| Napsala jsem to pro sestru, když se s ní rozešel kluk. Myslím, že to nikdy nečetla. Asi jsem to neměla posílat ani sem, ale jsem zvědavá, jestli vyvolá nějaké názory. Možná by byo dobré podotkknout, že to bylo původně tvořeno jako písnička. |
| |
|
|
Spíš?
Je už ráno…
Ráno hořčí než jed,
Chladnější nežli led
a podivně cize čpící…
Smutkem, prázdnotou
V první chvíli není nic
A pak horkost blýskavic
A pak tupá rána…
Jsi zase sama.
Je spousta slov
Co se nedaly říct
Spousta výtek,
spousta přání
Spousta polibků
Chtěla jsi víc
A nezbylo nic
Než pár dárků a pár dopisů
Pár splátek, lásek úpisů
Růže plátek, zmatek nesmyslů
Chvíli se ti těžce dýchá
Ale už v ten moment víš
Že to bude lepší
A sama sobě vynadáš
Proč tě dusit má
Právě volnost.
Není tak zlá…
Teď smíš,
cos předtím nesměla
Smíš víc.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
92.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 6 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 5 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 20 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
