» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Osud si cestu najde."

Vergilius

počet přístupů: 2141013

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303487 komentářů :: on-line: 16 ::

:: Pro mého nejlepšího přítele ::

Stella	publikováno: 26.09.2008, 8:40

Věnováno mému psovi (tomu nejlepšímu na světě)


	Moc jsem tě nechtěla však víš bála jsem se povinností tvého zápachu a nepořádku z tebe. Když kluci byli malí našli tě v lese uvázaného a ztrápeného nikomu jsi nevěřil jen mně pořád jsi za mnou chodil já z toho šílela nestála jsem o tak velkou pozornost vlastně stála ale ne od tebe a tys po ni tak toužil když v dobrém rozmaru jsem si tě hladila ty ses bál pohnout jak jsi byl rád. A čas běžel naše dlouhé procházky se staly balzámem na všechny bolesti způsobené lidmi a ty oddaně naslouchal a bránil, když byl na mě zvýšen hlas byls to ty kdo ve dveřích mě vítal s mou pantofli v tlamě ty kdo steskem odmítal jíst když jsem musela do nemocnice. Teď jsi šedivý a stár sotva sejdeš ze schodů a já tě trpělivě nosím v náručí nahoru dolů nahoru dolů 28 kg , 26, 25… ztrácíš se mi můj věrný příteli a já mám velký strach že až mě opustíš už nikdy neucítím tvůj psí pach na zadním skle auta zmizí navždy stopy od čumáku a v bytě se přestanou válet chomáče chlupů ano bojím se protože vím že s tvým odchodem se nikdy nesmířím.


celkové hodnocení autora: 97.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 8		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 21		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 38		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

skřítek	19.11.2008, 1:33:29

Škoda, že doma nemám žádného takového přítele... asi bych se potom báseň lépe vychutnal. Pro citovou empatii mi chybí osobní zkušenost, a ta kterou skrze slova přenášíš, nedostačuje, možná ta prozaická forma trochu rozmělňuje účinek. Přesto však a paradoxně - právě ta forma (vč. "nehonění se za originalitou") je mi sympatická. Je to již sama o sobě originalita. Nenenech se, prosím, odradit od těchto atributů, byla by to škoda... báseň není pouze o strukurách a lokálních "trendy" vzorcích ideální poezie... dobré dílko poznáš především podle hodnocení ostatních zde, majících s poezií spontánní (více než řemeslnou) zkušenost... a toto hodnocení pro tebe vyznívá výtečně...

Charlotte Cole	01.10.2008, 17:55:33

Jj, to znám - jako snad každý - už od malička mám doma zvěřinec... takové malé zoo... =)

Charlotte Cole	29.09.2008, 16:20:57

Krása... chci říct, že to dokázalo chytit za srdíčko, ač bych to na samém začátku nečekala...


ze dne 01.10.2008, 17:50:12
Stella: To já ne, to mé pocity tentokrát vedly ruku na papíře. Stejně je to zvláštní, jak člověk k tomu zvířátku přivykne. Snadno a rychle.

maja52	28.09.2008, 21:29:45

Odpověď na příspěvek od uživatele: maja52* ze dne 26.09.2008, 14:32:02* Milá Stello.To říká každý, že další pes už nikdy! Že memůže nahradit to nádherné zvíře, co jsme měli, ale opak je pravdou-věř mi.Veškerou péči, pozornost a nově budící se lásku, věnuješ novému přírůstku a během pár týdnů (ač se to zdá neskutečné) k tomu přilneš a pomůže ti překonat smutek a bolest.Znám to důvěrně.Zdravím tvého pejsáčka a přeji mu pohodu a zdraví. Maja


ze dne 28.09.2008, 21:41:18
Stella: No, to říká přesně můj manža. Ale já toho psa beru jako člena rodiny a nechci znovu prožívat to, co prožívám teď. Pořád se ale ukliďňuji, že mu operace pomohla. Navíc nám včera po dlouhé době spořádal celou misku polívky a to zcela dobrovolně.

čertíček244	28.09.2008, 21:17:51

Odpověď na příspěvek od uživatele: čertíček244* ze dne 26.09.2008, 14:56:12* chtěla jsem to taky ještě risknout, bohužel lékař našel vnitřní krvácení... už to nešlo.

Divoká Orlice	27.09.2008, 15:33:40

Jak je tohle možný? Pořídila jsem si psa, těsně před porodem, netušila, jaký je to sousto, jak budu neustále rozladěná nepořádkem z těch neposlušných mláďat...A teď, když mi povyrostly a je po boji, si říkám, že to bylo moc krásný - bejt venku s kočárem a se psem. Naše fenka Dorotka je zatím krasavice v plný síle, ale přesně jak píšeš, už teď mám ty pocity, že to jednou přijde. A já nechci. A tak žasnu vždycky, když tady čtu, že někdo prožívá něco podobnýho. Dávám jedničku.


ze dne 28.09.2008, 21:13:08
Stella: Asi tak před rokem, když jsme byli na procházce, chodila kolem parku paní, která tam celé léta venčívala svého psa. Řekla nám, že ji před měsícem umřel, tak si chodí aspoň vzpomínat po jeho oblíbených místech. A tehdy jsem si uvědomila, že nás to taky nemine. Díky Orlice.

Kitty	27.09.2008, 14:55:24

Jejdanánky, to je smutná básnička. Vzpomněla jsem si při ní na svou fenku Darinku, která umřela před třemi lety.


ze dne 28.09.2008, 21:13:58
Stella: Příště bude něco veselejšího, slibuji.

čertíček244	26.09.2008, 14:56:12

před dvěma měsíci jsem jednoho pejsana musela dát po 14 letech utratit... a máš pravdu, nikdy se s tím nedá smířit. Jednička a toto dílko jde do oblíbených.


ze dne 28.09.2008, 21:09:31
Stella: To nám hrozilo, ale ještě jsme to riskli a teď je hafák po operaci a snad....

maja52	26.09.2008, 14:32:02

Tady mi došla slova.Psí láska je nenahraditelná a jen velmi kvalitní člověk ji dokáže takto vnímat a ocenit.Ještě nedávno jsem měla 4 psy, 3 už umřeli.Zbyl mi jeden starý+labradorské štěně.Básni rozumím a vzala mě za srdéčko. Zdraví Maja 1.


ze dne 28.09.2008, 21:08:33
Stella: Majo, my jsme doma, až na manžela, všichni rozhodnutí, že dalšího pesana už nikdy mít nebudeme. Co to s námi dělá, hlavně se starším synem, který s nim prožil celé své dětství a pubertu, už nikdy nechci zažít.

Jenny	26.09.2008, 12:28:36

moc krásné věnování. a to že to není úplně básnička, vlastně nevadí, je to..tak jak to má být. líbilo:) za jedna.


ze dne 28.09.2008, 21:04:38
Stella: Jenny, šlo to od srdce. Nikdy jsem nevěřila, že může být tak silné pouto mezi člověkem a psem. Díky moc.

kulkul	26.09.2008, 11:14:15

Ona je hodně dlouhá, tak logicky náboj nevydržel. Ze začátku vynikající, autentické upřímné jednoduché citlivé povídání. Pak se to občas už nevyhlo frázi (byl zvýšen hlas, stár). Když autor pro sebe udělá VÝPOVĚĎ, je potom možné i vhodné z ní ještě udělat BÁSEŇ, třeba zkrátit nebo odvést obsahově úplně jinam.


ze dne 28.09.2008, 21:02:54
Stella: Jasně, člověk se snaží sdělit čtenáři všechno co může, snad, aby ho pak mohl politovat. Nevím, ale moc mi to vypsání na dušičce nepomohlo. Děkují ti za zastavení a za trefnou kritiku.

Weichtier	26.09.2008, 8:39:55

Ahoj, no, je to dojemné. S hodnocením mám ovšem menší potíž. Některé výborné momenty (nahoru, dolů, skoro celá poslední "část"), jinde opět mnohomluvné a obsahem obyčejnější. Nicméně si uvědomuji, že to není psáno s úmyslem ohromit originalitou a bezchybností. Navíc je tohle amatérský server, kde si všichni víceméně jenom hrajeme, proto jsem dal známku, jakou jsem dal. Nicméně bych osobně text klidně zformátoval do "prozaické formy", byť takhle pravda působí umělečtěji a sem tam nějaké to slovo/větu ubral. W.


ze dne 28.09.2008, 20:58:30
Stella: Máš pravdu. Abych se přiznala, sotva jsem to dala k publikaci, začala jsem litovat. Psala jsem to v době, kdy jsme hafáka dovezli po operaci domů a asi jsem se potřebovala vypsat. Teď, když si to znovu čtu, bych to rozhodně upravila. Emoce jsou emoce a když člověk u toho moc nepřemýšlí, pak vyjde tohle. Díky moc za názor, příště budu víc rozvážná.