|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28992 příspěvků, 4550 autorů a 303431 komentářů :: on-line: 0 ::
|
 |
|
:: Nedočtená kniha ::
|
| |
|
|
Nedočtená kniha, která byla zaklapnuta s nepochopitelnou rezignovaností hned na jejím počátku. Výkonná turbína, o které jsem kdysi psal, byla zastavena a zrezivěla jako kus nepotřebného šrotu vhodný tak akorát do sběru. Snad kvůli tobě, naučil jsem se milovat tulipány a ty mě teď dráždí a bolí jako ostrý trn růže, která vybledla v předsíni pověšená na provázku.
Část duše odešla, ale tělo žije dál…
Modré spojnice mezi prázdným světem a světem vysněným k žití, jsou ode mě odtrženy a na míle daleko. Zcela bez příčiny. Jen tak z lidské rozpačitosti a bezúhonnosti, na kterou si hrajeme a věříme v ní. Po pokoji zejí rozházená plata od léků a z rádia hraje Janek Ledecký, kterého jsme si spolu zpívali ve tvé posteli. Výběrové Chardonnay, to co pili jsme spolu, mi už nikdy nebude chutnat tak jako dřív.
Chuť do života mě přechází, tak rychle jako přišla - mizerná baba.
Ve spáře mezi parketami se objevil špendlík, který špendlil košili, kterou jsem si oblékal to ráno, kdy v mojí posteli bylo o člověka víc a v mé hlavě o poznání dýchatelněji. Smrdutý osud zamíchal kartami a sprostě je nechal ležet rozházené na stole jako nadbytečné svinstvo. Anglická zdvořilost se osvědčila a vytrativost taky.
Báseň, kterou jsem ti napsal a nestačil předat, jsem roztrhal…
Bortím se a padám… Stále níž a níž. Nemůžu se prorvat ze samého dna a tak se alespoň pokouším procvakat se skrz tlačítka klávesnice k jinému a spravedlivějšímu světu. Pár hloupých snů a pár neuvěřitelných náhod. Vše se událo tak rychle. Nemůžu to pochopit. Nechci to chápat. Pro těch pár chvil třeba teleportoval bych se, abych je směl zažít znovu (ač tak krátké byli). A já neznám tohoto času, místa a data. To, co stálo na úpatí, se dostalo díky kvantové fyzice zase zpátky.
Odlesk dnů nedávných…
Na prachem zapadlých svršcích, na ztrouchnivělých lavičkách u Petřínské rozhledny, na frekventovaných kolejích na Andělu, na prázdné ulici před mým domem, za výkladními skříněmi v obchodním centru… Tam všude zůstává kus tebe a kus mého srdce, které rozpadlo se na chvostu startovního pole poražených.
Někdy lepší ani nevyjíždět z depa.
Krátká novela, kterou napsal sám život, skončila. Byla napsána špatně. Skončila bez vyvozeného závěru. Bez smyslu a příčin. Bez tragédie, nebo šťastného konce. Prostě začala a za čas skončila. Bez tázání, bez slušnosti, bez nějakých okolků… Jen tak…
Konec
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
95.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 4 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 11 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 25 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
