» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Všechno, co vidíme nebo v co věříme, je jen pouhým snem ve snu."

E. A. Poe

počet přístupů: 2140781

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28997 příspěvků, 4550 autorů a 303440 komentářů :: on-line: 16 ::

:: Důchodce v lázních – příběh poslední (Zdena) ::

Jeňýk	publikováno: 21.05.2008, 6:33

+ + +


	DŮCHODCE V LÁZNÍCH – PŘÍBĚH POSLEDNÍ (ZDENA) Když vaše ústa promluví nebo jen naznačí zázrak úsměvu je to jak koncert jak symfonie taktovka míří přímo do srdce má ostří kordu jako když Beethoven, Bach a Vivaldi se domluví společně na akordu to stane se když vaše ústa promluví. --- Ten akord zní a bude mi znít v mysli stále znovu. Vážená paní Zdeno, tak jste za mnou do lázní přeci jen nepřijela, ačkoli jsem se tolik snažil vás k tomu přimět a přestože zde bydlíte nedaleko a, jak jste psala, manžela máte služebně ve Francii a stejně si s ním nerozumíte a chodí vám za jinou. Dokonce mně už ani neodpovídáte na moje elektronické zprávy. Snad jste se neurazila? Nedělejte se, že se vám ta poslední povídka se slečnou Lucií nelíbila. Ale v té básničce, co jsem vám poslal, si prosím vás škrtněte u toho „jak forte symfonie“ to slovo „forte“. Jednak to vyznívá příliš pateticky, snad je to i klišé a potom: my dva si přeci nemusíme nic nalhávat, vždyť ono to se mnou a s vámi zas tak kór moc forte nebylo. Já tu namísto klidného lázeňského pobytu začínám nestíhat. Sotva jsem stačil literárně uchopit Lucii a už se hrnou další ženy. Je tu Karolína a samozřejmě i paní Eva, se kterou se setkávám v jídelně. Dnes posadili k našemu stolu další paní, sice z prvního dne v lázních poněkud zmatenou a vyjukanou, ale bůhví co se z ní vyklube, až se trochu rozkouká. Už je to tak. Na stará kolena se ze mě zde v lázních stalo to, po čem jsem vždycky toužil. Stal se ze mne donchuán. Škoda, že už pozítří tady končí můj pobyt. V pátek do devíti musím uvolnit svůj velký pokoj (ten s tou nadměrně širokou postelí), pak mám v deset ještě poslední proceduru – oblíbenou minerální koupel. A po obědě už sednu do svého BMW a budu uhánět po dálnici kolem Plzně na Prahu. Při té minerální koupeli, Zdeno, vás ponoří nahou do vany s teplou minerálkou a po celém těle, ano paní Zdeno, naprosto úplně všude po celém těle se vám ve vodě na kůži udělají malé navlas stejně velké bublinky. Je to úžasně příjemné. Chtěl bych se koupat s vámi. Budu se ale muset zbavit svého literárního hrdiny, aby mě, až budu mimo lázně, nepřekážel a nezdržoval v mém pracovním úsilí, protože ač bych rád byl, důchodcem ještě nejsem. Doma opravdu nebudu mít čas dále psát. Asi ho nechám přejet trolejbusem. V Praze trolejbus končíval na Jungmannově náměstí, kde se otáčel kolem pomníku. Mně ale v něm bývalo špatně už na Ruské třídě. Tam u toho domu se zelenými kachličkami. Maminka mi pak dávala před cestou Kinedril. V té době mi v jednom obchodním domě dal prodavač knížku. Neuměl jsem tehdy ještě číst a knihu jsem schoval do jedné ze svých četných dětských skrýší. Ale nikdy jsem ji už potom nenašel. Myslím, že je to škoda. Když jste mi vloni ve výtahu před mým odjezdem z Jeseníku řekla to vaše zoufalé – Tak ať vám všechno vychází. – byl jsem si v té chvíli skoro jist, že právě vy Zdeno byste mi mohla pomoci znovu tu knížku nalézt. Ale kdo ví, zda bych ji dokázal s porozuměním číst i dnes. V Praze už trolejbusy dávno zrušili. Pamatuje si na ně snad jen nejstarší generace. Zato tady v Mariánkách tento zvláštní prostředek hromadné dopravy, podivuhodný kříženec, následek lásky mezi autobusem a tramvají, stále ještě jezdí. Příběh o důchodci v lázních dokončím až doma. Srazí ho trolejbus. Bude to exotická smrt. Milá Zdeno, mějte se hezky a nezlobte se na starého blázna. Život je i tak stále krásný. Zdraví Jan. DŮCHODCE V LÁZNÍCH – EPILOG Právě si vzpomněl, kam tu knížku vlastně dal. Je přeci schovaná na půdě za trámem v domě, kde kdysi bydleli. A ten dům stále ještě stojí. Celá léta kolem něj jezdil tramvají do práce. – Hned jak se vrátím z lázní, musím se tam vypravit. – rozhodl se. Ve dveřích se objevila hlava slečny lázeňské – Všechno v pořádku, pane inženýre? – Všechno v pořádku, děkuji. – odpověděl zvesela. – No, úplně v pořádku asi ne, nějak je mi divně, ale co ji budu znepokojovat. – řekl si, když se dveře opět zavřely. – Vlastně je mi docela dost zle. Haló, vraťte se prosím! – zakřičel. Venku na chodbě se o něčem hlasitě dohadovali nějací Rusové. – Někde tady musí být signalizační zařízení. Sakra, nějak se to zašmodrchalo. A teď se to dokonce utrhlo. Zatracený šlendrián. Budu si muset pomoci z vany sám. Ale proč jsou ty stěny tak strašně kluzké? – Za chvíli už ho definitivně oddělila od světa krásných žen tenká vodní hladina a on se propadal stále hlouběji do světa bublinek minerální koupele. Budu muset tomu dědkovi ukončit procedůru nebo mi tam zmrzne. – vzpomněla si asi po půlhodině lázeňská. To už ale nejevil známky života. Nepomohlo ani dýchání z úst do úst, které by jistě byl tak rád přivítal od ní ještě před necelou hodinou.


celkové hodnocení autora: 98.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 7		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 18		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 24		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

kulkul	23.05.2008, 8:29:11

Od autora cyklu o kladečích lina překvapivě seriózní a uměřená práce. Poctivě vyprávěné, vyhýbající se lhaní případně sám na sebe vypravěč hned "žaluje", pokud drobně zalhal. To je na saspi v tématu, jež dává tolikeré možnosti k nejapným vtípkům, blbinkám a chvástání se, příjemné a chvályhodné. Navíc vyprávění plyne hladce jako jít po chodníku, věty a děj se k sobě nenásilně, lehounce vážou, vyjadřování je účelné snadné, bez zádrhelů nebo přemrštěností. Tak hrdina vyrůstající z takového podhoubí je rovněž nenucený, srozumitelný, přijatelný a zcela obyčejně živý včetně nemocí, ubývající potence i zase obyčejné lidské touhy po sociálním uplatnění a místu v kolektivu. Hrdina o svých neúspěších i charakterových poklescích mluví bezprostředně otevřeně, smířeně téměř bez emocí stejně jako když popisuje kde parkuje svůj vůz. To jsou již literárně umělecky zdařilá, působivá místa, která nepřímo kladou závažné otázky a (ať chtěně či nechtěně) reflektují dobu - mně osobně tu nyní chybí trochu víc mravního vyhodnocení, působí na mě ten "bezproblémový" mužík značně úpadkově. A on sám jako by to tušil, a toužil po nějakém vznětu do vyšších sfér, a celé své povídání předkládá neznámé paní Zdeně, upřímně důvěřivě s nějakým zásadním očekáváním, jako při zpovědi. Zdena zde domnívám se mravní rozměr supluje, představuje snad vyšší krásu v nedostupné kvalitě, dokonce podněcuje autora "kladečů lin" k opravdové vážné krásné poezii. Bohužel hrdina k této ideji nedospěl, zůstává, pozdě jaksi rozpoznav klam přízemnosti a pohodlí (vana) kde téměř bez hluku zaniká. Snad byl příliš "dnešní" a kniha "návod na prožití života" příliš stará, tradiční, nerozuměli si už. Pěkné zajímavé, jednoduché, přesto místy bezděčně znepokojivé a k zamyšlení inspirující povídání. Má to povahu literatury.


ze dne 23.05.2008, 20:58:26
Jeňýk: Tohle má povahu seriozní literární kritiky a neříkám to proto, že je mi v této chvíli příznivá. V mnoha ohledech míří do černého. Děkuji.

kalinka	22.05.2008, 13:40:49

Odpověď na příspěvek od uživatele: endless* ze dne 22.05.2008, 7:02:05* ????????? asi su pomalejší nebo si sedím na vedení. Co to?


ze dne 22.05.2008, 16:07:40
Jeňýk: Asi má razítko od toho psychiatra - viz moje odpověď tobě. :-)

endless	22.05.2008, 7:02:05

Odpověď na příspěvek od uživatele: kalinka* ze dne 21.05.2008, 12:47:37* Ha! Mám razítko. Pošleš text? *-))

paryba	21.05.2008, 15:50:37

Jenyku, tady uz fakt nejsem schopna nic rict... stal jsi se hrdinou meho dne... muzu Ti jen vlepit jednicku a potaji si znovu a znovu cist tohle dilko...


ze dne 21.05.2008, 22:23:29
Jeňýk: Dnešního dne si tedy hodně užívám. Díky J.

kalinka	21.05.2008, 12:47:37

Kdy to bude na pultech?:o)


ze dne 21.05.2008, 22:22:52
Jeňýk: Jen pod pulty a na potvrzení psychiatra, že je jedinec dostatečně odolný. :-) Díky J.

Šíma	21.05.2008, 12:36:36

Inu, takový konec jsem nečekal... Usmíval jsem se celý tento díl, dokud jsem nezjistil, že nás náš hrdina opustil se všemi svými láskami ve svém srdci, ale co jiného si sebou odneseme, nežli to, co jsme prožili? Dobré i zlé a Tvůj hrdina měl co vyprávět! ;-) Patrně již žádné další zítra nebude, díky za hezké vyprávění z lázeňského prostředí a osudu jednoho človíčka, který měl své osobité lapálie s něžným pohlavím! ;-)


ze dne 21.05.2008, 22:21:25
Jeňýk: Třeba se vrátí nebo si vymyslíme jiného. Děkuje a zdraví jenýk :-)

čuk	21.05.2008, 10:22:03

Jako důchodce pravidelně navštěvující lázeň mohu jen říci: trefa. Zcela jsi vyjádřil mé pocity. Škoda, že nenavštěvuješ Jáchymov, neboť líčení pohybových kreací ( zvlášť na parketu, když důchodci odloží své hole)by jistě byla úžasná. Zde bys měl se svou aktivitou mnohem větší úspěchy, neboť bys zářil. Místo ruštiny bys slýchal arabštinu a pokud by byla tvá vyvolená Hasana-el Nagib skončil bys jinak než pod hladinou radioaktivní vody. Moc se mi líbí i ten odstup a zarámování, veliký důvtip a vtip líčení někdy zcela konkretních situací. Vydej texty jako knihu pro VZP jako příručku pro nastávající lázeňské hosty. Zbytek nákladu bych hravě rozprodal přímo na místě, ovšem zcela anonymně ( anebo pod tvým jménem s riskantním uvedením čísla mého pokoje). Výborné počtení, realita promísená s nadsázkou se mi vždy líbí.


ze dne 21.05.2008, 22:18:51
Jeňýk: Lázně jsou skutečně zvláštním místem, ať už jsou v Mariánkách, Jeseníku nebo Jáchymově, a vtáhnou do svého soukolí lázeňských lásek kdekoho. Za přečtení, známku i pochvalu děkuje briliantově zářící jeňýk.


ze dne 21.05.2008, 10:24:44
čuk: upřesnění: ne lázeň, ale lázně a místo zářil se patří: zařil mnohem více až neuvěřitelně briliantově.

endless	21.05.2008, 7:05:13

...třeba se zadaří ho ještě vzkřísit - jak víme, i ve filmech na pokračování je možné ledacos. Jinak se mi to moc líbilo. 1


ze dne 21.05.2008, 20:32:48
Jeňýk: Třeba z něj ještě udělám Indiana Jonese :-), třeba jedním ze způsobů - viz odpověď amazonit. Děkuji moc. :o)

amazonit	21.05.2008, 6:33:25

no, ty jsi to tedy opravdu zakončil tím koncem nejkoncovatějším... škoda, nebude to jako ve filmech na pokračování, kdy hrdinové z mrtvých vstávají atd., možná bychom se s ním mohli setkat někde na nějakém obláčku, kde bude dál dvorně a galantně sepisovat dopisy ... jinak v poslední části je dvakrát vzpomněl - vzpomněla, není to zcela u sebe, přesto dost na očích...


ze dne 21.05.2008, 15:45:28
Jeňýk: Uf! V této chvíli jsem ale rád, že jsem se ho a té jeho Zdeny konečně zbavil. Ale pokračování nelze vyloučit. Buď bude Zdenu strašit dopisy i ze záhrobí, protože, jak víme, žádný opravdový vztah nikdy zcela nekončí, nebo se řekne, že sice dýchání z úst do úst slečny lázeňské ho sice k životu neprobudilo, zato ale razantní elektrické šoky naordinované urostlou paní primářkou v lázeňské nemocnici ho zpátky k životu přivedly, aby ho pak tato zachránkyně mohla v době nočích služeb znásilňovat na lékařském pokoji. To už by ale bylo jako u Párala. Takže zatím nic, ale někdy v budoucnu uvidíme. Letos mě zase posílají do lázní, takže bůhví k jakým poznatkům a horrorům se tam připletu. :-) Děkuji moc za uvedení a hodnocení. :o)