obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Přítel je ten, kdo o vás ví všechno a má vás pořád stejně rád."
Elbert Hubbard
obr
obr počet přístupů: 2915442 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39643 příspěvků, 5754 autorů a 391000 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: První a poslední zápis… ::

Příspěvek je součásti workshopu: Poslední vzdor
 autor Jackie Decker publikováno: 26.05.2008, 13:25  
Poslední vzdor může mít mnoho podob a tohle je jedna z nich.
 

První a poslední zápis…


Prší… Provazce dešťových kapek bubnují na parapet a já se dívám z okna ven. Šedé nebe, pokryté mraky, silný vítr dující do všech zákoutí, to všechno jen prohlubuje mé zoufalství. Hledím na stránky prázdného deníku před sebou. Snad bych i chtěla psát, napsala jsem toho už spoustu, ale… Nejde to.
Slzy mi stékají po tvářích. Nedokážu je zastavit. Je to jako mor, který mne rozežírá zevnitř. Ruka se mi třese.
Ne… Přece neodejdeš jen tak… Musíš nechat alespoň nějaké sdělení… Něco jako důvod… Důvod proč…
A tak si otírám slzy a znovu se vší silou snažím potlačit slzy, které jako ty dešťové kapky za oknem jsou poslem mé vlastní utržené beznaděje.
Beru do ruky propisku a začínám psát. Nevím co vlastně, prozatím jen mé myšlenky… Připadá mi jako nekonečný maratón psát dopis na rozloučenou. Jaký by měl být…?
Nenacházím odpověď…
Je to snad poslední vzdor? Poslední snaha neudělat? Neskončit? Nezabít se…? Kde je teď můj důvod…
Vždycky jsem říkala, že to neudělám dokud najdu alespoň jediný důvod pro ne… Stačilo málo… Falešné přátelství, naděje, že mě přeci jen má někdo rád, beztvarý pocit, že mě někdo potřebuje… ale co teď? Komu vlastně píšu tyto řádky? Jsou tak… nicotné v tom všem…
Jediný list bude v deníku popsaný. Jen jediný a to ještě takovými nesmysly…
Musím se pousmát. Koutky úst se pohnuly v nepřirozeném úšklebku. Ještě, že tu není zrcadlo, nemusím se na sebe koukat… říkám si. Říkám si často samé nesmysly…
První a poslední zápis do deníku píši v jediný den. V den poslední… ale copak tohle něco vyřeší? A jak to vlastně mám skončit? A mám? Kde je teď nějaký falešný přítel? Kde je teď někdo, kdo by na tom byl hůř, aby mi ukázal, že ještě můžu žít dál…
Rodiče přišli domů…
„Ahoj…“ volám jim na pozdrav. Opětují jej, ale já vím, že za můj závěs, který jediný odděluje můj malý pokojíček, nikdo z nich nevstoupí. Že se nezeptají, jak mi je? Slíbili že s tím něco udělají, že to skončí, ale rok se s rokem sešel a nic… Proč s tím nic neudělali? Proč mi nepomohli? Davida si všímají! Jistě je nejstarší… Davida se ptají, má nejlepší známky ve škole… Kristiána si všímají. Jak by ne, vždyť dělá jen samé průšvihy… Adama si všímají… Jistě je dislektik a disgrafik… Všichni pro ně existují a já ne…
Něco mi říká že to tak není, ale já už dál nemůžu. Ne takhle… Veronika se se mnou pohádala, řekla, že už mě nechce znát… Ve škole mě málem ušlapali v šatně co bude dál? Vnitřní hlas se mi staví na odpor. Říká, že musím vytrvat, že jsou jiné způsoby jak říci, že je něco špatně… Ale jaké? To už mi nikdo nepoví…
Snad kdyby teď někdo přišel, kdyby přišel a zeptal se co mi je, proč pláču… Kdyby třeba přišel kdokoliv koho třeba nemám ráda, o kom vím, že nemá rád mě, kdo je zlý, ale kdyby za mnou přišel…
Čekám…
Jak dlouho už…?
Nikdo nepřichází. Nikoho nezajímá, že tu teď sedím. Nikoho…
Přišel můj čas. Je večer. Půjdu do koupelny a nůž si vezmu s sebou…
Zvonek…
Někdo zvoní…
Že by někdo přeci přišel…?¨
Jdu se podívat…


 celkové hodnocení autora: 97.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 2 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.5 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 14 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 38 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Tuax 29.05.2008, 23:52:58 Odpovědět 
   Možná budu za ropáka, trapáka, ale mě se to vcelku líbí :) Tak nějak mě to v mé aktuální náladě oslovilo, možná je v tom něco, co mi je blízké... takže budu hodnotit subjektivně, kladně. Svým pojetím, to zapadá do prázdných míst, které se ještě v tapisérii tohoto WSka vyskytují.
 ze dne 30.05.2008, 10:13:36  
   Jackie Decker: Díky... Můj původní nápd byl jiný, ale pak jsem ho nebyla schopná zpracovat tak jsme napsala alespoNˇtohle:-) příště to snad bude lepší :-)
 Leontius 28.05.2008, 16:50:10 Odpovědět 
   Otevřený konec se mi líbí. Akorát je to příliš rezignované, jak už koneckonců by dopisy na rozloučenou měly být. Je to působivé, ale napsaní něčeho takového mi příjde samozřejmé. Snad nějaké oživení...
 ze dne 28.05.2008, 17:08:25  
   Jackie Decker: Oživením měl být konec :-) tak se holt nepovedlo, no... :-)
 Te Bi 26.05.2008, 20:55:36 Odpovědět 
   Hned ze začátku, v úvodních odstavcích jsi nám hezky připomněla všechny workshopácký požadavky, to bylo fajn. :)
No, ten pokus o klasickou "demonstračku" mě sám o sobě moc neokouzlil. Až moc nadužívaný téma...
Jenže pak na konci mě napadla taková hříšná myšlenka, která by to celý posunula kamsi do pryč... Totiž jestli tím závěrem náhodou není naznačený, jak jsou takový "zoufalý bojůvky" proti "zlýmu světu" většinou tragicky roztomilým pubertálním odbojem dotaženým k dokonalosti. Prostě "aby viděli!". Pokud jsem vedle jak ta jedle, omlouvám se.
Věta s koupelnou a nožem... Ach jo, téměř mě pobavila svou "předpisovou závažností".
Co ale musím říct, napsáno je to jak po stránce čtivosti, tak po stránce formální, vážně moc dobře.
 ze dne 27.05.2008, 9:15:42  
   Jackie Decker: Tak alespoň něco :-) V podstatě jsi uhodl původní smysl tohoto mého, jak koukám spíše trapného, pokusu. Aby viděli! - to zcela vystihuje :-)
Jsem ráda, že alesponˇnapsané to není tak strašně :-)
 JenniferBlack 26.05.2008, 20:05:31 Odpovědět 
   Co na to říct? Mno, podle mě nic nového pod sluncem. Konec mi přijde nedotažený. Není to špatně napsné, to ne, jen, nějak mě to nevzalo.
 ze dne 26.05.2008, 20:34:20  
   Jackie Decker: Na druhou stranu, kdyb tě to vzalo, bylo by to hdoně divný :-)
 Šíma 26.05.2008, 15:24:34 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Šíma ze dne 26.05.2008, 15:22:08

   ... opomíjeným... Omlouvám se, jak se to tam dostalo? Který ďas mi to našeptal?

"šímo, máš pětku za komentář! Podruhé si to za sebou pořádně přečti!" - "Ano, prosím!" ;-)))
 ze dne 26.05.2008, 20:33:56  
   Jackie Decker: V pohodě, mě to ani nepřišlo, že to vtom komentáři nemá být :D
 Silence Dogood 26.05.2008, 15:24:08 Odpovědět 
   "A tak si otírám slzy a znovu se vší silou snažím potlačit slzy,"- dvakrát to tam opakuješm jako bys chtěla zdůraznit, že to tam je.

Čiší z toho zoufalství a naděje zároveň což je víc než zajímavé.
 ze dne 26.05.2008, 20:33:28  
   Jackie Decker: Jo tak ty slzy, toho jsem si nevšimla, hm.. uniklo mi to :-) díky za připomínku :-)
Alespoň že je to zajímevé, když už nic :-)
 Šíma 26.05.2008, 15:22:08 Odpovědět 
   Ono být opomíjených a přehlíženým členem rodiny není patrně žádná slast (koukal jsem, kolik má hrdinka sourozenců)... Možná jsou její pocity opodstatněné, možná ne. Sebevražda není asi tím nejlepším řešením, jak řešit své životní problémy, patrně zde bude pořád něco, co nás bude štvát, z čeho se budeme cítit špatně a co nás bude srážet na kolena. Nevím, dílko mě moc nenadchlo, ale na druhou stranu mě přinutilo k malému zamyšlení, budiž mu to přičteno k dobru. Nad známkou ještě podumám, vypadá to na dobrou Dvojku! ;-)
 ze dne 26.05.2008, 20:32:18  
   Jackie Decker: No co no, příště radši nic psát nebudu, bude to lepší... :-) alespon´se tak neztrapním, ne? :D
Alespoň že je to k zamyšlení...
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
karin.kimberly
(13.2.2020, 19:55)
Wade Milbot
(8.2.2020, 22:42)
wavawe6611@bizcomail
(8.2.2020, 06:04)
elizabeth139
(3.2.2020, 06:34)
obr
obr obr obr
obr
Edice Superbůh ...
PavelKastl
Náruč zla
lajda
SKY WAYDERSOVÁ ...
Danny J
obr
obr obr obr
obr

Za zavřeným oknem
sperglovka
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr