obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska neotáčí světem."
F. Jones
obr
obr počet přístupů: 2915323 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39437 příspěvků, 5735 autorů a 389997 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Naivka Elmé. ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Povídky
 autor Vanessa Kuzníková publikováno: 02.05.2008, 23:32  
Něco jako divadelní scénář, který nemá prostředek. Ehm...omlouvám se, ale asi to nemá ani začátek a konec, ale co...hlavně, že top má hlavu a patu. Název snad napoví o co jde.
 

Naivka Elmé.
Naivka Elmé je krásná, roztomilá a naivní blondýnka s rozzářenýma očima, postavou stvořenou k lásce, milování, ale také ke stálé poloze ležení na divánku, kde se pak válí v lehkém nadýchaném průhledném župánku, provoněná Chanel No. 5.
Své blond obzory si rozšiřuje návštěvou divadel, koncertů a drahých restaurací, protože i její chuťové buňky potřebují povyražení, ale nesnesly by žádnou podřadnou stravu.
Miluje krásné věci a nejvíce ty, které vlastní. Miluje muže, kteří jsou bohatí a když jsou ještě ke všemu i krásní bývá i zamilovaná.
Každý den, když ráno vstane sedne si k velkému zrcadlu v ložnici a provádí inventuru svých vnad a tváře.
Jednou, když se tak prohlíží, usoudí, že je nutné se svým osudem a tělem něco provést a obé vložit do rukou nějakého skutečně krásného muže, s celou abecedou kladných rysů. A tak rozhodila sítě a čekala doma na divánku, na tu zlatou rybičku. Ovšem nesložila jen tak ruce do klína, ale přispěla k čekání tím, že si dlouho upravovala svůj obličej a své tělo. Pak obé položila na divánek a se sklenkou růžového sektu, knihou o lásce a několika krabicemi čokoládových bonbónů čekala na muže svých, bohatstvím prodchnutých, snů.
Krásná Elmé měla služebnou Trůdu, která celé dny na její příkaz pobíhala po bytě a smýčila kouty, aby případný poprašek prachu, případného ctitele neodradil od vážného seznamování se s Elmé.
Truda si stále něco brblala pod fousy a to doslova, protože knírek pod jejím nosánkem byl jasně viditelný. Byla rodačkou z jistého města a ve chvílích psychického rozrušení mluvila velmi nespisovně a používala k tomu i svou mateřskou řeč, což krásná Elmé děsně nesnášela.

1. jednání

Truda: (šeptá si pod fousy) Tady je každý den takový brajgl. Ta Elmé je, ale šlompák. Imrvére jen šlofčí a nefachčí.
Elmé: (čte si, ale teď zvedne hlavu a s plnou pusou čokolády řekne) Žíkala ši něšo?
Truda: (vyleká se) I nic milost slečno, co by sem říkala? Dyž tady něco řeknu, tak to je jako hrách na stěnu házet.
Elmé: (nazlobeně řekne) Tak koukej ten hrách uklidit, protože čekám návštěvu. (opět se zabere do čtení)
Truda: (šeptá si pod fousy) Bože ta je potróblá jak frošál.

Někdo dost neodbytně zvoní.

Elmé: (se na divánku zavrtí) Trudo běž otevřít!
Truda: (jde otevřít se zaťatými pěstmi) Slyším, slyším. Copak ten brajgl jde nezačut? (otvírá dveře)

Za dveřmi stojí veselý mužíček v brýlích, s kloboukem na hlavě, deštníkem v ruce a šálou na krku i když je venku vedro k padnutí. Je to první nápadník, který byl lapen do nastražené sítě – Mudr. Čudlík – specializace otorinolaryngologie.

Doktor: (ukloní se, vezme do své ruky, ruku Trůdy a mlaskavým zvukem ji políbí) Dobrý den slečno Elmé. Byl jsem sem instruován, abych se přišel ucházet o vaši božskou ručku.
Truda: (překvapeně se podívá na svou ruku, ohrne nos odporem a hřbet ruky si nenápadně otírá o zástěru) To je renonc pane, pane ...?
Doktor: (plácne se do čela) Oh, slečno, moje chyba, zapomněl jsem se představit. (opět vezme do ruky ruku Trůdy a opět ji maskavým zvukem políbí) Mé jméno je Čudlík, doktor Čudlík, odborná praxe – otorinolaryngolog.
Truda: (schová si obě ruce za záda) Jak říkám pane Čudlík, de tu vo renonc, vy dete za slečnou Elmé víte?! Já sem Truda, odborná praxe – kosmetička podlahových krytin.
Doktor: (přihlouple se usmívá) Oh, vy tedy nejste sličná slečna Elmé?
Truda: (na něj nevrle vybafne) NE!!! Ale račte dál. (vytrhne doktorovi deštník, šálu a klobouk, vše položí na stolek u dveří a vede doktora do pokoje k Elmé)
Elmé: (mezitím si eroticky sedla a čeká, kdo to přišel)
Truda: (vejde do pokoje, ukáže na doktora za svými zády a otráveně řekne) Čudlík.
Doktor: (pousměje se na Trůdu, vztáhne ruce směrem k Elmé, usmívá se od ucha k uchu a vrhá se vpřed) Slečno Elméééééé. (pokleká na jedno koleno před Elmé).
Elmé: (není vůbec překvapená, protože je zvyklá na mužské výlevy se zájmem o svou osobu)
Doktor: (bere do rukou její již dávno nataženou ruku a vášnivě jí líbá)
Truda: (vyndá si z kapsy u zástěry desinfekční sprej a za zády obou osob si ruku postříká. Pak si jí pečlivě otírá o zástěru)
Elmé: (vrká) Doktore, který dobrý vítr vás ke mě zavál.

2. jednání

Elmé: (má své tělo neatraktivně položené na divánku, nervózně si hraje s prázdnou sklenkou od růžového sektu, kniha o lásce je odhozená na zemi, vedle té leží i jedna, již snědená, krabice čokoládových bonbónů)
Truda: (drží v ruce novou krabicí čokoládových bonbónů a znuděně poslouchá srdcervoucí lkaní naivky Elmé)

Na stolku u divánku je položené umyvadlo se studenou vodou.

Elmé: (má mokrý hadr v ruce a přikládá si ho na čelo jako studený obklad) Ten doktor ČUDLÍK!!! Bože, kdo ho pozval? Příště musíš lépe posoudit koho ke mě pouštíš Trudo!
Truda: (vzdychne a podá jí krabici s bonbony) Copak jsem nějaký psycholog slečno?
Elmé: (zhluboka vzdychne) Vždyť ten chlap nezavřel pusu co sem vlezl. Jen jsem ho slyšela dýchat a již mi narušoval můj nervový systém. Pustíš sem jen inteligentní krasavce. A teď běž, musím odpočívat. (pravou rukou si vezme bonbony a pak těžce zvedne druhou ruku a mává směrem k Trudě a naznačuje jí, že je konec audience)
Truda: (pomalu a otráveně odchází v rukou umyvadlo a krabici od bonbonů. Šeptá si pod fousy) Tadyk je to jako v raplhausu. Elmé by se už potřebovala vogólovat a mít naštěkaný v bódě, možná by byla bez křečí.

Někdo opět zvoní, tentokrát mírně a nejistě.

Elmé: (zavrtí se na divánku, načne novou krabici bonbónů a doleje si růžové víno)
Truda: (vztekle mrští věcmi, co má v ruce, na zem a chystá se jít otevřít)
Elmé: (upravuje se zpět do erotické pozice a volá na Trudu) Běž otevřít Trudo!
Truda: (chytá se za hlavu a jde rychle otevřít se zaťatými pěstmi) Slyším, copak de ten brajgl nezačut?
Elmé: (naštvaně) Mluv slušně a spisovně, abys nebyla nezaměstnaná!
Truda: (šeptá si pod fousy) To se poseru asik! (otvírá dveře)

Za dveřmi stojí mladý, krásný, vzhledný muž „idol žen“, vonící HUGO BOSSem no. 6.

Truda: (otevře pusu, vyvalí oči a není schopná nic říci)
Theodor: (usměje se na Trudin knírek a řekne mírně příjemným hlasem) Dobrý den. Jsem zde dobře u slečny Elmé? Mé jméno jest Theodor Kemr.
Truda: (vzpamatuje se a zamračeně se zeptá) Jste krasavec inteligentní? Jinak vás sem nesmím pustit.
Theodor: (mile příjemným hlasem a s chápajícím úsměvem) Jsem si jist, že tak dozajista je. Jen se nebojte a ohlaste mě. Určitě nebudete za mé vpuštění perzekuována.
Truda: (smutně) V týhle domácnosti si nejste ničím jistý. Tady je to samej prezervativ.
Theodor: (překvapeně nadzvedne obočí, ale než stačí nějak zareagovat a něco říci, je již Truda pryč)
Truda: (vejde do pokoje a poklepe, stále se vrtící a upravující se Elmé, na rameno) Slečno je tu pán a vypadá, že by mohl být inteligentní, paňáč krásnej je určitě, paňáč jsem vám teda na něj hodila hrubó čučku.
Elmé: (naštvaně) Již jednou jsem tě žádala, abys zde nerozhazovala luštěniny, stačil snad ten hrách dopoledne a teď ještě čočku? Přiveď toho pána a běž tu čočku uklidit.
Truda: (vztekle si odfrkne a udělá si na čele kolečko, aby ji Elmé neviděla. Jde zpět ke dveřím a ukáže Theodorovi aby vstoupil. Pak zvědavě nakukuje co se bude dít dál)
Theodor: (přistoupí k Elmé)
Elmé: (překvapeně mrká očima)
Theodor: (přisedá k Elmé na divánek a bere její bílou ručku do své a jemně k ní tiskne své krásné a smyslné rty)
Elmé: (vzdychá blahem a rozpačitě se rdí a kroutí se čím dál naivněji, jak jen to u ní ještě jde)
Truda: (vyndá z kapsy jablko a s chutí se do něj zakusuje a dál zvědavě sleduje děj na divánku).

Theodor a Elmé si tichounce špitají a jemně se dotýkají jeden druhého. Upíjejí sekt, krmí se vzájemně čokoládovými bonbóny a dávají si malé hubičky na pusinky.

Truda: (dojí jablko, odhodí ohryzek na zem a zamne si ruce) Tak tu čuju gólku a hafo odlitků.

3. jednání … po několika blíže neurčitých letech …

Elmé: (je rozcuchaná, má na sobě vytahaný, sepraný pánský župan, klečí na zemi a vytahuje cosi z pod divánku, na kterém leží Theodor)
Theodor: (leží na divánku, je do půl těla svlečený, má vytahané trenýrky, kouří cigaretu, na prsou má popelník a v druhé ruce knihu od Anděly Vomáčkové – Bez mužů to nejde. Na zemi stojí láhev s pivem, ze které, sem tam, upije)
Truda: (sedí na křesle je moderně oblečená a chová na klíně unudlené mimino)

Další dítě sedí Trudě u nohou má v puse dudlík, v ruce kladívko a sem tam bouchne do autíčka, které po každé ráně popojede mimo jeho dosah, ale Truda, svou nohou, poposune auto dítěti zpět.

Elmé: (po každé ráně kladívkem, o zem, se chytne za hlavu, a tiše zaskučí) Eeeeh! Bože to je hluk.
Theodor: (upije z pivní láhve a krkne) Krk!
Elmé: (vstane od divánku a v rukou drží pánské ponožky. Dle výrazu v její tváři ne zrovna čisté, ale i tak jemně nasaje, odér z nich se linoucí, a tím víc se šklebí) Fuj tajbl!
Truda: (sleduje jí a řekne posměšně) Elmé to ještě neperte, nejsou ani týden nošený, raději se běžte podívat na ty brambory, aby se nepřevařili jako minule.
Theodor: (zvedne hlavu od knihy a řekne velmi nepříjemným hlasem) Zase budou brambory? Umíte vy ženský, taky něco jiného? Copak jsem vepř?
Elmé: (zaječí) No a néééé válíš se jako vepř, smrdíš jako vepř a tak žereš brambory, jako vepř! (sepne ruce jako k modlitbě a obrátí oči v sloup a plačtivě pronese) Kam jsem dala oči, že já jsem si raději nevzala doktora Čudlíka. Proč zrovna já jsem si musela vzít muže, s inteligencí šumící trávy.
Truda: (kopne do autíčka, políbí miminku na svém klíně hlavu a řekne naprosto klidně) Protože to v tý vaší hlavě šumí stejně. A mně do vašich brambor a smradlavých ponožek netahejte, jste mi dlužný mzdu za poslední 2 roky. Taky jste neměli, do toho vašeho seznamování, tahat psychologii. Buďte rádi, že tu su a že se vám starám vo ty vaše odlitky. (opět kopne do auta)

Dítě na zemi s úsměvem flákne do rozmláceného autíčka a zuřivě zadudlá dudlíkem.

Elmé: (strká ponožky do kapsy u županu, vzdychá a zamračeně se podívá na své dítě a na Trudu)
Theodor: (krká) Krk!

Někdo zvoní.

Truda: (čile vyskočí, podá dítě překvapené Elmé, upraví si vlasy, obtáhne rukama své tělo od prsou k bokům a jde otevřít)

Elmé i Theodor jí zvědavě sledují.

Truda: (po té, co otevře dveře, zavrká) Doktore Čudlíku. (natáhne svou ruku směrem k usmívajícímu se doktorovi)
Doktor: (ukloní se, vezme do ruky ruku Trůdy a mlaskavým zvukem její ruku políbí a také zavrká) Slečno Trudo.
Truda: (vloží svou ruku pod loket doktorovi a chystá se odejít, ale ještě se otočí k šokované Elmé a Theodorovi a řekne) Tak berem s doktorem loď a valíme na gábl. Pak si líznem štatl a valíme trsnót si na šuby duby trysko disko. Dejta majzla na ty erteple a nezašlápněte si šropi.
Truda: (otočí se k doktorovi a fousatě se na něj usměje)
Doktor: (pokyne s úsměvem rukou směrem k překvapené Elmé a Theodorovi a odvádí si fousatou Trůdu)
Elmé: (dosedne zvysoka na divánek, podepře si ruce pod bradu, vzdychne a řekne) Mě snad hrkne v kuli.
Theodor: (přihne si z lahve a krkne) Krk!

Dítě na podlaze hlasitě klepne kladívkem o zem, vyplivne dudlíka a začne strašně brečet.

KONEC


Slovníček neznámých výrazů:

brajgl - nepořádek, hluk
šlompák - lajdák, flink, lenoch,
imrvére - pořád
šlofčí - spí
nefachčí - nic nedělá
potróblá - blbá, hloupá
frošál - žába
erteple - brambory
nezačut - neslyšet
renonc - omyl
raplhausu - blázinec
vogólovat - uzavřít sňatek, vdát se
mít aný v bódě - být těhotnětná
bez křečí - být v klidu
Kemr - hlen
hodit hrubó čučku - pořádně se podívat
čuju gólku - tuším svatbu
hafo - mnoho, hodně
odlitek - dítě, potomek
valím - jdu
gábl - jídlo
berem loď - odcházíme
šropi - děti
si líznem štatl - projdeme se městem
dejte majzla - dejte pozor
hrkne v kuli - přeskočí mi, zblázním se


 celkové hodnocení autora: 97.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 8 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.1 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 12 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 40 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 kalinka 04.05.2008, 14:38:30 Odpovědět 
   Sice nejsu ze Šalingradu, ale z Cajzlova, ale dost na brňáky trpím, takže pobavilo převelice:o)
 ze dne 05.05.2008, 10:05:44  
   Vanessa Kuzníková: Moc děkuji, dělám lidem ráda radost :-)
 Hooky 04.05.2008, 10:49:07 Odpovědět 
   to bylo fakt vtipný!
 Liliam 03.05.2008, 15:23:02 Odpovědět 
   Musím chválit:) Naprosto mě uchvátila slovní spojení jako "eroticky si sedla", "mírně příjemný hlas" a "navně se kroutit" :)) dokonalost:) ... vyjímečně budu i známkovat:)
 ze dne 05.05.2008, 10:09:07  
   Vanessa Kuzníková: Moje slovní spojení jsou příslověečná, hlavně v práci, kde musím mluvit německy, a já neumím mluvit německy. Takže kolikrát spojuji nespojitelné...ale!.... domluvím se...eee...teda skoro vždycky. Dík za známečku.
 Šíma 03.05.2008, 13:09:22 Odpovědět 
   Líbilo se mi to i s tím nářečím, co jsem nepochopil, vychytal jsem na konci dílka! Díky za vysvětlivky! :-DDD

Co dodat? Za Jedna!
 ze dne 05.05.2008, 10:10:28  
   Vanessa Kuzníková: Děkuji pane učiteli. Jsem červená až na prdýlce za tu spoustu chvály.
 odula 03.05.2008, 10:49:25 Odpovědět 
   To bylo pěkné představení!
 OH 03.05.2008, 8:52:56 Odpovědět 
   Ahojky, to bylo sůpr, Van.
Nachechtal jsem se, a to mě čeká rodinná oslava. Není nad humor, já furt píšu samý hrůzy a jak si přečtu něco takovéhleho, tak mě to mé Tak leze Na Nervy...
Supr, úplně jsem tu div insc. viděl. Trůda je hvězda, to je jistý...
 ze dne 05.05.2008, 10:13:40  
   Vanessa Kuzníková: Díkec, také si počtu něco jiného než vtip. Takovej Freddy Krueger má něco do sebe. Jenže smích prej púrodlužuje život. Tak doufám, že tu s námi, díky mě, ještě pár let pobudeš :-)
 Pavel D. F. 02.05.2008, 23:31:00 Odpovědět 
   Tedy, musím konstatovat, že přesně toto jsem dnes po svých neradostných redaktorských úvahách (o vlastním neplnění výkonu v počtu publikovaných příspěvků) potřeboval. Už dlouho jsem se tak nezasmál, Trudin hantec byl prostě dokonalý (i když jsem z Prostějova, v Brně jsem nějaký čas přebýval).
Jo, jo, to jsou potom osudy (a kdo nechápe, má slovníček).
Pokud bych měl nějakou připomínku, tak snad k pár chybějícím čárkám, ale to je drobnost, která téměř nestojí za řeč.
 ze dne 05.05.2008, 10:17:52  
   Vanessa Kuzníková: Děkuji pane redaktore :-) Výkonná to já jsem, ale všeho moc škodí. Takže těch 5 dní je tak akorát. Ach jo, už amazonit mě varuje před těma mejma zatracenejma čárkama. Když já je cítím úplně jinde než jiní lidé.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Měneznáš
(8.10.2019, 16:27)
Sakkas
(8.10.2019, 08:19)
Faithy Rocks
(7.10.2019, 15:24)
Wiktoria
(7.10.2019, 15:00)
obr
obr obr obr
obr
Úder
Michal H
Iluze schyzofre...
klasiki
Posel smrti V: ...
Lukaskon
obr
obr obr obr
obr

PRIEPASŤ
Devona
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr