» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Teorie lásky je božská, její praxe ďábelská."

Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais

počet přístupů: 2140783

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28997 příspěvků, 4550 autorů a 303444 komentářů :: on-line: 14 ::

:: Přeci ::

OH	publikováno: 27.05.2008, 19:20

Zamítnutí publikace bych celkem uvítal.
Děkuji za upozornění na chybný pravopis.


	Cvakla zapalovačem a připálila cigaretu sobě i té dívce vedle. „Jé, děkujů, já jsem...“ Potěšeně řekla dívka a vyfoukla kouř někam nad jejich hlavy. S ostaními holkami v práci si o ní říkaly, že je nějaká hogo-fogo. Ale ta paní se jen usmála a s pohledem na své nehty, na kterých se jí začínal odlupovat lak, klidně kouřila. „Tak jak se tam máte, tam vzádu? My tam s holkama z dílny ani nevidíme, prej se tam s tím dost nevztekáte...“ Nadhodila dívka a čekala, co na to ta hogo-fogo paní. Ale ta udělala otrávený výraz, vyfoukla cigaretový kouř nosem a rty naznačila: Na hovno! Dívka se zasmála: „No tak to známe i vepředu na dílně, tam je to taky na to samý...“ Hogo fogo paní k ní napřáhla ruku a představila se: „Já jsem Hanka.“ Dívka jí ruku pohotově stiskla: „Šárka...“ Seděly spolu o přestávce na lavičce za budovou firmy, kouřily a vyhřívaly se na sluníčku jako dvě kočky na střeše. „Já si už kolikrát říkala, že to s ním zabalím a šmytec. Jenomže on vždycky přijde a je takovej... Jako podlejzavej, víte? A pak to vždycky skončí v posteli, i když si stokrát řikám, že hned jakmile přijde, tak mu řeknu...“ Šárka při řeči mávala cigaretou ve vzduchu a přivírala oči před sluníčkem. Hanka skeptickým tónem dodala: „Ále oni jsou všecky stejný. Akorát jednu štvou a pak přilezou a... „ Nato se na lavičce protáhla a spokojeně zanaříkala. Když Šárka típala cigaretu o plechový poklop popelnice, říkala si:Hanka je v pohodě, ten její je asi taky pěknej hajzl, ona přeci... Odpoledne Hana procházela branou vrátnice s mobilem u ucha. „No a v kolik a kdy se jako chceš vrátit? Vždyť v sobotu jsme přeci měli jet...“ Chvíli poslouchala odpověď svého muže, pak jen zakroutila hlavou a němý telefon uložila do tašky. Debil jeden, kdybych si s ním tu sobotu stokrát nedomlouvala, ale to né... To zas budu celej víkend sedět doma na prdeli a čučet na televizi, kde budou samý seriály. Pitomej život... Zpomalila krok a pozorovala ruch ve městě. Mladá slečna s dlouhými blond vlasy otevřela dveře auta, odhodila cigaretu na chodník a sedla si na sedadlo spolujezdce po bok svému příteli. Když Hana došla k té cigaretě, raději ji obloukem obešla. Taky jsem byla krásná, když jsem byla mladá. Za mnou se otáčelo chlapů... Šárka seděla ve své garsonce na posteli a telefonovala si se svým novým přítelem. „No, ale to bys musel přijít teď, protože v pět...“ Když její nový přítel řekl, že je za chvíli u ní a položil telefon, Šárka z postele vstala a otevřela dvířka své skříně s oblečením. No, on vypadá na slušňáka, ale co kdyby to na mě... Ze skříně vytáhla červené prádlo, které zabralo zatím na všechny její milence a začala se pomalu převlékat. Hana vešla do obchodu, aby nakoupila potraviny na víkend. Náš pán si vozí prdel v autě... A já si zas připadám jak nákladní kráva... Ze samoobsluhy šla kolem stánků s novinami a časopisy a koupila si časopis z přihrádky Pro moderní ženy. Na konci bloku byl obchod se zvířaty, nejdříve jeho vchod přešla, ale potom se vrátila a do obchodu vstoupila. Ovanul ji nepříjemný pach zvířat a krmiv. Chvíli nerozhodně postávala u skleněné stěny terária, za kterým v klecích pobíhaly různí hlodavci. Když na ni přišla řada, koupila si menšího křečka s ocáskem, na jehož konci byla malá bambulka z chlupů. Prodavač jí ho prodal v papírové krabičce po čaji, kterou přelepil několika cenovkami. Krabičku si uložila do tašky a již rychlejším krokem vyrazila k domovu. Jakmile otevřela dveře, ihned si všimla, že mužovy boty na botníku nejsou. Sundala si plášť, pověsila jej na věšák a s taškou přešla do kuchyně, kde ze skříně vytáhla velkou skleněnou mísu. Z tašky vyndala krabičku s křečkem a vložila ji do mísy. Koupený časopis si položila vedle. Teda to čumím... Takhle rychle jsem v posteli neskončila ani nepamatuju! Řekla si Šárka pro sebe, když se z ní její nový přítel odvalil a jí se otevřel výhled na barvami hýřící růži, kterou jí přinesl. Ale je skvělěj a nefuní u toho jako ten chcípáček, co... Vzpomněla si, že za hodinu a půl k ní přijde její přítel, kterému stále ještě nenašla odvahu říci, že už ho nechce. Hodina a půl je spousta času... Řekla si a položila svému novému příteli, který ji hladil ňadra, ruku na klín. Když není doma, tak si dáme za něj... Hana si z manželovy lahve whisky nalila do sklenice pořádnou dávku a najednou ji vypila. Áách, to je pitíčko... Ne ty sladký sračičky, co mi... Přešla ke stolu s mísou a křečka z krabičky vysvobodila. Začal ihned pobíhat po dně mísy, a tak ho něžně uchopila do ruky, že mu vykukovala jen hlavička. „No, jóó... Ty chlapáku můj zlatej...“ Řekla a pohladila ho prstem po hlavičce. Kolem krčku mu uvázala provázek a slabě ho utáhla, aby se křeček neudusil. Ale ten jen v její ruce rychle otáčel hlavičkou tam a zpátky. „Ale to se ti bude líbit, nebóój...“ šeptala mu. No prostě není vůbec co řešit! Jakmile přijde, tak mu rovnou ve dveřích řeknu, že všecko skončilo a že mám jinýho! Šárka se umývala ve sprše a vzpomínala na svého nového přítele, který před chvílí odešel. Áchich, to je frajer. Jak... Kam se hrabe ten! Ten jenom... Když Hana druhý konec provázku uvázala za držadlo dvířek skříně a nůžkami křečkovi ustřihla chlupatou bambulku i s kusem ocásku, rozepla si kalhoty a rukou si zajela pod kalhotky. Křečkovo pištění, zběsilé hrabání jeho pacek ve vzduchu a krev, která z něho kapala do misky, opět udělaly své. Hana sledovala, jak se oběšený křeček pomalu otáčí na provázku a začala přerývaně dýchat. Jednou rukou si dráždila poštěváček a druhou do křečka bodala nůžkami. Když už křeček nejevil známky života a ona dosáhla vyvrcholení, přestřihla provázek a umučeného křečka spláchla do záchodu. S rozepnutými kalhotami si v koupelně umyla ruce. Mísu a nůžky omyla ve dřezu a zapnula rychlovarnou konvici, aby si uvařila kávu. Na stole si otevřela časopis pro ženy a spokojeně vydechla. A večer zase ty seriály... „Šárinko, Šárinečko, moje jediná a zlaťoučká! Ty jseš moje jediný a nejkrásnější zlatíčko, co na světě mám...“ Šeptal Šárce do rozepnutých kalhot, kde ji líbal, její přítel. Šárka stála opřená o zavřené dveře a snažila se nepodlehnout příjemným pocitům ve svém klíně a už konečně a jednou pro vždy vše ukončit. Jsem blbá, blbá a blbá... Vždyť jsem si jasně říkala, že s tímhle to už chci jednou pro vždy skonč...


celkové hodnocení autora: 98.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 3		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 2.0		uložit příspěvek

známka poroty: 3.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 38		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 44		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Eva Glgan	13.06.2010, 21:34:50

Jsou hrozný věci na tom světě, ale těžko říct co je vlastně normální... Text, mě chytl, tak jsem četla... jen nevím... no, alespoň mě donutil více přemýšlet...

čertíček244	11.06.2008, 11:41:48

Odpověď na příspěvek od uživatele: čertíček244* ze dne 10.06.2008, 18:49:29* děkuji, ale já bych o sobě určitě neřekla "krásná" a slovo slečinka taky nee, protože ve mně evokuje takové ty blondýny z namalovanejma obličejema a levýma rukama:o) Ale jinak se to čte moc hezky...

čertíček244	10.06.2008, 18:49:29

Odpověď na příspěvek od uživatele: čertíček244* ze dne 10.06.2008, 9:46:59* chceš mně donutit zveřejnit fotografii? Neboj žádná Adamsová, žádný voják .... :o)


ze dne 11.06.2008, 10:13:37
OH: nechci tě nutit vůbec k ničemu a že jsi norm. krásná slečinka neúpochybuju

čertíček244	10.06.2008, 9:46:59

Odpověď na příspěvek od uživatele: čertíček244* ze dne 09.06.2008, 20:21:21* mám to brát jako poklonu? nebo se zachumlat někam pod peřinu a rači nevylézat? :o)


ze dne 10.06.2008, 15:47:06
OH: Jen kecám, ale představuji si tě jako tu Adamsovou zkříženou s tím vojákem a to je fakt soda, ježíšmarja to jsou kecy, jinak jen a jen jako poklonu, ježirmaja to jsou kecy, radši je nečti

čertíček244	09.06.2008, 20:21:21

Odpověď na příspěvek od uživatele: čertíček244* ze dne 08.06.2008, 20:08:22* hm, četla jsem to taky .. ale po vlastních zkušenostech se mu ani nedivím, že si z toho dělá legraci.. akorát já jsem na tom o dot líp


ze dne 10.06.2008, 6:51:38
OH: No tak teď má představa o tvým vzhledu teda nabyla dalších netušených rozměrů, o dost líp než ten zrasov. voják...

čertíček244	08.06.2008, 20:08:22

Odpověď na příspěvek od uživatele: čertíček244* ze dne 30.05.2008, 13:00:32* rtíky nejsou zas tak špatné slůvko .. pěkně se to poslouchá (teda čte) :o)


ze dne 09.06.2008, 17:33:15
OH: Strašlivá pondělní asociace: jakéhosi vojáka opravdu v Keni stáhli černý povstalci z kůže, ale on se z toho všeho dostal asi po milionu transplantacích a plastikách a pak si norm. z toho ještě dělal legraci jako z toho z čeho mu udělali doktoři pusu, rtíky, ale to psát nebudu, už tak je to hrůza...

čertíček244	30.05.2008, 13:00:32

Odpověď na příspěvek od uživatele: čertíček244* ze dne 29.05.2008, 20:04:47* tou otázkou chceš naznačit,co? Fakt se nerada fotím .. to radši vyfotím někoho (nebo něco) jiného .. a nebo vemu tužku a vkreslím (samozřejmě ne sebe :o) ) Ta tygřice by byla super ... ale toho myšáka bych zaměnila třeba za jelena :o) :o) (kočkovitý šelmy miluju) :o) )


ze dne 08.06.2008, 12:58:45
OH: Tou otázkou nechci naznačit vůbec nic, jen takový lehounký ťukání kvítkem karafiátu do tvejch rtíků /no rtíky to je slovo bože muj/

čertíček244	29.05.2008, 20:04:47

Odpověď na příspěvek od uživatele: čertíček244* ze dne 29.05.2008, 18:07:39* by se ti určitě stejskalo, viď ? (už mlčím!!!) ... :o) :o) Foto do profilu, no to radši nee, já se totiž děsně nerada fotím, a potom .. byste taky mohli všichni utýct. :o) :o)


ze dne 30.05.2008, 8:51:37
OH: ...se totiž DĚsně nerada fotííím, VÍííš? ... by mohli všichni utýct, to jako z domu za tebou, když by viděli tvé foto v saspi rámečku? Jedna má střelená, ne zastřelená, kámoška se vdává a chce po mně/dílně svat. dar/obrázek/ jí s jejím, jako tygřici s myšákem v puse/tlamě/, takovej nějakej naturel ti vyhovuje?

čertíček244	29.05.2008, 18:07:39

Odpověď na příspěvek od uživatele: čertíček244* ze dne 29.05.2008, 10:30:58* tak pokud jsi to myslel takhle .. hm zajímavý vysvětlení. :o) Střílet nebudu, protože kdybych měla zastřelit všechny své "já" ... tak by pak už tady nebyl žádný pekelník (musela bych se totiž zastřelit celá :o) :o) :o) )


ze dne 29.05.2008, 19:45:32
OH: Měla by jsi dát své foto do profilu, furt samé peklo, samý pekelný já, já si tě už představuji jako z té staré reklamy na mattoni, matchóny hůůž nenííí, nebo slečna Adamsová, nebo ta shined o'twain v té krvavé sukni, su z tego celé zmetěnej no. Ale lepší taková než zastřelená, jéžíš to jsou kecy

čertíček244	29.05.2008, 10:30:58

Odpověď na příspěvek od uživatele: čertíček244* ze dne 29.05.2008, 7:02:37* počkej ... požehnání od pekelníka? Tak já se pokusím .. třeba bych napsala .. na barvami hýřící kytici růží, a pod. (prostě bych někde hledala jiný výraz, ale to je jen moje hnidopišské "já" ... zatřelím ho a bude pokoj :o) ) A pětky dávám velmi nerada a tohle na pětku není. :o) Krásný den. :o)


ze dne 29.05.2008, 14:54:40
OH: No ji jsem nezamýšlel jako hvězdu jasnou, té by nikdo kytici nepřinesl, jednu jo, aby ji tento a že hýřila barvami jsem zamýšlel, jako symbol novýho chlapa, novýho příslibu pro ni oproti tomu star. příteli, který pro ni byl už okoukanej. Jinak simtě po ničem nestřílej, pětka je taky pěkná známka /.../

čertíček244	29.05.2008, 7:02:37

Ahoj Ondro, příběh mi příjde trošku nevyvážený ... má gradaci to ano, dokonce i vyvrcholení, ale přesto by se našli i místa, která by chtělo změnit, upravit ... nevím přesně jak (prostě mi to někde vázne). Rozhodně jsem od tebe četla mnohem lepší povídky, a jelikož se mé čertovské "já" se mnou hádá... nebude ti vadit, když dnes nedám známku?


ze dne 29.05.2008, 9:53:38
OH: Ahoj, Jitko. Trochu nevyvážený, kde se to tvé urozené mysli neljůbí, bych četl radši, než pouhé konstatování. Vyvrcholení-hmm, gradaci jsem si spletl s graviditou /má příbuzná je zas v tom/ a řikám si co to na mě ta Jitka... A známkovat, or neznámkovat, toť otázka, už jsme si psali, ať mi dáš klidně kuli, co kuli, třeba deset, či sedum, jako v sarajevu, od tebe beru vše jako požehnání /to sem zas něco naps.../ Děkuji za zastavení a koment!

Te Bi	28.05.2008, 20:26:07

Než přišel ten okamžik, kterej evidentně hejbe vlnama komentátorstva, říkala jsem si - smutný a tak moc všudypřítomný. Ten akt křečkovraždy bych brala - jako to, co se skrývá pod pokličkou, za dveřma. Děsivá je ta rutina, s jakou to celý bylo uskutečněno. Něco jako shlídnout večer doblblej seriál. Jen bych to zkrátila, spíš naznačila, trochu míň realismu, míň detailů. Zrovna tady cítím, že méně by bylo mnohem víc. Ale nevim, těžko se mi to formuluje. Zvláštní je, jakou krutost jsi tomu dodal např. zapnutím rychlovarný konvice, otevřením časopisu pro ženy. Zvláštní... No, tak ahoj! :)


ze dne 29.05.2008, 6:55:52
OH: Ahojky a díky moc za a za, Tebi. On je tohle vůbec jetej text, publoval jsem to s tím, že si to vod... Trochu míň realizmu, to je naschvál, vepsat to do všedního dne, pevně to tam zasadit, áále to je fuk! Poslední dobou celkem myslím na tvou povídku s kocourem a líbí se mi čím dál víc, nějak mi připomíná časy, kdy to jeden zabalil na měsíc s pětistovkou v kapse a taky nějak všecky ty emigrantský story, co jsem kde vstřebal, taky Moorovy sochy ve skotský vysočině, plenéru, tohle plus tisíc věcí ve mně značí ležet v trávě...

Vanessa Kuzníková	28.05.2008, 19:23:50

Odpověď na příspěvek od uživatele: Vanessa Kuzníková* ze dne 28.05.2008, 9:58:07* Neeee, nejsem punkerka :-( to byla jen receseeee. A tenhle text neznám, to je taky od Visáčů?


ze dne 29.05.2008, 6:44:33
OH: Ahoj, však já taky nikdy punk nebyl, to za mě už nebolo, ale Zámky mám celkem rád. Tohle je od kapely Dezertér, Zologická zahrada se cvičenejma lidma, měl jsem kdysi, tak v 16, od někoho jejich otřískanou kazetu a občas mi to ještě hraje v kebuli.

čuk	28.05.2008, 12:08:37

Zpočátku jakoby uspávačka běžné otrávenosti životem, vybarvuje jí kontrastování. Popis rostoucího znechucení, vlastně u obou žen trochu jiného. vcelku tu brutalitu připravuje. Brutalita je tady vyvažována zoufalstvím. Litoval jsem nejen křečka.Ne, že bych brutalitu vítal, či schvaloval, ale na druhé straně brutalita je skryta v každém člověku a bohužel existují okamžiky výbuchů vyplavujících hnus a šílenou trpkost A samota k tomu poňouká, jako by se mravní zákon někam schoval. Samozřejmě že nevhodně a neeticky, ale co s tím naděláš. Určitý přínos vidím v upozornění na schody vedoucí směrem dolů a varování před tím, nechá-li se zplanět život nebo si připustit sex příliš k tělu bez kompenzace( proti čemuž bojovat je někdy strašná fuška)


ze dne 28.05.2008, 12:47:01
čuk: Já jsem to asi myslel jinak než jsi pochopil. Pokud moralizuji, pak jako alternativu, neboť jsem v podstatě optimista, když si opakuju Ericha Fromma. Mé názory ber jako podpichováčky.


ze dne 28.05.2008, 12:24:22
OH: Zdar a díky za zastavení a koment. Když jsem se to rozhodl publikovat, říkal jsem si: Budeš za úchyla, ale snad se najde někdo, kdo to šmahem neodsoudí. Takže děkuji ještě jednou právě za tohle. Toho dovětku jsem se bál, páč je mi osmadvacet a promiskuita je módou, jestli někdy nebyla. Navíc neoblíbené a mnou téměř nenáviděné moralizování...

paryba	28.05.2008, 11:05:24

Ahoj Ondo. Nejak nevim, proc jsou lidi na rozpacich, dejou se horsi veci, tohle krecci muceni je jeste malina. Nevidim tu zadnou extra brutalitu ani strikajici potoky krve, ktere bytostne nesnasim. A ukajeni se podobnymi zpusoby mne neprekvapuje, lidi delaj ruzny hovadiny... A jinak k tomu textu, nezaujal me tolik jako Tvoje predchozi, nejak me nevyburcoval ani mi neotevrel pusu uzasem. Mozna ze jak si clovek "zvykne" na Tve texty, tak pokazde ocekava neco vic, nejake prekvapko, a to tentokrat neprislo. Ale mozna proste chci jen moc :-) Mej se fajne a doufam, ze mas pekny jaro a vubec...


ze dne 28.05.2008, 11:52:51
OH: Ahojky, Jani, díky moc za zastavení a koment. Jééé já nechci vůbec nějak šokovat, nebo překvapovat, povídku vnímám jako tichou a hnusnou obsahem, ale jak dobře říkáš, dějí se mnohem horší věci. Některé věci nejsem sto pochopit, a tak je prostě napíšu, empatií se snažím pochopit, jak je to možný, nepopírám, že bych to asi neměl publikovat... Ještě jednou děkuji za koment, který mi jako první připadá na místě. Vlastně ti děkuji moc moc, očekával jsem, že to všichni odsoudí a mě budou mít za magora. Achoj!

Vanessa Kuzníková	28.05.2008, 9:58:07

Šmarjá kam na to chodíš člověče? Vůbec nechápu jak někoho může vzrušovat mrtvej křeček. Jinak je to zvláštně zajímavé.


ze dne 28.05.2008, 11:44:04
OH: Ahoj, Van, je to spíš hnus a nic jiného. A tobě jako známý punkerce: "Jsou opilí vrazi, co maj životní kazy. Z širokejch třídních mas, zalezlí za barikádou z pivních bas!" Děkuji za přečtení a komentář.

endless	27.05.2008, 21:25:25

Ahoj.Tak jsem teď nějak na rozpacích. Jednak - a tohle si, prosím, neber osobně, mi přijde, že v poslední době se tu množí povídky, v nichž teče krev taq trochu ...samoúčelně. Teď mluvím jak stará zapšklá bába, což, troufám si říct nejsem. Možná je to znamení doby - ne že je těch případů víc,ale že se o ncih začíná i mlvit a psát...? Nevím. Nehodnotím to. Jen je mi z toho...podivně. Souhlasím s Tebou, že tyhle věci se dějou, často pod povrchem té nejkonzervativnější normálnosti, jakou si jen můžem představit... A taky z vlastního života vím, že nejstrašnější brutalita může být nakonec jiného rázu. Bez jediné kapičky té výše zmiňované a leckdy spíš symbolické krve. K příběhu samotnému: překážela mi taková ta ustálená slovní spojeí - její nový přítel. To by šlo přece napsat jinak, a pořád by tam byl mezi těmi dvěma muži rozdíl.... Nebo ne? Taky mě zarazil termín barvami hýřící růže...ony růže sice bývají OBČAS žíhané,ale ve velké většině jsou to kytky jednobarevné...byť je ta barva leckdy sytá. ..... Byť na trojku to nevidím...chtělo by to doladit.


ze dne 28.05.2008, 11:39:43
OH: Díky moc za zastavení a koment, En. já měl tenhle text napsný už půl roku, ale čekal jsem, až nastřádám pár jedniček, aby ta kule /3/ nevypadala tak hrozně. O starém a novém příteli jsem uvažoval celkem dlouho a nebyl jsem sto si s tím poradit, ani nevím proč. Já také nemám milenky a přátelské kamarádky, jen kámošky a to zn. něco mezi tím. V růžích mám také takový bordel, tvé připomínky beru na vědomí a děkuji ti za ně.

Šíma	27.05.2008, 19:53:42

Trochu drsné, chudák křeček... Možná je Tvá hrdinka trochu ujetá, ale nejsem tu proto, abych ji soudil, ona je nakonec jen výplodem čísi fantazie (pokud nějaká žena podobného ražení skutečně někdy nežila)! ;-) Rozhovory i myšlenky postav se mi líbily, i když mám trochu dojem, žes kapánek šlápnul vedle... Na druhé straně někdy člověka pořád otravují nějaké ty myšlenky a ono to prostě musí ven a hotovo! Asi dám Dvojku, není to zase natolik špatné, aby to vypadalo na čistý průměr, ale zase není tento příběh něčím extra... Ale možná je dobře, že to vyšlo, uvidíme, co na to řeknou ostatní autoři! ;-)


ze dne 27.05.2008, 19:59:44
OH: Zdar, Šímo, vedle šlapu celej život, asi taky proto vím , že takový nebíčka jsou. Děkuji za zastavení a koment!

OH	27.05.2008, 19:43:21

Ahoj, Eky, moc děkuji za publ a komentář. "Zbytečná brutalita" není výplod mé jeté fantasie, ale skutečnost, takové a ještě mnohem horší věci se dějí dnes a denně, mezi "normálními lidmi." V žádném případě jsem nechtěl šokovat, ale zobrazit prostě a obyčejně člověka se vším všudy. Šárku zmítanou ve vztazích ke dvěma mužům jsem zamýšlel jako Hanku za mlada, kam může povrchní citovost člověka v jeho životě dovést. Takže na tom sluníčku na ciga. seděla vlastně jen jedna žena ve dvouch stadiích života. ve dvouch osobách. Teď si asi řeknete, že jsem úplnej mag... Co naplat, děkuji ještě jednou za publ a koment.

Ekyelka	27.05.2008, 19:20:00

Zdravím. Řekla bych, že problémem tohoto textu je přebytečnost. Příběh dvou žen, jak je postavený, funguje zdánlivě normálně i bez onoho extempore s křečkem - ona zbytečná brutalita na mne působí samoúčelně, pouze jako snaha šokovat hnusem. V jiném podání, pomocí jiného zástupného znaku by snad srozumitelněji vyjádřila, cos chtěl říci, ale takhle buď přímo čtenáře odradí, nebo na sebe zbytečně soustředí veškerou pozornost a na další otázky už nedojde. Další věc, se kterou se ještě dá pracovat, je role Šárky. V takto postaveném textu působí pouze jako ilustrace - bez popisu jejího odpoledne by se text i samotný příběh jednoduše obešel. Daný rozměr - tedy její dilema dvou mužů - je vedle Šárky plochý a jakoby nereálný. Ještě by to chtělo zapřemýšlet, jak moc funguje v rámci textu a zda by se nemohla její role redukovat, případně naopak zvýraznit, aby byl text (a tedy role Šárky) vyváženější. Obvykle se do podobných polemik nepouštím, většina autorů se spíš zaměstná příběhem, než jeho konstrukcí. Nicméně zde jsem měla dostatek prostoru - takže se nezlob, že jsem si takhle pustila prsty na špacír po klávesnici. :) Celkově je text na hranici - každý čtenář si musí vytvořit vlastní názor. Takže přeci jen je k něčemu ona výše zmíněná zbytečná brutalita k něčemu dobrá. :)


ze dne 27.05.2008, 19:44:26
OH: Jéžiš, já jsem odpověděl někam jinam, OH komentuje OH, omlouvám se.