obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska neotáčí světem."
F. Jones
obr
obr počet přístupů: 2915379 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39517 příspěvků, 5745 autorů a 390445 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Sešit ::

 autor OH publikováno: 17.05.2008, 14:14  
Světla psala v jedné své povídce o nočním setkání dvou mladých lidí na nádraží a s Hanulkou jsme se v komentářích k příspěvkům dostali k z druhé strany počmáraným a popsaným školním sešitům. Nějak se mi to v hlavě tento a toto z toho pošlo.
Děkuji za upozornění na pravopisné chyby.
 

Jakmile profesor Havlata zavřel dveře třídy, uslyšel lomoz odstrkávaných židlí a první výkřiky.
No samozřejmě Macháček a...
V ruce držel učebnici matematiky, kterou vyučoval a svůj poznámkový blok, kterého se nejeden z žáků obával. Ve druhé ruce držel dvěma prsty jakoby štítivě sešit matematiky, který zabavil žáku Rybovi.
Nějaký žvásty a pindy, nebo co! Z druhé strany matematiky! Jó to bude počteníčko pro jejich třídního Bařinu...
Když ale procházel kolem dveří jeho kabinetu, tak je minul a sešit donesl až k sobě na stůl.
On je to sice rabiát, ale špatný chlapec on nebude. Já si ty nesmysly raději nejdříve prohlídnu sám, než je předám...

„Libore, nechceš nejdřív dojíst tu večeři? Budeš to mít studený jak psí čumák...“
Káravě prohodila paní Havlatová u večeře.
„Hmmm,“ zabručel její muž a otevřel Rybův sešit, který si přinesl v kabele ze školy domů.
Pitomec, pindu přes půl stránky a u toho nějaký... Tebe si, hochu, podám... O permutacích nemáš ani páru, ale na čmáranice máš času dost, jak vidím...
Jen zběžně prolistoval další stránky z druhé strany sešitu a překvapilo jej, že jsou pokryty vcelku úhledným písmem.
Á, to bude asi zeměpis, nebo co to ještě ti druháci mají...
JE NÁDHERNÁ!
Všiml si velkých písmen na jedné stránce a sešit zavřel, aby mohl konečně dojíst tu večeři.
Ó, Ryba a milostná psaníčka! To jsou mi novinky...

Když později ležel v posteli vedle své ženy, která si nerušeně četla knihu, díval se na strop, který potřeboval znovu vymalovat. Vzpomněl si na Rybu a jeho sešit a uvědomil si, že už ho nemá chuť dále prohlížet, dále si ho číst.
Taky mi bylo kdysi patnáct a i když je to už skoro čtyřicet let, tak si ještě pamatuju, co pro mě tehdá holky znamenaly. Taky jsem leccos psal...
Jen letmo hodil okem po své ženě, která ho nebrala na vědomí.
Čte si nějaký ty jejich Harlekýny, nebo Rosamundy, nebo jak se to...
Nato rázně vstal z postele a došel si do kuchyně, kde ze své učitelské kabely vyndal Rybův sešit.
„Co je zas, proboha?“ slyšel jen z ložnice svojí ženu. Když viděla, že si k ní do postele nese školní sešit, prohodila jen: „Ty si práci netaháš jen domů, ale už i do postele..."
Něco jí zabručel v odpověď, sešit si položil na noční stolek u postele a rozsvítil lampičku.
Nalistoval první stránku s drobným písmem a četl:

15.6
Stala se mi zvláštní věc, no nevím jestli zvláštní, no. Jel jsem ráno rychlíkem z hlaváče s těma cédama a. Jak vyjdu nahoru na ten perón, protože dole je to samá socka a bejt tam je fakt vopruz.
No, bylo teplo. A jak du po tom perónu, samože tam byla tma jak v prdeli, ono se tam sotva kdy svítí. Zas čumí Havlata...
Já jsem si pak všimnul, že tam vzádu na těch lavičkách s těma reklamama někdo sedí, asi nějaká ženská, vypadalo to.
A měl sem chuť na cígo a protože foukalo, tak jsem šel za ten sloup, což bylo blízko tý ženský. A jak tak kouřim, tak jsem si všimnul, že je to nějaká mladá ženská, skoro tak nějak jako já. Jenže jsem na ní samozřejmě nic nevyjel, protože nejsem jako ten kokot Macháčku, co hned na každou začne hulákat ty jeho
No, ale pak jsem jako dokouřil a řek sem si, že nebudu jako stát když vedle mě je lavička.
Tak jsem se tý holky zeptal, jestli je jako vedle ní volno, prosím vás, řikal jsem ji.
A vona že jo. Tak jsem si sednul vedle ní a vidím, že je to uplně nádherná holka s dlouhejma černejma vlasama, který pohladit musí bejt!
Seděl jsem tam vedle ní a nevěděl co říct, tak jsem si zapálil další cigaretu.
Nechcete cigaretu, slečno? Zeptal jsem se jí, protože mně bylo trapný na prázdným perónu sedět vedle krásný holky a nic neřikat... Kurva Havlata de...

Kurva, Havlata de...
Profesor v posteli zakroutil hlavou a napadlo ho, že když čte tohle Rybovo psaní, tak je to stejné, jako když jeho žena čte tu růžovou knihovnu.
Také jsou to vlastně vzpomínky na mládí a co všechno mohlo být...
Pokračoval ve čtení:

Ona se na mě pak votočila a mě to uplně dostalo, fakt jsem se tam málem složil, tak byla krásná!
Ale já mám jen Startky, řek jsem jí ještě. A v tu chvíli jsem nenáviděl fotra s tím jeho minikapesným. Ale vona, že to nevadí a vzala si ji vode mě. A jak jsem ji připaloval zapalovačem tu blbou vyklepanou startku, jí voněly vlasy, BOŽE MUJ!
Jenže pak bylo zase ticho, jen jsme kouřili a mně ani zaboha nemohlo nic napadnout, co bych ji měl říct. Normálně jsem se z toho vymejšlení zpotil. Pak přijel ten její vlak, co jel na druhou stranu než ten muj a já jen, JAKO UPLNEJ DEBIL, kdy bych ji zas moch vidět. Ale ona jen něco zatento, nerozuměl jsem jí a byla pryč.
BOŽE, jak já ji chci! Odjela a málem jsem po ní sebral ten vajgl a začal ho líbat, dóóó hajzlu, já bych jí celý tělo zlíbal, normálně bych ji sněd, sežral! Ale místo toho jsem jen pohladil rukou to místo, kde seděla...

Profesor Havlata dočetl první kapitolu a hlavu zvrátil na polštář.
Tak nevím, Rybo, jestli po nocích prohánět na nádražích holky bude to pravé...
Pustil se do čtení dalších kapitol.

Nevim.6
Já už z ní začínám magořit! Furt si představuju, jak se kolem ní začne motat ten debil Macháček a já mu dám do držky, jak na ní vyjede s těma svejma trapnejma kecama a---
Prohlížel jsem si stanice, na kterejch mohla vystoupit, ale je jich tisíc. Dneska jsem tam zase v tu nekřesťanskou hodinu byl, samozřejmě že vona ne, vonane, to sedí-
Byla tam o víkendu, do dalšího tisíc let! Doma už kecaj, kam to v tuhle dobu jako chodim! Normálně si řikám, jestli bych. No co bych ji měl příští týden jako řikat, koupil jsem jí čokoládu. TY VOLE, málem jsem koupil tu s tou modrou krávou. Na- tady máš a na tom ta kráva, ty vole, by bylo...

11.6
BYLA TAM! A bavil jsem se s ní! No, vona se mnou moc ne... Přijdu tam a ona na lavičce, jako byla minule. Dobrý den, můžu? Vytáh jsem Dunhillky a jednu jí nabíd, vona jen se usmála a nic, teda vzala si ji! Slečno, prosííím vááás, jak se jmenujete? Já jsem vám přines čokoládu, já DEBIL! NÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ!
Prej a pročpak se ptáš, Eliška... A vy, teda Eliško, ty jezdíš někam na školu? Ona se jen usmála tak divně nějak... A pak zas ten pitomej vlak a já už musim a byla pryč...
Eliška, Eliška, to je nádherný jméno! Jako vona, měla minisukni, nebo takovou jako

Paní Havlatová zavřela rozečtenou knihu a zhasla lampičku na své straně postele.
„Ty, nechceš toho už nechat?“
Jó, Rybo, tak s tou bych si typnul, že ti moc pšenka nepokvete...
Profesor Havlata se začetl, že výtku své ženy ani nepostřehl. Otočil další stránku sešitu, na které byl velký kosočtverec s čarou uprostřed a u toho nějaké klikyháky.
No jestli je tohle jako ten perón, kde se tento... Jó houby, to je... No jo, to je čéjé, to je asi k češtinářce...

Další kapitola byla kratičká, bez datumu a oddělená od ostatního vodorovnými čarami. Písmo bylo horší a profesor ho jen stěží rozluštil.

Ona ta Eliška, mě teď napadlo vo chemii, že vona to asi bude-
No kurva, že jo... Ale nejhorší na tom asi bude to...
Že mi to jako nějak nevadí, já ji stejně miluju a teď je mi jí ještě navíc líto, jestli má nějaký problémy doma, třeba ji do toho nutěj, nebo tak... Nemůže jí bejt víc jak 18. Já bych na ni chtěl bejt hrozně hodnej a jako furt něžnej!

Havlata si naklepal polštář pod hlavu, protože ho začínala brnět ruka, kterou si hlavu podpíral a obrátil další stránku sešitu.
Stejně jeden těm mladým do hlavy nevleze, v lavici sedí jak...

29.6
Dneska jsem Elišku pozval do pizzerie, jenže vona že nemá čas, že musí jet, že jindy a podobně. Sakra, řikám si kolik jich, s kolika se tó a koukám na ty její vlasy a tu namalovanou pusu, napadlo mě, jestli bych na ni měl. Ale O TOMHLE mezi náma nepadlo ani slovo a je to tak lepší. Dokonce jsem ji viděl poprvé se zasmát! Nějakýmu mýmu blbýmu vtipu...
Mně by se líbila stejně víc, kdyby nebyla zmalovaná a kdyby byla obyčejně vohozená. Taky sem jí to řek, vona se na mě pak tak zadívala, tak vážně.......až se mi tó.
Normálně jsem ji vzal za ruku a ona nic. Jo, řekla jen, co by na to asi řekli tví rodiče, kdyby věděli...
Já jí hnedle řekl, že na rodiče seru, ale to se hned zamračila a tu svou ruku z těch mejch...
A za chvíli byla zas fuč. Musím se s ní setkat někdy ve dne, ten nádr to je hrůza děs!
Chtěl jsem její číslo na mobil, ale nedala mi ho, prej proč a ... JE NÁDHERNÁ!
Napadlo mě ji stopovat, ať vidím s jakejma, ale nevim v kolik přijíždí a doma je to už teď naprosto v... Ó a už je tady ta megera učitels-

30.6
Dneska jsem se zařek, že s ní na tom hnusným peronu už nebudu a že ji zatáhnu aspoň někam na kafe. Koupil jsem jí takovou malinkou knížečku v papíráku
Neodvážil jsem se o lásce, aby to nevzala jako... Tak to bylo o mládí, nebo co. A ONA NA TOM HNUSNÝM NÁDRU, to mě fakt dostalo. Takovej výraz, to se nedá popsat!
Když přišla, tak se na mě zamračila a furt se tak divně natáčela, měla hroznej, teda na holku hroznej monokl na prav
Taky mi řekla, ať už za ní nechodim, že si nemáme co říct. Já ti toho mám strašně moc co říct, skoro sem na ni vykřik, ale vona byla ten den taková vzteklá, jakopodráždě taková na všechno nasraná, tak jsem šel...

14.7
Jó, Eliška. Chtěl jsem napsat moje, ale je to vůbec možný? Může to vo sobě někdo říct?
Neviděli jsme se 14 dní a já už se bál, že- co jako, že už nebude jezdit...
Šlapat? To je strašný, já bych jí dal všecko co mám, aby byla šťastná! Ale byla včera taková divná, furt jen seděla a byla taková no divná...
Tyvole- no, do... Jo, byla jako sjetá!!!
Když si vytahovala cíga z kabelky, tak jí vypadnul hřeben na zem a zlomil se, hned jsem jí říkal, že ji koupim novej stejnej, ale vona-doprdele určitě byla sjetá, jestli začne s tímhle...
Jééééžišmarjá, Eli...

Pan profesor dočetl poslední řádky a povzdechl si.
Tak konec... No asi může být rád, že mezi nimi k ničemu nedošlo. To by si mohl také ošklivě odskákat... Ne, počkat tady má ještě něco připojeno...

Za posledními řádky, které dočetl, byla zase jen spousta čmáranic. Ale z posledních řádků na konci stránky se to drobné písmo ohébalo a šplhalo po okraji stránky vzhůru.
Pan Havlata si protřel oči, které ho už ze čtení naškrábaných písmenek bolely, a četl dále.

9.7
Připadá mi to už sto let, co jsem naposled s Eli mluvil, přestala jezdit tím jejím vlakem a
Včera mě cosi popadlo a začal jsem prolejzat ten hnusnej nádr, já na ni stejně furt myslim a pak mě to zarazilo na místě, že sem uplně zkameněl.
Stála tam s těma nejhnusnějšíma šmejdama, takový starý chlapi socky, koukám na ni, setkáme se pohledama, vona obličej o 10 let starší. Vypadala jak ty fetky, co sou Jen mě přejela vočima, vůbec nic se jí v těch jejích krásnejch kurevskejch vočích nemihlo, nic jen mě přejela pohledem a zas k těm chlapum. Vypadala mnohem hůř, než
Přijdu domu a čumim na poličce leží kus toho jejího zlomenýho hřebenu, tak nějak vypadal uplně stejně jak vona, do prdele, až mi z toho vyhrkly slzy do vočí.

Profesor Havlata otevřel první ještě čistou a nezohýbanou stránku Rybova nového sešitu matematiky a spokojeně prolétl očima úhledně napsané vzorce Variací.
„Mám se podívat z druhé strany? Zase láska z nádraží?“ klidně řekl a otočil se na Rybu, který stál u katedry. Hoch se celý naježil a profesor se na něho spokojeně podíval.
No, no, vždyť jsem tak moc neřekl...


 celkové hodnocení autora: 98.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 16 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 44 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 62 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 lucinda 20.05.2008, 17:23:09 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: lucinda ze dne 20.05.2008, 17:06:56

   Fajn, a já si to pak nechám zarámovat! ;)
 ze dne 20.05.2008, 17:29:11  
   OH: No to ode mne okrajem odpadkového koše, jen kecám, jakýpak rámování
 lucinda 20.05.2008, 17:06:56 Odpovědět 
   Ahoj OH ;)
Tohle je jedna z nej co jsem od tebe četla, a že se to četlo samo! ;)
 ze dne 20.05.2008, 17:15:15  
   OH: Jó, Luci, to jsem fakt rád, že se ti to líbilo. Děnka za zastavení a koment. Bych ti to poděkování nejradši napsal malinkatejma písmenkama do jednoho z tvých bločků.
 estel 20.05.2008, 0:32:35 Odpovědět 
   Krásné. Poutavě napsané, přesvědčivé, živé. Pár čárek chybí, ale čert je vem. Ač pozdní hodina, neměla jsem problém text dočíst. A já vím, nepadat do prachu…. :-)
 ze dne 20.05.2008, 9:44:01  
   OH: Ahoj a díky moc, Estel, od mladé děvy to potěší dvojnásob!
 Vanessa Kuzníková 19.05.2008, 10:36:23 Odpovědět 
   Zase moc hezké, čtivé, napínavé až do konce. Jen mě mrzí, že se nedozvíme co se stalo s tou dívkou. Ryba to měl dotáhnout.
 ze dne 19.05.2008, 14:07:22  
   OH: Ahojky, Van.,
díky moc za zastavení a koment, jsem tam napsal, že začala brát drogy a to asi bude malá návratnost těch lidí mezi živý, nevím... A on to byl slušnej kluk, co na chvíli zblbnul, myslím, že být s ní nějak dál už nešlo. Víbůh?
 Axis 18.05.2008, 19:14:20 Odpovědět 
   Čau, tak jsem slíbil, že s komentováním tebe nepřestanu, žádal jsi mne o to, že potřebuješ protiváhu všem chváličům. Tak dobrá, jdeme na to!

Za prvé:
Je to fakt dobrý!


Chaaaaa, že jsem tě dostal? Žádný "jdeme na to", mě se to fakt líbilo, ze všeho, co jsem od tebe četl, to má nejpropracovanější stavbu. A taky se tady nejlíp uplatnilo to tvoje osobité vyjadřování! Chválím!
 ze dne 19.05.2008, 9:58:55  
   OH: Zdar, Axi,
nebudeš tomu věřit, ale nyní jsem v práci vlezl na pc, abych tě-zrádceho požádal o chrabrý komentář. Jsem moc rád, že se ti text líbil, nejpropracovanější stavba mně nedala oproti jiným textům téměř žádnou práci, páč jak o mně říkají v práci, jsem zastydlý puberťák, což samo že není pravda, to říkají z nerozumu, prostě ženský...
Zdar a těším se na tvůj další publ.
 endless 18.05.2008, 17:08:18 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: endless ze dne 18.05.2008, 16:48:41

   To bude tím, že jezdím busem ,-D
 ze dne 19.05.2008, 9:53:49  
   OH: Tak to jo...
 endless 18.05.2008, 16:48:41 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: endless ze dne 18.05.2008, 16:17:47

   Možná mě přeceňuješ. Nicméně asi máš pravdu ,-) Tudíž nezbývá než vybrat správný bus MHD, doufat a eventuálně cloumat každou čtoucí slečnou. Třeba se trefíš ,-) Ono jich moc nejezdí.
 ze dne 18.05.2008, 16:53:32  
   OH: no ono jich u nás vůbec moc nejezdí, abych řekl pravdu, ještě jsem tu žádnou tramvaj se potulovat neviděl, to divokou lišku, souseda ap. to jo, ale tramvajééé, e-e.
 endless 18.05.2008, 16:17:47 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: endless ze dne 18.05.2008, 11:42:47

   ...stačí kouknout na obálku, ne .....? ,-)
 ze dne 18.05.2008, 16:35:29  
   OH: no jo, ale kdyby jsi mě neslyšela a nevěděla, co ti chci, by jsi mě taky mohla zneškodnit jako nějakýho devianta a to bych opravdu ne-e, nechtěl. a kdybych ti po té knížce na klíně sáhnul, tak jsem dozaista mrtvola, bojová endless, ty vado.
 endless 18.05.2008, 11:42:47 Odpovědět 
   Nazdar, omluv netřeba, jsem si to přebrala ,-)
Jinak - na knihu bych se asi zeptat nestyděla, ale tohle vypadalo fakt zvláštně.
(I když...mně osobně se teda nikdo v životě nezeptal, co čtu. Možná si lidi netroufnou. Možná je neslyším pro muziku, co si k tomu pouštím do uší. Možná jsem do toho moc zabraná. Párkrát jsem místo do práce dojela až na konečnou ,-)))
 ze dne 18.05.2008, 13:03:33  
   OH: tak až tě potkám, což nevidím moc nadějně, tak s tebou něžně zacloumám a zeptám se tě: Slečno, prosím vás, můžete mi říct... A když ani to nepomůže, tak ti jedno to sluchátko vyndám z ouška a zařvu ti do něho:SLEČNO, PROSÍM VÁS, MŮŽETE MI ŘÍCT...
By v tom byl čert, abych se to nedozvěděl...
 Tuax 17.05.2008, 22:41:06 Odpovědět 
   Trochu jsem si zavzpomínal :) Sám jsem míval sešity, v nichž bylo občas více malůvek a textíků, než učiva, ke kterému byly určeny. Sice to nebylo v takovéto formě, ale dneska už bych se tomu smál, byly to prima časy. Jen bych si do školního sešitu nepsal nic takhle osoního, aspoň si to nevybavuji... takže žáka Rybu obdivuji a zároveň lituji. A učitelé, ti si za roky ve školách jistě přišli na kdejaké perličky.

Příjemné čtivo.
 ze dne 18.05.2008, 11:38:38  
   OH: zdar, já se omlouvám, ale odpověď na tvůj komentář jsem napsal k Endless, jí se taky omlou...
 endless 17.05.2008, 21:36:19 Odpovědět 
   Skvělý. Dobře se čte, jen ten konec useknutejch vět mě setrvale dostával. (jakkoliv chápu, že je to úmysl)A pak slovo "ohébalo" ..... ,-)
Vybavilo se mi, jak jsem před lety viděla v busu MHD nějakou ženskou tak kolem 40ky totálně ponořenou do hustě popsaných stránek obyčejného školního seštiu (takovej ten hrubej červenej vzor, co se prodávaly na konci 80. let) .... byla jsem děsně zvědavá, co to může bejt za text, ale zeptat jsem se styděla A pak taky jeden sešit, co jsme měli ve škole na všechno, my lajdáci ,-) zapomínači. A i jiné věci.
A ttaque.
 ze dne 18.05.2008, 9:50:24  
   OH: Děnka za zastavení a koment, Tuaxi, já jsem vždyckyk stál u tabule, profesor listoval v mým sešitu a řikal jsem si teď to obrátí a jsem mrtvej, uf
 ze dne 18.05.2008, 9:46:15  
   OH: Díky, En,
to já ne, já se vždycky zeptám, Dobrý den, prosím vás, mohl bych se zeptat, co to čtete? A pak to vždycky neznám a nezbyde než říct ahahmmm a jít pryč, já se do holek, co čtou knížku, vždycky trochu zamiluju, obyč papírovou knížku, ne mp4 a dost hustej emovýraz. nebo dopis, připomene mi to ten obraz od vermeera a jsem celej tento.
Ty školní sešity jsem neměl nikdy rád, měl jsem i tři předměty v jednom počmáraným a občas mám hororový sny i teď, jak mě profesor sejme, Jóó, hochu, tak tebe si zavoláme k tabuli a já vstávám total děs běs a řikám si hele ty hajzle...
jsem se nějak rozkecal, ahoj
 Hanulka222 17.05.2008, 20:36:48 Odpovědět 
   Ahoj...
páni, tys mi teda dal, takovej smutnej příběh... ze začátku to vypadalo na nějakou nemluvku, když pak děvka, říkám si dobrý, třeba od ní dá ruce pryč, ael on nedal, no a řekla bych, že kdyby to udělal, možná by na tom byl líp než s tím jejím krutým pohledem...
byl by na tom o jedny kurevsky krásný oči líp...
navíc se mi líbilo, že to bylo kolikrát tak zvláštně přerušený, často v tom nejmenším, občas chyběla čárka, ale to je fuk, protože tohle jde do oblíbených.

tečka.

a víš co, ty taky...
 ze dne 18.05.2008, 9:35:29  
   OH: Jo a proboha, to je jasný, že jsem to takhle zvířeckým pravopisem napsal naschvál, abych zobrazil tento a ne-e diktát, že jo...
 ze dne 18.05.2008, 9:33:39  
   OH: Ahojky, Hanulko, díky za a za.
Čím víc o tomhle textu přemýšlím, tak mě čím dál víc napadá ta písnička od massive atack: karma koma, někteří lidi se od sebe prostě těžko odtrhávaj, od prvního pohledu jsou do sebe zaseklý jak, a to nemyslím na nějaký lásky na první pohled, to vůbec ne-e, hmm, tady, řekl bych, bylo i jemu jasný, že se šlapkou to nikam nevede a nemohl si pomoci a ve své třídě s holkama byl ok a nemys-ááále už jsem ticho, ahoj!
 paryba 17.05.2008, 19:16:03 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: paryba ze dne 17.05.2008, 14:30:33

   ... a ekonomických pracovnic dvě řady, co...
 ze dne 18.05.2008, 9:25:37  
   OH: To néé, Jani, ekonomky a já to fakt ne-e, když jsem dělal reparát uz ekonomie, tak jsem si zapamotoval jen: Jsem limitován rozpočtovým omezením. Jsme si z toho dělali legraci keď jsme šli na pivko, ahoj a díky za zastavení.
 Traci 17.05.2008, 19:09:09 Odpovědět 
   Nedokážu si představit naše kluky, že by prováděli tohle:o) Dnešní mládež je s těmi zkušenostmi ták daleko, ale výjimky se najdou vždycky. Každopádně..parádně zachycené myšlenkové pochody, napsáno s velkou dávkou osobitosti a celkově se to na to báječně kouká. Relaxačně i jinak a jindy poutavá!
 ze dne 18.05.2008, 9:23:14  
   OH: Díky, Traci, ty píšeš komenty jako liter. kritička. A teď jsem tuhle další větu už po třetí smazal, jaksi taksi, hmm, tak se měj...
 animovaný medvídekPú 17.05.2008, 16:38:08 Odpovědět 
   Líbilo se mi to prolínání jazyku toho kluka a ostatních + ta forma deníku.
 ze dne 17.05.2008, 16:58:38  
   OH: Zdar a díky za zastavení a koment. Před saspi jsem neznal mladého člověka, který by pravopis nepovažoval za naprostej nesmysl, kdo by se jím zaobíral, asi z těch časů pramení ten strašlivej jazyk toho kluka.
 First Girl 17.05.2008, 16:30:06 Odpovědět 
   Pekne napsano. Rada jsem si to precetla. No a jesteze me psani deniku nikdy nechytlo. :)
 ze dne 17.05.2008, 16:55:31  
   OH: Ahoj, Jano, díky za a za, já to vždycky vydržel jen ten první den, ten první zápis a pak mě to už nebavilo, bylo to jako práce a...
ještě jednou díky a ahoj!
 Svetla 17.05.2008, 16:25:35 Odpovědět 
   Tak tohle je dokonalý...
Moc se mi např. líbila věta, že si práci netahá jen domů, ale dokonce už i do postele.
 ze dne 17.05.2008, 16:53:34  
   OH: Díky, Světluško, jak jsem napsal, jsi s Hanulkou vlastně spoluautor, takže bychom si mohli plácnout packama a vzájemně si poděkovat, ahoj a díky ještě jednou!
 čertíček244 17.05.2008, 16:23:31 Odpovědět 
   Ahojky Ondro .. ty to prostě umíš, o tom není pochyb. Dám ti jedničku a dlouhý komentář nechám třeba Šímovi. Snad tě potěší alespoň virtuální úsměv malého čertíka .... :o) :o) :o)
 ze dne 17.05.2008, 16:51:50  
   OH: Ahojky, Jitko, díky moc, tvůj úsměv je nejlepší koment.
 Šíma 17.05.2008, 16:15:54 Odpovědět 
   To bych do toho učitele neřekl! Tedy, jako, že se do toho tak začetl a zavzpomínal na svá mladá léta, či co... Líbilo, hezká sonda do života žáků, učitelů a ztracených lásek! ;-)
 ze dne 17.05.2008, 16:50:20  
   OH: Zdar a díky, Šímo,
já jsem o tom, té postavě profesora přemýšlel a myslím, že jsem do něho nějak nacpal tu mou představu rovnejch lidí z Čapkových románů, kterýžto jsou pro mě furt nějak symbol, teď to asi chodí ve školách jinak, žákovský maj online na netu, o velký přestávce maj grupu na hajzlu a po obědě balej pod lavicí jointy... prej emo, nevim.
/cejtí se starej a špinavej, nedávno jí to řekl, jen se usmála a koukala do nebe/
Kutilům zdar!!!
 paryba 17.05.2008, 14:30:33 Odpovědět 
   Onďo, ty dlouhý komentáře nechám na ostatních. Todle je teda fakt... fakticky... skoro deja vu, do pr... No nic, měj se.
 ze dne 17.05.2008, 16:44:38  
   OH: Ahoj, sociálních a pedagogických kámošek znám celou řadu, fakt nevim co to žvanim, děděděkuju, uf
 čuk 17.05.2008, 14:12:31 Odpovědět 
   Přečetl jsem jedním dechem a moc se mi líbilo. Třeba zarámování příběhu. Kontrasty. Originální způsob řeči, svérázný, a přitom velice emotivní. Stylisticky hodně úžasné. Obrazné s kouzelnými detaily. připadalo mi to, jako bych četl Hrabala, Hrabal by si možná řekl: sakra, proč jsem takhle něco nenapsal. Perlička na dně, nádhera. Prostě jsem dneska nějak na měkko, že mám slovník samou patetiku a expresi. Díky, Hydroxide
 ze dne 17.05.2008, 16:42:32  
   OH: ježišmarja
Děkuji za publ a komentář, který jsem letmo přelétl, chytil se za hlavu a JÉÉÉÉÉÉÉ,uf, ty vado, jéžišmarja, se hrozně stydím, děkuji ještě jednou. /jéžišmar.../
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Lunar
(14.12.2019, 14:16)
Zuzka
(10.12.2019, 11:24)
Livinginthedream
(7.12.2019, 22:31)
Antonio
(25.11.2019, 23:53)
obr
obr obr obr
obr
Váženému předst...
pedvo
Záhadní Hosté
kukuřice Tichý Kopec
Místo, kde se r...
Vimto
obr
obr obr obr
obr

Štěně
Dědek
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr