obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Když chce osud někoho zničit, udělá z něho hlupáka."
Publilius Syrus
obr
obr počet přístupů: 2915699 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39816 příspěvků, 5810 autorů a 392517 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Nedočtená kniha ::

 autor Alan de la Pont publikováno: 01.05.2008, 16:28  
 

Nedočtená kniha, která byla zaklapnuta s nepochopitelnou rezignovaností hned na jejím počátku. Výkonná turbína, o které jsem kdysi psal, byla zastavena a zrezivěla jako kus nepotřebného šrotu vhodný tak akorát do sběru. Snad kvůli tobě, naučil jsem se milovat tulipány a ty mě teď dráždí a bolí jako ostrý trn růže, která vybledla v předsíni pověšená na provázku.

Část duše odešla, ale tělo žije dál…

Modré spojnice mezi prázdným světem a světem vysněným k žití, jsou ode mě odtrženy a na míle daleko. Zcela bez příčiny. Jen tak z lidské rozpačitosti a bezúhonnosti, na kterou si hrajeme a věříme v ní. Po pokoji zejí rozházená plata od léků a z rádia hraje Janek Ledecký, kterého jsme si spolu zpívali ve tvé posteli. Výběrové Chardonnay, to co pili jsme spolu, mi už nikdy nebude chutnat tak jako dřív.

Chuť do života mě přechází, tak rychle jako přišla - mizerná baba.

Ve spáře mezi parketami se objevil špendlík, který špendlil košili, kterou jsem si oblékal to ráno, kdy v mojí posteli bylo o člověka víc a v mé hlavě o poznání dýchatelněji. Smrdutý osud zamíchal kartami a sprostě je nechal ležet rozházené na stole jako nadbytečné svinstvo. Anglická zdvořilost se osvědčila a vytrativost taky.

Báseň, kterou jsem ti napsal a nestačil předat, jsem roztrhal…

Bortím se a padám… Stále níž a níž. Nemůžu se prorvat ze samého dna a tak se alespoň pokouším procvakat se skrz tlačítka klávesnice k jinému a spravedlivějšímu světu. Pár hloupých snů a pár neuvěřitelných náhod. Vše se událo tak rychle. Nemůžu to pochopit. Nechci to chápat. Pro těch pár chvil třeba teleportoval bych se, abych je směl zažít znovu (ač tak krátké byli). A já neznám tohoto času, místa a data. To, co stálo na úpatí, se dostalo díky kvantové fyzice zase zpátky.

Odlesk dnů nedávných…

Na prachem zapadlých svršcích, na ztrouchnivělých lavičkách u Petřínské rozhledny, na frekventovaných kolejích na Andělu, na prázdné ulici před mým domem, za výkladními skříněmi v obchodním centru… Tam všude zůstává kus tebe a kus mého srdce, které rozpadlo se na chvostu startovního pole poražených.

Někdy lepší ani nevyjíždět z depa.

Krátká novela, kterou napsal sám život, skončila. Byla napsána špatně. Skončila bez vyvozeného závěru. Bez smyslu a příčin. Bez tragédie, nebo šťastného konce. Prostě začala a za čas skončila. Bez tázání, bez slušnosti, bez nějakých okolků… Jen tak…

Konec


 celkové hodnocení autora: 95.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 4 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 11 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 25 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Rikitan 31.05.2008, 17:13:13 Odpovědět 
   Moc pěkné. Zřejně i trochu o zkušenosti, že?
Zajímavé obraty a slovní spojení.
 ze dne 31.05.2008, 22:00:18  
   Alan de la Pont: Ano, kdo by to neznal... Snad ne každý je ale tak melancholický jako já.
 BaD 03.05.2008, 22:46:06 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: BaD ze dne 02.05.2008, 17:45:58

   To je v pořádku, otvírají se samy co chvíli.
 BaD 02.05.2008, 17:45:58 Odpovědět 
   Pochopil jsem to a v srdci se mi zahákl drápek mého starého smutku. Už jsem se s tím smířil a začal žít dál, ale nikdo se toho už docela nezbavím. Tvé dílko to dokonale vystihlo a s klidem bych ti k tomu připsal druhou kapitolu, tak přesně se trefilo do mého vlastního srdce. Většinou na konec připíšu "líbilo" nebo "krásné". Dnes ne.
Smutné
 ze dne 03.05.2008, 22:13:15  
   Alan de la Pont: Je mi líto, že ti to odkrývá staré rány, ale nemohl jsem to sem neposlat, ikdyž to zrálo v šuplíku už déle, než jsem toho byl schopen. Děkuji;-)
 Te Bi 02.05.2008, 15:10:20 Odpovědět 
   Zajímavě a zvláštně vyjádřený zcela běžný pocity. :)
Líbí se mi to, ty podivuhodný obraty, překvapivý postřehy a tak vůbec...
 ze dne 03.05.2008, 22:11:21  
   Alan de la Pont: Děkuji; u mě běžné pocity... Jepičí pocit štěstí.
 Šíma 01.05.2008, 19:00:49 Odpovědět 
   Dílko je to zvláštní a líbivé a vcelku se mi dobře četlo a mělo svou vlastní atmosféru! Dal jsem za Jedna, zaujalo... ;-)
 ze dne 01.05.2008, 21:44:36  
   Alan de la Pont: Děkuji. Jsem rád, že atmosféra zanechala stopu...
 čuk 01.05.2008, 16:27:40 Odpovědět 
   Jádro je autentické, byť téma je známé a obehrané. Zpracování osobní výpovědí je podáno se značnou roztrpčeností a pesimismem. Něco se vytratilo(láska?) a něco vzalo sebou (část duše?, srdce?)Tak to bývá. V textu se vyskytnou docela hezké metafory i myšlenky( zkratky pocitů nebo osvětlování děje) ale hned je přimíchán vztek a téměř nenávist (smrdutý osud, mizerná) baba). Velká exprese je mnohde přetažená (třeba i velkou bolestí), až do sebelítosti a sentimentality, doprovázené zatměným pohledem na svět. Celek je sice v podstatě působivý, ale nevyvážený, příliš osobní a současně i artistní.
Chvíle krátké byli??
 ze dne 01.05.2008, 21:37:38  
   Alan de la Pont: Vztek ano - ten pociťuje občas každý a patří k životu stejně jako láska... Nenávist taky, ale tu já v sobě nepěstuju. Největší vztek je ale u mě vždycky směrovaný ke mně samotnému, takže vyznění textu se může pojmout jako sebelítost. Na to odpovídám: Na a? Kdo se nelituje, ten nemá rád sám sebe... Což je základní předpoklad mít rád někoho jiného. Pokud se budu na text koukat ve smyslu: Tak to bývá, bla bla bla... nemůžu ho chápat dobře, protože z každé životní nesnáze se dá vyvodit mnoho pocitů dobrých i špatných. Jsou lidé, kteří neháží věci a lidi za hlavu (a o tom je tento text, který sentimentálně připouští lidskou slabinu - srdce...)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
marker.publishers
(27.10.2020, 20:24)
Emmajackson2711#
(23.10.2020, 08:22)
Filion
(14.10.2020, 22:49)
Koala
(14.10.2020, 20:43)
obr
obr obr obr
obr
Přebraný život ...
nevimjakou
Kulihrášek
WALLIANT
Pokus o prózu p...
Edith
obr
obr obr obr
obr

JARNÍ 2007
Floridor
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr