» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Polibek je krásný vynález přírody, jak zastavit řeč, když už jsou slova zbytečná."

Ingrid Bergmanová

počet přístupů: 2140846

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303461 komentářů :: on-line: 11 ::

:: Výborné srdce ::

kyklop	publikováno: 07.07.2008, 17:22


	Když jsem poprvé ucítil tvou kůži, věděl jsem, že jsem ztracený. Ta vůně, vůně omamná více než jakákoli droga. I teď, když držím v ruce rýč a zakopávám tě hluboko do země, jí cítím. Slyším i to tvé vzrušené vzdychání, když jsme se milovali. Před očima vidím pořád tu strašnou spoustu krve, která z tebe řinula, když jsem tě zabil. Byla to ta noc, při které vykrvácel můj sen o šťastném životě… „Miláčku, musím ti něco říct“ zašeptala jsi mi do ucha. „ Nejsem tak úplně člověk“ řekla jsi. Podíval jsem se na tebe a ty jsi nadzvedla horní ret. Z patra ti vyjeli dva ohromné špičáky. ,,Do prdele“ to bylo to jediné na co jsem se zmohl. „Lásko taky tě proměním, budeme na věky spolu, umíš si to představit?“ „Promiň, ale já nechci žít věčně…“ Vyskočila jsi rychlostí, která rozhodně není lidská. Dopadla jsi jen kousek ode mě. Chytila jsi mě nejdříve za ruku, pak sis mě přitáhla blíž. A dala si mi se špičáky dosti neohrabaný polibek. Pak už jsem jenom cítil ty velké špičáky, jak se mi noří do tepny na krku. Když ses dostatečně nasytila mé krve, pustila jsi mě na zem. Vše mě bolelo, ale já se chtěl pomstít za to, že jsi ze mě udělala zrůdu. Doplazil jsem se k posteli. Věděl jsem,že jedna noha je jen provizorně přidělaná. Ta noha má velkou ostrou špičku. Ani nebylo těžké jí vyndat. Ty jsi na mě mezitím jen se zájmem koukala. O to víc si byla překvapená, když jsem jí po tobě hodil. Dal jsem do toho hodu všechno, trefil jsem se přesně tam, kam sem chtěl, do srdce. ,,Doufám lásko, že se zabíjíš stejně jako upíři z knížek, ta noha, nemálo podobná kůlu je osiková.“ Ještě jsi, mě stačila odpovědět,, Miluju tě“ Hned jak jsem tě poprvé uviděla, věděla jsem, že jsem ztracená. Tvé dokonalé mužné tělo mě přitahovalo jako lampa hmyz. To největší lákadlo, ale byla ta tvá krev. Cítila jsem ten železitý pach na několik metrů. I teď když celá od hlíny zakopávám tvé tělo hluboko do země, jí cítím. Na jazyce mám neustále příchuť tvého srdce, které jsem ti vyrvala z hrudi. Doplatil jsi na svou sečtělost. Není tak jednoduché zabít upíra. Ano musíš srdce probodnout, ale také ho vyrvat z těla. Já ho i snědla, něco tak dobrého jsem neochutnala již celá staletí…


celkové hodnocení autora: 90.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 4		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.5		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 11		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 31		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Rockwood	17.10.2008, 21:44:25

Velice zajímavé... a během čtení mi to vnuknulo jiný konec, než doopravdy byl. No hlavně jsem nepočítal s tím, že si při pohřbívání obrátí role :-D... Každopádně, dávám jedničko. Dobré to bolo a navíc mi to vnuknulo další nápad na depresevní příběh :D


ze dne 17.10.2008, 21:46:22
kyklop: Jsem rád, že tě to inspirovalo=) a jakej konec tě napadl?

janie	05.10.2008, 20:11:45

Odpověď na příspěvek od uživatele: janie* ze dne 05.10.2008, 15:49:11* podle smajliku ano...mohla bych pridat vetu..Ono je nas tu vic? :)

janie	05.10.2008, 15:49:11

muheheee :)


ze dne 05.10.2008, 20:10:30
kyklop: podle komentáře jsem nepochopil jestli se ti to líbilo nebo ne, podle známky se ti to líbilo díkes=)

Amemmaita	05.10.2008, 15:43:16

zajímavá myšlenka, která by se dala rozvést, jen si dát bacha na gramatiku a psaní přímé řeči a bude to super


ze dne 05.10.2008, 15:43:40
kyklop: díkes=)

Angile	12.07.2008, 11:14:41

Byl jsem tu:)...Dej si pozor na pravopis, i v přímé řeči, občas bych oddálil frekvenci některých slov (špičáky). Jinak velmi čtivé!!! Líbilo...


ze dne 12.07.2008, 19:55:37
kyklop: Gramatika, u mě věčně bolavý zub.=) Jinak k této povídce mě inspirovaly ty tvé=)

Thomas	07.07.2008, 18:50:48

Obávám se, že je to celkem stylisticky rozpačitý, občas ty obraty do sebe nezapadají, ale myšlenka se tomu upřít nedá, i když poněkud neohrabaně zpracovaná...

Ekyelka	07.07.2008, 17:22:20

Zdravím. :) Snad shoda náhod, snad vliv horkého léta, nicméně dnes už druhá upíří povídka. Nuže - pomineme-li pár chyb a opět chybky v psaní přímé řeči - nejvíce mi asi vadí scéna po zakousnutí. Resp. ani ne tak celá scéna, jako spíš nevyrovnaná mluva kousnutého milence. Nejprve řekne "do prdele" (mimochodem: očekávala jsem následný vykřičník, ne chybějící znaménko před uvozovkami - to je jedna z chyb, o kterých jsem psala výše) a vzápětí mluví jako kniha. Tss... Další věc: neseděly mi trochu údaje pod povrchem. Na jedné straně sečtělý a předem připravený úpírobijec, na druhé straně milenec, který si dovolí nechat úpírku nejen přiblížit na kousnutí, ale dokonce se nechá kousnout... Asi jsem přečetla příliš různorodých úpířích příběhů, aby mi to teď nedávalo smysl. Anebo se prostě jenom příliš vrtám ve stavbě příběhu. Další věc, která už je spíš kosmetickou záležitostí a spíš věcí každého autora, je členění textu. Před poslední odstavec bych dala větší oddělení, nejspíš i v podobě nějakého znaku (tři hvězdy uprostřed), aby bylo jasné, že se děj posunuje nejen časově, ale i v osobě vypravěče. No a onen poslední odstavec... Trochu bych si s ním ještě pohrála: Už když jsem tě poprvé uviděla, jsem věděla, že jsem ztracená. Tvé dokonalé mužné tělo mě přitahovalo jako lampa hmyz. To největší lákadlo ale byla ta tvá krev. Cítila jsem ten železitý pach na několik metrů. I teď , když celá od hlíny zakopávám tvé tělo hluboko do země, ji cítím. Na jazyce mám neustále příchuť tvého srdce, které jsem ti vyrvala z hrudi. Doplatil jsi na svou sečtělost. Není tak jednoduché zabít upíra. Ano, musíš srdce probodnout, ale také ho odstranit z těla. Já jsem tvé srdce snědla. Něco tak dobrého jsem neochutnala již celá staletí… Ovšem - jak jsem už psala - tohle už je opravdu na každém jednotlivém autorovi. :)