» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (2)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Teorie lásky je božská, její praxe ďábelská."

Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais

počet přístupů: 2140962

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303481 komentářů :: on-line: 8 ::

:: Pro svého krále... ::

Eljan	publikováno: 27.08.2008, 20:28

To bylo takhle jednou v půl páté ráno... omluvte pravopis...hlavně čárky...ty nezvládám...


	Pro svého krále... Dejte mi čas. Ještě chvíli chci vzpomínat. Ještě jednou chci vidět slunce zapadat. Jen mě nechte vzpomínat. Ještě jednou...Naposled... Taková jsem byla. Tenkrát jsem ještě věřila idejím... V sedle svého věrného Mefista jsem projela celé pobřeží Středního moře. Pro svého krále... Vybavena jen mečem a majetkem, který se vešel do dvou sedlových brašen. A tou smlouvou, samozřejmě. Tou prokletou smlouvou. Představení vesnic podepisovali mou smlouvu, a tak vlastně nepřímo schvalovali i mé poslání. Poslání, o které jsem nikdy nestála, a přece ho s takovou hrdostí plnila. Podepisovali aniž by tušili, že si tím podepisují rozsudek smrti. Ani já to netušila...Nebo jsem to jen nechtěla vědět? Často se sama sebe ptám jestli by se něco změnilo, kdybych to opravdu věděla a plně si to uvědomovala...Nejspíš už jsem stejně zkažená jako oni. Vždyť kdo by neuvěřil té dívce se smutnýma očima? Té do které vkládali tolik nadějí...Ne, nic by se nezměnilo, poslala bych je na smrt. Pro svého krále... Jediné, co by po nich zbylo, by byl šrám na mém svědomí. Nebo ani to ne... Ne, nejsem tak zkažená jako oni. Jsem horší, mnohem horší. Udělala bych to znova, jen abych ho ochránila. Můžete to vůbec pochopit? Já vím, že vy mi neodpovíte. Ale já to musím říct. Chtěla bych vrátit staré časy...Byla jsem čerstvě plnoletá a svět mi ležel u nohou...A byl tu on...A teď? Přišla Kristova léta a já na svět hledím skrze mříže. Pro svého krále... Kolem jen bezútěšné holé kamenné zdi. Děsí mě to. Chtěla bych se projet na svém Mefistovi...Naposled...Vím, že mi to nedovolíte. Je ještě čas, nebo už s posledními slunečními paprsky zhasíná i můj život? Přichází už noc a s ní temnota? Temnota, jenž skryje i mou černou duši... Už se stmívá? Promluvte! Mlčíte... Dobrá mlčte si, ale poslouchejte. Zapomeňte na to, co jste slyšel. Svět jsou lži a všichni lžou. Ta smlouva...Má smlouva...Já ty lži šířila, smlouva je mým dílem. Já je poslala na smrt. A teď je čas, abych zodpovídala za své činy. Jen já...Běžte a oznamte jim to. Běžte! Slunce umírá. Vidím hvězdy. Hvězdy na nebi a v jeho tváři. Slzy a hvězdy, slzy a hvězdy... Pláčeš? Lituj toho, co jsi udělal, já už lituji. Neprosím o odpuštění. Ale ještě jednou budu obhajovat lež. Ještě jednou udělám stejnou chybu a tentokrát opravdu naposled. Pro tebe. Jen plač, všichni plačte. Vydlážděte mi cestu do pekel slzami. Protože žena, jenž zasáhl Amorův šíp, udělá cokoliv. Cokoliv. A tak i královna kráčí k popravčímu špalku. Pro svého krále...


celkové hodnocení autora: 89.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 5		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 12		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 26		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Pet	27.10.2009, 19:45:37

hezké, smutné ale celkový dojem zvláštní jako by tam bylo něco víc co nevím jak najít....

Jackie Decker	12.10.2009, 6:38:09

Fakt nemáš za co děkovat, mé psaní kapitolovek taky začalo podobně. Kdosi mi k mému příběhu řekl že je to krátké a chtělo by to domyslet a rozpracovat a když jsem pak napslala více takových povídek, došlo mi, že bude lepší fakt zkuit něco na pokračování, ale popravdě moje první pokusy byly dost hrozné až potom ty další si celekm věřím (protože to říkaj všichni ostatní) jsou už docela dobré :) Každopádně kdyby ses náhodou rozhodla pro rozpracování, rozhodně dej vědět, budu se snažit číst (i když už ted´nestíhám :d)

Jackie Decker	11.10.2009, 14:39:29

Nemyslím ž je proč by tě mělo mrazit z mého komentáře, snažila jsem se jen vyjádřit díky za to, že jsme si mohla přečíst něco takového. Já jsem v jádru dost příběhově založený detailista, který by si přál přečíst víc o příběhu té ženy, ale kde nic není ani smrt nebere a myslím že to má potenciál, jen ho rozvinout :)


ze dne 11.10.2009, 22:39:26
Eljan: Jsem na tom podobně co se týká jiných příběhů, ovšem u těch vlastních si v nějaké rozvinutí nevěřím=) Už jsem za to dostala vynadáno, že z toho nedělám něco na pokračování :D Ovšem tímto vznikl větší prostor pro fantazii potencionálního čtenáře:) Ale jak se říká: Nikdy neříkej nikdy, že?=) A mrazilo mě z toho, že někdo řekl, že je to krásné=) Díky za tvůj čas i komentář

Jackie Decker	27.04.2009, 15:22:26

Možná mi to přišlo málo vysvětlující, nadruhou stranu je to hodně autentické až mi při tom mrazilo v zádech. Líbilo se mi to, je to krásné...


ze dne 11.10.2009, 13:46:56
Eljan: A mě mrazilo v zádech z tvého komentáře. Moc děkuji=)

Šíma	28.08.2008, 14:20:25

Je to takové... Poetické a poutavé! Jako by staří hrdinové a hrdinky z bájných dob stále žili mezi námi, přestože se svět změnil a nikdo na ně už nevěří... Ale asi jsem se nechal unést, nějaké to přečtení po sobě by nezaškodilo! ;-)


ze dne 28.08.2008, 14:26:04
Eljan: Děkuji, pročpak by nemohli být stále mezi námi? =) Já to četla... Přísahám!:D Ale ne dostatečně pozorně...

Kaileen	27.08.2008, 21:28:44

Jedna z mála věcí, které mě zaujaly natolik, že jsem si přestala všímat gramatiky. Moc líbilo.


ze dne 28.08.2008, 14:06:51
Eljan: Děkuji za to, že sis jí nevšímala =) a jsem ráda, že se líbilo...

estel	27.08.2008, 20:28:14

Ahoj. Tahle povídka je v jistém směru úchvatná. Svoje slova kladeš s jakýmsi nátlakem, jako kdybys měla předem promyšlené věty, které chceš napsat, schází jim pak volnost a mohou se zdát kostrbaté a nedokonalé. Snad by bylo lepší nechat je volně plynout a víc než na ně se soustředit na myšlenky, pocity… Ale přesto. I kdyby byly věty a odstavce mnohem kostrbatější, jsou to věty a odstavce umělcova – jsou citlivé a vyvolávají emoce, přesně takové, jaké by situace vyvolávat měla. To je veliké, velikánské plus pro Tebe i pro Tvoji povídku. Ovšem, nějaké chyby tu byly: - Za tři tečky přijde mezera. - Podepisovali aniž by tušili… Před aniž přijde čárka, jsou to dvě věty. - Často se sama sebe ptám jestli by se něco změnilo… Opět, čárku mezi ptám a jestli. „Jestli by se něco změnilo“ je vedlejší věta. - Té do které vkládali tolik nadějí... Tady to ode mě není zrovna jisté, ale dala bych čárku hned za první slovo. Ale snad by to šlo i bez ní. - Dobrá mlčte si, ale poslouchejte. Čárka za slovo dobrá. - Temnota, jenž skryje… - Protože žena, jenž zasáhl… „Jenž“ je vyhrazeno pro mužský rod, ženskému patří „jež“. Krom toho v tom druhém případě by sedělo daleko spíš „již“. Tak nějak :-)


ze dne 28.08.2008, 14:06:03
Eljan: Mockrát děkuju...ano, bylo to psáno s jistým nátlakem... Poprvé mě to napadlo ráno v autobuse... Nebyla tužka, nebyl papír... Pak jsem to později chtěla zapsat abych tu myšlenku neztratila docela... Už to nebylo ono...Chyby si uvědomuju a děkuju za jejich vyčtení. Většinou, když si nejsem jistá čárku nepíšu a pak to takhle dopadá... I přesto mě tvoje slova nesmírně potěšila =)