obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska je odvaha, která se nebojí ničeho na světě."
Buddha
obr
obr počet přístupů: 2916058 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39836 příspěvků, 5847 autorů a 393429 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Sbohem Karin ::

Příspěvek je součásti workshopu: Poslední vzdor
 autor Ledový oheň publikováno: 30.05.2008, 22:46  
Do WS píšu poprvé, vlastně i celkově na Saspiho, tak uvidíme co to s vámi udělá. Jak moc mě tady všichni odsoudíte. Když ještě přihlédnu na to, že jsem si osvojila styl na jaký není většina lidí zvyklá a jaký se moc neuznává.

Dílo vzniklo jako druhý (volně návazný) díl jedné mé povídky, která je psaná ve stejném duchu. Ale obě vznikly jen jako směs zamilovaných popěvků, které jsem kdysi napsala a později se je rozhodla obalit jednodušším dějem.
 

„Karinko moje milovaná. Proč nesmíš znát moji lásku. Karinko, ptám se tvých očí, proč mě tak pobláznily. Těch, co mi nikdy neodpoví. Jediné co si přeji jsou tvé polibky. Jen tvé. Tvé doteky a tvoje láska. Kdybych měla tvé černé vlasy jen pro sebe, byla bych šťastná snad víc než smrtelník může být. Miluji tě. Jen tebe má milovaná Karinko,“ zní mi v hlavě má vlastní slova před několika dny napsaná na kus papíru. „Jsem tebou posedlá. Tvoji vůní. Milou povahou. Mohla bych sledovat věčnost jak se díváš do dálky. Zamyšlená, krásná..,“ Moje vlastní máma mi je teď předčítá.
Našla je. Neměla bych už své spisy nechávat jen tak válet po pokoji. Musím pro ně najít stálou úschovu.
„Tak co mi k tomu řekneš?“ Zeptala se.
„Co bych měla říkat? Tak to prostě je. Co řekneš ty?“
Kouká na mě. Do tváře se jí pomalu začíná vracet barva. „Jdi si uklidit pokoj,“ papír vztekem roztrhla, čímž dala jasně najevo ignoraci mého citu ke komukoli a vymazala svůj poznatek ze života. Prostě to nehodlá přijmout, a tím mi nic neulehčuje. To opravdu ne. Takže, děkuji za podporu, drahá maminko. Utřela jsem slzu, spojila dva cáry k sobě a dala se do čtení dalšího odstavce. Mlha ve stínu.. něco, co leží v dlani jako největší překvapení.. nebo tma na dně studně.. nevidím do tvých myšlenek. Skrýváš je v kaštanových očích. Odtrhla jsem ty své od řádků a strčila list do šatní skříně mezi dvě trička. Tam je snad nikdo hledat nebude. Připadám si jak to počasí venku. Smutná a plačtivá. Přistoupila jsem k oknu a zahleděla se do kapek stékajících po skleněné desce. Totálně jsem se zasnila.

„Ivo, jdeme ven!“ Zaslechla jsem zdola miloučký hlásek.
„Ale ne, vždyť tam prší,“ odpověděla jsem své dvouleté sestřičce Kátě.
„Nepljší,“ stojí si za svým.
„Ale jo, podívej,“ sklonila jsem se abych malou vyzvedla
Učinila jsem tak abych vzápětí zjistila, že ten prcek měl pravdu. Venku se opravdu ve vteřině rozjasnilo. Tedy, ve vteřině. To asi nejspíš ne, protože Kačenka má evidentně o dobré kilo navíc. A jak se na ni tak koukám vlásky jí povyrostly a její miminkovské žvatlání se vylepšilo v plynulou, i když místy stále šišlavou, mluvu tříletého dítěte. Několik měsíců jsem musela žít v mrákotách, protože život se mezitím posunul téměř o rok. Zamířila jsem směrem ke skříni s oblečením a pod letním tričkem jsem nahmatala několik listů. Z toho, který vrchního jsem si začala předčítat. Už mne vzpomínky na ni nedonutí ani k pláči. Má láska je pryč. Jak asi vypadala? Kolik mi toho po ní zbylo? Pár jejích vlasů, dárků, styl, kterému mě přiučila. Dost, ale přeci jen málo. Už ani nevím jak se smály její srnčí oči. Natož ostatní drobnosti jako dětsky roztomilý úsměv, havraní kadeře.. Všechno mi to patřilo. Odpočítávala jsem poslední dny s ní.. Sbohem. Kdybych s tebou mohla prohodit ještě pár slov. Tyhle papíry jsou pro mě něco, co by druzí nazvali deníkem. Vyjadřují mé současné pocity. Z nich se dovídám, že škola skončila a s ní vyhasl i plamen neopětované lásky, kterou jsem ke Karin dlouhou dobu chovala. Je čas si užít léto, Iveto, volá mě vnitřní hlas a úsměv mé malé sestry.

Venku na zahradě jsem posadila Káťu na pískoviště s úkolem splácat co nejvíce báboviček. Já se naproti ní opřela o kmen jabloně. Přesně tady jsem si loni s Karinou hověla v trávě a vyprávěla si s ní o životě. Teď jsem čapla podložku a papír, které jsem si nezapomněla vzít z domu a začala s jejich pomocí rozjímat. Stále na ni čekám. Až zase přijde, až se vrátí, až se na mě usmění její oči podtržené sladkými ústy. Obcházím naše místa a vidím jí tu. Cítím víc, než kdekoli jinde. Vybavují se mi společné chvíle. Krásné a nenahraditelné. Nevím, zda se mám z jejího odchodu radovat, nebo nekonečně smutnit. Padla na mě opětovná melancholie, která provází siluetu, co shledávám v dáli. Nedotknutelně. Obchází tato místa stejně jako já. Je černá a krásná. Taková jako bývala kdysi ona. Taková i zůstane. Bude tu dokud budu chtít já. Pak se rozplyne v těchto místech, která pro mě již nebudou nic znamenat. Ruka jakoby mi psala sama. Ostatně je tomu tak vždy.

Tam někde daleko se jednou sejdeme. Tam, kde se snoubí myšlenka, slovo a skutek. Tam, kde se vlévá řeka světla a temnoty v jeden oceán. To je místo, kde se opět najdeme..
Myslíš, že existuje?
Ne.. Tyto scenérie jsou v mýtech a pohádkách. A my žijeme na zemi a ty to víš. Má lásko. Tak nechoď pryč, protože se pravděpodobně už neuvidíme.



 celkové hodnocení autora: 93.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 5 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 12 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 61 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Carolina 24.09.2011, 18:04:58 Odpovědět 
   S chutí jsem přečetla i další díl... povedené dílko:)
 Te Bi 04.06.2008, 21:10:52 Odpovědět 
   Hrdinka resp. vypravěčka mi připadá jako "natržená" duše hlubokého romantismu. :)
Je z toho cítit zvláštní pocit. Zajímavej, nikoliv nepříjemnej chaos. :) Řekla bych, že styl tam je určitě patrnej (i když nevim, jak dalece zneuznanej, jak v úvodu upozorňuješ a naznačuješ).
 ze dne 06.06.2008, 17:51:38  
   Ledový oheň: No, tak tady to asi ještě není takový.. Ale Některý lidi moc neuznávaj takový tz zamilovaný alias červaný knihovny..
 endless 31.05.2008, 20:44:18 Odpovědět 
   Vychytala bych pár prohřešků proti gramatice, ale jinak dobrý, na nováčka překvapivě dobrý ,-)) Hlavně první půlka příběhu je zvládnutá, v závěru jsem měla pocit, jako bys už už pospíchala to dopsat (...což znám ,-)) Motiv vzdou je trochu upozaděný melancholií, ale nevadí. Nemusí se hned všechno rvát do extrému - já myslím, že vnímavější čtenář si přijde na své. Držím pěsti v další tvorbě.
 ze dne 01.06.2008, 10:41:25  
   Ledový oheň: Neuráží.. Nějak jsem se zaregistrovala a neměla čas psát menší povídky, který bych sem dala. Tak uvidíme jak to bude dál. Ale píšu už pár pátků, tak bych chtěla vědět, co na to ostatní. A s tím vzdorem.. Já bych ho vyděla spíš jako první vzdor. možná trochu vzdoruje tej mámě. V tom, že se zamilovala do holky? Sama nevím. Ale já ho tam cítím, ale chci taky vědět jak to vidíte vy. Tak díky..
 Kaileen 31.05.2008, 11:23:04 Odpovědět 
   Příběh dobrý, konečně někdo mluví o "obyčejných" věcech, kterýma procházíme asi všichni. To dítě do příběhu vyloženě sedí. Kurzívou bych se zas tak nezabývala, spíš tam chybí dost čárek. Jinak hezké, za příběh jednička.
 ze dne 31.05.2008, 14:00:18  
   Ledový oheň: Hm, tak s těma čárkama mě to celkem štve, no. Někdy si říkám: "Je tam čárka? Není tam čárka?" Tak jí tam raději nenapíšu a třeba tam bejt měla. Tak pak vypadám trochu jak negramota. Dík za jedničku.
 Ledový oheň 31.05.2008, 10:55:19 Odpovědět 
   Díky, s tou kurzívou jsem trochu zazmatkovala. Je tam fakt asi správně. Opravdu dík první jednička za první příspěvek vážně potěší.
 Šíma 30.05.2008, 23:42:41 Odpovědět 
   Líbí se mi také, že nechce Tvá hrdinka skončit se životem, když se jedny pomyslné dveře zavřou, otevřou se jiné a člověk se ve svém bídném životě určitě nezamiluje jen jednou... Dumám nad známkou, jakou bych měl dát. Celý text vyznívá jako malý útržek něčího života, kdy se musí zaobírat nepochopením a bolestí vlastního srdce. Proč byla láska neopětována, to se čtenář nedozví, ale život jde dál a kdo ví, co přinese zítřek! ;-)

Dám Jedničku, když jsem se už tak hezky rozpovídal, snad potěší!
 ze dne 31.05.2008, 14:01:37  
   Ledový oheň: Tak ještě jednou přímo pro Šimu..

Díky, s tou kurzívou jsem trochu zazmatkovala. Je tam fakt asi správně. Opravdu dík první jednička za první příspěvek vážně potěší.
 Šíma 30.05.2008, 23:32:42 Odpovědět 
   No, zdá se mi, že je "kurzíva" tam, kde by měla být, tedy v myšlenkách Tvé hrdinky, sice jsem Tvůj příspěvek četl 2x, ale také se můžu mýlit... :-DDD

P.S. Copak mamce té slečny "haraší"? Takhle trhat osobní zápisky své dcery, co je jí do toho?

Ještě jinak, kurzívou psaný text se musí vložit mezi html tagy, musí se však na správném místě ukončit, pokud se tak nestane, je celý text od začátku změněn až do konce, pokud není uvedeno jinak... ;-) [i]text psaný kurzívou[/i] Důležité je, které části textu chceš mít jinak formátované!

A ještě, deník tam je, prší a nějaký vzdor také! Líbila se mi tam i ona mladší sestra, včetně procitnutí hrdinky, která zjistila, že část svého života prožila snad ve snu... Že by se nešťastně zamilovala? Život je někdy zlý... Možná by také bylo dobré trochu oddělit a rozlišit přechody mezi realitou a tím, co bylo již napsáno, nebo co si hrdinka myslí, ale vcelku líbilo! ;-)
 Ledový oheň 30.05.2008, 22:55:12 Odpovědět 
   Sakra, to se nemělo stát!!!!!!!!!!!! Ta kurzíva je tam úplně jinak!! Já věděla že se mi to nepovede.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
YellowSkye
(29.7.2022, 08:38)
IndigovaRuze
(24.7.2022, 09:11)
Bath
(14.7.2022, 15:52)
Personal Mastery
(8.7.2022, 13:20)
obr
obr obr obr
obr
Piková dáma (16...
Jackie Decker
PRVNÍ A POSLEDN...
Standy92
Tančila noc co ...
Feelus
obr
obr obr obr
obr

Posel smrti VI: K. IX - Jako v...
Lukaskon
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr