obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Nic nezničí lásku tak jako ženin smysl pro humor."
Oscar Wilde
obr
obr počet přístupů: 2915295 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39398 příspěvků, 5729 autorů a 389845 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Jak (ne)napsat bestseller... ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Hra se slovy...
 redaktor Šíma publikováno: 20.06.2008, 6:10  
Když člověk od života nic nečeká, není zklamaný, ale nakonec přeci jen může být zničený při pomyšlení, že mohl od života žádat více. Otázkou je, kde je ona hranice mezi bytím, honěním se za něčím, nebo prostým přežíváním...
 

/Bestseller?/

Než se vrhneme do víru písmenek a slov, dovolil jsem si citovat internetovou encyklopedii (Wikipedie), co říká o tomto zajímavém slůvku:

„Bestseller (z anglického best sell - nejlepší prodej) označuje knihu, která se stala velmi populární a která jde dobře na odbyt. V běžném kontextu označení bestseller nepředstavuje nějakou přesně definovanou úroveň prodeje, ani žádnou předpokládanou, nebo skutečnou odbornou, nebo literární kvalitu. Jednoduše označuje knihu populární, stejně tak jako slovo hit nebo šlágr označuje úspěšnou hudební skladbu.“

Patrně jde o veliký sen mnoha autorů, kteří píší prózu (povídky, novely a romány) a nezáleží na rozsahu díla, tedy na počtu stránek. Skutečně čtivým dílem se může stát román, nebo i obyčejná povídka. Záleží na tom, jak moc se bude líbit čtenářům. Ale řekněme si to na rovinu: Na čem záleží, aby bylo dílko vážně čtivé? Už jsem na toto téma napsal hodně slůvek a vět a možná také dohromady nic neřekla, protože každý z nás má svůj styl a každý z nás píše o něčem jiném. Ano, vážení přátelé, takovým bestsellerem se může stát dílko z kterékoliv oblasti ať už se jedná o sci-fi, pohádku, detektivku, nebo fantasy příběh.

Stačí se jen ohlédnout a připomenout si „Pána Prstenů“, „Harryho Pottera“, „Alenku v říši Divů“, „Dunu“ a další. Jsou něčím jejich autoři výjimeční? Mají snad větší talent? Více štěstí? Více odvahy prosadit se? Byli neústupní? Dřeli na sobě do úmoru? Psali snad své texty s láskou a se zaujetím? Kde je zakopán onen pomyslný pes? Či snad kde nechal tesař díru? Proč jsou některá díla na výsluní a jiná jen a pouze v jejich stínu? Ano, vyhrát může jen jeden, avšak psaní literárních děl není závod a nikdo s nikým nezávodí, snad jen jejich autoři bojují s časem, protože čas se na nic neptá a čím je dílo delší a propracovanější, tím více času nad ním dotyčný autor stráví s nastudováním všech případných historických údajů, nebo faktografických dat (co se týče místa děje). Ano, příběh musí být také uvěřitelný a čtenář se musí vcítit do role jeho hrdinů! Ale to jsou jen stokrát omílaná slova, nakonec, návody na to, jak se stát uznávaným autorem najdete na každém rohu!

/Na začátku bylo slovo.../

Patrně jsem už mnohokrát uvedl, že slovo dělá divy a dobře postavené a míněné věty vyřčené ve správný čas dělají s lidmi nepředstavitelné věci. Se čtenáři literárních děl je tomu podobně, stačí se podívat kolem sebe, jaký boom vyvolal jen poslední díl Harryho Pottera (Mezi námi, čím je jeho autorka výjimečná? Možná měla jen trochu více štěstí!). Ale abych vše uvedl na pravou míru, nic proti Harrymu, také ho žeru, i když jen ve filmové podobě (raději nepátrám po tom, oč oproti knize přicházím, ale patrně jsem trochu zmlsaný digitálními efekty).

Slovo... Malá oprava! Na začátku není slovo, nýbrž myšlenka a prázdný papír, nebo obrazovka počítače. Někdo rád píše perem, někdo na psacím stroji a jiný buší do klávesnice počítače. Počítač je také pěkným rozmazlováním autorů, protože jeho prostřednictvím mohou dělat se svými texty kouzla a čáry, se kterými si nezadá ani samotný Harry Potter. Co se týče použití moderních výdobytků techniky v literatuře (mimo námět) slouží jako dobrá pomůcka při psaní, protože si autoři nemusí trhat vlasy z hlavy při hledání správné stránky (u navazování děje, nebo nahlédnutí do poznámek), vše mají přehledně uložené, pokud si dotyční autoři nezapomněli svá dílka řádně „zasejvovat“, či případně zálohovat). Ono to možná není k věci, ale také není nic horšího, než hledat poslední kopii svého díla s důležitými změnami v textu...

O nápadech a jejich využití při psaní povídek jsem už jistě psal, stejně tak o tom, jak si pohrát se svými čtenáři, nebo jak využívat přímou řeč. Lžička z minulého dílu by nejspíše řekla toto: „Sám netuší, jak napsat bestseller, ale dělá tu ze sebe chytrého! No tak, co? Šímo? Prozraď, zdali víš, nebo alespoň tušíš, jak na to!“ Šíma mlčí, jeho múzy kolem tiše poletují a lžička vesele cinká o prázdný hrnek od kafe. Bestseller nikde... Proklatě! Nepůjdem raději zaplnit ten prázdný papír nějakými písmenky a slůvky, než mi do toho ta zpropadená lžička zase začne kecat?

/Řemeslo nadevše.../

Žádný šéfkuchař, který vaří svá obdivovaná jídla ve vyhlášených restauracích, neprozradí své nejtajnější recepty! Co by pak dělal? Nejspíše by přišel na buben, zchudl a skončil někde na chodníku, protože by namísto něj začali vařit jeho speciality jiní. Pokud... Pokud už toho nemá dost a nechce trochu nechat ostatní nahlédnout pod pokličku! Ano, tušíte správně! Pokud chcete v nějaké oblasti lidské činnosti vyniknout, musíte v ní být dobří a ovládat své řemeslo a je jedno, jde-li o kuchaře, zedníka, dlaždiče, hudebníka, nebo pana spisovatele! Lžičko? Mlč!

Ano, také se marně snažím napsat nějaké to dílko, které by šlo na dračku. Možná ani netoužím po přílišné popularitě. I když ona popularita je patrně tou nejpřijatelnější daní za úspěch, nepočítám-li ztrátu soukromí a požadavky nakladatele, když už někdo vydělává peníze, proč jej nevyužít a trochu z něj nevyždímat další prachy? Takový diktát ze strany vydavatele (napsání další knihy, apod.) není možná to pravé ořechové, ale k bestsellerům patří. Pak už jen autora zachrání dobře napsaná smlouva (další vydání téhož díla, či počet knih napsaných za určité časové období, autor je také jen člověkem a nemusí se upsat k smrti)... Ale vraťme se k onomu řemeslu!

Pokud vás napadne rčení: „Když dva dělají totéž, není to vždy totéž!“, pak jste na správné adrese. Dneska píše kde kdo! Mnozí píšou dobře, mnozí to jen zkouší a někteří by tuto činnost neměli dělat vůbec. Pokud se chcete zeptat, kde se nacházím v tomto pomyslném žebříčku, pak vám musím říci, že to sám nevím... Za každého autora mluví jeho práce a odezva na jeho díla. Můžete sepsat stovky knih a trhat si vlasy z hlavy, že jste pořád chudí, jako ta kostelní myš, protože jste se třeba i nevešli žánrově a stylově do současných požadavků na trhu s literaturou.

„Co má šíma pořád s tím trháním vlasů?“ zeptal se bílý králík kávové lžičky.

Také nakladatelé jsou mnohdy opatrní, co se týče nových dílek, pokud vám v kapse cinkají nějaké ty zlaťáky a jste ochotni pustit si žilou, jako autor se spoluúčastí na nákladech na vydání svého dílka patrně budete více vítání a možná i více perspektivní! Nakonec, ponesete také nejen svou kůži na trh, ale i část rizika návratnosti investic vložených do publikace vlastní tvorby (což je také obchodní činností). Ale počítejte s tím, že u nás v Čechách nejspíše díru do světa neuděláte a nepomůže ani to, že budete psát jako sám Pánbůh! Netuším, jak velké jsou autorské odměny, ale patrně to nebude žádné terno.

Ptáte se: „Kam jsme se to zase dostali?“ Nikam, ale i tak jsme postoupili na své strastiplné pouti za úspěchem, který je mnohdy velice nejistý a podobá se spíše ranní mlze nebo fata morgáně! Nestačí mít talent, dobrý nápad, obstojné a čtivé zpracování a vstřícného nakladatele... Musíte mít také fůru štěstí a najít si tu správnou čtenářskou základnu. Nevíte proč jsou regály se šímovým posledním dílem stále plné? Že by byl opravdu takový břídil? Nejspíše ano, nebo má kopec smůly... Lžička má možná také pravdu a nepíšu bůhví jak dobře! Ale jdeme dál, ať se toto dílo o psaní bestsellerů nepromění v osobní zpověď. Dělám si legraci, ještě jsem žádnou knihu nevydal...

/Jak na to?/

Na co? Aha, jak na to? Jak napsat bestseller? No já nevím... Věděl jsem to někdy? Ono nestačí být jen ukecaný (jako šíma), ale musíte bojovat o své dílo a nenechat se odbýt! Třeba i po sto dvacáté páte! Že pořád nepíši o tom, jak napsat onu nejprodávanější knihu? Vím to? Pokud ano, proč to nenapíšu? Pokud ne, proč píšu tyto řádky? Otázkou je, nač jsou tyto otázky dobré! Ano, každý čtenář se musí v duchu neustále ptát: „Proč byl tento text napsán? Co tím chtěl autor říci?“ Musí být napnutý a zvědavý, ale ne tolik, aby jej to zmohlo, nebo vaše dílko znechuceně odložil. Že také čtete díla, u kterých nemusíte moc přemýšlet? Ale ano, ale přeci si položíte (sami sobě) alespoň jednu otázku: „Jak to celé asi dopadne?“

Co tedy potřebujeme, abychom uvařili onu velmi dobrou a chutnou polévku, které se říká: bestseller? Tak dobře, ale stejně to už všichni dobře víte a jen se budu opakovat! Mrkla na mě! Kdo že? Ta lžička, která si nedá pokoj a i když nemluví, pořád mi naznačuje, že toho ví víc, nežli já!

Ingredience:

a) dobrý a neokoukaný nápad (obvykle se hledá velmi těžko a také se dost těžko píše o něčem novém, co ještě nebylo vymyšleno, nebo vynalezeno);

b) postavy, které zaujmou (hrdinové příběhu jsou velmi důležití, jak už jsem už uvedl, čtenář se musí s nimi ztotožnit a vžít se do jejich osudů);

c) dobrý děj (děj je jednou z hlavních položek vašeho příběhu, pardon, polévky – pokud zaujme a čtenář se do něj správně položí, máte takřka vyhráno);

d) nevšední výprava (místem děje vašeho příběhu může být tento obyčejný a tuctový svět, nebo svět fantazie, který nemá hranic, ale pozor na logiku věci, nesmíte se vydat nesprávným směrem a popřít vše, co jsme se zde jako lidé naučili, přírodní zákony platí v celém Vesmíru – měly by, ale kdo ví – účel přeci jen světí prostředky);

e) rozumět alespoň trochu psychologii postav (životy našich hrdinů musí být uvěřitelné, přestože neexistuje nějaký všeobecný vzorec chování a záleží jen na vás, jaké životy budou vaše postavy ve vašem příběhu prožívat);

f) správná atmosféra (pořád se něco děje – i v běžném životě – a také se musí stále něco dít i ve vašem příběhu, jinak se propadne do stereotypu a nudy, nestačí jen nevšední postavy, místa děje a jejich imaginární životy, musí také myslet, rozhodovat se a stále napínat čtenáře);

g) znalost gramatiky a formátování textu (tato ingredience je velmi důležitá, nejen že budou mít korektoři a redaktoři méně práce, ale také ukážete, že rozumíte řemeslu a píšete na úrovni, text plný gramatických chyb a nesprávně formátovaných odstavců a přímé řeči většinou neoslní);

h) schopnost se učit (pořád se něčemu učíme a zdokonalujeme se ve psaní, nikdo z nás se nenarodil jako spisovatel a jen psaní dělá mistra – nejde o nic jiného, nežli o otrockou práci – a toto přirovnání platí pro psaní jakýchkoliv děl pro výdělek jako ušité);

i) láska ke psaní (ať už se moříme se svými dílky jakkoliv dlouho, jde nám to, nebo z nás lezou jednotlivá písmenka jako z chlupaté deky, důležitá je láska ke psaní a psaní pro radost, byť nás tyto skutečnosti neuživí a nevyděláme si s nimi – i bez nich – ani na chleba, nebo na slanou vodu, pokud nebudeme mít trochu toho štěstí);

j) najít správného nakladatele a knihkupce (každý z nás určitě alespoň v hloubi své duše tuší, jak těžké je vydat – knižně – jakékoliv své dílko, pokud se nám povede najít správného a vstřícného nakladatele, kterému se naše práce bude líbit – spolu s dobrými knihkupci – máme již takřka vyhráno, aby naše knihy nezůstaly na pultech obchodů, zbývá nám už jen jedno jediné, najít si svou čtenářskou obec);

k) dostatek času, pevné zdraví a zázemí (čas je důležitý, jak už bylo řečeno, zdraví také a pokud nemáme pochopení rodiny a blízkých, máme o starost více a taková podpora a betareading ze strany známých není nikdy k zahození).

/Nic nového pod sluncem.../

Jsme na konci naší malé cesty za bestsellerem. Že jsem vám dohromady nic neřekl? Že toto všechno můžete číst v kdejaké příručce, jak se stát slavným a bohatým spisovatelem? Ano, je to docela možné! Ale pamatujte na to, že všechny příručky vznikly jen proto, aby si jejich autoři a nakladatelé namastili své kapsy na neštěstí ostatních lidí (autorů), kteří také chtějí proniknout mezi onu elitu a alespoň na malou chvíli zažít alespoň pět minut slávy, než znovu zapadnou do bezbřehého a bezedného bahna nudného stereotypu ostatních autorských děl. Ale pokud je vám to jedno a píšete jen čistě pro radost, pak není co řešit...

Je to tak! Na světě je nás několik miliard a ne všichni můžeme být na vrcholu. Za prvé je tam málo místa a za druhé stojí to mnoho dřiny a odříkání. A výsledky našeho marného snažení jsou kdesi v nedohlednu. Někdy stačí být jen ve správnou dobu na správném místě. Mnohdy je to o štěstí, kdy vyhraje ten, kdo ani pořádně psát neumí, nebo je pouze jedním z mnoha průměrných autorů. Ale přesto prorazil, protože zaujal ty správné lidi na správných místech...

Tady bychom mohli i skončit. Ano, není již o čem psát. Co člověk to jiný názor a každý se musí naučit létat sám. Najít svůj styl i sám sebe v tomto nekonečném moři literatury. Pokud píšeme pro radost a z lásky ke psaní, pak nás nemusí mrzet, že jsme třeba i neprorazili. Ale také je zde ještě jedna pravda, stačí postupovat krůček po krůčku a být viděn! Někdy začne kariéru kdejakého umělce již jeho první práce a mnohdy si své jméno buduje dotyčný člověk i celý svůj život! A pamatujte také na to, že opravdu slavní budeme až po smrti! Pak náš duch a naše snažení přežije v naší práci a bude zde dál, když tu už my (autoři) nebudeme. A o tom také samotné umění a literatura je, nechat zde vzkaz pro příští generace.

/Konec.../

Dnes bude tato část bez praktické ukázky. Ono je opravdu těžké napsat příběh, který by nás uživil. Přestože je tento fakt docela možný (a také se již mnohokrát stal), vypadá jako pouhý „americký sen“ nebo spíše výmysl z pohádky. Pokud smícháme všechny ingredience a pokusíme se uvařit své životní dílo, možná uspějeme, možná také ne! Cíl není vždy tím, co je důležité, mnohdy je důležitá také samotná cesta! Pište pro radost a pro samotné psaní (jako naplnění sebe sama). Pište pro své čtenáře a možná jednou budete alespoň na malý okamžik slavní, přestože je sláva jen jako ta polní tráva a jednou také pomine!

A to je vše, přátelé! Mnoho slov bylo řečeno a ne všechna slova padla na úrodnou půdu. Avšak ne všechna slova v sobě mají ten správný základ (semeno) pro to, aby z nich byla ta správná úroda. Není nad pocit uspokojení a dobře vynaložené práce, která nese své ovoce. Hezký den, vám přeje autor této práce, ať vás neustále obletují múzy a zase někdy na viděnou u řádek psaných nejen o tvůrčím psaní a hraní si s písmenky...

„To je dost,“ řekla si lžička a mrkla na bílého králíka.

„V nejlepším přestat!“ souhlasilo pero a udělalo kaňku na bílý list papíru, který ještě nebyl popsán.

„Šímo?“ zavolala na mě guma. „Nech už toho, alespoň pro dnešek... Řeči se vedou a voda teče!“

„Tak, a to je už opravdu konec!“ usmál se šíma. „Pro dnešek stačilo... Psaní zdar!“

„Co znamená: Trhat si vlasy?“ zeptal se mě bílý králík a spiklenecky na mne mrkl...


*****

Omlouvám se za případné chyby a překlepy...


 celkové hodnocení autora: 96.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 10 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.5 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 25 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 72 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Dandy518 01.08.2014, 1:34:41 Odpovědět 
   06. 07. 2014

Musím říct, že tentokrát jsem se vážně nenudil. V přípěvku je kus těžké pravdy.
 ze dne 01.08.2014, 14:27:10  
   Šíma: Jsem rád, že zaujalo, tento text není uměleckým textem, spíš se snaží kecat druhým do psaní...
 Amater 27.06.2010, 12:51:06 Odpovědět 
   Napsat betseller? podle mě je to jednoduché. Dej tam ingredience, které máš rád, smíchej, zamíchej a upeč. Potom jen doufej, že nedopadneš jak kočička s pejskem...
 ze dne 27.06.2010, 14:01:41  
   Šíma: Ahoj!

Ano, aby se ten "dort" dal jíst, protože když dáš dohromady "samé dobré věci", kdo ví, jak to nakonec dopadne! ;-)))

Díky za přečtení a komentík!
 Amater 27.06.2010, 12:49:01 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Michal Chocholatý ze dne 07.07.2008, 15:05:06

   Ahoj,
já to zkoušela taky a dokonce jsem mluvila i s ostatními autory. je pravdou, že reklama je nulová. A taky většina nakladatelství se specializuje na překladovou lit. když si to vezmeme, potom nemáme šanci. jen si vezmi kolik je českých profesionálních spisovatelů - ti co se tím živí a kolik jich má i když vydají další zaměstanní, které je živí. Tím, že ej nás jen 11 milionu, tím to podle mě nebude. pořád je tu nějakých 50 mil dospělých a když vezmu že ne všichni se krčí u televize, pak bychom mohli mít 3 mil čtenářů.

Takže kde je chyba? O prázninách chci udělat v rámci festivalu advík besedu s autory, kteří vydali a chci se jich optat, jaká je ta naše česká lit. scéna. podlě mě pořádně skomírá a rozhodně není to tím, že máme špatné autory...

Dokonce mám potvrzeno, že na české autory nemauí peníze,a le na překlad ano a lépe se prodává odborná lit a životopisy...
 m2m 06.08.2008, 5:54:10 Odpovědět 
   No...

Ahoj, Šímo.

Musím se přiznat (ježiš, to bude za chvíli moje fráze), že jsem protentokráte zvolil postup čtenáře, to znamená, že jsem pouze četl a nic nehledal. Žádné chyby, žádné nesmysly.

Takže tohle ber jenou jako můj dojem.

Umíš kecat o ničem, to je uchvacující, ale umíš kecat tak, že všichni Tě čtou dál. V půlce (? Možná už ve čtvrtině.) jsem si řekl: "Ježiši, ten Šíma to okecává, stačilo by to říct dvěma odstavci."
Ale četl jsem dál.

Až jsem dočetl.
A jsem tady.

Na jednu stranu je to prostě čtivé a zábavné, usmíval jsem se. Na stranu druhou je to opakování toho, co už někdo semlel. Opakování ale s typickými šímovskými znaky, což z toho dělá něco jiného, na stranu třetí v Tvé tvorbě něco obvyklého.

Takže nevím. Nevím, jak budu hodnotit, víš, že jedničky dávám jen těm dílům, co si to skutečně zaslouží, jinak na známky na kašlu...

Takže se asi na to vykašlu a řeknu, že jako redaktor bych dal nejspíš 1.5.
(smajlík)
 ze dne 06.08.2008, 16:50:18  
   Šíma: Díky, Chemiku za zastavení a komentík! ;-)
 Michal Chocholatý 07.07.2008, 15:05:06 Odpovědět 
   Inu, musím říct, že s Tebou souhlasím. Napsat román, povídku, anebo novelu, je jedna věc. Napsat dobrý román, povídku, anebo novelu, je věc druhá. Třetí věcí je příběh vydat. Jenže ani potom není vyhráno. Ve skutečnosti všechno teprve začíná. Vím to z vlastní zkušenosti. Před nedávnem mi vyšla trilogie (na jejím vydání jsem se z větší části finančně podílel sám) a už jsem byl s kůží na trhu:-) Kniha neměla takřka žádnou propagaci, což mohla být jedna z příčin jejího neúspěchu. Bil jsem se za ní den co den, až jsem to nakonec takřka vzdal. Co se týče financí, pak bylo předem jasné, že na knize nevydělám, i kdyby se po všech kusech zaprášilo do druhého dne po jejím vydání. Příjmy by akorát tak pokryly výdaje, které jsem na její realizaci uvolnil. Za několik let jsem prodal asi 40% všech výtisků, což není mnoho. Zbylých 60% leží doma. I když se mi podařilo dostat knihy na pulty věhlasnějších knihkupecví, dlouho se tam neohřály. Trčely zastrčené kdesi za vřavou ostatních děl. Rozhodně to chtělo reklamu, upoutávku, něco, co by na knihy upozornilo. Jenže na to nebyly peníze. Navíc marže, kterou si brali případní ditributoři a knihkupci, byla vskutku astronomická. Z každé prodané knihy bych tak získal jen pár korunek, takže bych na každém výtisku vlastně prodělával. Vydavatelé jsou obchodníci. Těžko koupí zajíce v pytli. Je pravda, že my, Češi, to máme ještě krkolomější v tom, že píšeme v mateřštině, kterou hovoří jen těch jedenáct miliónů... Snad máme menší konkurenci než anglicky píšící spisovatelé, ale ti mají rozhodně širší možnost odbytu.

Tvá úvaha mne opravdu zaujala. Vyjadřuje pravdu, jež mne oslovila. Děkuji Ti za ní a dávám jedničku:-)
 ze dne 07.07.2008, 15:20:21  
   Šíma: Díky za zastavení a komentík! ;-)

A také za osobní postřehy z publikace vlastního dílka, patrně to opravdu v Čechách není snadné (vydat nějaké dílo knižně a nedej bože se uživit psaním)... Co se mně týče, zůstal jsem trčet na neochotě vydavatelů a na spoluúčast (finanční) na vydání svých dílek nemám chechtáky! :-(

Ještě jednou díky za zastavení! ;-)
 Pelion 28.06.2008, 17:17:29 Odpovědět 
   Až se jednou dostane na pulty Tvá kniha s názvem "Hra se slovy...", mohla by se státi pravým bestsellerem. Mnoho lidí se tváří, že ví. Ty nevíš, ale snažíš se tomu přijít na kloub a podělit se o to se čtenáři. Za to Ti patří dík a skromná jednička. Více ode mne nečekej a měj se hezky... :-)
 ze dne 28.06.2008, 17:49:40  
   Šíma: Díííky, Pelione! ;-) Máš pravdu! Vím, že nic nevím! :-DDD

P.S. Byls na dovolené, nebo v emigraci? ;-)
 Matylda Kratinová 24.06.2008, 10:34:37 Odpovědět 
   "Od Andulky po žížalu, hrajeme si s písmenky, projedeme abecedou, připravte si jízdenky..." jsem s těmi dětskými ptákovinami už asi trochu otravná, ale nevím, proč mi to k tomu textu tak sedlo... je to prostě úvahová exkurze světem velkého byznysu.
 ze dne 24.06.2008, 10:43:02  
   Šíma: Na hraní není nic špatného a ono psaní je možná svým způsobem také hraní si se slůvky... Nebo si hraju jen já sám (jako malý kluk)! :-DDD Ono ten velký byznys je mi také hodně vzdálený a zatím jsem se vždy setkal s odmítnutím, takže kdo ví, jak to se mnou vlastně je! ;-)))

Díky za zastavení a komentík!

P.S. Možná musí člověk být ve správný čas na správném místě (se správnou věcí, nebo myšlenkou)! A tak jen dráždím své múzy a písmenka, snad to jednou vyjde! :-DDD
 Alan de la Pont 21.06.2008, 19:28:26 Odpovědět 
   Můžu říct, že mě tento text docela pobavil a mohu s ním souhlasit v plné míře. Jsou tam takové neomylné pravdy... Akorát jakoby to postrádalo trošku vlastní "ksicht," což je docela škoda. Mohlo by tam padnout něco neobvyklého, nebo neočekávaného. Něco, co čtenář nebude čekat - to, že si recept čtenář neodnese, asi čekal každý. Jinak příjemné, odpočinkové počtení.
 ze dne 21.06.2008, 23:20:42  
   Šíma: Nějaký ten cimrmanovský "šrapnel"? ;-) Díky za zastavení a komentík...

P.S. Možná je toto dílko také trochu neosobní, moc k věci... Možná máš pravdu, každopádně díky za zamyšlení! ;-)
 Robert S. 20.06.2008, 14:10:39 Odpovědět 
   Správný příspěvek na nesprávném místě. Když z odstavců uděláš kapitoly a napíšeš to méně osobně, můžeš to rovnou vydat. Nejlépe bys ale asi udělal, kdybys napsal něco jako syntézu "Umění psát" a "Vyznání". A ještě něco - až to budeš psát, přestaň si hrát se slovy, hraj si s myšlenkami - v nich je tvoje síla. A ještě něco: promiň mi, že ti radím. Dělám to v dobrém úmyslu. R.S.
 ze dne 20.06.2008, 14:25:59  
   Šíma: Díky za zastavení, komentík i rady (k nezaplacení), viz "dobrá rada nad zlato"! ;-) Možná jsem ještě pořádně "nevyrostl" a rád si hraju... :-DDD Ještě jednou díky a hezký den přeji!
 Petr.6.Suchy 20.06.2008, 9:26:20 Odpovědět 
   Přiznávám se, že mě toto dílko příliš nezaujalo. Všiml jsem si, že na podobná témata píšeš celkem často, ale jak se říká - co je moc, je moc. Nic proti tvému psaní - lidi tě rádi čtou atd., ale tohle ve mně zanechalo tak maximálně pocit, že už nevíš, o čem bys měl psát, místy bych to úplně poškrtal...
 ze dne 20.06.2008, 12:22:12  
   Šíma: Ano, Petře, čeho je moc, toho je až příliš! ;-))) Přiznávám se bez mučení a děkuji za zastavení! Ono by bylo o čem, ještě shrnout (třeba) v čem děláme jako autoři největší chyby, apod., ale dám si pohov! Snad nebylo chybou, že jsem toto dílko slepil dohromady! :-DDD Ještě jednou díky za zastavení a komentík! Přeji Ti hezký den! ;-)
 čuk 20.06.2008, 7:51:46 Odpovědět 
   Četlo se vcelku dobře, i když poučení nebylo příliš velké a mnohé úvahy se opakovaly. Spisovatel musí zaujmout tématem, napsat ho tak, aby mu čtenář rozuměl a ztotožnil se s hrdinoun/ tedy podbízet se a léčit lidské komplexy/. aby čtenář nemusel moc přemýšlet ale bylo přotom uspokojováno jeho ego aby si nakonec si řekl zajímavé, ale já jsem si myslel podobné, a kdybych to já napsal, pak určitě líp. Anebo: to jsem to těm parchantům hrdinům řekl z plných plic, já jsem lepší. A taky vzbuzovat škodolíbost, že mně se to nestalo, a že někdo je na tom hůř než já, atdatd
 ze dne 20.06.2008, 12:24:36  
   Šíma: Díky, čuku, za koment, zamyšlení a milé nakopnutí! Ano, tento text je poněkud suchopárný, možná nejhorší ze všech o "tvůrčím psaní", jdu raději něco tvořit, ještě jsem našel v šuplíku jednu věc, jen aby to také nebyl nějaký ten propadák! :-DDD Ještě jednou dík, vážím si Tvých připomínek a děkuji! ;-)
 OH 20.06.2008, 7:22:36 Odpovědět 
   Zdar, Šímo, mně to zase připadá, že chrlíš písmenka, psaní o psaní není psaní, litera, zdá se mi. Je v tom hoddně pravdy, řekl bych, ale toto-a příběh je jako návod na uvaření
oběda-a oběd sám o sobě.
No to jsem zase něco napsal-
 ze dne 20.06.2008, 12:25:33  
   Šíma: E-e, vlastně máš pravdu, literární a umělecká hodnota tohoto díla je... Ale co si budeme povídat! :-DDD Díky za zastavení a komentík! ;-)
 amazonit 20.06.2008, 6:10:44 Odpovědět 
   asi se ti můj koment nebude zas tak líbit, ale co, určitě ho uneseš, nebude zast tak strašný...
řekla bych ,,okecávačka", zbytečná zabýhávačka a rozbýhávačka... musím říci, že tvé úvahy jsou zajímavé, ale někdy opravdu tématu vzdálené a mohou čtenáře umořit, zvlášť, když se snad po sté zeptáš, zda víš, jak napsat bestseller a odpovíš si, že nevíš, promiň, možná to tam tak často není, ale ono to z toho textu vyskočí a právě tohle ve mně z textu zůstalo, což asi nemělo, asi mě to mělo dát něco jiného
pak pár připomínek...

-na toto téma napsal hodně slůvek a vět a možná také dohromady nic neřekla - ženská koncovka minulého času tu má být?
-avšak psaní literárních děl není závod a nikdo s nikým nezávodí - proč nevyužít slovní zásobu a místo závod závodí, dát závod a třeba soutěží?
-že slovo dělá divy a dobře postavené a míněné věty vyřčené ve správný čas dělají - dělání, dělání - jedno bych vypustila a nahradila jiným slovem ...třeba dokáží
-Pak už jen autora zachrání - trochu dopilovat slovosled
-protože jste se třeba i nevešli žánrově - to ,,i" je poměrně zbytečné
 ze dne 20.06.2008, 12:20:18  
   Šíma: Díky, amazonit, začnu sem zase dávat něco ze své prózy... ;-) Tohle je takové shrnutí a okecání všech dosavadních části o "Hraní s písmenky", že by se trochu nepovedlo? Nu což, šíma se také dost často utne! :-DDD Díky! ;-)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
TADY A TEĎ
ECHO PARAZIT
Kuchařka - část...
Lenka
*Vypuštění zvíř...
aliemmka
obr
obr obr obr
obr

Jedna z věcí
Francis Black
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr