» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Ženy jsou jako sny - nikdy nejsou takové, jaké bys je chtěl mít."

Luigi Pirandello

počet přístupů: 2140898

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303468 komentářů :: on-line: 11 ::

:: Důchodce v lázních (Livie) ::

Příspěvek je součásti workshopu: Dům

Jeňýk	publikováno: 10.08.2008, 23:22

Poněkud bláznivý hrdina povídek z prostředí lázní v posledním díle už zemřel. Proč ho ale pro workshop nevzkřísit a nedopřát mu další svérázné galantní dobrodružství alespoň v jeho minulosti. Čtěte prosím pozorně, neboť zamýšlená pointa je zřejmá z CELÉHO kontextu dílka.


	DŮCHODCE V LÁZNÍCH (LIVIE) Vážená paní Zdeno, příběh, který vám chci zde popsat, je právě o těch nemnohých okamžicích v životě, kdy pouhý pohled, jedno slovo, tón nebo barva hlasu ženy či výraz tváře prozrazující prudké hnutí její mysli sjede do duše muže jako blesk z čistého nebe a on rázem pochopí celý svět a smysl své existence v něm a pocítí nevýslovné blaho naprostého spříznění myšlenek dvou až doposud osamělých bytostí. Tomuto daru z nebes se říká láska na první pohled a co na tom, zůstala-li v mém případě platonická. Původně jsem nechtěl jet letos do Mariánských lázní. Chtěl jsem navštívit Luhačovice. Ale to bych byl, Zdeno, příliš daleko od vás. V těch lázních jsem se ale už kdysi léčil. Luhačovce jsou proslulé rázovitou architekturou budov, které tam na začátku minulého století postavil známý slovenský architekt Dušan Jurkovič, ale hotel Dům Bedřicha Smetany, kde jsem byl tehdy ubytován, postavili v roce 1909 v secesním stylu s kubistickými prvky podle návrhu brněnského architekta Emila Králíka. Jméno získal v souvislosti s dvacátým pátým výročím úmrtí skladatele Bedřicha Smetany a také proto, že v té době v lázních pobývala jeho tehdy ještě žijící manželka. Sám Smetana však v Luhačovicích nikdy nebyl. Před vchodem do hotelu je možno obdivovat Bruselskou fontánu, dar sochaře Jana Kavana, která sem byla umístěna v roce 1958 po skončení úspěšné světové výstavy. Má jen jednu nevýhodu. Když v interiéru hotelové haly slyšíte otevřenými dveřmi jak se padající voda tříští o unikátní keramické sochy ležících najád, máte vždy pocit, že venku hustě prší. Hotelu se také říká prezidentský, protože zde byli postupně ubytováni snad všichni naši prezidenti Masarykem počínaje a dvěma posledními konče. Prezidentské apartmá s velikým balkónem a výhledem k jihu na Lázeňské náměstí je umístěno ve střední části hotelu, zatímco já jsem obýval rohový pokojík na konci chodby, bez balkónu a s oknem směřujícím na severní stranu do tmavé zalesněné stráně. Luhačovice jsou ale více spojeny s jiným velikánem české hudby, který do tamních lázní často jezdíval, s Leošem Janáčkem. Každoročně se tam pořádá Janáčkův hudební festival a v době mého pobytu ho přijela zahájit manželka prezidenta a první dáma naší republiky. Odpoledne za zvuku fanfár ze Sinfonietty kladla kytici k Janáčkově bustě před budovou inhalatoria a večer se zúčastnila prvního koncertu festivalu v Lázeňském divadle. Já jsem tehdy byl přítomen jen na té akci odpolední, ale první dámu jsem viděl jenom zdálky, protože jsem přišel trochu pozdě a v těsném prostoru mezi inhalatoriem a bustou už byly namačkány davy lidí. V prostředí lázní jsou celebrity vždy populární a velmi obdivované. Pobyt v lázních je totiž pro většinu hostů poněkud nudný, a tak každá atrakce bývá vítaným zpestřením. Po skončení slavnostního projevu se lidé natlačili ještě více k první dámě, aby ji viděli co nejvíce zblízka a slyšeli co teď už bez mikrofonu říká. Těm nejšťastnějším se snad i podařilo podat jí ruku a ochranka jistě měla plno práce, aby ji uchránila před umačkáním. Já jsem však ze svého místa vůbec neměl šanci se k ní přiblížit, a tak jsem se zklamaně otočil a odešel na pivo. Když jsem se potom k večeru vracel do hotelového pokoje a vstoupil do liduprázdné haly v přízemí, první dáma ve večerních šatech právě scházela v doprovodu tří mužů ochranky po středním rameni schodiště. Zřejmě mířila na zahajovací koncert. Poodstoupil jsem trochu stranou, aby mohli projít, a popřál dobrý den. Pohlédla na mne s výrazem nečekaného překvapení nebo snad i jistého rozechvěle bezbranného a jakoby nechápajícího znepokojení, na krátký okamžik se zastavila a zatímco muži ochranky se ujišťovali, zda mají s sebou deštník, naše pohledy se setkaly. Vypadala jakoby vůbec nemohla uvěřit tomu, co právě prožívá, a snad i v tom, jak mě se zdálo zoufalém, pohledu hledala u mne pomoc či nějaké vysvětlení. Ale pak se jí tvář rozjasnila náhlým poznáním a ona už zklidněná a se znovu nabytou sebejistotou jenom mně, protože v celé hale nikdo jiný nebyl, jenom mně s vlídným úsměvem odpověděla – Dobrý den – a vzápětí prošla s celou svitou ven do jasného letního večera zalitého posledními paprsky zapadajícího slunce. Zůstal jsem stát u jednoho z mramorových sloupů v hale, ještě dlouho jsem hleděl otevřenými dveřmi tím směrem, kterým odešla, a do svého pokoje na konci chodby jsem pak zamířil, až když se kontury Bruselské fontány před hotelem začaly zvolna ztrácet v šeru hasnoucího dne připomínajíce zlou cákající příšeru z nějakého hororového filmu. Vážená paní Zdeno, od té doby vím, že i v těžkém životě celebrit občas mohou nastat šťastné chvíle. Zdraví Jan.


celkové hodnocení autora: 98.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 12		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.5		uložit příspěvek

známka poroty: [ - ]		tisk příspěvku

počet komentářů: 56		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 113		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Alyssa	06.09.2008, 15:12:53

Povídka pěkně napsaná, kultivovaný a bohatý jazyk. Popisy možná trochu zkrátit, ale dají se přežít. Postavy dobré, nicméně pointu jsem pochopila až z tvých komentářů. Téma domu tedy nenápadně chybí (resp. dům supluje ona fontána). Jako součást cyklu to může být funkční (nevím, nečetla jsem), samostatně to nepůsobí nijak oslňujícně. :o)

Tuax	03.09.2008, 20:17:05

Existenci série Důchodce v lázních jsem zaznamenal, již dříve, leč nečetl jsem, tudíž nemůžu vycházet z údajů, které mají nějakou návaznost, či spojitost s ostatními příběhy, tohoto Jana :) Přesto dílko mě zaujalo, je pěkně sepsáno, prakticky až moc pedantsky, odborně. Nevím na kolik to vyhovuje zadání WSka, ale dílko rozhodně dokazuje širokou slovní zásobu i um a vědomosi autora. Popis je podrobný, ale nějak mi nepřijde, že by toto normální člověk psal do dopisu někomu druhému. Pokud by netrpěli stejnou mánií ohledně architektury. Je to zde vepsáno, tak, že to na mě působí jako vsuvka pro vyplnění prostoru WSka . Ikdyž v tomto popisu je vlastně informace o iluzi způsobované fontánou, ohledně zdánlivého deště venku. Jenže v tom drobnopopisu je to natolik utopené, že čtenář si to neuchová a nebere to ve spojitost s dějem v příběhu dále. Kdyby ta informace byla více zdůrazněna a nebo nebyla obalena tolika dalšími údaji, které je mezi sebe dokonale zamaskují, vyzněla by posléze i pointa. Toť můj názor k fontáně a tomu přilehlému :) Použitá formulace: „…po středním rameni schodiště….“ mi pijde zvláštní. Ramena mám spojena jen s bočními odklonky, výpustěmi atd. Ale kdo ví. Ochranka hledající deštník, zní zajímavě ale v kontextu mi přijde. Že pokud by s dámou někam šli, tak minimálně z oken, by věděli o tom, že déšt hrozí a vzali by si ho. Pokud y venku bylo jasno, tak by si ho nebrali a těžko by ho hledali, ale k tomuto chybí spojitost. To jsou jen mé dohady. Ale jako celek se mi dílko líbí, jak je zpracováno a pojato. Ikdyž mi přijde že na to jak je prosté se tváří příliš složitě. S přáním veselé mysli Lišák Tuax

Edvin	02.09.2008, 8:18:26

Odpověď na příspěvek od uživatele: Irena Mayer* ze dne 14.08.2008, 21:49:11* I já tvrdím, že když odbouráme křoví, tak zbude nanejvýš anekdota. Jenže já bych se jí moc nezasmál. Autor už napsal onačejší věci!!! děd Ed :-)

Edvin	02.09.2008, 8:16:08

Odpověď na příspěvek od uživatele: Meluzína* ze dne 01.09.2008, 12:14:57* Meluzíno, když myslíš, tak to tedy dopíšu. Taky rozepíšu. Ale do tohoto workshopu to už asi nestihnu - mám v rodině pohřeb a mnoho jiných starostí, takže to udělám jako samostatnou povídku a mimo WS ke konci září. Díky za povzbuzení. Tvůj děd Ed :-)

LauraKošinová	01.09.2008, 19:52:53

Myslím, že Jan chce paní Zdenu sbalit.:-) Stylizuje se do znalce umění a historie. Dodává si lesku setkáním s celebritou, která se s ním osobně pozdravila a tím mu dala najevo, že je jí společensky hoden. Zároveň načrtává lásku, vzbuzuje v paní Zdeně touhu něco takového prožít, ujišťuje, že o nic nepůjde/když nebude chtít/, váží si i vztahu platonického...Ten dopis je mužská taktika...:-) Známe...:-)))Ale je rafinovaný, zkušený svůdce.:-)

Meluzína	01.09.2008, 12:36:29

Odpověď na příspěvek od uživatele: Meluzína* ze dne 01.09.2008, 12:14:57* Pardon... tohle měla být odpověď na Edvinovu skvělou variaci na dané téma... ze 13.8. a najdete jí nížeji...

Meluzína	01.09.2008, 12:14:57

Odpověď na příspěvek od uživatele: Edvin* ze dne 13.08.2008, 10:20:51* Tak tohle je naprosto dokonalý! Rozepiš to na dvě stránky a přihoď to sem, máš jasné první místo! U mě určitě! Dávám jedničku!

marenka	30.08.2008, 21:58:11

Mně se to líbí, je to psáno příjemně čtivým jazykem, ale pointa mi taky utekla... :-(

Vanessa Kuzníková	29.08.2008, 15:53:58

:-(( Dík za příjemné rýpnutí do žeber. Byla jsme lehce poučena, že komentovat musím tak teda musím. Takže Jeňýku: 1) rýpancem jsi mě donutil přečíst celého důchodce v lázních... dík za to.. líbil se mi, dědek 2) omlouvám se na jiná tvá dílka jsem neměla čas 3) tvůj styl psaní mi připomíná mého oblíbeného autora (...) takže jsem to fakt četla docela ráda a jak už někde někdo v kometnářích poznamenal... kdy to vyjde knižně... ptám se i já? Kdy ten donchuán vyjde knižně? 4) měl jsi nechat toho svého důchodce mrtvého, protože tentokrát se mi to moc nelíbilo, ale protože jsem byla i v "Maryjánkách" i v Luhačovicích (dobrý popis) zavřela jsem očka a proto tak trojka. Styl sis zachoval. Jen mi to připadlo takové bez šťávičky. 5) chyby ti hledat nebudu, protože na to jsou tu jiní, a kovaní Doufám, že jsi již spokojený a fakt nic ve zlém. Teprve začínám. Ahoj v dalším workshopu. P.S. roztomilé intermezzo - to ty jsi si poblinkal kolínka?

Ada	29.08.2008, 1:51:01

Dobrý den! S jistým ostychem, ale pod"nátlakem" si dovolím analyzovat: - upřímně, myslet si, že nám, prostým čtenářům dojde něco, co nedošlo Livii, díky jejíž inteligenci je její manžel, kde je a čím je, bylo více než optimistické (ačkoliv je pravdou, že jinak zní fontána , na kterou se díváme a jinak ta, kterou pouze slyšíme) - jazyk je velmi kultivovaný, až místy působí poněkud archaicky - složená souvětí jsou opravdu čtenářským oříškem - popis Luhačovic je velmi pěkný a přesný - "celebrity jsou populární a velmi vítány"? myslím, že úkolem celebrit je být populární i mimo lázeňská města, možná by mohly být pouze "vítaným zpestřením" - ovšem přirovnat příjezd celebrit, zvláště první dámy, k atrakci, to už chce notnou dávku asertivity - "natlačili se ještě více...nejvíce zblízka"...možná"aby jí byli co nejblíž" - "ochranka uchránila" - což raději: ochranka měla plné ruce práce zabránit jejímu umačkání - myslím, že hrdina s touto mluvou by spíše odešel na sklenici vína, ale proti gustu... - hala bývá většinou v přízemí, asi bych patro zdůraznila pouze v případě, kdyby se jednalo o první a vyšší - je málo pravděpodobné, že by první dáma ve velké večerní - ke které málokterá z žen nosí pohorky - šlapala po schodech a nejela výtahem, pokud ovšem nebyl pokažen - závěr "Vážená p.Zdeno..." bych asi hodila do nového odstavce Na můj vkus příliš popisné, pointa příliš spoléhající na empatii čtenáře. Líbí se mi ale myšlenka, že i úplně obyčejné, krátké chvíle mohou člověka prohřát jako kotel plný briket. Hezký den

Nethar	28.08.2008, 21:45:17

Ahoj, tak jsem se právě dostal i k tvému příspěvku. Napíšu ti úvodem to samé, co ostatním: Jak jistě víš, účast v tomto workshopu je podmíněna skutečností, že každý z autorů podrobně okomentuje příspěvek ostatních. Kdo tak neučiní, nemůže se pokládat za právoplatného soutěžícího ;-) Důležitější než soutěž je ale právě něco se naučit z komentářů (i z komentování), takže se do toho rád pustím, snad ti to k něčemu bude. Připomínám, že nebudu hodnotit každou gramatickou chybu a překlep, protože bych se u některých účastníků upsal (oni u mě možná také). Taktéž upozorňuji, že jsem před sepsáním vlastního komentáře nečetl u tvé povídky hodnocení ostatních autorů, aby mě neovlivnila, takže se omlouvám, pokud se budu případně opakovat. Hodnocení píšu nadvakrát, nejprve rovnou tak, jak mě napadá během čtení, podruhé ho upravuji a zpřesňuji při dalších průchodech. Pokud by náhodou mé hodnocení bylo příliš přísné (budu hledat chyby, chválit nemusím, všechny účastníci mají super příspěvky, jak je tu zvykem), nezlob se proto na mě prosím, dělám to z lásky :-D, spíš mi to s chutí vrať u mojí povídky. Jdeme na to... 4634 písmen, to je také nesplnění zadaného limitu, který hlásá minimálně 5400 písmen. Tisícovka opět to není nic drastického, ale pravidla jsou pravidla a přepísknutí limitu svědčí o stejné věci jako jeho nedodržení. Ale nebuďme přísní, nediskvalifikujme, obzvlášť, když takto vyhořelo mnohem více autorů, a ponořme se do tvého příběhu... Takže je to vyprávění paní Zdeně. Možná dopis, uvidíme. První věta je ovšem tak dlouhá, že jsem ji musel číst třikrát, abych ji řádně vstřebal. Buďme k čtenáři tolerantní. I když obraty v ní použité jsou samozřejmě kvalitní a trefné. Další ostavec není špatný, seznámí nás s hotelem, městem, apod. Uvidíme, jakou roli tyto informace budou hrát ve zbytku povídky. Přiznejme si ale, že v tuto chvíli by se spíše hodili do encyklopedie na Wiki než do povídky z workshopu. V dalších větách občas chybí čárka, všimnul jsem si jednoho jakoby, které má být jako by, a jednoho mě, které má být mně. Tvůj jazyk je pěkný a je vidět, že víš, co píšeš. Nicméně do mého vkusu, přiznám se, zcela nezapadá. Věty jsou někdy až příliš dlouhé a pořádek slov mi trochu komplikuje jejich vstřebávání. Jako příklad takové monstrózní věty vezmu třeba jednu z posledních „Zůstal jsem stát u jednoho z mramorových sloupů v hale, ještě dlouho jsem hleděl otevřenými dveřmi tím směrem, kterým odešla, a do svého pokoje na konci chodby jsem pak zamířil, až když se kontury Bruselské fontány před hotelem začaly zvolna ztrácet v šeru hasnoucího dne připomínajíce zlou cákající příšeru z nějakého hororového filmu.“ No nyní již si ale zkontroluji, že mám s sebou deštník, kdyby venku u fontány pršelo a odcházím od tvé povídky, s komentářem dopsaným. Snad bude dobrý i k něčemu jinému než k procvičení mých prstů na klávesnici. Zdravím a děkuji za možnost přečíst si tvé hladivé dílo, jehož závěr má určitě co sdělit, ačkoliv vrcholů Shakespearových nedosahuje ;-)

Leontius	26.08.2008, 21:43:46

Nevím, jestli se odvážím komentovat. Zkrátka s penzistou Janem své zkušnosti nemám asi jsem moc hloupý nebo něco, abych pochopil pointu. Luhačovice jsem kdysi navštívil a jsou skutečně krásné. Text můžu, však brát především jako popis, řemeslně skvěle zvládnutý....

Jeňýk	25.08.2008, 15:42:04

Pozor Vanessa chce vyhrát WS. Dala mi sem trojku a nenapsala proč. Děvče, je třeba se namáhat a komentovat. Je to tak zadáno. Já nekomentuji a neznámkuji, protože jsem to vzdal, neboť jsou tu lepší než já, a to podstatně. J.

taira	21.08.2008, 9:36:57

S cyklem o panu Janovi jsem dosud neměla tu čest, takže se mi bude asi obtížněji hodnotit. Tedy: - trochu mi unikalo téma domu, přišlo mi hodně zahrabané v ostatním textu. Rozebírání jeho architektonických zvláštností a minulosti mi přišlo spíš zbytečné a pro čtenáře nepodstatné. - stylově: dopis obstarožníko Casanovy; tomu je podřízen i styk a způsob vyprávění. Někomu sedne, někomu ne - mě zrovna ne. - nejsem si jistá, nakolik jde o povídku či příběh; text zcela stojí na postavě vypravěče a jeho subjektivních dojmech zaznamenaných v listu paní Zdeně; osobně jsem to vnímala spíš jako ozvláštněnou črtu Luhačovic

VanillaSky	19.08.2008, 19:25:57

Ostatné časti som síce nečítala ale toto ma moc neoslovila no to skôr preto že som na iný žáner... ale vypracované je to dobre... pomaly ako keby som bola priamo tam :)

Svetla	17.08.2008, 4:48:33

Na mě to tedy místy působilo jako ukázky z encyklopedie. Postav tam moc není, pointa mi nedocvakla. Tak nevím, nevím. Celkově mě to moc neoslovilo, ale napsané to není špatně. Chválím bohatou slovní zásobu.

Angile	16.08.2008, 12:33:59

Tak tedy..Možná je to naším věkovým odstupem, ale mne dílo moc neoslovilo, myšlenka mi mnoho nestačí na WS, dílo není špatně napsané, má svou linku, které se držíš, atmosfericky příjemné, nicméně ve výsledku mnoho neříkající, chyběla mi trocha napětí...i když jsi krásně v posledním odstavci vystihl prožitky, nestačí mi to na jedničku, jelikož jsem ani šímovi nedal dvojku, nedám ji ani tobě, aby to bylo spravedlivé...

Irena Mayer	14.08.2008, 21:49:11

Pokus o hodnocení od autora, který se chce také zúčastnit. Takže se ptám, je to vůbec povídka? Když vynecháme popisy, které děj nikam neposunují a ani jinak pro něj nejsou podstatné, zbude stěží 1 NS textu. Motiv domu je jaký? To, že pro člověka uvnitř zprostředkovává mylný obraz o počasí venku? Budiž. Postava je jedna, muž, který vzplane touhou k ženě kráčející po schodišti…. Jeňýku, dovedu si představit tu chvíli, dokonce i chápu, jak velká pro "hrdinu" mohla být, ale ruku na srdce - stačí to pro tenhle workshop? Díky za připomenutí krásných Luhačovic, taky je mám ráda. A oceňuji tvou znalost krásné architektury v nich.

Šíma	14.08.2008, 20:59:54

Odpověď na příspěvek od uživatele: Šíma* ze dne 14.08.2008, 20:58:32* Omlouvám se za občas chybějící písmenka... :-(

Šíma	14.08.2008, 20:58:32

Ahoj, napsal jsem tu už fůru komentíků, ale zadání Workshopu chce po mně nějaký ten rozbor, takže hrrr na něj! ;-) Autor se zde jeví jako výborný znalec nejen lázeňských poměrů a dokáže popsat jednotlivé důležité stavby v samotných lázní, včetně data jejich postavení, nebo návštěvy nějaké té významné osobnosti. Dům také patří do zadání WS-ka, takže v tomto případě jej podle mne splnil dokonale... Autor se také jeví jako znalec ženských srdcí a dokáže vystihnout sílu okamžiku, který je příliš prchavý a velmi těžko se jej popisuje, aniž by autor sklouzl do patosu. V tomto případě jde o poznání, že venku neprší a jen stékání vody ve fontáně dokonale obelhalo smysly první dámy a její ochranky (nutno podotknout, že mám jako čtenář dlouhé vedení a pointa mi musela být vysvětlena, což také nemusí být moje chyba, ani chybou samotného autora, který možná nedokázal plně popsat to, co viděl ve své mysli a co cítil při popisování celé události. Je zvláštní, že si my muži vykládáme mnohé okamžiky jinak, než ve skutečnosti jsou. Já (pokládaje se také za muže) jsem doufal v blažené nevědomosti, že se náš hrdina po svém zamiloval (snad na první pohled) do první dámy, skutečnost však byla jiná (což mi nemůže být přičteno k dobru). Postava první dámy zde hraje zajímavou roli člověka, který ačkoliv patří mezi celebrity, chová se naprosto stejně jako my ostatní lidi a na nic si nehraje (což je možná výjimka mezi mnoha jinými celebritami, které si myslí, že jim stojí svět u nohou). Jako čtenář jsem nemohl plně pochopit a přijít na onen druh poznání, ale patrně naši hrdinku zcela uklidnil a ona mohla vykročit vstříc svým dalším povinnostem. Náš hrdina, jak už bylo uvedeno, rád navazuje kontakty s opačným pohlavím. Ne snad proto, že by se sám pokládal za lovce ženských duší, ale snad proto, že mu tato činnost dodává jakési niterné potěšení, aniž by tím zašel příliš daleko, či snad zneužíval dívčí (a ženské) důvěry a lámal jejich srdce, ale můj čtenářský názor se také může mýlit. Co se týče role hlavního hrdiny v této malé epizodě, nejde s určitostí říci, čím je jeho osoba pro celý tento příběh, je však jisté, že zde plní postavu pozorovatele a v ničem nezasahuje do děje, který se odvíjí kolem něj. Celkově se text zdá jako malý střípek z oné ohromné lázeňské mozaiky, která ukazuje nejen na lidské osudy, ale také na atmosféru, která zde panuje. Těžko posuzovat tento krátký text, který jako celek nevynikne, ale zapadá do celé série již publikovaných příběhů o našem hrdinovy, který je tolik omámen nejen ženskou krásou, ale také jejich inteligencí a snad i charismem. Pointa není přesně vyjádřena a je skryta jako hádanka pro ty, kteří dovedou číst nejen mezi řádky! Proto na ni ne každý přijde a samotný příběh tím možná něco ztrácí na své kráse a půvabu... Avšak to nic nemění na faktu, že se vcelku jedná také o vcelku podařenou část ze života našeho hrdiny i života v lázních, kde určitě náš milovník ženských srdcí zažil nejednu pěknou chvíli!

Edvin	14.08.2008, 11:01:55

Odpověď na příspěvek od uživatele: Edvin* ze dne 13.08.2008, 10:20:51* Ty, ta hajzlbába by přišla dom, vlezla do manželské postele a svému už chrnícímu muži by to s citem vykládala. Ten by to vyslechl, a pak by opáčil: "Ty, lehni si kousek dál, smrdíš hajzlem!" Obrátil by se na druhý bo a chrápal by dál. Ona by nemohla usnout a se slzama v očích by dlouho zírala do stropu.

kalinka	13.08.2008, 15:16:04

Já jsem naprosto spokojená. Tohle je velmi čtivý autor, má co sdělit. Kašnu jsem pochopila naprosto v pohodě, akorát narozdíl od bodyguardů bych se nesápala po deštníku, ale spíš šla čurat, poslouchat to souvisleji:o) Edvin: až tak?:o))))))))))


ze dne 14.08.2008, 6:41:32
Jeňýk: Konečně spřízněná duše, světlo na konci tunelu, maják v rozbouřeném moři! Rovněž tvoje verze příběhu má něco do sebe. Bodyguardi uslyší fontánu,což způsobí, že jsou nuceni vyhledat nejbližší WC, a uděláme to do 18 let nepřístupný a Jan si pak bude moci s první dámou dělat, co bude chtít.:-))

Edvin	13.08.2008, 10:20:51

Kdysi jsem kdesi četl učený traktát o krátkých povídkách. Pravilo se tam, že humorné, trapné atp. příhody se slavnými lidmi se popisovalo v kraťoučkých anekdotách. Takže ta epizoda na schodišti je anekdota, ten popis architektury, fontána atd. jsou jen křoví, sláma, která měla anekdotu nafouknout do délky povídky. Navrhuji, abys ponechal poslední odstavec, a zkrátil, popřípadě jej upravil třeba do následující podoby: Když jsem k večeru zavřel místnost, kde v našem hotelu pracuji, a vstoupil do liduprázdné haly v přízemí, první dáma ve večerních šatech právě scházela v doprovodu tří mužů ochranky po středním rameni schodiště. Zřejmě mířila na nějaký koncert. Poodstoupil jsem trochu stranou, aby mohli projít, a popřál dobrý večer. Pohlédla na mne s výrazem nečekaného překvapení, nebo snad i jistého rozechvěle bezbranného a jakoby nechápajícího znepokojení. Na krátký okamžik se zastavila a zatímco muži ochranky mne provrtávali výhružnými pohledy a ujišťovali se, zda mají s sebou zbraně a paralyzátory, naše pohledy se setkaly. Vypadala jakoby vůbec nemohla uvěřit tomu, co právě prožívá... (Ah, kdyby věděla, co prožívám já!) A tím, jak mně se zdálo, zoufalým pohledem hledala u mne pomoc. Nebo to bylo víc? Vysvětlení nějaké záhady? Podporu v boji s ránou osudu? Věřte mi, má drahá, jen Vám to svěřím, já byl v té chvíli ochoten udělat pro ni naprosto vše. Hlavou mi vířilo mnoho myšlenek. Že by ti muži nebyli ochránci? Snad únosci? Paní, já už se rozhlížel, na kterého se nejdřív vrhnout, když tu na mne pohlédla ach tak zvláštním pohledem. Její tvář se rozjasnila jakoby náhlým poznáním, už zklidněná a se znovu nabytou sebejistotou jenom mně, jenom mně s vlídným úsměvem odpověděla: „Dobrý večer.” Zachvěl jsem se na celém těle. A pak se ke mně naklonila, s vráskou na čele, a její něžné rtíky vyšeptaly tichou prosbu. Víte, drahá Jano, já to znám, na mnohé starší dámy ta naše fontána takhle působí. Stejně diskrétně jsem zašeptal, že ji tam, kam si přeje jít, doprovodím. Vracel jsem se ke svému pracovišti a jako by mi narostla křídla. Když jsem jí předával klíč od kabinky, ještě jsem se s tlukoucím srdcem zeptal, jestli si přeje toaletní papír. Odpověděla, že má svůj. To bylo mé jediné zklamání.Ale trvalo jen chviličku. Drahá, i v životě obyčejné hajzlbáby, tedy hajzlchlapa se někdy stane něco vzrušujícího. V roce je mnoho dní, a skoro všecky zapomeneme. Já tento den ve svém srdci uchovám navždy. Jsem šťasten, že jsem se mohl svou radostí, svým blahem s Vámi rozdělit. S dokonalou úctou Váš...


ze dne 14.08.2008, 6:45:18
Jeňýk: To je naprosto SUPER ! Je tam dokonce ta od Eky postrádaná citová hlobka pisatele. Já bych to ale ještě vylepšil takto: Celý příběh by nevyprávěl Jan, ale lesbická hajzlbába. :-)

Ekyelka	12.08.2008, 21:41:44

Zdravím. Jelikož je součástí tohoto workshopu i podmínka pokusit se o podrobnější komentář u všech soutěžících textů a onu podmínku mám na svědomí já, nejspíš bych měla jít příkladem. Nuže, začněmež. Motiv domu, stanovený mezi podmínkami zadání, zde byl využit pro popisnou část textu. Kvantum informací, předkládané čtenáři hned zpočátku, se mi zdá nadbytečné a pro samotné fungování povídky vlastně zbytečné. Pouze informace o fontáně jsou dále využity, vše ostatní včetně jmen architektů pouze zahlcuje čtenáře a odvádí jeho pozornost od textu. Po formální stránce je text nedostatečně členěný - delší úseky textu měly být ještě rozděleny do odstavců. V rámci dopisu postrádám citovou hloubku pisatele, nadšení a další emoce - text je psán odtažitým způsobem, jako by byl diktován. Pointa zdá se mi v záplavě ostatních detailů chabá. Osudové setkání je zakončeno a sraženo banální frází v závěru dopisu, vtip genia loci (fontány) upozaděn. Výrazové prostředky jsou použity dobře, odhlédneme-li od předlouhé první věty, která je oproti ostatním až extrémní. Tento text funguje v rámci celého cyklu, jako samostatná povídka je slabší.


ze dne 12.08.2008, 22:34:09
Jeňýk: Děkuju za zastavení. nemusíš se omlouvat. Jsem rád, že mi to komentuješ. Většina věcí, které vytýkáš je záměrná, ale nemohu ti příliš oponovat, protože jako celek to nevyšlo. To musím uznat, když se to nelíbí nikomu (i když je tu možná i stádový efekt). Zdá se, že první čtenáři souvislost s fontánou nepochopili a tudíž ani tu šílenou situaci, kdy Jan v dlouhé emotivní větě hovoří o "naprostém spříznění myšlenek dvou bytostí", zatímco se ukáže, že druhá bytost se v dotyčné chvíli zajímá o to, zda venku prší, což on ale zase vůbec netuší. Marná sláva, tady se z toho nevykroutím, to má být napsáno tak, aby KAŽDÝ tyto parodické souvislosti pochopil. Kdyby se mi to bylo podařilo, přežil by čtenář rád i ty architekty (jsou jenom dva + ten autor fontány) a ještě by mu těch pár řádků textu zvýšilo po emotivním úvodu napětí. Jenže zvýšit někomu napětí a pak mu pointu nepředložit na stříbrném tácu - to je opravdu k naštvání. Vtip genia loci v závěru je zvýrazněn představou cákající hororové příšery a závěrečná věta má upozornit, že Jan si stále ještě myslí, že on byl tou příčinou nezvyklého chování první dámy. Přiznávám, to mohlo být rozvedeno se zapojením těch emocí. Postřeh o celém cyklu kvituji s naprostým souhlasem, protože všechny povídky jsou založeny na romantických omylech hlavního hrdiny. Přesto tuto věc, ktrou jsem zamýšlel jako vyvrcholení zmíněné tendence, zatím z cyklu vyřadím. Suma sumárum máš pravdu, jediné co mě trochu nadzvedlo: členění do odstavců si dělám a budu nadále dělat podle svého. Děkuju za připomínky. Pokud to někdy budu přepracovávat (což si teď nemyslím, docela mě ten Jan s tou Zdenou a dalšíma jeho babama otravuje), určitě tvůj názor využiju. Zdravím.J.

endless	12.08.2008, 14:04:16

ad Mistr Jan - myslím, že i jeho vztah k fontáně bude přinejmenším ambivalentní. On totiž zvuk padající vody vyvolává jisté těžko potlačitelné reflexy... A Prostanal v době krále Václava asi ještě nebyl marketingovým hitem (rudnoucí, jak hladový makak drzý smajl).


ze dne 13.08.2008, 11:45:46
Jeňýk: Tak Jan už to naštěstí má za sebou, protože v minulých dílech se utopil v uhličité koupeli, takže žádnými staletími procházet uz nebude a co se týče Jeňýka, ten si bude dále snít své romantické sny a zapojovat do nich stále více osob: anglickou královnu, vždy perfektně oblečenou Condolizu Riceovou, prezidenta Bushe i prezidenta Sarkozyho s překrásnou Carlou Brunniovou, Putina s jeho ruským Medveděvem, předvolebně zbitou Kateřinu Jaques i v češtině se stále zlepšující Džamilu Stehlíkovou, aby nakonec nejspíše skončil v uzavřeném oddělení pavilonu "S" psychiatrické léčebny, kde ho paní doktorka J. vysokými dávkami psychofarmak konečně zbaví jeho problémů se světem a, což je z hlediska naplnění pslání profese psychiatra nejdůležitější, aby svět konečně zbavila problémů s Jeňýkem. Doufám, že tohle Eky číst nebude, protože tahle věta je ještě delší, než "předlouhá první věta" v povídce. Má však jednu výhodu: není s ní problém ve členění textu do odstavců. :-)


ze dne 12.08.2008, 18:50:12
endless: ... teď už nám chybí jen pekingský palácový psík, Šíma a Jan Tleskač (kdo čte Zeleného Raoula, ví). Takováhle absurdita se prostě spáchat MUSÍ. Navrhuji zahájit první kapitolu exkurzí do skleníku s orchidejemi, z nějž se posléze vyklube pěstírna marihuany. LK by mohla mít nějakou specifickou pylovou alergii. Krom jiného ,-) (smajlík labyrint světa a ráj srdce)


ze dne 12.08.2008, 16:20:41
čuk: Komenský by mohl bloudit labyrintem hotelu a nadávat na svět. Že by tu vatru zapálil Jánošík na protest proti velkopanské první dámě? To už tam máme postavy: Livie, Hus, Jánošík, Komenský. gorily a Jan Jeňýk jako fenomén procházející stoletími. lázněmi a kudy to jde.


ze dne 12.08.2008, 15:56:56
Jeňýk: Ne, ne, nenechali ho dožít do věku, kdy by s tímhle mohl mít problémy, a to způsobem, ze kterého naopak jednoznačně vyplývá jeho vřelý vztah k fontánám. Proč já pořád musím lidem vysvětlovat svoje pointy?! V mém pojetí je fontána opak vatry. Jestli bych měl použít tebou navrženou zápletku, musel bych si vybrat raději Komenského. (povýšený chytrý smajlík)

Jeňýk	12.08.2008, 13:51:17

Je to pro mne nečekaný propadák a děkuji vám přátelé za odbornou diskusi, kterou to alespoň vzbudilo. Jen mě mrzí, že jsem na jejím začátku tak zle vyjel na amazonit. Jsem totiž cholerik a mám-li pocit, že mi moji pražané, londýňané, pařížané, newyorkčané a brtničané nerozumějí, strašně se vztekám. Takže Drážo, budeš-li to číst, omlouvám se. Samotné dílo budu muset z gruntu předělat a jsem a budu vděčný k tomu za každou vaši připomínku. Příčiny neúspěchu jsem zatím vyhodnotil takto: 1) čtenáři jsou hloupější než já, protože nejsou schopni pochopit pointu, zatímco já ji vyhledám snadno a rychle při každém přečtení (četl jsem asi 100 x a ještě se nestalo, že bych pointě nerozuměl) 2) mnozí v tomto pamfletu vidí neodpustitelnou urážku majestátu a z jejich popudu už po mně jde BIS 3) někteří jsou pohoršeni tím, že se s odporným cynismem snažím (pro ně naštěstí neúspěšně) zesměšňovat tak posvátnou a nezbytnou věc, jako je láska na první pohled 4) odpůrce EU pobouřil už jen ten fakt, že fontána se jmenuje Bruselská 5) zastánci EU se zlobí, že jejich fontáně je v příběhu přisouzena tak záporná a přitom ne ta hlavní role 6) někteří (čuk) vidí zásadní nelogičnost příběhu v tom, že si za jasného dne první dáma nemyslela, že prší, už při svém příjezdu k hotelu 7) někteří (edvin) nevěří, že by někdo mohl milovat tak odpornou stařenu 8) někteří (amazonit) vidí nevyváženost v tom, že zatímco nezajímavý popis prostředí lázní trvá dlouho, lásce na první pohled je věnován pouhý okamžik 9) pravicovým čtenářům vadí sociální rozměr povídky spočívající v tom, že hlavní hrdina bydlí v podřadném pokojíku na konci chodby 10) levicoví čtenáři povídku pochválí, ale jen do té doby, než pochopí, že roli klauna zde nehraje Klausová, ale Jan. Ještě jednou děkuji a zdravím. J.


ze dne 12.08.2008, 15:59:52
Jeňýk: Podělil se s nimi i lev autor (pointa spočívá ve rčení "lví podíl") :-)


ze dne 12.08.2008, 14:01:22
endless: S úlevou se hlásím do skupiny 1), připustíš-li že nejsem levicový čtenář. 11) domnívám se, že o roli klanů se tu LK i Jan docela solidně podělili. Budiž jim to ku zdraví.

Edvin	12.08.2008, 10:57:03

Odpověď na příspěvek od uživatele: Edvin* ze dne 11.08.2008, 14:45:20* Dotaz: Tato věta se vztahuje na LK? Opravdu? : 'Na jedné straně osudový okamžik, kdy hrdina "pochopí celý svět a smysl své existence v něm a pocítí nevýslovné blaho naprostého spříznění myšlenek dvou až doposud osamělých bytostí" ' To snad nemyslíš vážně. Žena musí mít buď nádhernou duši, nebo aspoň ohromující tělo, aby o ni měl muž s Tvými zkušenostmi zájem. LK má pouze muže prezidenta. Sice potrlého, ale přece. Jinak ničím nevyniká. Moc je sexy, ale ještě jsem neslyšel, že by sex appeal mohl přenášet muž na svou ženu. To, že vypravěč byl omráčen setkáním s touhle paní, mne uvedlo do rozpaků. (Hehe, tak se mi zdá, mám důvodné podezření, že VK by docela uvítal, kdyby se někdo do LK dokázal zbláznit, a hlavně ji pobláznil.)


ze dne 12.08.2008, 13:58:22
Jeňýk: Po zeměkouli běhá několik miliard lidí. A někteří jsou docela úchylní. :-)


ze dne 12.08.2008, 13:36:44
endless: Byl-li by sex appeal infekční jako spalničky anebo aspoň přenosný jako kufřík Samsonite, to by bylo zajímavých scének... a nemuseli bychom rozhodně do lázní. Ale třeba je hrdina stižen slepotou nebo šedým zákalem (i když o tom povídka decentně mlčí) .... případně má prostě... ehm... trošku posunuté hranice vkusu? Když se to mohlo přihodit VK, proč by nemohl i švihák lázeňský? On i konzument paštiček z husích jatýrek jednou za čas podlehne chutím na utopence *-)

endless	12.08.2008, 7:06:52

... já bych tu pointu viděla ve skutečnosti, že Jan je ještě známější celebritou, nežli sama první dáma...*-) (Pokud už tuto možnoast někdo níže zmínil, omlouvám se, u komentů se snad originalita až tak nesleduje...)... Nebyla jsem ani v Mariánkách, ani v Luhačovicích... takže popisy prostředí neposoudím. V zadání ws byl motivem dům, ale zde mu zdatně konkuruje i fontána ,-) Ráda si počkám na Tvé doplnění příběhu. Přeju fajn den a pokud možno zdraví.


ze dne 12.08.2008, 13:56:34
Jeňýk: Poslyšte, s tím Janem Husem to není špatný nápad. Zatímco Liv bude fontánu nenávidět, protože ji tak hanebně oklamala, Mistr Jan bude mít (logicky čuku) spíše afinitu k fontánám. Tak bude vneseno do povídky tolik potřebné dramatické napětí. :-)


ze dne 12.08.2008, 7:36:18
endless: ... to by nebyl marný nápad na další štafetový román ve stylu Kuřete ,-) Nechceš dát do placu úvodní kapitolu?


ze dne 12.08.2008, 7:31:48
čuk: Třeba tam měli k uvítání skupinu komendiantů převlečených za husity- takovej ten folklór- a Jan Jeňýk byl převlečenej za Jana Husa. Třeba se schovával, anebo si zrovna zapaloval cigaretu a neviděla ho a Livii pak došlo: dyť měl bejt zgruntu upálenej.To jim utekl z Kostnice až sem?


ze dne 12.08.2008, 7:27:28
endless: ,-))) Jan Hus převlečený za Jana Husa???? já chci taky...


ze dne 12.08.2008, 7:23:14
čuk: Třeba převlečený za Jana Husa a místo Dobrý den by řekl: Zbav se svých hříchů, dcero.

čuk	11.08.2008, 21:29:25

Když jde někdo z hotelu, musí do hotelu přijít. Že by Lydie měla tak dlouhé vedení a podlehla klamu, když fontánu předtím viděla a slyšela (i z haly hotelu)? Spíše by se dívala směrem ven než na tebe. Povídka se mi zdá trochu slepovaná.


ze dne 11.08.2008, 23:24:26
Jeňýk: Tak teprve teď mi to došlo. Ta fontána tam skutečně je a popisovaný efekt skutečně má. Ještě víc se to projevuje v pokojích,které mají okna směrem na jih. Na rozdíl od hrdiny povídky jsem tam byl s manželkou a měli jsme dvoulůžkový pokoj právě s okny tím směrem. Během týdne nás fontána doběhla OPAKOVANĚ.


ze dne 11.08.2008, 22:09:46
Jeňýk: Děkuju za zastavení, přečtení a hodnocení. Je vidět,že jsi asi čtenář detektivek. Protože hotel nemá zadní vchod, bude muset přijet Liv pozdě večer, kdy se fontána vypíná, Jan ji bude muset potkat ráno až půjde ze snídaně (jí donesli snídani na pokoj) a teprve následně bude scéna s kladením květin a davy lidí, což by mohlo být také serdcervoucí. Druhá možnost je taková, že bude lejt jak z konve, ale Liv si nevezme nic do deště, protože si bude myslet, že to je fontána, kterou slyšela, když šla do hotelu. Setkání se bude konat ve vstupních dveřích a Liv bude překvapena, že opravdu prší. Jana to ještě více posune tam, kde ho chci mít, protože bude vzhlížet k Liv z prvního stupně předložených schodů a bude mužně trpět, protože na něj bude pršet. Namítneš, že apartmá má okna. Pak nezbude, než okna provizorně zazdít kvůli bezpečnosti, protože Slováci od východu zahájili dělostřeleckou přípravu a půjdou si pro Bojnický oltář či co. Jednodušší ale bude, když Liv bude po úraze slepá. Teď nemám čas, píšu něco technicky odborného, co mám odevzdat, aby to bylo ještě letos na pultech knihkupectví. Nebude to jednoduché, ale určitě se k povídce vrátím a předělám to, tak aby to bylo logické a všichni tomu rozuměli. S jedním nesouhlasím: na Jana se musela podívat, když na ni zařval "Dobrý den", ale bude zrakem stydlivě uhýbat směrem ke dveřím - to je dobrý nápad. Ještě jednou děkuji. :o)

Edvin	11.08.2008, 14:54:59

Důvod, proč jsem psal o Tobě jako hrdinovi je ten, že to píšeš v první osobě. A pak je známo, že většina autorů, včetně mne, vychází z vlastních zážitků. Ovšem, měl jsem diferencovat. Mea culpa :-)

Edvin	11.08.2008, 14:45:20

Chachachá, tak tou "šťastnou chvílí" v životě téhle celebrity bylo setkání s Tebou! Já tě neznám, ale jaksi si nedovedu vypočítat, proč by tomu tak mělo být. Víš, povídka prý má obsahovat nějakou silnou pointu, která má přijít nakonec. Tahle silná scéna na konci je. Může tam být nějaká záhada, nebo tajemnost - a ta tam taky je. Jako jediné vysvětlení tajemného počínání LK ve chvíli, kdy Tě potkává, se nabízí - tak já to vidím - nějaké techtlemechtle z minulosti, co jsi snad s první dámou měl. Odborníci, na základě povídek skvělých autorů, však také tvrdí, že krátká povídka smí být bez pointy. Prostě výseč ze života. Do této kategorie bych tento text zařadil (kdybych ovšem nebyl zvídavý, nebo zvědavý co to mezi Vámi asi bylo :-) ). Protože popisuješ "Jeden den v životě důchodce navštěvujícího lázně". Děláš to solidně, po důkladné rešerši, čtenář se dozvídá leccos z architektury a kunsthistorie daného místa. A píšeš to čtivě. Proč je to formulováno jako dopis jiné dámě, je mi záhadou. Je-li nadána žárlivostí (a navíc má pro žárlivost důvody), pak je to dopis krajně nevhodný, svědčící o nedostatku pochopení ženské duše. Tedy já bych své ženě nenapsal, jak jsem dojal nějakou ženskou, a už vůbec ne celebritu. A stejně, rád jsem si to přečetl a děkuji Ti za připomínku, že když něco popisuju, tak o tom musím něco vědět (tedy solidní rešerše). To je, dle mého skromného názoru, nesilnější stránkou tohoto textu. Prosím, nepiš mi, že bych si měl přečíst zbytek. To mohu udělat, ale uvádíš to jako samostatnou povídku, a ta by měla být jasná bez dalšího vysvětlování a doplňkové četby. Tvůj Ed :-)


ze dne 11.08.2008, 15:31:48
Jeňýk: Díky za přečtení, komentář i známku. Pro tebe připojuji toto vysvětlení: - techtle jsem neměl - blázníš, i demokraticky se dá zavřít na mnoho let! Na schodech v hotelu jsem ji však jednou potkal, ale bez jakýchkoli srdceryvných příznaků. - hrdina nepíše své manželce, ale to je právě v díle předchozím - tajemné počínání LK ve chvíli setkání je způsobeno tím, že jasného letního večera slyší jak venku prší, což způsobuje výše zmíněná fontána, je z toho zmatená a "romantik" Jan si to vysvětluje po svém. Bohužel tady tomu tak nikdo nerozumí, čímž se dílko stává propadákem. Budu ho muset někdy přepracovat, aby to bylo více zřejmé. Pro mne je to velké téma a i když trochu cynické žertování. Na jedné straně osudový okamžik, kdy hrdina "pochopí celý svět a smysl své existence v něm a pocítí nevýslovné blaho naprostého spříznění myšlenek dvou až doposud osamělých bytostí" a na druhé straně jen údiv, že venku prší, způsobený šalebným zvukem fontány, "připomínající zlou cákající příšeru z nějakého hororového filmu". Ne ne, tohoto tématu se nevzdám. Je však potřeba to učinit srozumitelnější pro široké publikum. Je dobře, že existuje SASPI, kde si i toto může člověk ověřit. - hrdina (ne já, i když se mu možná v něčem podobám) píše v první osobě v seriálu původně tajemné Zdeně. Snad je to mezi těma babama jeho skutečná láska, kdoví, ale s manželkou to vůbec nemá co dělat. Moje povídky (ale stejně tak i tvoje, nebo téměř kohokoli jiného) jsou směsí vlastních zážitků a fantazie. Nedokázal bych vymyslet příběh jen tak z vody, stejně jako by mě nebavilo jenom popisovat, co se skutečně stalo. Zdravím J.

Matylda Kratinová	11.08.2008, 11:19:10

Ahoja, cítím určitou melancholii, obzvlášť na konci předposledního odstavce, kdy šel hrdina "zklamaně na pivo", i když začátek popisuje s určitou vervou a zaujetím... A myslím, že podobně se necítil jen on, ale i zmíněná první dáma.

amazonit	11.08.2008, 6:41:19

setkávání, setkání, spíše náhodné, zařízené osudem, obyčejného, přirozeného a milého s možná nedobrovolně,,nuceným" a svazujícím konvencemi... tak trochu bez lidskosti a hřejivosti... no, melu:o) jinak popis Luhačovic poněkud převažuje nad samotným výjevem, čímž to dostává takový nevyvážený ,,punc" ale popsané je to dobře, jako bych tam znova byla... jen škoda, že vzpomínky na tamní pobyt jsou spíš nedobré


ze dne 11.08.2008, 7:13:26
Jeňýk: Bez lidskosti? A co je v životě lidském vlastně lidské? A není to "hřejivé" a "lidské" vlastně omylem. Šťastní jsou ti, kdo to stejně jako hrdina této povídky nepoznají. První dáma překvapená, že slyší venku déšť a Jan vždy připravený k nějaké "romantice" si její pohledy vysvětluje po svém. Má to být humor, ale zároveň krutý hmor, ve kterém není místa pro lidskost, neboť tak už to v žvotě chodí. Poučení pro autora: neskrývat pointy a nedělat z povídek rébus, i když tuším, že ty jsi to rozklíčovla. Děkuji za komentář i známku.

Šíma	11.08.2008, 0:31:31

Četl jsem ještě jednou... Tak nevím... Pokud se padající voda fontány podobala zvukem dešti... Ochranka mávala kolem sebe deštníky... Nepršelo však a slunce hezky zapadalo! Docela zajímavá atmosféra! No, do rána je ještě daleko! Každopádně díky za hezké počtení (4x)! Líbilo a nelituji a že mám dlouhé vedení? Za to si můžu sám, kde mám ty nůžky na drát... :-DDD

Šíma	10.08.2008, 23:43:16

Hm... Ani po druhém přečtení nevím, na čem jsem... E-e, nejde o to, že ačkoliv můžeme být obletováni a známí kam se vrtneme, budeme přesto vždy sami a osamoceni (tedy s pocitem osamocení), protože všechna ona pozornost může být jen hraná, nebo čistě chvilková, přestože v životě jde právě o ony okamžiky? Netuším, zda jsem uhodil hřebík na hlavičku. Jeden by řekl, že tento díl nevyniká nad ostatními díly z celé "série", já však jsem rád i za toto zastavení, možná mi podobný text i trochu chyběl, přestože jsem až do této chvíle (kdy jsem klikl na odkaz Tvé povídky) pozapomněl, že Tvůj hrdina kdy žil, ale je zpět (alespoň na malou chvíli) a snad také přinutí k zamyšlení! "Světská sláva, polní tráva..." Život jde dál a Tvůj hrdina je možná zase o něco moudřejší...


ze dne 11.08.2008, 0:06:47
Jeňýk: Hledej Šímo, samá voda, zdá se ti, že k zemi padá, příjdeš na to do rána, může za to fontána :-) Díky za jedničku a přečti si to, můžeš-li ještě jednou.