» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Charakter člověka je jeho osudem."

Hérakleitos

počet přístupů: 2140874

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303466 komentářů :: on-line: 11 ::

:: Varhánky slov pro mámu ::

Viviana-Mori	publikováno: 28.07.2008, 19:45

Duben - Červen 2007


	Tak už mám zase, milá mami, večer moře v polštářích a tonu až když dávno spíš. Zdáš se mi dnes tak krutá, mami, když sobecky z bolesti lidi soudíš. Ve výhrůžkách nás opouštíš. Vždyť mě tím plašíš, nevidíš? Tak strašně se pak bojím, mami, že někde v dáli zemřít toužíš, snad s poklidem již umíráš a ty to tušíš. -tichý kříž Však do poslední doby, mami, jsi pravé slunce, jsi má skrýš. Zachráníš mě, jen když poznám že to cítíš že to víš.


celkové hodnocení autora: 98.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 11		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 30		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 42		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

First Girl	17.08.2008, 23:37:28

Take mi prejel mraz po zadech. Nadhera kolik sebe a kolik citu do svych basni dokazes dat. 1.


ze dne 18.08.2008, 13:09:58
Viviana-Mori: Taky mě mrazí, když někdy vidím, co všechno jsem napsala za hrůzy. Kéž si to moji nejbližší nikdy nepřečtou. Bolelo by to.

Cinka	17.08.2008, 22:55:48

No... čtu si to tak už po čtvrtý... a už když jsem to brala poprvé, trochu se mi sevřel hrudní koš...podruhé se mi zamlžil pohled, tak jsem si musela dát pauzu... je to krásný...je to strašně silný...především oslovování "mami" a poslední sloka...takže jedna...nic jiného dát ani nemůžu...


ze dne 18.08.2008, 13:09:21
Viviana-Mori: Taky se ve mně vše svíralo....a pak najednou nic. Černá díra. Ano, je to moc silné, až jsem si říkala, jestli je vůbec uctivé to dát mezi vaše očka. Děkuju moc, takovéto komentáře občas dají naději, že by měl člověk ukázat své city. A nějak znovu žít.

marenka	03.08.2008, 17:52:41

To je moc pěkné a smutné... Já mívala taky docela často"moře na polštáři", ale s věkem je to lepší /už jsou to jen rybníčky a občas :-) / Moc pěkně jsi to napsala! 1


ze dne 03.08.2008, 18:51:33
Viviana-Mori: Moc ti děkuji, vím, že bude líp... A ono už vlastně tak nějak je :-)

amazonit	02.08.2008, 6:40:17

po stránce formy by rozhodně výhrady byly, obsah ovšem překonává formu, je to trochu přehlíživé, odtažité, co se matky týká a toužící po sblížení a ochraně ze strany autorky slzy vyjadřující bolest, smutek, skrývané, přesto chtějí být viděné, tak jako pocity, tak jako to, co ty pocity vyvolává, přesto je někdo slepí, nevidí, nechce vidět, ignoruje...

čuk	29.07.2008, 16:37:31

Velmi smutné a citlivé. Jsi hodně zranitelná a to starší lidé často přehlédnou. Držím ti palce a těším se až napíšeš nějakou ptákovinu.


ze dne 29.07.2008, 21:00:10
Viviana-Mori: Psát ptákoviny mi nejde, už dávno ne. Chybí mi nadhled a ta veselost :-) Ale jednou třeba...kdo ví :-)

symíra	29.07.2008, 13:55:33

Předešlý popis přesný. Kdyby psaní nebylo osobní, mohl by dle přesných pravidel tvořit počítačový program. Ale mám dojem, že by to bylo jako přes kopírak a..k nečtení o)) u mě taky za jedna!


ze dne 29.07.2008, 13:56:14
Viviana-Mori: Děkuju!

Abi	29.07.2008, 13:47:51

Za 2? osobní? a já si dodnes myslela, že umění je osobní?! ano, hodnotit je těžké, ale já si myslím, že pokud má dílo hlavu a patu, je hluboké, silné, tak má rytmus v srdci toho, kdo to píše a nějaký "básnický"rytmus můžeš jít do dža! U mě je to na 1!


ze dne 29.07.2008, 13:55:39
Viviana-Mori: Mockrát ti děkuju za opravdické pochopení... Neznáme se odněkud? Rytmus jsem poslala do dža už dávno :-)

Alhena	29.07.2008, 8:44:35

To je smutné a silné.

endless	29.07.2008, 8:08:19

Asi se budeš zlobit, ale já si naopak myslím, že už jsi publikovala i zdařilejší texty... tahle báseň je silná obsahem, to ano, ale po jazykové stránce by zasloužila ještě trochu péče.


ze dne 29.07.2008, 10:42:46
Viviana-Mori: Ale vždyť já vím, proč bych se měla zlobit.

čertíček244	29.07.2008, 6:45:55

Takovéhle básně se ani pořádně hodnotit nedají .. ty se hodnotí sami, svojí hloubkou, upřímností .. prostě srdcem. Měj se krásně Viv a hodně šťastných úsměvů.


ze dne 29.07.2008, 10:43:08
Viviana-Mori: Děkuju, mocky moc :-)

janie	28.07.2008, 23:43:51

je nádherná, je citlivá až sentimentální, je komplikovaná, je záhadná, je smutná, je melancholická, je upřímná, až mi z toho běhá mráz po zádech, je přesně taková jako jsi ty Viv. Jedno je ale jisté, vše, co říkáš těmi veršy, je psané duší mladé slečny, která už má toho hodně za sebou, a to z ní dělá právě onu nádhernou a úžasně jedinečnou bytost.. Jen mě mrzí, že je to právě bolest, která tě činí tak krásnou osůbkou..moc mne to mrzí..ale neboj se, jednou najdeš klid. jak pro svou duši, tak pro své srdce..snad to bude dost brzo, moc bych ti to přála.-)


ze dne 29.07.2008, 10:45:46
Viviana-Mori: Ahojky, moc děkuju za nádherný komentář... Neřekla bych, že mě bolest dělá krásnou, spíš mě naučila si vážit spousty věcí a nelituju ničeho. A nemyslím si, že bych toho hodně prožila. Ale zase...je to dost na to, abych byla někde jinde, než lidi, které jsem znávala :-) Přeju ti hodně štěstí ve tvé tvorbě!

Danuše	28.07.2008, 23:38:38

Odpověď na příspěvek od uživatele: Danuše* ze dne 28.07.2008, 23:12:25* Tak to je moc dobře :-)) přeji tobě a tvé mamince hodně zdraví a vzájemné lásky...mně maminka odešla nenávratně. Už je to dost dlouho a stále to bolí, mám pořád pocit velkého dluhu, který už nemůžu nikdy splatit. Proto si važte každé společné chvíle...život je tak křehký...


ze dne 29.07.2008, 10:48:35
Viviana-Mori: Takové pocity neměj, mamince už je dobře a je tam, kde už dluhy nejsou, tak neměj výčitky, nebylo by to spravedlivé.... Vím, že to bolí... nedovedu si představit, až mě maminka jednou přecijen opustí. Musíme být silní :-)

Danuše	28.07.2008, 23:12:25

Tvé básně se mi vrývají hluboko, vtahují do děje a tvých pocitů tak...tak věrohodně a živě až mrazí. Moc krásná báseň Viv, kéž by ti tvé slunce osušilo polštáře jednou provždy...moc bych ti to přála. Ahojky


ze dne 28.07.2008, 23:30:07
Viviana-Mori: Ty velké děsy jsou prozatím pryč. Mám jedno ze svých lepších období, je mi fakt krásně, poslední dobou. Tahle báseň je upomínka, moc citová. Jsou to noční můry, které se mi vrývají do života tak lehce... S maminkou je občas kříž, ale já nám oboum lépe. Snažíme se nemyslet na to, co bude a co je nevyhnutelné. Opravdu se snažím být šťastná, a daří se mi, hodně jsem pokročila. Získala jsem to, co jsem myslela, že mám, ale chybělo - víra. ta opravdová, mocná, která dělá s lidskou duší zázraky. Tahle báseň je ovšem trošku jiná v tom, že tady ta víra není. Omlouvám se, za ten smutek. Děkuju ti za krásná slova a za všechno, vážím si toho, moc. Jsem ráda, že vás všechny mám.

Eva Glgan	28.07.2008, 22:18:45

Citlivé... a moc hezké... ;-)


ze dne 28.07.2008, 22:32:16
Viviana-Mori: Jé, děkuju.

Adam Javorka	28.07.2008, 21:00:41

Vivi, báseň je tvoja osobná spoveď, je smutná, ale pekná. Je to tak, potešila si ma.

Albireo	28.07.2008, 19:44:22

Kdybych Viv neznal, připadalo by mi to slabší a příliš osobní. Ale tohle je ona.


ze dne 28.07.2008, 20:06:43
Viviana-Mori: Oprava, kterou, ne ktré... vidíš? Už zase blbnu (váhavý úsměv)


ze dne 28.07.2008, 20:00:57
Viviana-Mori: Máš fakt pravdu, absolutně souhlasím. Je to slabší, jelikož jsem sama v těchto situacích slabá a neoplývám tou vírou, které do jiných básní vkládám. A moc děkuju. Doopravdy.