» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Když chce osud někoho zničit, udělá z něho hlupáka."

Publilius Syrus

počet přístupů: 2140954

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303480 komentářů :: on-line: 9 ::

:: Ouíuá ::

OH	publikováno: 17.08.2008, 15:38

Omluva za neslušná slova.


	„Ahóój, Aničko, můžu na chvilku?“ Zastavil se u kavárenského venkovního stolku se dvěma proutěnými židlemi. Seděla na jedné z nich, pila kávu a pozorovala lidi na pěší zóně. Ve městě panovala letní horka, měla na sobě minišaty bez ramínek. Malou kabelku položenou na stolku vedle mobilu, krabičky cigaret a papírových kapesníků. Áničkóó... Usmála se a pokývla hlavou směrem k volné židli. „Čáu, kde ty se tu bereš, myslela jsem, že seš u tó, ú...“ Židli si přisunul k té její a letmo ji políbil odhalené rameno. Měl ji asi každej, no jo... Ale jak říkal v tom časáku Saudek... To je taky kokot ten Saudek... „Já jsem, Aničko, vždycky a věrně jen a jen tobě na blízku, já jsem už...“ Posměšně odfrkla: „Zase kecáš... Co dělá Martina? Furt leží v těch ekonomickejch tento?“ „Ta furt jen čučí v tom jejich tisíc plus jedna do kompu a mejluje a áájsítento a skáájptento a mou duši každýho dne víc a víc...“ Zakroutila hlavou: „Teda tebe poslouchat... To je fakt mimo...“ Zprudka se vzpřímil, až pod ním proutěná židle zaskřípěla. „Có? Já a mimo? No možná trochu jó... Tak já už budu, hele, Aničko, víš co mi dneska ukazovala na mejlu? Nějakýho magora, jak chtěl přeskočit ze střechy na střechu a samozřejmě to nedoskočil a NORMÁLNĚ spadnul na SILNICI ze třetího patra... Na palici asi, no snad né... A tohle mi normálně ukazuje po obědě, no já jsem vlastně moc...“ Uchechtla se a napila kávy. Když mu odpovídala, všiml si stříbrného znaku dolaru, který se jí houpal na řetízku na krku a tmavé konturky na jejích rtech. Její tmavě obarvené vlasy a minišaty pastelových barev mu připomněly jeho oblíbený ovocný kornoutek. Naklonil se k ní přes stůl a lehce jí kousl do předloktí. „Mňám...“ „Jááu, co mě koušeš! Zavolám na tebe... To mně jeden kámoš posílá fotky autonehod z netu. Jak tam ty policajti sbíraj ty mrtvý do těch černejch pytlů. Jednou tý vole, normálně nějakou babku, normálně jí auto ujelo hlavu a ta se válela na silnici... Normálně u chodníku.“ Napil se její kávy s pohledem na kovovou desku stolku. Byly na něm sotva znatelné kruhy od šálků dřívějších hostů a jemu to nějak připomínalo dívku sedící před ním. Pokračovala: „Nebo to fakt nikdy nezapomenu na ty jeho oči, normálně páteř venku! Jak to táhly po silnici a šup do pytle. To fakt člověk nic není, jen hadr...“ Zhluboka se nadechl a pomalu vydechl. „Jéžiš, Aničko...“ Když odešla z jeho bytu, ležel dál na posteli a díval se do stropu. Zamračil se, zakroutil hlavou a pro sebe si šeptem řekl: „Kurva, to jsou, to jako...“ Vstal z postele. Prostěradlo bylo shrnuté a polovinou leželo na podlaze. Snažil se nevidět její kalhotky, které mu darovala a on si je pověsil na skříň. Byly černé a připomněly mu rozhovor v kavárně. Do černýho pytle... Kurva, prej ty jeho voči a páteř ve... Ty tvoje oči taky nejsou zrovna dvakrát... Prej šup do černýho pytle... Tak proč na takový hrůzy, sakra, kouká, to je... Vzpomněl si, jak se navzájem uspokojovali ústy a přejel si hřbetem ruky přes rty. To je... A zejtra dopolko bowling s Martinou a těma jejíma trotlama intelektuálskejma... Kalhotky ze skříně strhl a hodil je do špinavého prádla. Nato si vzpomněl na její vzrušením přivřené oči a dostal chuť je z koše zase vytáhnout. Ty vole, já jsem fakt... Svalil se na postel a když z polštáře ucítil její parfém, násilím se snažil nemyslet na roztrhaná lidská těla s pohledy upřenými do prázdnoty, které viděl kdesi na internetu. Venku už byla tma a na okení sklo s bzučením narážel hmyz. Položil hlavu do dlaní a myslel na písničku, jejíž melodie mu náhle vytanula na mysli. ...this is the night... Vyskočil z postele a začal hledat cédéčko s onou písničkou.


celkové hodnocení autora: 98.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 8		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 22		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 36		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Cinka	01.09.2008, 18:27:20

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cinka* ze dne 31.08.2008, 17:55:12* :D... no, takhle bych to asi nenapsala... ale třeba... ééé... co na tom vlastně záleží, jak bych to napsala já? Mně se líbí takhle, jak to napsané je, jen by mě to prostě nenapadlo takhle napsat... (teda ale, zase jsem to, cos mi napsal, musela číst asi dva a půlkrát, protože jsem se v tom trochu topila:))


ze dne 02.09.2008, 14:04:36
OH: Co na tom záleží, jak by jsi to napsala ty? Zajímá, zajímá ale ok. Aby jsi se netopila, tak jen napíšu, že máte v Pardubkách pěkný pávy a zmlknu.

Cinka	31.08.2008, 17:55:12

Tak tohle mě vážně zaujalo... nevzpomínám si, kdybych četla něco tak totálně zmatenýho a dialog je samá nedokončená věta a tak zvláštně zpatvořený... (normálně jí to ujelo hlavu - to jsem se musela trochu smát... ee... ne tomu, že jí to ujelo hlavu... ale prostě.. ujelo hlavu...) Navzdory tomu, že jsem si připadala jako Alenka v Říši divů, když jsem to četla - nebo spíš... no určitě - právě proto... se mi to moc líbilo... a nemyslím si, že je to blbost... prostě to ve mně zanechalo nějaký pocit...težko definovat jaký... dávám jasnou jedničku.


ze dne 01.09.2008, 17:24:01
OH: UAU, já jsem zaujal Cinku! Což je pro mě velká čest a moc ti ďakuji za zastavení a koment o něčem takto total zmateným to není lehký psát pochvalně. A vracím frivolní hrůzu i s Holofernovým podnosem Juditě-Cince: Jak by jsi to lépe napsala? Zcela obyčejně ji protektor značky Barum oddělil hlavu od trupu a ana se směle dokutálela až k chodníku pro pěší?

čertíček244	25.08.2008, 14:05:45

Odpověď na příspěvek od uživatele: čertíček244* ze dne 25.08.2008, 13:14:20* kecko ... ;o)

čertíček244	25.08.2008, 13:14:20

to by mě vážně nenapadlo si tě s tím textem nějak spojovat, i když ... ne, vážně nee.


ze dne 25.08.2008, 13:37:25
OH: tak to jsem rád, že ne, já melancholickej introvert, na kterýho když někdo houkne, tak se s omluvou jde tiše postavit někam jinam... Já kterej po večerech luští křížovky s maminkou a před ženami rudne a koktá...

čertíček244	24.08.2008, 21:04:53

Ahojky Ondro, už jsem hodila navrácenku ze severu a tak házím stopku u tvých výtvorů, které tu přibyly ... ty se prostě vážně nezdáš, ale píšeš dobře :o) :o) Dám ti jedničku a frčím na další tvé dílko. :o) Zdravím :o)


ze dne 25.08.2008, 13:10:24
OH: Ahojky, Jitko, jak jako nezdám? No snad si mě nespojuješ s tím textem, e fuk, díky moc za zastavení a koment! /tývado laponská kámoška s plnejm akapsama jantaru... fíha.../

Vanessa Kuzníková	20.08.2008, 12:29:47

Odpověď na příspěvek od uživatele: Vanessa Kuzníková* ze dne 19.08.2008, 22:03:04* Ahaaa...mě to nedocvaklo. Přirovnávat černej pytel k dámskému prádelku? Hm..... A proč kravina? Jiným se to líbilo, jen na mě nezáleží.


ze dne 20.08.2008, 12:39:33
OH: Oni ty níže zmíněný jsou moc slušný, než by napsali, co si fakt myslej. Vím co píšu a vím zač to stojí.

Vanessa Kuzníková	19.08.2008, 22:03:04

Tak nějak jsem to asi nepochopila, ale tak nějak nemám své chápavé dny. Tak se omlouvám, že to nezhodnotím. Jen jsem se stavila.


ze dne 20.08.2008, 8:01:23
OH: Ahojky, Vendo, díky moc za zastavení a koment. Je to jen taká pitomost, takový pffhmm nad tím, že mu to její prádlo najednou moc připomínalo ten černej igelit, prostě jen kravina... Ahojky.

endless	17.08.2008, 19:24:56

Tak jsem ráda, že sis to nakonec rozmyslel a odpublikoval...! Můj názor znáš, známka taky hovoří.


ze dne 18.08.2008, 9:58:32
endless: ... no, já už jsem zkrátka taková. Cynická a naivní zároveň. 2 v 1.


ze dne 18.08.2008, 9:56:40
OH: Děnka, En, za zastaven... Tvá naivita co se týče mé vychaosenosti nezná mezí. Ono je asi vůbec lepší mě nebrat vážně...

Meluzína	17.08.2008, 19:09:29

Moc pěkný. Asi chlapům nikdy neporozumím. I když Alenka byla možná chlapovatější, než leckterý z chlapů. Slečna Drsňák? Ale co se děje pod povrchem?


ze dne 18.08.2008, 9:53:47
OH: Ahojky a díky moc za zastavení koment, Meluzínko. Občas je asi lepší pod ten povrch moc nekoukat, nebo pochopit a vzít včas draka. Ahojky.

Šíma	17.08.2008, 15:44:13

Není se za co omlouvat, líbilo! Na jedné straně docela běžné životní trampoty, pak nějaká ta láska a na druhé autonehody a rozmašírovaná těla. To všechno je dohromady pěkně rozmixované, jako nějaký ten koktejl... Hm... Jednička?


ze dne 17.08.2008, 16:44:48
OH: Zdar a díky moc za a za, Andžin-sane. Hromada věcí v textu není pravda. Jsem teď nějakej čas nebyl doma, ale koukám, že králikopejsci a spol vzali z černý planety nenávratně draka...

čuk	17.08.2008, 15:38:04

Trochu morbidní srovnávání v pointě, ale to je normálně, ne. Být zapomnětlivý v času a prostoru. Nekoukat se tolik na televizi, otupuje. Ale připomenutí kontrastu je pěkné, zvlášť od citlivky, co se jako drsňák tváří. Jen tak se citlivej drsňák může ztratit mezi magorskejma drsňákama, neboť drsňáci jsou všude, a ti normální drsňáci už asi vůbec neexistují. No, trošku je to pubertální, ale kdo vlastně dneska není pubertální?


ze dne 17.08.2008, 16:39:17
OH: Zdravím a děkuji moc za publ a koment. Teď nevím- já jsem tento v času a prostoru? No asi jo. Já su citlivka, co si na drsńáka hraje? Já si připadám drsnej jak startka bez filtru... To ta slečna byla drsňák. Ale na tv nekoukám už 4 roky, realita a knihy mně uplně stačí. Že jsem ve 29 pubertální, co na to říct. Tak ještě jednou děkuji.