|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303486 komentářů :: on-line: 15 ::
|
 |
|
:: Květy z hrobů ::
|
| |
|
|
Čtu ti z rukou zrnka prachu, polykám hořkost dna a jsem v zápětí vynášen do dalekých nebes, kde čeká na mě kus mého štěstí, kus mého vlastního životního prostoru. Kousek mé duše. Ten malý a věčný kus půdy, která patří pouze mne a nikomu jinému. Netřeba se o nic rozdělovat.
Dveře autobusu se zabuchují, jako když voják srazí svoje vojenské holínky k sobě, s respektem a jiskřící vášnivou agresí. Muž sedící o dvě řady ode mne luští sudoku s výrazem zamyšleného intelektuála, který se snaží upoutat okolí svým smyslem pro inteligentní trávení volného času a tiše předpokládá, že ho za to snad budu obdivovat. Skutečným inteligentem je ten, který už nemá potřebu dokazovat svému okolí svojí převahu, protože ví, že je vše v rukou hlupáků, kteří nemají o světě ani potuchy. Mladá slečna hovoří do telefonu, nahlas a s vrozenou razancí, kterou brzy utne jistá událost a vyvolá v ní další emoce, o které ovšem moc nestojí, a vlastně, já taky ne… Na co je ten pláč, když je tu mnoho užitečnějších činností, jak by mohl člověk přidat svůj čin k činům ostatním, které obvykle za nic nestojí, ale což… Tak mi dej ruku a trochu se projdem a možná i pojedem…
Nastartuj džíp, vyndej ruce z kapes a něco mi už sakra povídej. Povídej, jak bylo v Hollywoodu, jak se má Gary a co je vlastně novýho v tý vaší prdeli. Hele, co je s tebou, kde máš mý prachy a co jsi vlastně zač? Už tě neznám, ne tak jako dřív. Bylo nám míň a víc a strašně mi to nevadí. Oči se klíží, hlava tiše usíná a rychlost přibývá. Přerušovaná čára stává se plnou, reflektory drží stopu uprostřed. Řekni mi hochu, kam jedeš? Kam máš namířeno? Kolik kiláků a proč?
Nachová peřina tvou pravou tvář zakrývá a lisuje posmrtnou masku tvé přítomné loutkohry hrající za úsvitu, před ním a po něm. Květy vykvétají na našich budoucích hrobech a místech, kde budou odpočívat naše těla. Padáš tam pomalým vrhem, z rukou úzkostných stavů a nelibosti. Na horách je sníh a v nížinách roste svítivě zelená tráva, na ní pase se ta úpěnlivá kráva.
Žít z náhody do náhody, vytržen z kontextu všech možných scénářů, které máš napsané ještě na psacím stroji v dobách, kdy ti to nikdo nežral. A možná ani já ne. Tak si to vysvětli, tak mi to vysvětli a vysvětli a obhaj svou podobu, svou sopku, která teče z tebe jako hnis. Mám chuť to víc než jen oslavit. Tak to má být. Vydej to v kontroverzních publikacích a zavolej svému starému známému, na kterého moc nemyslíš, ale teď sis vzpomněl a máš chuť to říct někomu dalšímu. Vychovej děcko, které ti to všechno jednou slepě uvěří a přetransformuj tu lež v často rčenou realitu. Koneckonců, vlastně, technicky vzato – proč ne…
Kopem vlastní místo, místo na tom světě. V nebi, tam kde slunce nezapadá, kde noc nemá převahu nad dnem, kde máš čas a prostor pro všechno líbivé a to, co máš ještě rád.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
95.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 6 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.2 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 5 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 31 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
