obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Osud si cestu najde."
Vergilius
obr
obr počet přístupů: 2915688 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39805 příspěvků, 5808 autorů a 392455 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Ztracená - Zatmění ::

 autor Trenz publikováno: 08.07.2008, 23:19  
 

Kapitola pátá
Zatmění

Chris hřebelcoval ve stáji koně, když dovnitř vešla Rachel. Chris ani nevzhlédl, ale klisna zavětřila.
„Tyhle parfémy si nech pro své přítelkyně a netahej mi je do stáje,“ zabručel.
„Zas tolik se přece nestalo.“
„Jak jí je?“ změnil Chris téma hovoru.
„Potřebuje psychologa.“
„To si nemyslím.“
„A co o ní vůbec víš, Chrisi? Ta ženská je závislá na svém manželovi, který je po smrti. Promiň, ale ty jí pomoct nemůžeš.“
„Alespoň to zkusím.“
„Proč? Kvůli Damiánovi?“
„Nevím, co to má s ním společného.“
„Chceš ji zachránit, když jeho jsi nedokázal. Kdy si to už přestaneš vyčítat? Není to tvoje vina. Nedalo se už nic dělat.“
„Nechci o tom mluvit, Rachel. Co kdybys šla zavolat Vanesse, jak se jí u matky líbí?“
„Já vím, že tobě psychologové ani psychiatři nepomohli, ale pro ni tu naděje je. Jestli je nezavoláš ty, zavolám je já.“
Chris přestal hřebelcovat a na Rachel se podíval.
„Udělej to a hledej si nové bydlení.“
„Chrisi...“
„Jdi!“
Rachel se zatvářila kysele, ale odešla.

Uplynulo pár dní a Danielle opět mohla chodit. Poděkovala Rachel a Chrisovi za jejich péči a vrátila se do propůjčeného domu. Najednou jí bylo smutno. Znovu se na ni navalily deprese z Ericovy smrti. Pořád nebyla schopná se s jeho smrtí vyrovnat. Šlo to vůbec? Věděla, že dnes se slaví Den Nezávislosti. Z města byly slyšet petardy a připravoval se velký ohňostroj. V malých městech si na parádě potrpěli nejvíc. Rachel ji zvala, aby šla s nimi, ale Danielle odmítla s tím, že už je otravovala dost. Možná by šla, kdyby ji požádal Chris, ale ten se k ničemu neměl. Přes jejich počáteční bariéru v komunikaci jí byl Chris sympatický. Možná tím, že taky někoho ztratil. Nic jí neřekl, ani Rachel ne, ale Danielle podvědomě cítila, že něco skrývá. Nějaké hodně bolestivé vzpomínky. Stála v kuchyni, nerozhodnuta, co bude dělat, když si všimla pootevřených dvířek spíže. Došla k nim, otevřela je dokořán a objevila whiskey. Chvíli na ni hleděla. Už to bylo let, co naposledy pila nějaký alkohol a whiskey neměla nikdy v životě tak proč ji neochutnat? Jedna sklenička jejímu hostiteli chybět nebude. Vytáhla láhev, vytáhla skleničku a trošku si nalila. Zvedla skleničku a přemýšlivě se na ní dívala. Nakonec usoudila, že jedna sklenička s ní nic neudělá a vypila ji naráz. Krk ji pálil a z očí jí vytryskly slzy, jak byla whiskey silná, ale Danielle se ten pocit tepla rozlévající se v jejím žaludku líbil. Nalila si ještě jednu a pak ještě jednu a další a další. Při šesté skleničce se Danielle začala točit hlava. Chtěla položit skleničku na stůl a odejít si lehnout, ale jak viděla dvojmo, netrefila se na stůl a sklenička se roztříštila o zem. Danielle zírala na střepy a vzpomněla si na den, kdy našla Erica mrtvého. Už v té chvíli se chtěla zabít. Podříznout se, ale Robert jí v tom zabránil. Co kdyby to udělala teď? Už tu není nikdo, kdo by ji mohl zastavit. Sehnula se a zvedla střep. Někde četla, že když se pořeže v teplé vodě, že to tolik nebolí. Možná by to mohla zkusit. Vrávoravě došla ke schodům a pokusila se po nich vystoupat, ale zem už se příliš houpala. Tak se na ně posadila a upřeně sledovala střep, jako by čekala, že se jí sám zařízne do ruky. Asi po pěti minutách už to nevydržela a přiložila si střep ke kůži na zápěstí. Jen na vteřinu zaváhala, ale pak řízla. Bolestivě vykřikla a střep odhodila. Musela říznout do velké žíly, neboť krve teklo hodně. Pozorovala, jak tmavě červená tekutina vytéká z jejího zápěstí. Zničehonic si přikryla ránu dlaní druhé ruky a chvíli tak vydržela. Brzy se však začala cítit slabá a malátná. Vstala a udělala několik kroků nechávajíc za sebou kapky jako stopu. Došla doprostřed haly a v bezvědomí se zhroutila na podlahu. Pod zápěstím se jí vytvářela kaluž, jak krev nepřestávala téct.

Chris zaparkoval kousek od viktoriánského domu, kde Danielle teď bydlela. Už devět let tu nebyl, i když ho Mark několikrát zval na pivo nebo kafe, ale Chris se tady nechtěl setkávat s minulostí. Jeho dvě děti si tu jako malé hráli na schovávanou. Pamatoval, jak se Damián dojemně staral o svou o čtyři roky mladší sestřičku. Teď ho Rachel tím svým kukučem po matce uprosila, aby se před tím, než pojedou do města na ohňostroj, stavili u Danielle, jestli si to náhodou nerozmyslela. Rachel zazvonila a pak zaklepala. Nikdo jí však neotvíral.
„Třeba už spí,“ ozval se Chris z auta.
„Ne. Můj ženský instinkt mi říká, že ještě nespí.“
„A co chceš dělat? Vkrádat se tam?“
„Jestli budu muset,“ pokrčila rameny Rachel a Chris z kapsy vytáhl klíče, které jí hodil.
„Odkdy máš klíče od tohohle domu?“
„Od té doby, co mu sem Vanessa chodí zalévat kytky.“
Rachel našla ten správný klíč a otevřela si dveře. Naskytl se jí pohled na Danielle ležící na zemi v bezvědomí a s krvácejícím zápěstím.
„Chrisi!“ zakřičela na něj a vrhla se dovnitř k Danielle. Chris vystoupil z auta a vběhl za Rachel do domu. Během půl minuty zhodnotil situaci a na Rachel zavolal: “Stlač jí ránu k sobě. Hned jsem zpátky.“
Rachel udělala, co po ní chtěl, a šeptala: “Cos to udělala? Cos to probůh udělala?“
Chris se vrátil s lékárničkou a poklekl vedle Danielli. Změřil jí puls. Byl rychlý a nepravidelný. Zřejmě zažívala šok. Její kůže byla studená a hodně se potila. Rychle z lékárničky vytáhl tampon a vyzval Rachel, aby ho pevně držela. Vzal obvaz a pevně ho kolem tamponu omotal.
„Vezmeš jí do nemocnice?“ zeptala se Rachel, když Danielle odnášel do auta.
„Ne. Akorát by zavolali psychiatra.“
„Ale ona ho potřebuje, Chrisi! Copak nevidíš, že se pokusila zabít?!“
„Vidím,“ odvětil jí Chris skoro až lhostejně.
„Na co čekáš?! Až se jí opravdu podaří zabít se?“
„To se nestane.“
„Chtěla bych mít tvoji neochvějnou jistotu!“
„Prostě ji psychiatrům nesvěřím a konec diskuze!“
„Já odmítám přestat diskutovat o hazardování s lidským životem!“ nechtěla se vzdát Rachel.
Chris práskl dveřmi od svého džípu a nastartoval.
„Co chceš dělat, hm?! Svázat ji, aby si nic neudělala?! Držet ji zamčenou v pokoji jako nějaké zvíře?!“
Odjel. Rachel vztekle kopla do kamínku.
„Zatracenej paličák!“ ulevila si a vydala se pěšky domů. Ještěže nebyla farma daleko.

Pomalu se probírala. I když spala celý den a celou noc, stále se cítila unavená. Zvedla svou pravou ruku a hleděla na obvázané zápěstí. Matně si pamatovala, co se toho večera událo. Vrátila se do domu a opila se. Chtěla se zabít a řízla se do zápěstí. Kdo ji zachránil? Rozhlédla se po pokoji. Bylo jí to tu povědomé. No jistě. Byla u Chrise. Musel jí tedy zachránit. I když mu za to byla vděčná, musela se ptát proč ji neodvezl do nemocnice. Vstala z postele. Byla oblečená do pyžama. Zřejmě jí musela Rachel převléct. Přes židli byly přehozené džíny a tričko. Spodní prádlo bylo na židli. Převlékla se a začala scházet dolů, když zaslechla dva rozhádané hlasy.
„Nechápu, proč ji u tebe nechávám! Nejsi schopný ji slušně vychovat!“ křičel nějaký ženský hlas.
„Co já vím, tak se všude chová slušně! Možná to nebude mou výchovou!“ odsekl jí mužský hlas, v němž poznala Chrise. Sešla ještě několik schodů a spatřila tu ženu. Byla rusovlasá, elegantně oblečená. Sem na venkov se vůbec nehodila, přesto se zdálo, že sem kdysi patřila. Viděla jí jen z profilu, ale přesto zahlédla barvu jejích očí. Byly pomněnkově modré, ale nyní plné vzteku a nefalšované zlosti. Chris si Danielle všiml, popadl ženu za ruku a vytáhl jí ven. Danielle se podívala před sebe a na schodech spatřila sedět dívku.
„Ahoj,“ pozdravila jí a přisedla si k ní.
„Ahoj,“ odvětila jí dívka se zastřeným hlasem, ale nepodívala se na ni.
„Ty pláčeš?“ zeptala se Danielle proto. Dívka zavrtěla hlavou.
„Nemusíš se za to stydět.“
„Hádají se kvůli mně,“ řekla místo toho dívka.
„To jsou tví rodiče?“
Jen přikývla.
„Tak v tom případě budeš Vanessa.“
Dívka znovu přikývla.
„Jsem Daniella,“ usmála se a podala jí ruku. Vanessa chvíli váhala, ale pak se k ní otočila čelem a její ruku stiskla. Vanessa byla děvče s kulatým obličejem a jemně zašpičatělou bradou. Polodlouhé zrzavé vlasy měla volně rozprostřené po ramenech a zářivě modré oči měla ještě vlhké od slz.
„Obvykle se takhle nehádají. Jen mě mamka přiveze a zase odjede, jenže tentokrát měl její přítel nějakou velice důležitou obchodní večeři a já se odmítka obléknout do těch nechutně růžových šatů. Copak jsou mi čtyři? Vždyť šaty jsem na sobě měla naposledy v šesti a nanejvýš nosím sukně, když máme focení ve třídě nebo mě máma bere do kostela, z kterého mimochodem taky nejsem odvázaná. Jejda. Teď doufám, že nejsi nábožensky založená, abych tě neurazila. Táta říkal, že se k hostům mám vždycky chovat nanejvýš slušně.“
Danielle se musela usmát.
„Ne. Na víru mě moc neužije.“
Vanessa se taky usmála.
„To se mi ulevilo. Pojď. Udělám ti čaj.“
Vanessa vyskočila na nohy a běžela do kuchyně. Danielle se zvedla a šla za ní.

Mezitím Chris a Vanessina matka pokračovali v hádce u koní.
„Měla jsem si ji brát častěji! Neměla jsem dovolit, abys z ní udělal holku od koní!“
„Je tady šťastná!“
„Protože nemá rozum!“
„To ty taky ne, Rebecco!“
„Co tím chceš říct, Christophere?! Já už jsem dospělá!“
„A jí je třináct, tak se k ní nechovej jako k pětileté! A kdybys měla rozum, netahala by sis domů milence, když jí tam máš! To to ani nevydržíš dva týdny bez sexu?!“
„Sex mi alespoň dává zapomenout, že jsi zabil naše dítě!“ odsekla mu a cítila jakési uspokojení, když spatřila bolest v jeho očích.
„Vypadni! Vypadni z mého ranče!“ už nekřičel. Řekl to tiše, ale bolest v jeho hlase nešla přeslechnout.
„Určitě tu nezůstanu. Nechápu, jak jsem tě někdy vůbec mohla milovat, vrahu,“ zdůraznila poslední slovo a odešla. Chris se za ní díval a trhl sebou, když mu klisna otřela čumák o hřbet ruky. Natáhl k ní ruku a nepřítomně jí poplácal po hřbetu. Zafrkala, aby mu dala na srozuměnou, že je s ním.


 celkové hodnocení autora: 93.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 2 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 30 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Altro 20.02.2009, 23:56:41 Odpovědět 
   Nečetl jsem ty předchozí díly ale tento mne naprosto zaujal. Při prvních řádcích jsem si říkal:" Panebože, zase nějaká telenovela." Jenže jak děj postupoval dál, nabral příběh tvrdého jádra od něhož se opíral i smysl. Vyvrcholení této etudy bylo také dekadenčně uspůsobeno a vhodno pro pokračování a navázání. Tento text je sám o sobě silný a určitě ostatní díly jsou ve stejném duchu. Proto si myslím, ne já to vím, že toto dílo je, bude a vždy bylo precisní.

1

Altro
 Pavel D. F. 08.07.2008, 23:19:01 Odpovědět 
   Dnes se příběh trošku více rozběhl kupředu. Chris se hádá s Rachel, která by ráda Danielle zajistila psychologickou pomoc. Jak se ukáže vzápětí, bylo by toho dost zapotřebí. Nechápu lidi, kteří odmítají pomoc odborníka, když jde o psychiku. Je to přece normální nemoc, pokud člověk psychicky onemocní. Danielle to málem stojí život. Za Chrisovou nechutí k doktorům ale bude něco hlubšího, co možná vyplyne na povrch až později.
Novou naději do příběhu přináší Vanessa. Když nepomohl starší muž, třeba pomůže mladá dívka.
Postavy přibývají, objevují se jejich motivy jednání, příběh nabývá na tempu. Snad to nakonec nebude tragédie…
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Filion
(14.10.2020, 22:49)
Koala
(14.10.2020, 20:43)
Barbuch S. D.
(14.10.2020, 07:48)
Burik
(12.10.2020, 18:11)
obr
obr obr obr
obr
Láska zavolá v ...
Vanessa Vane
Kapitola 1
Marks
XII. Sto osmačt...
Quenťoš
obr
obr obr obr
obr

Lavór
sumus
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr