|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28992 příspěvků, 4550 autorů a 303431 komentářů :: on-line: 0 ::
|
 |
|
:: Altam - Kapitola I (první část) ::
Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Altam
|
| |
|
|
Kolem zdi ze dřeva. Místa tu moc není, tak sedm stop na šířku a deset na délku. Stěny i strop jsou z navlhlého dřeva. Stěny nejsou rovné, ale mírně zaoblené. Celá místnost se houpe ze strany na stranu.
Naproti je kulaté okénko. Je jím trochu vidět ven. Temné nebe, po kterém se míhají bílé stíny. Rackové! Je na lodi! A blíží se k pobřeží!. Houpání ustává. Zkouší se postavit.
Mírně se mu zamotala hlava, ale udržel se na nohou. Chvíli tak stál, dokud si na změnu polohy nezvykl. Když se tak podíval na své tělo zjistil, že je vysoký a docela hubený, ale ne vyzáblý.
V rohu místnosti leželo rozbité zrcadlo, takže si mohl prohlédnout svou tvář. Z jeho mladé tváře orámované světlými vlasy hleděly inteligentní oči. Byly ale poněkud zvláštní, duhovka byla žlutá.
Rozhlédl se pořádně kolem sebe. Místnost byla malá a až na několik pytlů s obilím u stěny vpravo a pár zavřených sudů za ním v ní nebylo nic. Přešel k sudům a opatrně jeden z nich otevřel. Obyčejná voda. Trochu se napil. Voda byla studená a křišťálově čistá. Nahnul se znovu nad sud a dal si ještě několik doušků.
Voda ho příjemně osvěžila a hned se cítil líp. Cítil se o tolik líp, že začal přemýšlet o tom, jak se vůbec na loď dostal. Se vztekem ale zjistil, že si nevybavuje skoro nic ze své minulosti. Žádné vzpomínky, žádné zážitky z dětství, nic!
Jedině jméno. Jeho jméno.
Wilof.
Wilof z Norlamu.
Ale co je Norlam? Počkat! Je to přece severní část Altamské říše. Samé hory pokryté věčným sněhem. Země, kde vládne zima. Paměť se mu začíná vracet!
Pohlédl na své oblečení. Třeba mu napoví ještě něco dalšího! Měl na sobě tmavé cestovní oblečení a černý plášť s kapucí. To mu nic neřeklo. Upoutala ho ale věc na jeho krku.
Amulet. Stříbrný amulet ve tvaru vlčí hlavy. A co je tohle? Na ruce měl prsten, který byl zřejmě vyroben z ryzího zlata. Když se lépe podíval, uviděl na něm vyryté slunce. Ale ani tohle mu nepřineslo žádné vzpomínky, ale jistě mají ty věci nějaký význam.
Nohy už měl mnohem jistější a tak se rozhodl odejít z místnosti. Ještě si lokl vody a zavřel sud. Udělal několik váhavých kroků a ocitl se přede dveřmi. Položil ruku na kovovou kliku a pomalu jí pohnul dolů. Dveře se otevřely směrem k němu a on zkameněl leknutím.
Proti němu stál černý muž černém hábitu s nebezpečně vyhlížející zakřivenou šavlí u pasu. Podle jeho výrazu usoudil, že je muž jeho přítomností stejně překvapen jako on sám. Wilofova paměť se opět probudila k životu a objevili se útržky vzpomínek.
Ten muž patří k nomádům z pouští Sahartu, jižní části Altamské říše. Uběhlo několik sekund, kdy se oba lidé jen nevěřícně pozorovali. Saharťan se však probral z šoku a sjel rukou k jílci zbraně.
Wilof vyrazil vpřed a přirazil ho k protější stěně. Okamžitě se od něj odtrhl a rychle klopýtal pryč. Na běh si ještě netroufl, nebyl si jist, že by to zvládl. Přímo před sebou uviděl dřevěné schody vedoucí vzhůru, zřejmě na palubu. Vypadaly bytelně, ale mezery mezi nimi byly docela velké, snad to zvládne.
Klesající černoch za jeho zády zakřičel něco ve své rodné řeči. Zřejmě upozorňoval své soukmenovce na jeho přítomnost. Wilof doklopýtal ke schodům a vrhl se na první z nich. Trochu se otřásl námahou a tak se opřel o dřevěné zábradlí po jeho pravé ruce.
Překonal další dva schody a pohlédl vzhůru. Zbývalo jich ještě asi deset. To zvládne! Musí! Na šestém schodu mu začal scházet kyslík. Zastavit se ale nemohl. Další dva schody. Ještě pět!
Na vrcholu schodiště se objevil Saharťan svírající šavli. Co teď? Zpátky nemůže, tam byl další. Uhnout se mu nepovede. Musí zaútočit. Uchopil muže za kotník a trhnutím jej strhnul na zem. Přeskočil jeho ležící tělo a s vypětím všech sil dorazil nahoru.
Už tam stál další černoch, ale Wilof ho ranou do žaludku přinutil se sehnout a úderem do zátylku ho zneškodnil. Hluboce oddechoval, ale musí vydržet! Sehnul se a uchopil studený jílec šavle a překročil mužovo tělo. Před sebou viděl dveře, zřejmě vedoucí na palubu.
Dveře se otevřely a vešli dva muži. Okamžitě tasili šavle, ale Wilof už byl u nich. Zjistil, že umí s šavlí docela dobře zacházet a když překračoval nehybná těla Saharťanů, nestačil se tomu divit. Kde se to naučil? A za jakým účelem?
Dveře zůstaly pootevřené, takže trochu viděl ven. Spatřil temné nebe s bílým kotoučem měsíce a matně osvětlenou palubu. Možná by měl zůstat chvíli za dveřmi a zjistit, jestli znovu na někoho nenarazí, ale v tu chvíli se na schodech za ním objevilo asi pět dalších černochů a tak zbývala jen jediná možnost.
Rychle rozrazil dveře dokořán a vyběhl na palubu. Okamžitě je za sebou zavřel a zabarikádoval několika sudy, které ležely poblíž. Moc dlouho to sice nevydrží, ale přece.
Konečně se rozhlédl po palubě. Přímo před ním stál hlouček asi deseti mužů obklopený několika strážemi. Muži byli shrbení a na jejich téměř neoblečených bílých tělech byly jasně zřetelné stopy po mučení a špatném zacházení.
Jen jeden se od nich lišil. Stál přibližně uprostřed hloučku a vypadalo to, že si ho ostatní vězni docela váží. Zvláštní bylo, že to byl Saharťan, stejně jako jejich věznitelé.
Byl dost vysoký, o něco vyšší než Wilof. Na sobě měl jako jediný z vězňů alespoň trochu oblečení. Byl jím špinavý a dost potrhaný beduínský hábit, pod kterým měl také viditelné stopy po nešetrném zacházení. Holou hlavu ale držel vzpřímeně a zvědavě si Wilofa prohlížel svýma tmavýma očima.
Toho už si stačili všimnout i stráže a někteří z nich ho obklopili. Jeden z nich se postavil přímo před Wilofa. Dlouhé černé vlasy mu téměř zakrývaly tvář, ale byly pod nimi jasně viditelné temné kruté oči. Mužovy úzké rty se pohnuly a zformovaly v nepříjemný úšklebek.
„Odhoď zbraň a jdi k ostatním.“
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
97.4 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 5 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 11 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 38 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
