nemožné...
Díky za zastavení a komentík a ahoj.
 Šíma 19.04.2008, 14:19:10 Odpovědět 
   Je to síla... Chudák ani nedošel k babičce, ty holky by patrně potřebovaly napráskat na holou, když se chovají jako malé... No a co, že je někdo jinej! Jeden aby si potom neřekl "zkurvenej život"...
 ze dne 19.04.2008, 17:23:22  
   OH: Zdar, Buntaró, díky za zastavení a koment. Ono je to podle pravdy, ale samože vše pozměněno. On je ve své čtvrti něco jako zábava...
-O by z nich jeden blil...
Ať se daří!
 čertíček244 19.04.2008, 14:19:03 Odpovědět 
   Doufám Ondro, že ti stačí jednička, protože na delší komentář se nezmůžu .. alespoň ne teď :o)
 ze dne 19.04.2008, 17:18:19  
   OH: Akojky, Jitko, úplně mi stačí, že jsi si všimla mých nesmělých písmenek a děkuji ti za to!
 Axis 19.04.2008, 13:56:59 Odpovědět 
   Čau, čas od času překonáváš sám sebe. Měl jsem obavu, abys neskončil ve stereotypu těch různých sexálních deprivací (ne že bych měl předsudky, jen mi přišlo, že už je to na jedno brdo), ale umíš to i z jiné strany, to je dobře...
 ze dne 19.04.2008, 16:18:27  
   OH: Uf... tak to bylo pod pás a trefa. Děnka za zastavení a tento, Axi
 Pelion 19.04.2008, 13:43:33 Odpovědět 
   Nenalézám ta správná slova...
Omlouvám se za to a známkuji - 1... :-)
Tiše odcházím přemýšlet o bytí a nebytí...
 ze dne 19.04.2008, 16:16:24  
   OH: Ahojky, Pel., děkuji za zastavení a koment. Díky takovýmto postiženým jsem začal opět tančit. Když jsem je na jejich "pařbě" viděl tancovat, řekl jsem si, že to už můžu začít i já. A to jsem byl vždycky ten stabilní barovej... Nechce to brát depkovitě, ani náhodou!
 paryba 19.04.2008, 12:39:48 Odpovědět 
   Áchijo, Onďo, věci se dějou a my jen zíráme...
 ze dne 19.04.2008, 16:11:13  
   OH: Děnka za zastavení a áchichkomentík, Parybičko!
 amazonit 19.04.2008, 12:31:57 Odpovědět 
   je to moc smutné, jak dovednou být lidé krutí, netolerantní a zkrátka - nelidští...
v rámci praxe jsem byla v Danetě, což denní stacionář pro mentálně postižené, pracovala jsem s těmi, co ani nebyli schopni naučit se mluvit a musím říci, že to byla jedna z mých nejhezčích praxí - tolik nadšení, emocí, vřelosti jsem snad nikdy mezi ,,normálními" lidmi nezažila
jsem se rozkecala a nehodnotím...
je to napsané moc dobře, autenticky, se vším všudy...


hrály děvčata - hrála
 ze dne 19.04.2008, 16:09:16  
   OH: Děkuji, Am, za publ a koment.
Od nás holky, co dělají osobn. asisten. mají praxe v dětskejch stacionářich, a to jsou že jo story. Jedna odmítla po druhé jít, jiné z toho mají depky, no je to život...
Ještě jednou děkuji a zdar!
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
OprsklinaPlott
(24.5.2012, 18:02)
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
obr
obr obr obr
obr
Zapomenout - 2....
Ksara
Zrada - část 5.
ivanka.suhinka
Amerika
Gideon
obr
obr obr obr
obr

Pro Tebe
Šuši
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr