obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"I velká láska je jen malou náhradou za první lásku."
Joseph Addison
obr
obr počet přístupů: 2915352 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39478 příspěvků, 5737 autorů a 390266 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Komunikace mezi mužem a ženou ::

 autor Zadrhel publikováno: 13.05.2008, 12:58  
Sociální komunikace mezi mužem a ženou
 

ÚVOD

Sociální psychologie se zabývá zkoumáním jedince, toho, jak působí na své okolí a jak okolí působí na něj. V tomto působení hraje důležitou roli komunikace. Není pouze důležité, co jedinec chce sdělit, ale i způsob, jakým o tom komunikuje se svým sociálním okolím. Ten je často podstatným faktorem v tom, zda se mu podaří cíle dosáhnout. Pokud formuluje své požadavky takovým způsobem, aby sdělení posluchač pochopil správně a vstřícně, má velkou šanci na úspěch. V každodenní komunikaci ale dochází k situacím, kdy mluvčí neformuluje svoje myšlenky jasně a přímo, ale zahalí vlastní obsah sdělení do spousty vedlejších myšlenek. Pak je na posluchači, zda dokáže v záplavě slov rozeznat pravý smysl sdělení mluvčího. V tom mu může pomoci bližší znalost osobnosti mluvčího, jeho zvyků, způsobu myšlení.
Obzvlášť komplikovanou záležitostí bývá často komunikace mezi mužem a ženou. Složitost intersexuální komunikace je dána především rozdílným přístupem příslušníků jednotlivých pohlaví ke komunikaci jako takové.


ROZDÍLY V POJETÍ KOMUNIKACE

Manželé Peasovi v knize Proč muži lžou a ženy pláčou rozvádějí teorii o rozdílnosti mužů a žen z vývojového hlediska. Již od dob, kdy lidé žili v jeskyních a živili se lovem, se zaměření mužů a žen ubíralo různým směrem. Muži byli zodpovědní za lov, boj a bezpečí skupiny, ženy zase za výchovu dětí a vztahy uvnitř skupiny. Z tohoto faktu autoři vyvinuli teorii, podle které jsou rozdíly mezi muži a ženami dány evolucí. Mužský mozek je orientován na přímé řešení konkrétních úkolů, problémy řešit a odstraňovat. Oproti tomu mozek ženský je zaměřen více na komunikaci o problémech, jejich rozebírání a neorientuje se přímo k jejich řešení.
Dalším rozdílem je potřeba komunikace (kvantity) – u mužů je průměrně výrazně nižší než u žen. Proto často dochází k situaci, kdy, zejména na sklonku dne, po návratu z práce, muž chce relaxovat mlčky, vypnout, zatímco žena má potřebu sdělovat mu zážitky z celého dne, probírat je s ním a znát jeho názor na spoustu otázek.
Hlavním rozdílem, a tím také hlavním zdrojem problémů v komunikaci mezi ženou a mužem, je způsob vedení komunikace a formulování myšlenek, dotazů, přání. Ženy volí většinou komunikaci nepřímou, plnou náznaků a narážek, jejíž smysl často není mužům zřejmý. Muži zase dávají přednost přímé formulaci myšlenek a požadavků a stejně konkrétním odpovědím.


VÝČITKY

Slova jako vyčítání používají skoro výhradně muži, když popisují ženské chování, ženy naopak popírají, že by se tímto způsobem chovaly. Tento způsob chování (a komunikace) může mít několik příčin.
První je touha ženy ovlivňovat a zkvalitňovat mužův způsob života, vést ho a vylepšovat, například v péči o zevnějšek, společenském chování, životosprávě a podobně. Muž si ale ve většině případů sám uvědomuje své chyby a upozorňování na ně bere jako útok na svoji osobu, svobodu. Reaguje proto většinou negativně, stáhne se do obrany a neguje ženiny výroky, nebo přímo odmítá dále na toto téma komunikovat. To ve svém důsledku může vést k většímu pocitu odcizení takto komunikujících osob a ke zničení jejich vztahu.
Další příčinou, proč se žena chová vůči muži vyčítavě, může být vlastní pocit bezvýznamnosti a touha po uznání a ocenění své práce. Týká se to často žen v domácnosti, bez ambicí nebo možnosti budování kariéry, které podstatnou část svého života zasvětí péči o rodinu, děti, domácnost. Takové ženy mají (a často právem) pocit nedocenění své práce a snaží se upozornit na své výsledky a nasazení tím, že svému partnerovi vyčítají, že on se do těchto činností nezapojuje vůbec nebo dle jejich názoru nedostatečně.
Vyčítání, častěji tedy ze strany ženy vůči muži, je tedy problémem zejména proto, že muž (ale většinou i žena) si neuvědomují, že vyčítání je pouze zástěrkou něčeho, co se žena bojí projevit přímo nebo přímo projevit neumí a muž nedokáže v takto vedené komunikaci dešifrovat její pravý obsah a na něj adekvátně reagovat.


CITOVÉ VYDÍRÁNÍ

Jedná se o vážný případ zneužívání emocí k ovládání druhého účastníka komunikace. Citové vydírání je doménou žen častěji než mužů. Ženy se při něm uchylují k pláči a emocionálním scénám, muži naopak k energickému, někdy až agresivnímu argumentování a chování. Tento rozdíl je dán tím, že muži dávají přednost přímým požadavkům, zatímco ženy se snaží skrývat to, po čem touží, aby předešly přímé konfrontaci a odmítnutí svých požadavků.
Většina lidí zná z televize klasické příklady vydírání jako trestného činu a jsou přesvědčeni, že oni sami, ani jejich blízcí, nejsou podobného činu schopni. Neuvědomují si ale, že citové vydírání, i když není trestným činem, v sobě nese stejné znaky a postupy, jako vydírání kriminální.. Funguje na stejném principu a se stejnými aktéry. Figuruje zde oběť, která má nějakou slabou stránku, pocit viny a vyděrač, který tuto slabost zná. Vyděrač vznese požadavek, za jehož uspokojení slibuje nezraňovat slabé místo oběti. Oběť reaguje v první chvíli odporem, vzpírá se vyděrači ustoupit a uspokojit jeho požadavky. Nakonec podléhá, ve víře, že vyděrač dodrží slovo a nebude ve vydírání pokračovat. Ten ale vždy, posílen předchozím vítězstvím, ve vydírání pokračuje a požadavky stupňuje. Stálé opakování tohoto procesu utvrzuje oba aktéry v jejich rolích. Oběťmi citového vydírání jsou obvykle rodinní příslušníci a blízcí přátelé vyděrače
Slabou stránkou v případě citového vydírání může být strach oběti z ukončení vztahu nebo přátelství s vyděračem, také obvinění oběti ze sobeckosti a nedostatku lásky. Klasickým příkladem takového chování je známá věta „Kdybys mě opravdu miloval/a, udělal/a bys pro mě…“.


LHANÍ

Mluvení pravdy je morální a etické, ale často může, zejména v komunikaci mezi osobami blízkými, hraničit až s netaktností a drzostí. Lhaní je vědomé uvedení někoho v omyl. Pokud je lež vyslovena z důvodu získání konkrétního hmotného prospěchu, stává se podvodem. Většina lží, jichž se lidé denně dopouští, jsou takzvané „nevinné lži“ nebo jen nevyřčení úplné a absolutní pravdy. Dochází k nim z mnoha důvodů, například jako upevnění mezilidských vztahů, zlepšení vlastního obrazu v očích druhých a podobně.
Z výzkumů vyplynulo, že muži i ženy lžou přibližně stejně často. Rozdíl je v tom, za jakým účelem lži používají. U žen je obvyklým důvodem lhaní potřeba, aby se ostatní cítili lépe. Muži lžou hlavně z toho důvodu, aby vypadali lépe sami před ostatními nebo i sami před sebou.
Každý člověk však používá lži jinak často a každý umí své lhaní různě dobře skrýt. Z chování mluvčího se dá často rozpoznat, zda mluví pravdu či ne. Pokud má posluchač podezření, že mluvčí lže, může se zaměřit na některé aspekty jeho chování a stylu komunikace a lež odhalit. Lhaní je spojeno s emocemi, zejména jedná li se o blízkou osobu. Čím víc lhář lže, tím víc emocí dává najevo a tím se prozrazuje. V případě, že lže cizí osobě, ke které nemá žádný emocionální vztah, je jeho odhalení mnohem těžší.
Lhaní při komunikaci mezi mužem a ženou je mnohem složitější pro muže. Žena dokáže při komunikaci s mužem – lhářem lépe sledovat, současně s obsahem komunikace, také mimoverbální projev, intonaci a citové zabarvení hlasu. Muž je naopak zaměřen při komunikaci s ženou – lhářkou především na věcný obsah sdělení, ve kterém dokáže odhalit nelogické a vzájemně si odporující informace.
Lhaní lze odhalit mnoha způsoby, všechny ale vycházejí z bedlivého pozorování a poslouchání mluvčího a samozřejmě všechny jsou spolehlivé jen do určité míry. Vycházejí většinou z předpokladu, že člověk nemluvící pravdu je ve stresu, což ale nemusí nutně znamenat, že lže. Na druhou stranu existují lidé, kterým lhaní nečiní žádné probléme (například svým lžím tolik věří, že si nepřipadají, že lžou) a proto při lhaní nevykazují známky stresu.
Jednou z indicií, že mluvčí lže, může být takzvané „připravené alibi“. Pokud je člověk dotázán například na to, co dělal před týdnem odpoledne, bude odpovídat nesouvisle, přemýšlet, opravovat se. Pokud mluví pravdu. V případě, že odpoví plynule, může to být známkou toho, že odpověď si předem připravil a že není pravdivá.
Další známkou nepravdivosti projevu mluvčího může být přílišné používání výrazů, které mají okolí, ale i mluvčího, přesvědčit, že mluví pravdu. Jsou to výrazy jako „upřímně“, „na rovinu“, „můžete mi věřit“ nebo „copak bych lhal?“. Některé jiné výrazy používá mluvčí proto, aby snížil význam výroku, který není pravdivý a nebo přenesl vinu z mluvčího na okolí.
Způsob verbální komunikace také může lháře odhalit. Pokud člověk pronáší lež ve stresu, mluví vyšším hlasem, nahlas a rychleji, když má ale lež připravenou a nacvičenou, může mluvit i pomalu a klidně. Pokud je naopak přinucen ke lži neočekávaně, může při řeči koktat, odmlčovat se a zajíkat se.
Výraz lidské tváře je také místem, kde se případná lež může projevit. Symetrický úsměv je známkou upřímnosti a dobré nálady, naproti tomu úsměv nesymetrický může být známkou zastírání pravých emocí. Oči mohou prozradit lháře hned několika způsoby, a to především častým mrkáním, způsobeným nervozitou a stresem. Dalším zajímavým vodítkem může být směr pohledu mluvčího. Když člověk má odpovědět na otázku, aktivuje se mu buď levá nebo pravá hemisféra mozku, podle toho, zda pátrá po odpovědi, nebo jí vymýšlí. Pokud například levák chce zalhat, je aktivní jeho levá hemisféra a dívá se doprava.
Tyto signály, pokud se během komunikace vyskytují ojediněle, samozřejmě nejsou důkazem, že mluvčí lže. Může se drbat na nose, protože ho opravdu svědí, mít tik nebo má zlozvyk nadužívat v řeči určitá slova. Pouze vyšší četnost takto podezřelých projevů je již důvodem domnívat se, že mluvčí neříká pravdu.




ZÁVĚR

Komunikace mezi příslušníky opačných pohlaví byla, je a bude vždy otázkou vzájemného porozumění, vůle domluvit se a schopnosti empatie, protože rozdíly ve způsobu komunikování jednotlivých pohlaví se asi těžko změní. Na druhou stranu různost ve vedení komunikace, ale také různost pohledů na jednotlivá témata komunikace je projevem osobitosti komunikujících jednotlivců, činí z každého jedinečnou osobnost a oddaluje ho od unifikace.


LITERATURA

Peas, A. – Peas, B., Proč muži lžou a ženy pláčou. vyd. Brno, nakladatelství Jiří Alman 2003.


 celkové hodnocení autora: 93.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 46 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Romana Tamová 13.03.2009, 7:54:42 Odpovědět 
   Myslím, že dokážeš víc, než tady prezentovat něco, jako čtenářský deník.
 čuk 13.05.2008, 12:57:14 Odpovědět 
   Máš pravdu, mnohé z tvých úvah mám ověřeny, některé mě překvapily. Zajímavé a užitečné čtení. ještě bych dodal vliv televize, na př rodinné seriály podvědomě ovlivňují komunikace a dávají skrytý "příklad". Celý problém je ovšem složitější než píšeš. Víc by se tam dal rozvést i neverbální způsob komunikace, komunikace činy, komunikace beze slov. V citovém vydírání jsou mistry ženy, tak jsem to slyšel v úryvku jednoho TV vysílání s podobným tématem. Těžko tvůj příspěvek hodnotit, zda je to zkrácená citace dle tvého výběru nebo co jsi přidal sám osobně.
Čte se dobře, je to poučné. Nevím jaký bude názor ostatních na známkování, neboť nejde o původní celou vymyšlenou úvahu. Za tento typ příspěvků dávám 1- ( jinak by to byla dvojka, ale přiznal jsi pramen)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
strážce
(30.10.2019, 10:32)
aldebaran
(22.10.2019, 14:59)
Měneznáš
(8.10.2019, 16:27)
Sakkas
(8.10.2019, 08:19)
obr
obr obr obr
obr
Chci tě vidět
janah
Gamchetu II. (t...
Sirnis
DÍVKA ZE SOUHVĚ...
Danny J
obr
obr obr obr
obr

Jsi pro mě ...
Admin
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr