obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska klade odpor jakémukoliv osudu."
Miguel de Cervantes y Saavedra
obr
obr počet přístupů: 2915699 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39814 příspěvků, 5810 autorů a 392512 komentářů :: on-line: 3 ::
obr

:: Zpětná predestinace ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Blue Ray
 autor Nikopol publikováno: 18.07.2008, 12:22  
...
 

Stojím vykloněn z okna a poněkud nepřítomně zírám do neobytné oázy, nacházející se těsně za ultramoderními stavbami, postavenými v roce 2099, a nevidím nic než rez a drcený beton, nic než shrbené trosky, bloudící kolem nijak neohraničených hromad sutě a pomalu se rozkládajícího železa, není tam nic kromě evidentních důkazů pomalého rozpadu, logického postupu přirozené zkázy, kdysi ovšem monumentální sloupy vrhaly porůznu se větvící stíny na blízkou kavárnu, postavenou ve stylu Art deco, a nedávno zesnulý život se opět co by kolotoč rozbíhal po důvěrně známé ose, na černobílé fotografii lze dodnes rozpoznat tři mladé dívky, stojící před stánkem s alkoholickými nápoji: Marena je značně přiopilá a jen tak tak se drží na nohou, Leile se nechce věřit ničemu z toho, co se před ní mimovolně odehrává a Kira si svými obtloustlými dlaněmi zakrývá tvář v předtuše čehosi zběsilého, vidím tři mladé dívky, zakouslé do posledních okamžiků života, v tu dobu několika posledních slunečních dnů, které navždy, zdá se, vystřídala desetiletí mračen a štiplavých vichrů, a dnes jen vzpomínky, v oblasti zamořené stovkami tichých duchů, v de Chirikových ulicích, kterými se ubírají cesty ven z děsivých snů, žijí neustále korodujícími konturami, do nichž snad jednou, až k tomu naleznu dostatek vnitřní odvahy, zarámuji obraz dnešního rána.


 celkové hodnocení autora: 88.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 3 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 6 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 18 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Alan de la Pont 02.08.2008, 15:06:41 Odpovědět 
   Pěkné plastické dílo plné imaginace a určitého poselství, což naplňuje moje čtenářské očekávání...
 Šíma 18.07.2008, 16:34:54 Odpovědět 
   Hm... No... Ty jo... Trochu varující, trochu postapokalyptické, zdá se mi! Ty tři dívky na fotce dost "razí" oproti zkáze, která se rozprostírá všude, kam se Tvůj hrdina podívá... Dílko je napsáno poněkud zajímavým způsobem a co se týče dlouhých větných celků, vyznívá to dost melodramaticky, skoro až varovně... Lidé v Tvé povídečce patrně zapomněli, že dostali Zemi k obývání a ne k pomalé devastaci... Lidstvo je nepoučitelné! Jinak mi text připadá jako takový fragment, jako bych se opravdu díval na nějakou fotku, znal to místo i osoby, které byly zvěčněny spolu se vším, kolem sebe... Jdu, než se tu utečkuju... ;-)
 Charlotte Cole 18.07.2008, 15:32:33 Odpovědět 
   Zajímavý... Takhle dlouhé souvětí jsem snad ještě neviděla. Místy se to četlo dost obtížně, přece jenom jsme zvyklí a naučení na krátké, lehce srozumitelné věty, které pochopíme nejenom my autoři, ale i čtenáři. Osobně mám také ráda košaté věty, ale z čistě praktických důvodů se je snažím používat co nejméně, protože mám tendenci se do nich zamotávat. Zdá se ale že ty jsi se nezamotal, za což máš můj obdiv.
 OH 18.07.2008, 14:44:34 Odpovědět 
   Zdar, já to nechci jakkoliv komentovat, nějak se mi to líbilo, ale způsob napsání - trochu to připomíná strčený prst do krku, třeba trochu trpělivosti, nehustit to tak a třeba z toho napsat delší vhled do té budoucnosti, ale o to asi nešlo, radši mlčím, zajímavé.
 ze dne 18.07.2008, 15:10:05  
   Nikopol: Nejde o trpělivost, věř mi, té mám dost. Jen mám rád dlouhé košaté věty a rozsáhlé popisy.
 čuk 18.07.2008, 12:21:54 Odpovědět 
   Zajímavý sugestivní styl pohledu po určité devastaci, Vyvolává trochu tajemný, děsivý, velice plastický obraz se špetkou čehosi neznámého a skoro kavkovského. Mně je podobné trochu absurdní vidění blízké. TVá snaha vypsat vše v jedné větě poněkud připomíná jednu Hrabalovu prózu, ale tady jsou větné úseky dost dlouhé. Mně by se lépe četlo hodit tam pár teček.Možná, že by kromě místo vychrlení jakéhosi nutkavého sdělení vznikly ucelenější pasáže,chvíle pro pauzu a zamyšlení. Já osobně bych tam dal tři tečky.
za zkázy. ose. vichrů.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
marker.publishers
(27.10.2020, 20:24)
Emmajackson2711#
(23.10.2020, 08:22)
Filion
(14.10.2020, 22:49)
Koala
(14.10.2020, 20:43)
obr
obr obr obr
obr
Jan syn písaře
Siggi
Civitas - 4. ka...
AmyWarden
Některých věcí ...
Centurio
obr
obr obr obr
obr

JARNÍ 2007
Floridor
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr