obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"I velká láska je jen malou náhradou za první lásku."
Joseph Addison
obr
obr počet přístupů: 2915445 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39650 příspěvků, 5754 autorů a 391040 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Slávik ::

 autor Mehmed publikováno: 09.09.2008, 21:32  
 

Myslel som si, že som úplne sám...no zvuk konára lámajúceho sa pod mojim krokom ma vyviedol z omylu. Z ticha bezodného lesa sa tesne vedľa mňa vynoril vzlyk malého opereného tvora. Sedel na tenkej vetvičke vyrážajúcej z mladého stromu. Bol som tak prekvapený, že ten maličký slávik okamžite neodletel, až som sa zastavil a díval sa na neho. Zdalo sa však, že si mňa a môj záujem vôbec nevšíma. Zádumčivo hľadel neurčitým smerom a z jeho očí som pochopil, ako málo mu záleží mne, náhodnom okoloidúcom. V snahe vzbudiť jeho pozornosť som vykonal sériu rýchlych pohybov, približoval som sa, vzďaľoval, tlieskal... Svoj pohľad mi daroval, až keď som ho oslovil. Pomaly otočil tou svojou vtáčou hlavičkou, blahosklonne sa na mňa zadíval, no napokon sa znechutený mojimi trápnymi gestami odvrátil a ďalej sa venoval svojim záhadným myšlienkam.

V tom momente ma ovládla túžba dotknúť sa ho. Je tak bezbranný, je v mojej moci zovrieť ho v dlani a ukončiť jeho nezmyselné vysedávanie na vetve zbytočného stromu, ukončiť jeho inscenované trápenie, ktoré sa mi tu snaží vnútiť. Vystrel som prudko ruku, roztvoril dlaň, a prešiel špičkou ukazováka po jeho hebkom perí. Asi až teraz naozaj zaregistroval moju prítomnosť. Otriasol sa, našuchoril, na chvíľu sa zamyslel, a potom pomaly naklonil hlavu nabok. Ležal v mojej dlani.

"Spievaj," zvolal som.

Ticho...

"Si slávik, tak spievaj!"

"Nemôžem," povedal po chvíli.

Nežartuj so mnou, pomyslel som si. Stačí mi zovrieť dlaň a nebudeš môcť ďalej predvádzať svoje teatrálne umenie. Predstava, že by som ho mohol zabiť, mi naplnila oči slzami. Zaliala ma túžba byť k nemu nežný, hladiť ho, postaviť mu to najteplejšie hniezdo na svete.

"Prečo nemôžeš?"

Ticho...

"Prosím, povedz, prečo?"

Pomaly sa ku mne otočil a zadíval sa mi do očí.

"Spev je oslavou života. Máš čo oslavovať? Mám Ti k čomu spievať?"

Na chvíľu som sa zamyslel. A odpovedal:

"Ale iste. Teším sa zo života, kráčam týmto krásnym lesom, teším sa z modrej oblohy a Slnka. Čo viac by som si mal želať, Ty malý vtáčí blázonko?"

"Ak to vravíš, tak nič..." Odmlčal sa.

Čo mal na mysli? Prečo by som sa nemal tešiť, čo v mojom živote nie je hodné ospevovania? Chce mi robiť výčitky? Za čo? Čo som komu urobil? Iste, každý robí chyby, každý občas niečo pobabre. Ale, prepáčte, ja som zas tak veľa chýb nespravil. Určite som niekomu ublížil, veď je to tak ľahké. Ale mal som k tomu svoje dôvody, aj moje zlyhania majú pôvod v mojom okolí. Tak čo mi tu chce tento malý úbohý slávik naznačiť? Za čo sa mám kajať? A on? On nikomu neublížil?

"Ty si nikomu neublížilo, vtáča malé?"

"Ale áno...a ako! Presne tak ako Ty."

"Ale, ale...ale, veď ja som...ako... čo máš na mysli?"

"Nemrzí Ťa to? Mňa áno. "

Nedokázal som odpovedať. Samozrejme, že ma to mrzí. Môže niekedy prestať? Môže sa človek zmieriť so svojími chybami? Prijať ich za svoje a zmieriť sa s nimi? Ja neviem...
Slávik ukázal zobáčikom smerom k malej riečke, pozdĺž ktorej som doposiaľ kráčal. Zahľadel som sa naznačeným smerom, pátral pohľadom, aby som objavil ten symbol, ktorý sa mi snažil ukázať.
Žiaden symbol. Obyčajné srdce. Ležalo tam, zachytené o malý kamenný výstupok. Ležalo tam zošúverené, vyschnuté a bez života. Spoznal som ho okamžite.
Zabudol som na slávika, na rieku, na modré nebo, na svet, na všetko. Vrhol som sa k nemu, vzal do dlaní. Och, ako pálilo! Takmer som ho nechal padnúť tam, odkiaľ som ho vzal. Ale nenechal. Udržal som ho a vtisol mu bozk. Nestalo sa nič. Chcel som ho ovlažiť vodou, ale rieka bola dávno vyschnutá.
Díval som sa na neho, rozmýšľal, ako ho oživiť. Slávik!!!

"Zaspievaj mu, nech ožije!"

Ticho...

"Zaspievaj, prosím, oživ ho! Nestojí to za to? Zaspievaj, vráť mu život, vráť mu túžbu žiť!!! "

"Ja nemôžem, " hlesol slávik.

"Kto, keď nie Ty?"

"Ty to nevieš?" Och, aká zbytočná otázka... Bolo však jasné, že ja neviem odpovedať, a on mi odpovedať nechce. Prepadla ma beznádej. Chcel som to srdce vo svojich dlaniach zachrániť, vrátiť mu život, radosť. Bol by som zaň dal život, ale čo to pomôže?
Rozplakal som sa ako malé dieťa. Rozplakal som sa plačom tých, ktorí strácajú to posledné, čo majú. Cítil som pohľad môjho slávika, ako sa síce so súcitom, ale predsa beznádejne díva na moju beznádej. Slzy mi stekali po tvári, cítil som ich pod košeľou, rinuli sa po celom mojom tele, padali na zem, snáď aj k oblohe, stekali po ramenách, po rukách, do dlaní...do dlaní...do dlaní!
Ucítil som, ako sa srdce v mojich dlaniach zachvelo. Kvap... znovu... Nebolo pochýb, to srdce sa začalo prebúdzať k životu. Slávik !!!

"Áno, to pre Teba môžem spraviť. A spravím to rád," riekol na moju nevypovedanú otázku. Poďakoval som mu kývnutím hlavy, vzal trs trávy a srdce, ktoré som tak náhodne našiel na brehu rieky, som mu priviazal na jeho jemné nožičky. Zatrepal krídelkami a odletel...


 celkové hodnocení autora: 96.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 3 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 16 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 26 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Ledový oheň 14.10.2008, 9:28:44 Odpovědět 
   Co se týče skloňování bych řekla, že je to malichernost a plagiátu.. No.. Slavíka a růži mi to taky připomnělo, ale takových děl, krerý na vzájem připomínají jedno druhý je spousty.. A to neplatí jen u psaní.. U hudby, náměty na filmy a divadelní představéní.. a prostě různý...
 Hanulka222 13.09.2008, 9:20:08 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Hanulka222 ze dne 10.09.2008, 20:29:37

   Možná ano, možná byl naivní tím, že obětoval svůj život pro něco, co je nestálé, vrtkavé a nejisté, pro něco, co spousta lidí snad ani nechápe a nedokáže prožít. Ano, bylo mi ho líto a možná bych jím lehce opovrhovala, kdyby to neudělal, ale na druhou stranu... musí být takové činy přecházeny jako samozřejmost? Jako jakási ukázka toho, že jsou tady možná tací, co hodlají něco dát pro jiné a nic za to nečekat, zatímco jiní se na to jen podívají, pokývají hlavou a za 2 minuty budou přemýšlet o něčem jiném? A v tom to asi vězí, ta naivita- on čekal, že jeho dar něco přinese, něco dokáže a třeba tím trošku změní svět- ale není to pravda...

(omlouvám se za délku odpovědi a případnou nesrozumitelnost...)
 Viktor 11.09.2008, 12:28:43 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Viktor ze dne 11.09.2008, 11:55:30

   ... netvrdím, že jde o plagiát úmyslný... upřimně řečeno... taky se mi to párkrát povedlo... můj komentář ber, prosím, jako názor na konkrétní text, nikoliv na autora.... to bych si nedovolil... :o)(kecám, dovolil, ale tady to tak není)
 ze dne 11.09.2008, 13:17:44  
   Mehmed: Samozrejme, tak som to aj zobral. Ďakujem za názor.
 Viktor 11.09.2008, 11:57:47 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: m2m ze dne 09.09.2008, 21:31:58

   To m2m: ...prosím, nesrovnávej TOHLETO s Exupérym... prosím!!!!!
 ze dne 12.09.2008, 12:13:43  
   m2m: Prosím, pane, všimněte si slov "připomnělo" a "existencionální otázky".
Důraz na to slovo první.
 Viktor 11.09.2008, 11:55:30 Odpovědět 
   ..na rozdíl o H222 já tohle jednoznačně považuji za plagiát... je tam slavík, je tam srdce .... jen růže chybí... navíc je to plagiát prachbídný.. :o/
 ze dne 11.09.2008, 12:25:17  
   Mehmed: Ďakujem za názor. Pripúšťam, že to ako plagiát môže vyznievať. Pri písaní som explicitne nemal na mysli Wilda, ale moje podvedomie tam vpašovalo mnoho prvkov z jeho príbehu. Svedčí to asi o tom, že nič originálne vymyslieť neviem.
 Hanulka222 10.09.2008, 20:29:37 Odpovědět 
   Na začátku, kdy slavík poprvé promluvil, se mi vybavil ten Wildův. Tento však byl jiný- nepřipadal mi tak naivní, v podstatě ani neobětoval svůj život. Alespoň ne marně.. Takže se dostávám k bodu, jakže to nakonec všechno bylo... byl to snad jen sen hrdiny, náhlé procitnutí a pochopení těch tenkých nitek, co řídí naše životy nebo snad skutečnost, jemný ,,zásek" hlavní postavy, vyřčení něčeho nad? A jak to nakonec bylo se slavíkem, roztáhl křídla a jen tak odletěl?
Párkrát se mi stalo, že jsem tvé prózy pochopila trošku jinak, než byly původně myšleny. Mám pocit, že tentokrát to bude stejné, že možná hledám trošku jiné myšlenky, než o kterých píšeš nebo možná ještě nejsem schopná hledat všechny myšlenky. Buď jak buď, tohle si jedničku zaslouží...
 ze dne 11.09.2008, 0:02:35  
   Mehmed: Ach...keď čítam Tvoje rozbory svojich "diel", cítim sa ako Shakespeare :) Už len preto, že Ti to za rozbor stojí, a ešte takými peknými slovami. Ďakujem krásne. Ako som písal už v reakcii na redaktora m2m, príbeh je o tom, že existuje človek (človečka :) ), ktorý mi povedal(a), že jej srdce je prázdne a neschopné prijať a dať lásku. Týmto som chcel vyjadriť túžbu to srdce nájsť, oživiť, a po slávikovi jej ho poslať späť. V texte to však explicitne povedané nie je a ťažko je to uhádnuť, asi... Myslím, že Tvoja interpretácia je podstatne zaujímavejšia. Ďakujem Ti za ňu.

Á propos, ripadal Ti Wildov slávik naivný?
 m2m 09.09.2008, 21:31:58 Odpovědět 
   Ahoj, pane!

No musím se přiznat, že jsem si na Slavíka dal rovnou dva dny. Včera večer jsem se zadumal poprvé a pak odešel. A dneska jsem se k němu vrátil dvakrát a znovu přemýšlel. Než se rozpřemýšlím nahlas, zeptám se na jednu drobnost.

Jak víš, neumím moc dobře slovensky, ale tohle mě zaujalo:
"Zdalo sa však, že si mňa a môj záujem vôbec nevšíma."
Proč onoho "mého zájmu" nejde skloňovat? Určitě rozumíš... Heh. (Mně to tam nesedí, ale přítelce jo, takže to bude asi dobře...ale i tak.)

No a co dál víc říct?
Nic.
Je to prostě skromně grandiózní. V Tvém srdci je mnoho citu a umíš jej prodat, nenápadně, skromně, lehce a přívětivě, že každý okamžitě ví, co chceš říct, i když třeba přímo textu nerozumí.

Při prvním čtení mne napadlo - snad Tě to potěší - že Tvá próza, tedy zvláště tento text, mi připomněl Exupéryho a jeho "existencionální" otázky řečené třeba v Malém princi. To zpodobnění se srdcem mi opravdu připomnělo květinu...
...a u žaludku se mi udělalo krásně, když jsem dočetl. Podruhé. Potřetí. Počtvrté.

Buď pochváleno Tvé pero.
 ze dne 10.09.2008, 0:16:59  
   Mehmed: :) Bratři přece nemůžou být úplně stejní. Chápem Tvoje vnímanie, a pochopil som ho, keď si prvý raz zmienil Malého Princa. Vnímame to trošičku inak... pôvodne som nemal na mysli zodpovednosť za iného, skôr túžbu po ňom/nej. Ale myslím, že si rozumieme, nemá zmysel to analyzovať. A keď, tak osobne :)
 ze dne 09.09.2008, 23:37:16  
   m2m: Prej bratři. Slovenští bratři! A skloňují jinak! Hehe.

No tak vida, to mne nenapadlo, protože "poznal jsem to srdce okamžitě" - znal jsi ho, oživil jsi jej vlastními slzami a poté poslal zpět majitelce, neboť jsi za něj (ni) měl odpovědnost. Jako pilot odvedl malého prince k hadovi...
Tak nějak se mi to právě líbilo...
 ze dne 09.09.2008, 23:31:26  
   Mehmed: Áno, v tom je presne ten rozdiel. U nás je to "nevšíma si koho/čo", kým "je zdrojom koho/čoho".

K tomu Princovi... Tento príbeh mal pôvodne ešte jeden odsek. Potom sa mi ale zazdalo, že je to celé príliš priamočiare. Po dlhšej úvahe som prišiel na to, že za tú priamočiarosť je zodpovedný práve ten posledný odsek, tak som ho zmazal. Som rád, že si v tom našiel niečo iné, než tam bolo pôvodne, a súhlasím, aj tak sa to dá chápať. Pôvodná pointa bola v tom, že niekto srdce stratil, nebolo v ňom miesta pre iných, a ja som ho našiel a posielam ho späť (stručne povedané). Ale keď tak nad tým rozmýšľam, až tak zásadne iná pointa to nie je...

Ďakujem za názor.
 ze dne 09.09.2008, 23:12:57  
   m2m: Genitiv. Druhý pád - koho/čeho?
Zdrojem "koho/čeho"? - Mého zájmu.

"Zdálo se však, že mne a 'koho/čeho?' nevšímá.
Prostě mi to nějak nesedlo, ledaže by vaše skloňování bylo...jiné.


A ta analogie? Už je to dlouho, co jsem Prince četl, ale vím, jak na mne zapůsobila pasáž s jeho květinou. A stejně na mne zapůsobila pasáž se srdéčkem. Totiž princ se chtěl přeci vrátit domů, na svou planetku za svou květinou, protože za ni byl odpovědný. Nějak na mě dopadlo, že i slavík (potažmo člověk), je zodpovědný...třeba za ono srdéčko.
Tak asi tak nějak to ve mně pracovalo. Určitě ne dobře, ale přesto stejně úderně.
 ze dne 09.09.2008, 22:56:18  
   Mehmed: Ďakujem Ti veľmi pekne za hodnotenie, za komentár, a za námahu, ktorú si vynaložil, aby si ho napísal. Cením si to :) Zaujala ma tá analógia s Malým Princom, pretože doposiaľ mi nenapadla, neuvedomil som si ju. Asi viem, čo más na mysli, ale predsa...v čom ju vidíš? Zaujímalo by ma to, prv než by som Ti eventuálne vysvetlil, ako som to myslel. Ešte raz ďakujem.

K Tvojej gramaticko-štylistickej otázke. Nie som jazykovedátor, odpoviem laicky. Podľa mojej skúsenosti sa tvar "môjho záujmu" používa len v genitíve (ak sa to tak naozaj volá), t.j. napr. "Zdrojom môjho záujmu bola udalosť..." Ale v akuzatíve (?) ostáva bez zmeny. Aspoň si to myslím :)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
karin.kimberly
(13.2.2020, 19:55)
Wade Milbot
(8.2.2020, 22:42)
wavawe6611@bizcomail
(8.2.2020, 06:04)
elizabeth139
(3.2.2020, 06:34)
obr
obr obr obr
obr
Nežiadaná slobo...
dilemer
Dotkni se mě
Hnědoočka
Svět za zdí 1. ...
Lucie Paterová
obr
obr obr obr
obr

Mesačný prach
Therion
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr