obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska neotáčí světem."
F. Jones
obr
obr počet přístupů: 2915295 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39398 příspěvků, 5729 autorů a 389845 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: HÁDEJ, HÁDEJ, HADAČI... ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Literární jednohubky!
 redaktor Šíma publikováno: 21.09.2008, 10:40  
Jedná se o rozhlasový rozhovor (soutěžní hru) na téma: „hledání profese hosta pořadu". Nelekejte se, jde o další rádoby „Literární jednohubku“ s dobou použitelnosti neomezenou a zároveň neznámou... Pokud se vám udělá během čtení nevolno, vyhledejte, prosím, svého lékaře, popřípadě lékárníka... ;-)
 

Moderátor: „Dobrý den, vážení posluchači, vítám vás u dalšího dílu naší rozhlasové soutěže: Hádej, hádej, hadači. Výherce si bude moci zase vybrat z nepřeberného množství cen, které nám laskavě darovali naši sponzoři. Děkujeme jim a pojďme na to. Opět máte půl hodiny na to, abyste uhodli, jakou profesi má náš host. Přeji vám pevnou ruku a trochu toho štěstíčka...“

Host: „Ano, přesně tak, posluchači jej budou určitě potřebovat.“

Moderátor: „Možná by bylo na místě dát našim posluchačům první část nápovědy, aby měli po čas našeho rozhovoru o čem přemýšlet...“

Host: „Ano, to můžeme... Co třeba: postel.“

Moderátor: „Postel je docela zajímavé slovo. V posteli se dá dělat nepřeberné množství činností, od sledování televize a četby knih, až po zvyšování počtu obyvatel v naší krásné zemi.“

Host: „Přesně, berete mi tato slova z úst. Když jsme u toho, tyto kusy nábytku mnohdy v historii splnily více úkolů, nežli ostatní vybavení našich domovů...“

Moderátor: „Jako třeba? Ale jinak, jaký význam pro vás má postel?“

Host: „V erotické rovině?“

Moderátor: „Myslím v běžné životní rovině... Prostě, co vás napadne při vyslovení slova: postel!“

Host: „Hihi...“

Moderátor: „Podotýkám, že ještě není po desáté hodině večerní, takže bychom se měli vyvarovat jistým obratům...“

Host: „Ano, omlouvám se... No, postel je pro mne místem odpočinku. Takové válení na posteli...“

Moderátor: „Nakonec, válet se dá i sudy, že jo?“

Host: „Z kopce.“

Moderátor: „Co vy a sudy? Takový Diogenés prý také bydlel v sudu...“

Host: „No, zdá se mi to jako bydlení dost nepraktické, ale proti gustu... Ne, já rád objevuji obsah těchto sudů, ať už jde o víno, pivo, nebo lihoviny, které musí chvíli zrát...“

Moderátor: „A co ve vás asociuje slovo: poupě?“

Host: „Mládí v rozkvětu, poupata, dorost, dorostenky...“

Moderátor: „Ale to se zase dostáváme k těm postelím...“

Host: „Nepochybně... Mnohé věci se dělaly přes postel i politika.“

Moderátor: „Postelová politika, zajímavé... A zdá se, že tu máme prvního posluchače na drátě...“

Posluchač 1: „Prosím vás, pánové, pokud nejste oba buzeranti, mohli byste se bavit o něčem jiném? Kdo to má poslouchat. Ještě abyste se začali bavit o tom, jak to chlapi mezi sebou dělají. Má úcta...“

Host: „Ty jo, tak tohle byla síla...“

Moderátor: „Ano, děkujeme... To opravdu bylo něco. Pokud bychom brali tento rozhovor jako první příspěvek do soutěže, tak náš host není v žádném případě na chlapečky...“

Host: „Ano, vážení posluchači, gay nejsem, to opravdu ne, ale postel v mém životě hraje velmi důležitou roli.“

Moderátor: „Když už jsme u toho sexu, co vy a holky?“

Host: „Ženské mě od malička hrozně přitahovaly, skoro bych se bál říci, že přímo pudově...“

Moderátor: „Ono s tím pudem je to také zajímavé, prý jsme jej zdědili v evoluci po zvířatech. Co vy a evoluce. Věříte, že jsme se vyvinuli z opice?“

Host: „Já vlastně ani nevím, v co mám věřit, jestli v toho dědulu na obláčku, nebo nějaký postupný vývin něčeho z něčeho v něco... Fuj, to je příšerná formulace, asi si budou lidé u tranzistoráčků myslet, že jsem děsnej debil...“

Moderátor: „To raději ani neříkejte, nebo se někdo ozve a bude o nás prohlašovat, že tu jsme jedna velká banda oslů... Ono slovo jsem se ani neodvážil říci, nakonec, jsme přeci jen seriózní rádio...“

Host: „Možná se náš první posluchač na telefonu vyvinul z opice, kdo ví?“

Moderátor: „Raději se k tomu nebudu vyjadřovat. Takže první nápovědu máme, co další?“

Host: „Co bychom mohli našim posluchačům prozradit? No... Hm...“

Moderátor: „Skoro mě napadá, že ani netušíte, čím vlastně jste?“

Host: „Ano, někdy to tak skutečně vypadá, že mám hlavu v oblacích, nohy na zemi a ten zbytek kdo ví kde... Další nápověda... Další slovíčko...“

Moderátor: „Slušné, pokud možno...“

Host: „Ano, tak třeba...“

Moderátor: „Moment, zdá se, že tu máme dalšího posluchače po telefonu... Halo, halo?“

Posluchač 2: „Řekněte prosím pane redaktore tomu džigolovi, ať se tolik nevytahuje. Já jsem také pracoval jistou dobu v pornu a nepokládám se za mistra světa, poroučím se!“

Host: „No... Tak to bylo také hezké, jako pornoherec jsem vážně nepracoval, i když jsem k nim měl také dost blízko, co se týče profese...“

Moderátor: „Dneska se nám daří a máme samé milé telefonáty. Takže, jaká bude další nápověda?“

Host: „Co takhle: matrace.“

Moderátor: „Jejda... Tak teď si skutečně nejsem jistý, co bych si měl o vás myslet, i když to na druhé straně vím, ale když se vžívám do role posluchačů... Nebudou to mít lehké, vážně ne. Takže: postel a matrace. Vypadá to zajímavě...“

Host: „Ono v životě není všechno takové, jaké se to na první pohled zdá.“

Moderátor: „Tak to opravdu vážně ne... A vůbec, jak se vám váš život vydařil?“

Host: „Nemůžu si stěžovat, mám práci, kterou mám rád, mám milující ženu a hodné děti, střechu nad hlavou a nějaké to přibližovadlo...“

Moderátor: „Takže se držíte hesla: Postav dům, zploď syna a zasaď strom?“

Host: „Dalo by se tak říci, jen s těmi dětmi jsem si to udělal sám a na to ostatní jsem měl své lidi.“

Moderátor: „To by ještě tak scházelo, aby vám děti dělal někdo jiný...“

Host: „To opravdu ano... I když mezi námi a posluchači: otec je vždy neznámý...“

Moderátor: „Tak mě napadá, další indicie by nebyla?“

Host: „Tak dobře, další nápověda zní: řemeslo.“

Moderátor: „Hihi, zdá se, že je to čím dál tím lepší... Každý jistě ví, jaké je nejstarší řemeslo na světě...“

Host: „No, nevím, na co myslíte vy, ale já si myslím, že jde o kameniččinu a sběračství, takoví houmelesáci byli už v pravěku.“

Moderátor: „A tahali si ženské domů za vlasy...“

Host: „Jo, do jeskyní...“

Moderátor: „Bojíte se tmy, když už jsme u jeskyní? Většinou tam moc světla nebývá...“

Host: „Tmy se bojím, ale ne proto, že by na mně něco mohlo vybafnout, ale proto, že bych mohl někam zahučet...“

Moderátor: „Do nějaké díry... Už nám tu svítí světýlko, že by další posluchač?“

Posluchač 3: „Vážení, mohli byste prosím nechat toho svého intelektuálního žvanění a dali tam také nějakou hudbu? Nic proti vám, ale začíná se mi z vás dělat zle. Kdyby vás zajímalo, co dělám, nejsem žádná kurva, nefušuju do onoho lechtivého umění a také netahám domů ženský za vlasy. Prosím vás, kdo vám tam dělá scénáře? To jako improvizujete, nebo co?“

Moderátor: „Milý pane, teď netuším, o co vám jde. Už víte, čím by náš posluchač mohl být?“

Posluchač 3: „Ani náhodou... Z vašich nápověd by nebyl chytrý ani Brežněv. Prosím vás, co to má znamenat? Postel, matrace, řemeslo? Jestli tam vážně máte nějakého obskurníka, tak to vybalte rovnou a nedělejte z lidí blbce, beztak se nebavíte o ničem jiném, než o sexu a ženských, jen to balíte do pěkných keců...“

Moderátor: „Takže nám neřeknete, čím by náš host mohl být?“

Posluchač 3: „Neřeknu a je mi to u prdele... Mějte se...“

Host: „Tak já nevím, že bychom to moc natahovali?“

Moderátor: „Nebudeme naše posluchače moc napínat a dáme tam další nápovědu...“

Host: „Dobře, ale je to pod nátlakem... Hihi... Nástroje.“

Moderátor: „Hrajete na něco? Když jste zmínil ty nástroje, jako další nápovědu?“

Host: „Na nervy, to umím dobře. Taky jsem za mlada hrál na kytaru na čundrech, ale to je už hodně dávno...“

Moderátor: „Kdybychom mohli něco říci o vaší profesi, ať nás posluchači neukamenují, co byste o sobě řekl?“

Host: „Jako takovou bonusovou nápovědu?“

Moderátor: „Přesně tak, nějaké ty střípky z natáčení, jak se říká...“

Host: „Někdy se u toho dost zapotím, třeba...“

Moderátor: „Takže se nepotíte rád?“

Host: „Záleží při čem, že jo.“

Moderátor: „Při práci, třeba...“

Host: „Když za to dostanete řádně zaplaceno? Ono spálit nějaké ty kalorie také není k zahození...“

Moderátor: „A co sport? Sportujete rád? Rád se potíte při sportu?“

Host: „Jak u čeho... Nejlepší je plavání, tam je skutečně jedno, zdali jste mokrý, nebo ne.“

Moderátor: „Už jste se někdy topil?“

Host: „V bazénu? Ještě ne.“

Moderátor: „A v životě?“

Host: „Také ještě ne. Vidím, že zatím se nikdo nechytil, co takhle další indicii?“

Moderátor: „Tak dobře, ven s tím...“

Host: „Raději ne... Hihi... Bílé pláště.“

Moderátor: „Když tohle slyším, myslím na lapiduchy a sanitku, která co nevidět zamíří do blázince... Nemůžu si pomoct.“

Host: „Ne, psychiatrem skutečně nejsem...“


Moderátor: „A co gynekologem?“

Host: „Někdy si doma na doktora zahrajeme, to je pravda, ale ani tady nejste doma, pane moderátore. Samá voda...“

Moderátor: „Jen jsem chtěl našim posluchačům trochu pomoci.“

Host: „Doufám, že pomoc nebudeme potřebovat my oba. Snad se do té půlhodiny trefíme.“

Moderátor: „Takže abychom se pohnuli z místa. Ve zdravotnictví nepracujete. Co se týče umění, také ne. Nejste ani partnerem na telefon, co vůbec děláte?“

Host: „A to právě nesmím říci... Hihi... Tak na sebe ještě něco prásknu.“

Moderátor: „Jsem jedno velké ucho... Moment, další posluchač, jsem zvědavý, co nám poví...“

Posluchač 4: „Vážení pánové, poslouchám vaši rádoby soutěž už hezky dlouho, ale takhle slabý díl jsem ještě neslyšela... Co vy tam vůbec děláte? Připadá mi, jako byste tam jen chlastali a vedli ty pivní řeči...“

Moderátor: „Co bychom tak asi dělali? Sedíme a bavíme se a také vás posluchače. Neprozradíte nám, kým by náš host mohl být?“

Posluchač 4: „To vidím... Když jsme u toho řemesla, nejste třeba pekař, nebo tak nějak?“

Host: „Proč myslíte?“

Posluchač 4: „Víte jak se to říká ne? Pekař peče housky...“

Moderátor: „A dál?“

Posluchač 4: „Dál nic a kdyby něco, jsem posluchačka... Dneska jste mě nepobavili a vůbec mě nezajímá, co ten váš host vůbec dělá...“

Host: „Ani trošku?“

Posluchač 4: „Já vás znám, pane moderátore, a nevěřím vám ani slovo... A že bych měla něco vyhrát, to už vůbec ne.“

Moderátor: „Tak proč voláte?“

Posluchač 4: „Abych vám řekla, že podobné kecy jsem skutečně už dlouho neslyšela.... To tam nemůžete dát pořádnou hudbu, namísto toho... Těch řečí?“

Moderátor: „Slibujeme vám, že za pár minut už bude po všem...“

Posluchač 4: „To doufám...“

Moderátor: „Aha, zdá se, že posluchačka zavěsila. Dneska se nám opravdu nedaří. Že by to byla naše vina? Opravdu... Je vaše zaměstnání něčím zajímavé? Je tak nějak atraktivní?“

Host: „No, to snad ani ne. Ale housky nepeču, ani jiné pečivo...“

Moderátor: „Co kdybychom dali nějakou poslední a rozhodující indicii?“

Host: „Tak dobře...“

Moderátor: „Čas se krátí...“

Host: „To máte pravdu, čas hraje vždy proti nám. Tak poslední a rozhodující nápovědu.“

Moderátor: „Přesně tak... Nějakou tu bombu, jak se říká. Jak kdysi řekl jistý pan Cimrman: pořádný šrapnel!“

Host: „Také jste příznivcem divadla Járy Cimrmana?“

Moderátor: „Děsně ho žeru... Cimrman je vlastně, jako divadlo, mou tajnou láskou... Ale vraťme se k vám a vaší profesi. Zdá se, že dneska nikdo žádnou cenu nevyhraje...“

Host: „Dobře. Poslední nápovědou je...“

Moderátor: „Abych připomněl našim posluchačům, stávající slůvka zní takto: postel, matrace, řemeslo, nástroje, bílé pláště a...“

Host: „Chvilka napětí...“

Moderátor: „Raději ne, rejža kroutí odmítavě hlavou...“

Host: „Že by měl strach ze sledovanosti? Snad vám nezbořím váš pořad...“

Moderátor: „To doufám nehrozí...“

Host: „Abychom pokročili a někdo si svou cenu odnesl, je tu poslední a rozhodující nápověda...“

Moderátor: „Tramtadadá... A ta zní?“

Host: „Do prkvančic, právě teď jsem to zapomněl...“

Moderátor: „Dobře tedy, delší chvilka. Tréma zapracovala... Rozhodující nápověda tedy zní?“

Host: „Obchod.“

Moderátor: „Ano, máme tu poslední nápovědu: obchod. Ale teď vážně nevím, zda se některý z posluchačů skutečně chytne...“

Host: „Uvidíme, snad ano... Hrozně by mě to mrzelo, kdyby se nikdo nenašel.“

Moderátor: „Už jsem se lekl, že děláte třeba na pohřební službě...“

Host: „Vůbec ne, co by tam dělala postel?“

Moderátor: „Pravda... Takže kdybychom zúžili široké pole výběru povolání pro naše posluchače, do jaké oblasti bychom je mohli nasměrovat? Čas se přeci jenom krátí...“

Host: „Poskytování služeb...“

Moderátor: „Ale to se zase vracíme skoro na samotný začátek...“

Host: „Nemyslím si, už jsme řekli posluchačům, kým nejsem, zbývá jim jen říci, kým asi podle nich jsem a jaké povolání vykonávám.“

Moderátor: „Tak to bude boj... Takže nejste umělcem...“

Host: „Ne v pravém slova smyslu...“

Moderátor: „Nepracujete ve Zdravotnictví...“

Host: „To už vůbec ne.“

Moderátor: „Ani v těch erotických službách...“

Host: „Ne, ne...“

Moderátor: „Co by to tak asi mohlo být? Když tu mám slůvka: postel, matrace, nástroje, bílé pláště a řemeslo a obchod... Po pravdě už sám začínám trochu pochybovat... Ale, že by další posluchač?“

Posluchač 5: „Prosím vás, tady je posluchač z Ostravy, my tu sedíme u piva a hádáme se, čím by jako ten váš host mohl být...“

Moderátor: „Ano, posloucháme a už jste se dohodli?“

Posluchač 5: „No, jako že ještě ne... Všichni mysleli, že je jako to... Kurva, jak se to jen říká...“

Moderátor: „Prosím slušně, jste ve vysílání a ještě není po desáté!“

Posluchač 5: „Ale jo, vždyť dneska, kurva, mluví sprostě kde kdo v televizi i v tom rádiu a říkají tomu umění...“

Moderátor: „Dobře, přejděme tedy k věci... Čím by mohl náš host být?“

Posluchač 5: „No... My si jako u stolu myslíme, že by mohl být tím... Jak se to říká...“

Host: „Tak to jsem vážně zvědav, zda vaše ceny poputují do Ostravy...“

Posluchač 5: „Jste tam ještě?“

Moderátor: „Ano, posloucháme...“

Posluchač 5: „Tuž, my si jako myslíme, že je váš host tím, že pracuje v nějakém tom závodě a vyrábí tam postele, teda jako že je montuje, nebo tak nějak... Kur... Pardon.“

Moderátor: „Co vy na to?“

Host: „Tak ve fabrice skutečně nepracuju, ale mohlo by to být zajímavé...“

Moderátor: „Tak to je nám vážně líto...“

Posluchač 5: „Kurva, tak to mě taky, tuž se mějte.“

Moderátor: „Vy taky... Zdá se, že jsme naše posluchače dokonale zmátli...“

Host: „Tak snad ještě další bonusovou nápovědu, kdybych uvedl?“

Moderátor: „Ten muž v hospodě se mi líbil... Hihi... Tak dobře, úplně poslední pomoc zní?“

Host: „Teď už sám pomalu nevím, co dělám...“

Moderátor: „Někdy se to stává... Opravdu... Takže?“

Host: „Štětka...“

Moderátor: „Je to čím dál tím lepší... Takže tu máme... Poslyšte, říkal jste mi vůbec pravdu, když jsem se spolu před vysíláním bavili?“

Host: „Samozřejmě... Hihi...“

Moderátor: „Že vy máte těch zaměstnání víc?“

Host: „No, ani ne.“

Moderátor: „Tak z toho začínám být i já sám jelen... Jestli nám nikdo do pěti minut nezavolá, budeme to muset na posluchače vybalit. Štětka... Malujete rád?“

Host: „Obrazy? Ne, malířem nejsem, ale kdysi jsem dělal natěrače...“

Moderátor: „Tomu se říká klamání tělem... Aha, další posluchač...“

Posluchač 6: „Poslouchejte, tuž já jsem kolega od toho pána, co před chvíli volal...“

Moderátor: „Ano?“

Posluchač 6: „My ještě sedíme u toho stolu a bavíme se jako o tom, čím by váš host mohl být...“

Moderátor: „Ano?“

Posluchač 6: „No a my si myslíme, že kecá...“

Moderátor: „Nerozumím...“

Posluchač 6: „No, on nebyl kdysi džigolem, ale osvětlovačem při těch lechtivých scénách, pak dělal na patologii výpomoc, po nějaké době přešel ke štětce a natírání a nakonec se stal kecalem a bavičem z povolání... Ale doopravdy umí leda tak hovno...“

Moderátor: „Kecalem? V jakém smyslu? Vy našeho hosta znáte?“

Posluchač 6: „No on je také z Ostravy jako vy i vaše rádio, kurva, ne?“

Moderátor: „No a co má společného s vámi?“

Posluchač 6: „No, my jsme ho tam jako vyslali, aby nám pomohl vyhrát nějakou tu vaši cenu, ale protože jsme se pohádali, kdo vám zavolá a za co tam jako šel, tak vám jako voláme, že to víme... Ale protože jsme to, kurva, na sebe práskli, tak asi nic nedostaneme, že?“

Moderátor: „No to ne, kurňa, to by byl podvod...“

Host: „Také si říkám...“

Moderátor: „Vážení posluchači a tímto končíme naši soutěž... Tak tohle tu ještě nebylo...“

Posluchač 6: „Jano? Jsi tam? Kurva?“

Host: „Jsem tu, dík, že jste to tak podělali, chlopi!“

Posluchač 6: „Tuž, kdo měl vědět, že si tam budete tak hezky povídat...“

Moderátor: „Vážení posluchači, dnešní soutěž definitivně končí. Děkujeme našim sponzorům a snad to příště vyjde lépe...“

Posluchač 6: „Tak se mějte... Příště to zkusíme zas...“

Host: „Jsme v tom éteru?“

Moderátor: „Už ne, je tam reklama...“

Host: „Kurva...“

Moderátor: „Jo, příště tu bude u mikrofonu někdo jiný... Možná si jednou také sednu na vaše místa a posluchači budou hádat, jakou profesi jsem to vlastně dělal... Co vy vůbec děláte, člověče?“

Host: „Křena, proč? Vlastně jsem bez práce na Úřadu práce.“

Moderátor: „Tak to jsme teď dva, vítejte do klubu...“

Host: „Do jakého klubu?“

Moderátor: „Do klubu idiotů, jsem zvědavý, kdo z nás dvou je větší debil a kdo tu bude sedět příště...“


 celkové hodnocení autora: 96.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 13 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.2 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 41 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 53 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Dandy518 01.08.2014, 1:38:03 Odpovědět 
   08. 07. 2014

Na jednohubku dlouhé a v půli nudné. Začátek a konec mají náboj.
„Raději ne, rejža kroutí odmítavě hlavou.“ - nejlepší věta.
 ze dne 01.08.2014, 14:22:33  
   Šíma: ;-) Jsem rád, žes našel alespoň něco pozitivního! ;-)
 Nancy Lottinger 17.04.2009, 22:26:00 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Nancy Lottinger ze dne 17.04.2009, 21:42:12

   Tak to se mi stalo teď, když jsem po sobě četla pět let starou knihu :-) 5let, šímo :-D
 ze dne 17.04.2009, 23:10:31  
   Šíma: :-DDD

No vidíš, když toho jeden hodně napíše a v různých časových obdobích, pak v tom má pěkný... Tento! ;-)))
 Jeňýk 17.04.2009, 21:59:15 Odpovědět 
   Na mě trochu dlouhé. Ale živé je to! Pobavil jsem se. J.
 ze dne 17.04.2009, 22:11:22  
   Šíma: Díky! Ono, kdo ví, jaké to bude, až začnu psát krátké texty! ;-)))
 Nancy Lottinger 17.04.2009, 21:42:12 Odpovědět 
   Trklo mi do očí otec je vždy neznámý... Otec je vždy nejistý, nikoliv neznámý :-)

Myslím, že jsem našla tu věc, na kterou jsem čekala. Sice jsem měla veliký problém s délkou a místy už se mi klížily oči, ale bylo to celkem vtipné, i když absurdní (ale na to už jsme si zvykli). Pointa celé povídky mě pobavila, vlastně celý děj. Jen bych vytkla nadrámcové věty, které ubírají na čtivosti, člověk má tendenece nečíst je dokonce.

1 :-)
 ze dne 17.04.2009, 22:13:56  
   Šíma: Jejda... "Nejistý", máš pravdu! :-DDD To je tak, když nemůžu přijít na to správné slovo a mám ho "na jazyku" a vypláznout jazyk mi ani zdaleka nepomůže... ;-)))

Dík za přízeň!!!

P.S. Mezi námi, už ani nevím, vo čem tento textík vlastně je, musel jsem se podívat do Perexu! No toto? :-DDD
 Meluzína 27.09.2008, 21:04:31 Odpovědět 
   Běžím si tedy nalít ještě jednou na tvé zdraví.
 ze dne 27.09.2008, 21:50:43  
   Šíma: Díííky. ;-)))
 Meluzína 27.09.2008, 20:50:04 Odpovědět 
   Moc hezké čtení, pobavilo a zasmála jsem se, i tu dvojku vínečka jsem stihla vypít. Ten začátek s postelí je roztomilý a rozvířil mou fantazii a pointa skvělá.
 ze dne 27.09.2008, 20:53:28  
   Šíma: Dík za zastavení a komentík, jsem rád, že se líbilo... Vínečko bych si také dal... :-DDD
 Dědek 25.09.2008, 11:28:01 Odpovědět 
   Já když jsem začínal psát povídky, tak mi můj přítel a tak trochu učitel vždycky říkal: zkrátit a předělat pointu. Tady bych pointu nepředělával, ale mírná probírka textu by neuškodila. Tedy to je můj názor, autor jsi ty a autor má vždy svoji pravdu.
 ze dne 25.09.2008, 13:08:49  
   Šíma: Díky, Dědku. ;-)

Pointu jsem předělal a text nezkrátil... :-DDD Původně byl konec jiný a protože jsem jej smazal, už ani nevím, jaký... Co do délky, nechal jsem to tak, protože jsem to chtěl mít delší i s rizikem, že délka této "Jednohubky" nebude pro každého... ;-)))

Díky za zastavení a konstruktivní kritiku. Ano, máš pravdu, někdy je méně více, ale někdy účel světí prostředky... :-DDD
 Vanessa Kuzníková 24.09.2008, 22:39:43 Odpovědět 
   I ty kujoooone, že ty nosíš brýle?
 ze dne 24.09.2008, 23:00:15  
   Šíma: Kdybych nenosil ty odlehčená skla z plastu, byly by to "popelníky"! ;-)))
 Vanessa Kuzníková 23.09.2008, 21:08:53 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Vanessa Kuzníková ze dne 23.09.2008, 0:46:25

   Tak jsem to také myslela. panáč já vidím úplně prd natož houby. :-))
 ze dne 23.09.2008, 21:15:07  
   Šíma: Tak to jsme dva... :-DDD
 ZITULE 23.09.2008, 20:49:32 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: ZITULE ze dne 23.09.2008, 19:26:19

   Rozdečl se se mnou o kolac.../usmev/
 ze dne 23.09.2008, 21:17:13  
   Šíma: Koláč jsem sežral, byl makový... Prý takový dělají někde v Polsku (vypadal jako "kobliha", ale byl tvrdší, uvnitř hodně těsta a málo máku). Segra dovezla... Darovanému koni na zuby nekoukej a koláček se hodil... ;-)))
 ZITULE 23.09.2008, 19:26:19 Odpovědět 
   Moc pekne, prelouskla jsem to jednim dechem, zasmala se u toho a spokojena jsem si pri tom vypila kavu. Zitule
 ze dne 23.09.2008, 19:28:13  
   Šíma: Dík za zastavení a komentík. Jsem rád, že se líbilo. ;-)

P.S. Kafe mi "zmrzlo", ale pořád tu k němu mám půl svatebního koláče "z dovozu"... Mňam... ;-)
 Vanessa Kuzníková 23.09.2008, 0:46:25 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Vanessa Kuzníková ze dne 22.09.2008, 11:23:13

   Nevěř tomu to je kec. U nás bylo po dešti a houby nikde.
 ze dne 23.09.2008, 11:37:45  
   Šíma: Hm... A "kouřilo" se z lesa? A bylo po dešti? Ale co, máš pravdu... Lidi toho napovídají... Drž se. ;-)))

P.S. Mezi námi, kdybych šel do lesa na houby, tak ty houby najdou rychleji mne, než já je, to bych o ně dříve zakopl... :-D
 Stella 22.09.2008, 21:54:42 Odpovědět 
   Jak tak pozoruji, poslední dobou si libuješ v dialogách.
No tehnhle byl teda hooodně dlouhý. Špatné to nebylo, četlo se to dobře, ale závěr jsem čekala jako větší bombu.
Ale i tak musím dát 1 za originalitu.
 ze dne 22.09.2008, 22:31:56  
   Šíma: Díky za zastavení a komentík... Ano, přiznám se bez mučení, libuji si nejen v dialozích? :-DDD

P.S. Že by byla na konci malá bomba? Taková bombička? No... Je sice pravda, že jsem to přepisoval (ten konec) a pořád ne a ne se z toho... Tento... Ale díky Bohu i za to (ten konec)... Ještě jednou dík za zastavení a známku. ;-)
 Astala Vista 22.09.2008, 16:17:01 Odpovědět 
   Uf..nesmírně dlouhá jednohubka:-)
Připomíná mě to trochu ruské filmy, blahé paměti. Celý film někam šli a člověk na to koukal jako blbec, jestli vůbec někam dojdou. Ale koukal. Až do konce. A došli. Dám ti jedna, z nostalgie:-)))
 ze dne 22.09.2008, 19:34:42  
   Šíma: :-D No, snad Ti nevypadla očička... Jsem rád, žes tuto "Jednohubku" dočetla až do konce a děkuju za zastavení... Příště to už snad bude kratší (myslím případná "Jednohubka"), jo... ;-)
 Vanessa Kuzníková 22.09.2008, 11:23:13 Odpovědět 
   Todle, že byla jednohubka? No kurňa Šímo, až se mi zavařila šipka dolů. A kdyby to bylo jídlo nakrmím s tou hubkou alespoň čtyři lidi.
Pointa byla fakt vychytaná. Líbilo.
 ze dne 22.09.2008, 11:44:36  
   Šíma: Dík, ono po dešti houby nějak více rostou... :-DDD
 janie 21.09.2008, 15:33:46 Odpovědět 
   teda...ta delka..no kdyz se do toho clovek zacte tak jako ja poprve, tak ani na delku nekouka a proste hlta ,-)
za jedna
 ze dne 21.09.2008, 15:35:56  
   Šíma: Jejda... Díky za komentík a zastavení... ;-)
 Pelion 21.09.2008, 15:06:24 Odpovědět 
   Ahoj, pane!
(Jo, dobře, vím... Ahoj, pane Šímo!)

Co napsat za komentář, abych nebyl za debila a mělo to hlavu i patu? Psát či nepsát? Psát...

Takže: četl jsem se zaujetím až dokonce (přiznám se, že jsem jednou zívl, těšíce se na konec). Opravdu se mi to líbilo. Přišlo mi to takové syrové, nenazdobené kudrlinkami, prostě ze života. A kdyby to někdo odvysílal v rádiu, bez podezření bych tomu věřil. Je to takové autentické. Sebral jsi mi mou oblíbenou větu (že by to chtělo vypilovat dialogy), neboť dialogy jsou povedené. Možná trošku "vybrousit" ostravský dialekt, ale... dobře, už mlčím!
Takže zbývá Tvé povedené dílko ocejchovat nějakou tou značkou. Vkládánm do výhně pomyslnou tyč s číslicí na jejím konci a vypaluji Ti na Tvou spisovatelskou kůži známku...
No, konečně se podívej sám do výpisu autorských hodnocení.
Nemusíš míti vše prostřené na stříbrném podnose, ne?
Měj se fajn a u dalšího dílka nashledanou, pane...
 ze dne 21.09.2008, 15:24:30  
   Šíma: Díky, pane Pelione. :-DDD

Jsem rád, že ses zastavil a řekl, jak se věci mají. Ano, pilovat, pilovat a zase pilovat... Čekal jsem, kdo se ozve jako první, že tam nemám ten "ostravský tento"... Nářečí? Slang? No, asi tak nějak... Alespoň z té hospody, že jo? Hm...

"Tuž to by mně, kurva, zajimalo, za co tam tyn chlop v tym radiu asi je... Co asi robi, kurnik šopa, že ja... Ja a šímo? Pisej račy po česku, bo či to jakši nejdě..."

Jo, nemám tu na PC "polskou klávesnici" na ty "speciální znaky"...

Díky za kritiku i zastavení, ano, je to jen a pouze k pobavení! ;-)
 OH 21.09.2008, 12:18:17 Odpovědět 
   Zdar, Šímo, líbilo a no-pobavilo, ačkoliv se mi málem rozkutálely oči, než jsem to přelouskal.
 ze dne 21.09.2008, 12:27:40  
   Šíma: No, nezní to moc "přesvědčivě", ale ano, dílko je to (na Jednohubku) poněkud delší, přiznávám... Dík za zastavení a komentík, Oh-sane! Jsem rád, žes sem zabloudil... ;-)))
 Ada 21.09.2008, 12:07:31 Odpovědět 
   Ahoj, tak mně se to líbilo a líbilo se mi i to natahování, ono totiž splnilo účel, já byla už v půlce trochu nas...naštvaná a skoro jsem měla chuť to stáhnout dolů a kouknout, co je to za povolání, protože jsem si myslela, že by mohl ty postele prodávat, ale pak ta štětka...Ale je fakt, že někdy jsou ty rozhovory v rádiích docela nudné, zdlouhavé, nicneříkající a ten závěr, kdy se vlastně provalilo, že se pokoušeli nějací nezaměstnaní z Ostravy soutěž "vochcat", tak to je fakt třešinka...možná bych zrušila jen ty poslední dvě věty a v předposlední moderátorské řekla : "Tak to se tam potkáme!"
P.S. : Nechybí v tom "volání" 2. posluchače nějaká čárka?
 ze dne 21.09.2008, 12:32:12  
   Šíma: Ahoj, díky za milý komentík. Jo, natáhnul jsem to děsně, to je fakt, ale chtěl jsem to tak mít... :-DDD

Myslíš jako tady? --> Řekněte prosím pane redaktore tomu džigolovi, ať se tolik nevytahuje. --> ono: "pane redaktore", je asi takové "oslovení", že? No... Asi jo, dík! ;-)))
 m2m 21.09.2008, 10:40:17 Odpovědět 
   Ahoj Šímo,

dneska tu mám nějak přešímováno.

Stejně jako posluchači Tvého rádia jsem měl občas pocit, že se točíš v kruzích a zbytečně text natahuješ. Jeho zápletka a vyvrcholení by se dalo zcela jistě zkrátit a co si budeme říkat, během čekání na pravdu jsem tak nějak začal s těmi posluchači soucítit. (smajlík)
Přesto nějaký ten vtip se povedl na výbornou, závěrečná věta také, nápad s tím povoláním je to zajímavý (teď v pátek jsem viděl v televizi něco obdobného) - a teď myslím toho našeho "hostat"...
Tak jo, já přivřu obě oči, asi dneska je nějaké špatné počasí, je chladno a šedo a deštivo a...
 ze dne 21.09.2008, 11:34:48  
   Šíma: Ještě k té délce, s narůstajícím počtem stránek v "texťáku" se mi čím dál více ježily vlasy na hlavě. Co je tohle za "Jednohubku"? Ale škrtat jsem nechtěl, to zase ne. Tuším, co mi chceš naznačit, dobrý autor ví, co z textu vyhodit a co ne... :-DDD Ještě jednou dík za publikaci a hezkou Neděli přeji! ;-)
 ze dne 21.09.2008, 11:04:33  
   Šíma: Díky, Chemiku. Já jsem to natahoval schválně, ono ty reakce posluchačů tomu jen nasvědčují... Dík žes přivřel obě oči, ale i jedna a půl by byla dobrou známkou. ;-)))

smajlíkový, ne však vykřičníkový šíma
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
Životní krůčky
Verru
Balada
Ezra Horwitz
Balada o pádu P...
guru
obr
obr obr obr
obr

Jedna z věcí
Francis Black
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr