» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (2)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Naděje je paměť, která touží."

Honoré de Balzac

počet přístupů: 2141023

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303488 komentářů :: on-line: 14 ::

:: Jak se píše román ::

kulkul	publikováno: 02.10.2008, 14:03

úvaha + agitace


	Vážení kamarádi ze saspi. Rozhodl jsem se Vám trochu poradit všem najednou, kdo se snaží psát prózu, jak se to dělá. V poezii jde spíš o to, zachytit dojem, pocit náladu, kterou čerpáme ze sebe... a samo zachycení je rychlé. V poezii je většina z nás víc doma. Téměř každý zde má na svém kontě nějakou tu pěknou, hodnotnou básničku. Psaní prózy je mnohem těžší, ovšem pro sebepoznání a práci s vlastním charakterem, pro poučení a obohacení druhých má próza ještě větší možnosti. Je nanejvýš žádoucí abychom byli všichni dobrými autory prózy, neboť tak budeme i dobrými lidmi... Tak jak na to. 1) KAŽDÝ MŮŽE Je zde trochu ostych a váhání plynoucí z podstaty amatérského serveru. Zda vůbec smíme psát, zda ze sebe neděláme něco víc než jsme, když zde publikujeme svá dílka. Že si vlastně na spisovatele pouze hrajeme a kdyby náhodou na nás vtrhnul někdo opravdu erudovaný, musel by se nám vysmát. Naše ostuda by byla obrovská... - a proto někdy předem jaksi "v sebeobraně" dílka koncipuje úmyslně přízemní, nenáročná. "Jen pro pobavení..." jak se tady často říká, má-li přijít šitovka, hahaha. Aby autor měl alibi a omluvu pro své plácání, tak řekne předem: "Já jsem zkrátka amatér a víc po mně nechtějte". Nebo dokonce názor, že my amatéři jsme z vážného umění "vyloučeni", "odsouzení" praktikovat pouze pro zábavu a útěchu na saspi. To jsou absolutní nesmysly. Proces tvoření literatury se odehrává v nitru člověka a je to zcela nezávislé na odezvách, KAŽDÝ je disponovaný tvořit literaturu. Pokoušením se psát prospívá autor zejména sám sobě a tvůrčí materiál má každý v sobě nevyčerpatelný. Osud a uzpůsobení každého člověka jsou zázračné a jedinečné. Tudíž každý je potenciálním velkým spisovatelem, pouze jsou tu určitá úskalí, kterým je třeba se vyhnout a někdy osobnostní překážky, které psaní dokonce pomáhá odstranit. 2) KONZUM Žijeme v přebytku, v době vyznačující se především uspokojováním. V dějinách lidstva je situace, kdy celé velké státy a světadíly neznají hlad, úplně nová. Zároveň máme svobodu a víceméně neregulované podnikání. Tudíž po zahnání hladu se trh orientuje na nadstandardní zájmy konzumenta. V dnešní době zejména na zábavu a další požitky podle rovnice: o co je opravdu zájem = to se dá dobře prodat. Ty principy trhu pronikají i do umění. A na saspi patologicky vznikl jakýsi "obchod" s pocitem autora literatury. Zrovna jako má konzument "právo" na uspokojení zkonzumováním výrobku, cítí mnohý autor na saspi taky "právo" na "autorskou odměnu". Vždyť, domnívá se, dělá všechno správně. Má přístup k internetu, umí s klávesnicí, zaregistroval se, vložil příspěvek atd. (podobně jako konzument vybral zboží, zaplatil a snědl) - tedy mu náleží, domnívá se, příslušná odměna. Pokud odměna (dobré známky) nepřijdou, je supermarket asi špatný. To je zásadní omyl a důsledek konzumní doby, která jednak všeobecným zpřístupněním zabírá oblasti, kde dříve víc vládla pokora, vkus a neúplatné rozlišování, jednak masivně neustále vychovává společnost ve smyslu tržního očekávání odměny: něco za něco. A vychovává k nevkusu: že pěkné je prostě to co se nosí. S tímto fenoménem dnešní doby si ani nekomerční hnutí saspi nedovede poradit a namísto literárního serveru tu někdy máme "automat" na pocity, že jsem spisovatel. Zájem o tyto pocity převládá, neboť to je z hlediska konzumu jediná "nabídka" kterou saspi dává. "Pojď si zahrát na spisovatele" - jako by slyší autor-konzument. A jako poslušný konzument říká "proč ne jdeme na to!". A píše. Saspi proti třídě takových nemá obranu. To jsou myslím principy, kterými doba ve velkém devalvuje umění a v příslušné rovině také ničí saspi. Což je škoda, neboť sama myšlenka umožnit prezentovat své pokusy, reagovat, diskutovat, seznamovat se atd. je výborný a aplikace šikovná, všechno fajn... pokud ovšem sem přijdou opravdu amatéři-"spisovatelé" ne "konzumenti". 3) UMĚNÍ Správné umění z podmínek doby vychází, ale na rozdíl od konzumního umění neopakuje principy doby, nýbrž je zachycuje a mravně lidsky vykládá. "Zmocňuje" se doby jejím (často paradoxním, přetaženým) zachycením a tím dobu zpětně, skrz působení na čtenáře, ovlivňuje. To jsou přirozené zbraně umění a jeho význam. Umění bojuje pravdou a poznáním, jaká realita je a zda je to správné. Dobrý umělec je vždycky prorokem - tj. vidí víc než ostatní. Často na svou pravdu doplatí, se systémem prohraje, ale v nitru člověka (čtenáře) způsobuje obrat. Ovšem ještě poznámka: jak vypadá prorok? Prorok žije v ústraní a živí se kobylkami (ne chipsy a kokakolou) - neboli je k sobě přísný, náročný, rozumějte. Umění vždycky ukazuje na individuálního člověka a hájí ho před každou totalitou. Neboť lidská individualita (to že jsme se naučili cítit a říkat "já") je určující zázrak evoluce duše a patrně v tom okamžiku dějin se také zrodil umělec. 4) ROMÁN=POSTAVA Nyní tedy chápeme, že psát román znamená především dát prostor člověku, postavám. Zachytit živého člověka v jeho osudu, v jeho individualitě, ukázat povahy, rozpory, vztahy - to je nejdůležitější zásada psaní románu. Dobře si všímejte, kde v okolí i v nás samotných jaké vzory postav jsou, jistě mezi námi (v nás) žijí, jen je neumíme poznat. Všímáme si těch atraktivních strhujících, ale postava je naopak zvláštní, "nevítaná", překvapivá, vymyká se, cizorodá a přece tak nějak známá. TO je postava, zajímavý materiál a kamarád, který autora vede románem. Kdo dokáže si všimnout nebo si "vymyslet" zajímavého člověka a udrží ho ve své psychice, tak má vyhráno. Proč na saspi často hrdinové končí smrtí nebo jinou zkázou? Proč jako by to bylo pravidlem? Domnívám se, že to autor, sotva nabral člověka, už ho nesnese a "řeší" ublížením. A má zase klid. Pravý autor ovšem postavy, a s nimi spojené rozpory, nezabíjí, nýbrž zkoumá, přibírá je k sobě, jde s nimi, rozvažuje. Trápí se, ale jelikož autor (na rozdíl od postavy) je objektivní, nezaujatý a nadaný fantazií, je s to zahlédnout také řešení problému. Řešení, to jest to opravdu nejmravnější uspořádání situace, v němž nikdo neumře, nýbrž protagonisté děje nacházejí v rámci svých povah poznání, naplnění sebeurčení, účel. TO je pravý happy-end a nejkrásnější odměna spisovatele, který přijetím bolesti a "bojem" s bolestí hrdinů, nalezl klíč k řešení a předává ho formou čtenářského zážitku i druhým lidem. Dobrý autor vždycky napravuje lidi a polepšuje svět. Problémy si nevymýšlí, nýbrž přijímá je a řeší. Při hledání postavy ovšem hledejme charakter (jaký kdo je), ne děj (co se komu stalo). Vůbec zkoumání a sledování děje se vyhněte. Pokud možno ani nepište přímo podle reálných událostí, nepište přímo o sobě. Najít, "uslyšet" postavu ve svém nitru je těžké, je to malý zázrak, a i když se to povede, tak ostatní je také hrozně těžké. Udržet postavu v sobě při životě, aby byla živá a projevila se jak sama chce. Nekomandovat ji, nekonfrontovat se s ní, nenadržovat jí, strašně těžké, ale když se to podaří, tak ostatní vychází snazší, například dějem už není třeba se zabývat, hrdinové ho sami vedou... - a autor pak jenom žasne, že ve svém díle třeba nevědomky předpověděl reálné události. Např. B.Hrabal říkal, že s inspirací nemá vůbec problém, že je naopak neustále "těhotný literaturou", že ji vidí všude. Mně osobně se poštěstilo "slyšet hrdiny" 2x v životě, a po letech přepisování jsou z toho 2 romány, jeden lepší než druhý, samozřejmě. Zásluha ani nadání to není, každý může, tak pojďte kamarádi doopravdy psát, tvořit. 5) KORYNTKŮV SAMIZDAT Je možné, že někdo tyto rady vůbec nevyužije a přesto napíše, zcela po svém způsobu, krásný nový závažný umělecký román. To bude jedině dobře. Každopádně koho moje úvahy oslovily a pozitivně ponoukly se do vážných pokusů o psaní pustit, tak děkuju a později můžete svůj vzniklý román také poskytnout do mé webové aplikace. Aplikace se jmenuje KoSa, jejím smyslem je najít závažný nový rukopis reflektující dobu, hájící člověka a bojující proti konzumu, jak jsem říkal nahoře. Úkol je to veliký a patrně se nám to nepovede, ale za pokus to stojí. Známkovat budu zatím sám a vynasnažím se každému říct pravdu, tak mi případně držte palce a děkuju za pozornost. (+redakci saspi za publikaci) KK.


celkové hodnocení autora: 93.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 8		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 2.5		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 55		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 240		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Dark Blink	05.10.2011, 16:38:54

Úvaha + agitace + nesmysl (+ další bláboly, spíše až urážky literatury v komentářích). Souhlas s Akim, Peterem S., Panano N. a dalšími. Komentáře a úvahy pana kulkula jsou jen subjektivními žvásty. Jednou by mohl napsat něco jiného než subjektivní úvahu, něco objektivního! Obávám se ale, že mistr kulkul - autor dvou skvělých románů - toho není schopen. Jakmile by totiž měl vytáhnout nějaké argumenty, okamžitě by zákonitě musel popřít vlastní názory. To ale určitě nechce, a tak bude dále sázet 5 všem, kteří nebudou psát podle něj, či budou psát nedejbože o smrti. Mimochodem, ve frontě čeká další má báseň, s vulgarismy a smrtí, takže už se těším...


ze dne 05.10.2011, 20:38:36
kulkul: S tou 5-kou jsem to, vidím, fakt přehnal, měl jsem tě nechat být. Sory.

Panano Nymni	27.06.2011, 14:51:56

Odpověď na příspěvek od uživatele: Peter Stumpf* ze dne 27.06.2011, 13:40:59* Tak...sice je tohle debata někam do diskuze, ne do komentářů, ale souhlasím s Peterem. Proč by měla literatura moralizovat? Od toho máš církev a rodiče. Ale psát si může každý jak chce a jak to cítí. Protože lidé nejsou a nikdy nebudou dobří. Proč mít hlavu mezi růžovými obláčky, když nohama šlapeš ve sračkách?

Peter Stumpf	27.06.2011, 14:47:19

Odpověď na příspěvek od uživatele: Peter Stumpf* ze dne 27.06.2011, 13:40:59* No, ještě že máme lidi jako ty, s patentem na pravdu:)


ze dne 27.06.2011, 16:05:53
Anna: ,-)

Peter Stumpf	27.06.2011, 13:40:59

Odpověď na příspěvek od uživatele: Peter Stumpf* ze dne 24.06.2011, 18:09:09* Jenže, co když autor nezastává názor, že "lidé mají být dobří?" Co když to tak necítí ani si to nemyslí? Co když je to člověk, který ztratil všechno a chce jen popsat, jak se to stalo, víc ho nezajímá? Takový snad nemá právo psát?


ze dne 27.06.2011, 14:23:56
kulkul: Pokud nezastává názor, že lidé mají být dobří, necítí to tak, a nemyslí si to, tak lže nebo je úchyl a opravdu by psát neměl.

Peter Stumpf	24.06.2011, 18:09:09

Jako úvaha docela zajímavé, tón "já vám to teda vysvětlím" mi vadí. Vadí mi i takové "drobnosti", jako třeba bazírování na dobrých koncích a "morálním poselství". Proč by, u všech čertů, nemohl román působit primárně na emoční nebo duchovní složku člověka? Proč za každou cenu moralizovat a pokoušet se zachraňovat svět? Moje pojetí literatury jako anti-kultury se s tímhle musí nutně rozcházet a nepřestanu proto antikulturní literaturu považovat za literaturu. To bych pak musel zahodit veškerou fantasy nebo sci-fi. Svět ať si zachraňuje kněz z kazatelny nebo potulný asketa. Literatura by především měla být autentickým sdělením, konzistentním v rámci autorovy vlastní filozofie. Jinak končí umění a začíná sofistika, prázdná agitace. Nevidím důvod, proč by se rozený misantrop měl nutit do lidumilných póz. A tak dále.


ze dne 27.06.2011, 7:56:49
kulkul: Ano, to je zásadní otázka, komu je umělec odpovědný a zda misantrop může psát dobrá díla. Domnívám se, že chceme-li být opravdu autentičtí, tak mravní rozměr a vyhodnocení nemůžeme pominout. To přece je také pravda, že lidé mají být dobří. Mravní nárok, který člověk cítí je součást reality. Můžeme napsat úchvatné pravdivé dílo o tom jak si lidé ubližují, ale bez mravního zaujetí to nebude dílo autentické. Neboť pravda přece také je že si lidé nemají ubližovat, že je to špatné, když si ubližují - to je TAKÉ pravda. Tak se autentický spisovatel stává, třeba paradoxně a nerad, také kazatelem, ano.

Aki	03.03.2010, 9:22:12

Odpověď na příspěvek od uživatele: Aki* ze dne 08.12.2009, 11:29:36* na to, aby 1 člověk přestal kouřit, někdy stačí rentgenovej snímek jeho plic... ale že bych kvůli tomu měl psát román, to mi přijde už hodně ujetý :o)) já halt vidím přínos literatury v úplně jiných věcech, než mirek dušín... :o)

animovaný medvídekPú	24.02.2010, 19:19:10

Dobré, že si něco takového napsal, budu se snažit si z toho něco odnést.. dílo jako celek nehodnotím, zaujalo mě pár myšlenek a ty jsou pro mě přínosem.

Aki	08.12.2009, 11:29:36

hodnotit tenhle článek asi nemá žádnej smysl, ale k obsahu se vyjádřím... kulkule, jsi úplně mimo, včetně názvu tohohle díla. to by se mělo jmenovat spíš: "Jak si představuju, že by se podle mě měly psát romány"... navíc jsem se z toho o psaní románu nedozvěděl ani prd... teda kromě toho, jak píšeš svoje věci ty... "KAŽDÝ je disponovaný tvořit literaturu" - naprostá blbost... jasně, SKORO každej je schopnej sestavit za sebe pár vět, ale na to, aby člověk napsal něco, co by se opravdu dalo číst, je potřeba i kus talentu, kterýho jsme dostali do vínku každej jinou porci. technika psaní se naučit dá, ale psaní NAŠTĚSTÍ není jen o tý technice. je to hlavně o nápadech a schopnosti tvůrčího myšlení... tvojí definici "umění" se nemá smysl moc zabejvat, to je jen snůška nic neříkajících blábolů... ale třešničkou na dortu je věta "Dobrý autor vždycky napravuje lidi a polepšuje svět."" potom už chápu všechny ty tvoje pětky u mých věcí, halt nepolepšuju lidi, jenom si z nich dělám srandu :o) ale můžu tě ujistit, že dobrej autor se pozná úplně podle něčeho jinýho, než podle počtu lidí, který po přečtení jeho románu přestane kouřit :o)


ze dne 25.02.2010, 12:52:45
kulkul: Udělej to, napiš román díky kterému aspoň 1 člověk přestane kouřit. A budeš frajer. (A určitě mi ten román pak ukaž.)

Jenny	03.12.2009, 14:01:57

takový vcelku sebestředný projev. škoda no, myslela sem, že to bude napsaný odlehčenou formou.

Leeter	23.11.2009, 22:33:00

Odpověď na příspěvek od uživatele: Leeter* ze dne 23.11.2009, 13:32:44* Pochopil sem to... Tedy snad... už poprvé ... ale nedávalo mi to smysl v kontextu s mým komentářem... nevím jakou hezkou myšlenku jsem to řekl, ale zatím mi připadá, že by diskuze byla logičtější i s dubem uprostřed lesa, jelikož je to... já o voze, ty o koze... i když třeba jsem jenom blbý a nechápavý.


ze dne 24.11.2009, 13:49:49
kulkul: Jsi jistě chytrý a chápavý. Jsou 1000-ce vynikajících děl, např.naturalismus, Lolita a celá generace sovětských prozaiků jako Bunin, Bulgakov, Baabel ad. Nebo Caldvel nebo Garcia Markéz, taky monstrozně skvělí autoři, a píšou pravdu, nelžou... Ale přesto 1 jediná věta, která čtenáře "polepší" to jest udělá z něj lepšího člověka (ano "mravnějšího", to nejde říct přesněji), jediná taková věta tamta díla všechna překonává. Jelikož ... co víc... je to zázrak, víc nejde udělat a komu se to povede, to je opravdu pan spisovatel.

Leeter	23.11.2009, 13:32:44

Odpověď na příspěvek od uživatele: Leeter* ze dne 23.11.2009, 12:32:47* Tos mě zřejmě nepochopil... Zdá se mi jen, že jseš orientován na jeden jediný směr a všechno chceš upravovat do něj. To nelze. To, že sis vytvořil propracovaný plán psaní, svoje vlastní kontury tvých děl a charakterů na kterých stavíš se mi jeví jako neoddiskutovatelná pravda (kdyžtak mě oprav) a muselo ti to dát velice moc práce, cením si toho. Jenže je to pouze jeden směr... jeden jediný směr, to znamená totalitní režim literatury... kdo uhne, není dobrý, kdo uhne, není pravý. Tímhle článkem si prakticky odepsal tisíce vynikajících děl, které rozvinuly spousty myšlenek a celý styl "naturalismus" jsi označil za špatný. Jenže podle mě lze i ze spousty negativů udělat myšlenkový pozitiv, když čtenář nebude mít IQ pod 60. Mimochodem, co třeba taková Lolita? myslím, že tam byl charakter postavy velice nemravný i špatný a přesto tak uvěřitelný a lidský... Byl Nabokov pravým autorem?


ze dne 23.11.2009, 14:14:37
kulkul: Já jsem to schválně překroutil, žes vlastně sám řek tu hezkou myšlenku o PRAVÉM autorovi. Aby sis jí víc všimnul. Ona je fakt pěkná že..

Leeter	23.11.2009, 12:32:47

Subjektivní názor: Hned v úvodu mi stoupnul adrenalin do takových výšin, že sem chtěl se čtením skončit... Neudělal sem to. Popravdě nemám rád lidi jako ty, i když občas mám také tendence tohle dělat... První odstavec: souhlasím až na to, že, stydět se je zbytečný... Moje dílo se mi líbí/moje dílo se mi nelíbí, ty si remcej co chceš, profesionální spisovateli, také mi může přijít tvoje tvorba nudná a nezáživná, ať si těch knih prodal klidně přes milion. Druhý odstavec: Zajímavá a v mnoha směrech pravdivá teorie. Třetí odstavec: Absolutní sračka... Správné/nesprávné umění? Definice správného umění? Sakra, kde to jsme? Čtvrtý odstavec: Zdá se mi, že smrt užívaná v dílech(já jí tedy využívám také hojně, ale v trochu jiném duchu a za jiným účelem) je zde spíš jako takový to "nuceně závažné"(stejně jako texty o drogách od lidí co s tím vůbec nepřišli do styku apod... takový to"Jo, to se jim bude líbit, to si přečte hodně lidí"), jakmile tam není smrt, je to nezajímavý...Myslím, že tohle navazuje na tvůj druhý odstavec. Výsledek je ten, že je jich tu plno a jsou tím nezajímavé, pokud nejsou vyzdvižené formou. Jinak happyendy většinou nemám rád. Není nad to nechat čtenáře, aby se zamiloval do postavy a potom ji nechat umřít, nebo nechat ji udělat úplně hnusnou, neodpustitelnou věc ve vyhrocené situaci. Ale autoři, kteří ji zabijou a potom znova oživí, aby udělali happyend jsou dle mě másla. A jinak tu máme zase"dobrý autor udělá támleto, pravý autor tadyto.... nemáš na to patent, formuluj to prosím jen jako tvůj názor. Chceš prostě násilně udělat armádu Kulkulů... jestli se to stane, bůh s námi. Neříkám, že píšeš hlody, máš v něčem pravdu a proti zbytku bych nic neměl, kdybys to prezentoval jako svůj pohled a né jako obecnou pravdu, tohle mi připomíná křesťanského fanatika, či jehovistu co hlásá, že tohle je jediná správná cesta. Myslím, že pokud chceš učit někoho psát, mělo by to být pouze co do formy a jako základ... Kdo bude o čem psát, kolikrát se jeho postava pochčije při cestě do bordelu, kolik vypije kokakoly při souloži se svojí matkou nebo jestli pojde na syfla nech na něm. Nevím, proč by musely být všechny postavy mravně čisté, kldyž sme stejně uvnitř všichni skrytý svině. Potom můžeš říct: nelíbí se mi to/ podle mě je to bezmyšlenkovitej hnůj/Nebylo by lepší,zajímavější, kdyby hrdina udělal spíš tohle nebo tamto? Ale prosím, nemůžeš převracet díla od základu Knihu psanou podle návodu bych pravděpodobně v polovině odložil... ale možná ne... Jinak ač nerad, do jisté míry souhlasím (krom té pětky) s Ospre. Ale i s JardouJJ , že to není zase Úplně zcestné, jen bych podle tebe psát určitě nechtěl. Neznámkuju. Fakt nemam zapotřebí dávat pětku, abych si vylil zlost ani za jedna, abych ti lezl do zadku.


ze dne 23.11.2009, 19:23:51
Anna: Tohle je luxusní:"Nevím, proč by musely být všechny postavy mravně čisté, když sme stejně uvnitř všichni skrytý svině." Jo, souhlas, tisíckrát souhlas. Konečně někdo pojmenoval, co můžeme tady i jinde vidět dnes a denně. Díky.


ze dne 23.11.2009, 13:12:33
kulkul: Pravý autor, ač se nevyhýbá různému materiálu a vnímá kdo je jaká svině a proč, přesto hledá dobrého člověka a pomáhá v něj věřit. PRAVÝ autor. "Dobrému" autorovi tj.spíš pouze šikovnému stylistovi je lidské vyznění jeho díla lhostejné. Tos napsal moc hezky, že mezi dobrým a pravým autorem je rozdíl. Děkuji.

jardaJJ	22.11.2009, 12:11:05

příspěvek si rozhodně pětku nezaslouží, protože ač mám tisíce výhrad musím respektovat že víš o čem píšeš

ospre	22.11.2009, 12:09:26

Odpověď na příspěvek od uživatele: ospre* ze dne 22.11.2009, 10:46:18* Napsal jsem to správně, kulkule. :-) Ty nepodněcuješ. Ty podceňuješ.

Sidonie Kermack	22.11.2009, 11:10:36

Za již uvedenou a zmiňovanou nadutost a aroganci. No comment.


ze dne 22.11.2009, 11:56:08
kulkul: Opsat komentář druhého, to je slabé autorko, vymysli něco svého. Takhle navíc vzniká podezření, že sleduješ jiné zájmy než skutečně hodnotit moji úvahu.

ospre	22.11.2009, 10:46:18

Za evidentní aroganci, nadutost a podceňování ostatních dávám pět.


ze dne 22.11.2009, 11:52:09
kulkul: podněcování, ne podceňování, to je něco jiného

Ina	18.10.2009, 12:28:20

Souhlasím s Vanessou!

Vanessa Kuzníková	23.08.2009, 19:10:06

K tomu výše uvedenému chci jen poznamenat, že když jsem napsala své první dílečko ani na mysl mi nepřišlo, že bych ho mohla někomu ukázat a nebo dokonce nechat zhodnotit. Za to, že jsem zde na SASPI vděčím člověku, který už není "středem mého vesmíru" přesto mu musím být vděčná. Snažím se prosadit i jinde a to například v nějakém periodiku, ale ač jsem obeslala několik desítek časopisů, nebyla jsem vyslyšena. Já se za svá díla nestydím, ale stydím se je někomu číst. Nechápu to, i když jinak jsem dost velký extrovert. Napsal jsi, že by člověk neměl psát o sobě, ale vymýšlet si své hrdiny. Přesto, i když si je vymyslím něco v nich je ze mě. Maličkost. Detail. Třeba obyčejné brýle nebo nadváha. Ale nevím zda je vhodné zde rozebírat detaily zda psát či nepsat a zda na to mají všichni či nemají nadání. I když bych na to měla i čas. Válím se v posteli se zlomeninou a tak nějak se nudím. Závěrem chci jen poznamenta, že dostat se na výsluní je asi jen dílem náhody a nebo známostí.


ze dne 25.08.2009, 13:33:56
kulkul: Psát přímo o sobě nedoporučuju, člověk si bezděčně začne nadržovat a vznikne brak. Ve vymyšlené postavě je ovšem vždycky hodně stop, nejen detailů, po autorovi, po tom "stvořiteli". Postava je jako naše dítě, potomek. Moje a zároveň úplně jiné, už oddělené, své. Děkuji za kom. a přeju rychlé uzdravování.

Matthias	29.06.2009, 9:45:08

Odpověď na příspěvek od uživatele: Matthias* ze dne 26.06.2009, 20:27:12* děkuji za web

Matthias	26.06.2009, 20:27:12

Měl bych takovou malou výhradu k tomu "nadávání na vlastní dílo". Mě se často stává, že se třeba po roce vrátím k dílu a nelíbí se mi, vidím v tom hodně chyb atd. Klidně řeknu, že je to kopa zvratků, aniž bych tím nechceš vytvořit pomyslený stít proti osočování z namyšlenosti nebo přílišně ostré kritiky.... Nýbrž protože se mi moje vlastní dílko nelíbí, ale nemít ho ve svém seznamu děl by byla škoda... PS. Tu kosu nikde nemůžu najít...


ze dne 29.06.2009, 8:12:40
kulkul: profil / web (...on ji zatím nějak nikdo "nemůže najít") Dekuji za komentář.

skraloup	17.06.2009, 20:07:23

Souhlasím s tím, že každý může psát a napsat - třeba román.... ale absolutně nesouhlasím s tím, že každý je potenciálně velkým spisovatelem.....a zvládnutí řemesla k tomu nepomůže, pokud v tom kterém není i talent..... stejně jako každý není potenciálně velkým malířem, sochařem, matematikem a pod..... a nezlomí to navštěvování jakýchkoliv kurzů, pokud chybí talent, či vloha, chcete-li..... nemyslím si, že je dobré si nalhávat něco jiného..... k opravdu dobrému psaní talent potřeba je a zvládnutí řemesla je samozřejmost.... jinak s ostatním docela souhlasím a nerad bych, aby toto bylo bráno jako nějaký můj zakomplexovaný útok....nicméně stojím si za tím..:-))


ze dne 19.06.2009, 14:04:54
kulkul: Ono je to asi dokonce obráceně, že ty kurzy, řemeslo a "talent", to pochopení, člověka=autora životu a umělecké skutečnosti vzdalují. To je dnešní situace knihy, která se stala encyklopedií (viz knihkupectví). PROTOŽE víme téměř všechno, nejsme s to už nic zažít, sdělit, a hltáme mýty kdejakého primitivního kmene... (Svým příběhům už nevěříme.) Každý člověk je bytostně umělec, čím "chudší" duchem, tím přirozeně "talentovanější". Náš problém dneška je v té nedosažitelné "chudobě", ne v talentu. Děkuji za kom.

Miss Rebeka	11.06.2009, 15:31:38

Máš absolutní pravdu, nemám, co k tomu dodat. Ale naučit se psát, jak radíš, je velmi těžké. Nezbývá než to neustále zkoušet, až vznikne takový román, o němž se zmiňuješ.

Floridor	14.12.2008, 10:43:57

Rád bych se ještě doplnil: Kromě tzv. silných příběhů se píší a nahrávají také příběhy vyloženě zábavné, případně didaktické, či poučné pro mládež apod. ale tam platí podobná pravidla. Musí to být napínavé, překvapivé, vtipné a to nejen na jednom místě, ale pořád. Tohle se zřejmě dá i naučit. Ale musí to autora bavit. Občas někdo natočí nějaký film nebo TV dílko, kde se právě tato práce dokumentuje. Scénaristé-autoři používají k tomu často tabule, kde několik autorů vymýšlí zápletky a konflikty a jejich rozuzlení...Televizní seriály, zejména ty dlouhé, nekonečné je možná dobré přirovnat k dívání se z okna na běžný život. Musíme si ovšem představit, že máme okna do různých zemí světa, měst, případně do minulosti atd. Tento druh tvorby má ovšem úspěch asi především v dramatické formě, tj. jako seriál v TV. Nevím, zdali by někdo měl chuť číst text na několika tisících stran. A ještě něco: každý si jistě všiml, že v jednotlivých dílech seriálů se mnohdy toho až tak mnoho neděje - a to připomíná onen pohhled z okna,co právě dělají jiní lidé...kdekoliv na světě.

Floridor	13.12.2008, 18:33:41

Je to opravdu ožehavé téma. Ale kromě toho jak psát román je také důležité Proč psát román. Smysl podle mě mají pouze "silné příběhy", ktreré autora přímo pálí. Bohužel většina toho, co píší i ti tzv. profíci je podle mě slabé a hlavně již zptracované dřívějšími autory, alespoň ty obecné vztahy. Nikdy bych za nějaký takový román ne nedal 300 nebo více Kč. Otázkaou je, co je to silný příběh. Dost dlouho jsem např.čekal na uvedení v TV amerického filmu Nesnesitelná lehkost bytí podle stejnojmenného románu M. Kundery. A byl jsem zklamán. Proč? Tedy: Asi před rokem jeden mladý kritik napsal do časopisu Tvar článek "Poezie už byla!" Mimo iné zde uvádí, že současní básníci, co mají kontakty s nějakým nakladateli a vycházejí jim sbírky oficiáně, se netají tím, že novou sbírku dokáží "spíchnout" za měsíc či ještě dříve. Vezmou trochu politiky, lásky, ekologie, sexu aj. a prostě to nějak pomíchjí a sbírka je na světě. Totéž platí i o próze. Výše zmíněný román M. Kundery by se dal charakterizovat jako směs sex + okupace ČSSR armádami varšavské smlouvy v roce 1968, persekuce STB, emigrace našich občanů do zahraničí atd.. a pár banalit kolem. Některé pasáže připomínaly silně (a není divu) filmy o chování fašistů za druhé světové války. Já vždycky čekám až cítím, že mám nápad nebo až mě něco pálí a pak jej zpracuji. Filmy a romány o druhé světové válce jsou podstatně lepší než filmy a romány o totalitě po roce 1968. Je to možná tím, že známe mnoho dokumentů o této době a člověk (alespoň já) jim dá přednost před těmi všelijakými Pelíšky aj. výtvory. Seriály, to je něco jiného, ale do toho se pustím až někdy jindy. Jen bych rád na závěr připomněl, že nedávno vyšly dvě knihy Tvůrčí psaní a Tůrčí psaní 2. je tam toho hodně, ale je otázkou zdali s tím autor má souhlasit a jestli k tomu všemu, co tam radí má přihlížet. Myslím, že pokud jde o teorii, třeba takový Balzac o ní neměl ani páru a jak psal.... Jak zde bylo řečeno, próza je makačka, pokud jde o kvatnum práce, které je třeba odvést: psaní opisováníi atd....Kdybych cítil, že mám talent brát ze žvota nebo vymýšlet silné příběhy tak bych to dělal, jinak ne. I když dnes má každý autor představit své dílo na internetu. To je také motivace. Ale věřte mi, omrzí se to. Jste-li poctivý autor, tak chcete stále více. A musí tu být stále to pálení či nutkání sdělit něco silného, nového nebo nověji... Ale už skončím, jsou to jen střípky. A ještě: naděje, že někomu, kdo nemá schopnosti dostat se do přízně nějakého nakladatelství, vezmou někde román k otištění, byď dobrý je velmi malá.

kafetka	12.10.2008, 17:41:40

Přiznám se, přečetla jsem jen 2. bod- Konzum... Jistěže, vše je konzumní, vše zůstane konzumní... o toto opravdu strach nemám. Však abychom, nebo lépe řečeno... abyste tomu alespoň trochu zamezili, je třeba mít porozumění s ostatními díly, které se snaží o jistý druh inovace... ano!...Pokud napíšu něco (můj tok myšlenek) je nepochopen známka je horší, pokud napíši něco uchopitelného- "konzument" je okouzlen a konzumuje... známka je lepší, není to jen konzum, ale taky pohodlnost vyložit si něco podle svého, lenost přemýšlet a lenost přijmutí faktu toho, že jsem to nepochopil/a... no a?... Musíme všechno chápat a musí být neustále všechno na talíři...přímo na dosah? Ne! Toto mi vadí co se týče saspi a jiných podobných serverů. Ale samozřejmě, že je to zcela subjektivní.


ze dne 13.10.2008, 8:25:35
kulkul: Tady je vidět přecejenom bystrost Kafetky, že si umí vybrat. Hned hurá do konzumu a jak pohotově směnila tu "lenost přemýšlet"... Ahoj!

Štětináč	08.10.2008, 15:20:07

Odpověď na příspěvek od uživatele: kulkul* ze dne 06.10.2008, 11:40:04* dobry! :-)

kulkul	06.10.2008, 11:40:04

Děkuji oběma za hezkou diskuzi, role interpunkce v tom a onom lit.útvaru je naprosto závažná otázka. Například jsem četl od A.Lustiga takovou tragickou povídku, jak šly děti do plynu, ale považte do poslední chvíle, ještě poslední noc "před", se hádali o smysl tóry a jaký je Bůh. Mířit prostě na podstatný věci.. Ahojte.

Štětináč	04.10.2008, 18:54:58

Odpověď na příspěvek od uživatele: Štětináč* ze dne 04.10.2008, 17:42:02* Dobře, omlouvám se za ten útok, nevypadalo to na zbytečnost dalšího komentáře. Jsem rád, že jsem se pletl! Samozřejmě že je potřeba ovládat pravidla pravopisu. Ale taky je důležitý si uvědomit, že např. interpunkce je hodně specifický pravidlo pravopisu, je důležitý si uvědomit, že se dá používat nejen jako v počítačovém programu (tj. podle pravidel), ale i k dosažení osobitosti textu, příklad je třeba Celine nebo Hrabal. Zvlášť Hrabal rozhodně porušoval všechna Pravidla Tvůrčího Psaní Je možný si myslet, že Hrabal neznal pravidla pravopisu? Ne! Znal je, jinak by je tvůrčím způsobem nemohl porušovat! Tzn.: dostal se v používání pravidel pravopisu o úroveň výš! To je teprve umění! Ale je to výborně řečeno v tvý odpovědi, a já se ptám takhle: ano - pro kolik autorů se stalo tvůrčí psaní programováním...? Jsou jich spousty, je jich drtivá většina!


ze dne 04.10.2008, 19:16:35
Ekyelka: Pokud je text umělecký, ano, uznávám, existuje možnost cílené práce s interpunkcí nad rámec pravidel. Tento text se mi však jeví spíš jako informační, než umělecký - a z tohoto jeho vnímání jsem také vycházela při psaní komentáře (i oné poznámky). Ovšem další debata o užití, využití a uměleckém neužívání interpunkce (byť neméně zajímavá) by se spíš už hodila do některého z fór, než pod tento text (tímto se chci omluvit kulkulovi, že odbíháme od základního tématu textu). Případně skrze vzkazník...

Charlotte Cole	04.10.2008, 18:44:05

Přečetla jsem... vážně jsem se zamyslela... stále přikyvuji... a děkuji.

Štětináč	04.10.2008, 17:42:02

Skvělý. Je to zázrak, že v ČR 2008 někdo nejen takhle myslí, ale je ochoten vyložit svoje nepopulární myšlenky veřejně a navíc je realizovat vlastní aplikací. Přijde mi pak bohužel jen příznačný, že redaktor Saspi se k obsahu tohoto sdělení vyjádří pouze krátce, zato se především stará o chybějící čárky. (Nadto: jak lze rozhodnout, že čárky opravdu chybí, a že to není záměr autora...? Je na místě zahodit konečně Pravidla Autorského Psaní a soustředit se ne na pravidla, ale na psaní samotné!)


ze dne 04.10.2008, 18:17:20
Ekyelka: Omlouvám se, ale myslela jsem, že je tento text koncipován a napsán tak, že už nepotřebuje bližší rozbor a komentář. Nadto mi stále nikdo nevysvětlil, proč si tolik autorů myslí, že ovládat pravidla pravopisu není při psaní důležité. Ovládat pravidla kódování určitého jazyka, aby ho čtenář mohl následně dekódovat a vstřebat myšlenku/informaci, kterou kód nese. V programovacím jazyku pokud programátor udělá chybu, výsledný program také nefunguje a nepřenáší informaci, jak bylo zamýšleno...

Svetla	03.10.2008, 8:27:31

Celkem by mě zajímalo, zda agitační díla mají v dnešní době nějaký smysl... Mě neuspokojují.


ze dne 03.10.2008, 8:54:15
kulkul: SMYSL = to co USPOKOJUJE... přesně tohle hlásá konzum. ----- Ale umění pravdu a smysl teprve hledá. (Tys reagovala jenom na podtitul že.)

čuk	03.10.2008, 6:57:08

Napsáno hezky, pravdivě, i když z trochu náročných až idealistických pozic. Proud literatury, která se vydává a uznává se tímhle neřídí, uplatnit se věcí podle tvých rad je těžší než třeba tvořit krváky konstrukce nebo sentimenty Silně působí televize svým sugestivním vlivem či výskyt silně propagovaných a zbožňovaných bestsellerů, nebo provokaček( spíš do sexy ražení nebo siláckých či ublíženeckýcj postojů) Spíš bych řekl, že autor často potřebuje uvolnit své pocity, autenticky ( což znamená dosti podobně), bez snahy převést do obecnější roviny, jako by to byl hřích na zážitku. Proto jsou v určité nevyzrálosti přijímána i díla patetičtější, působivější, bez skrytého zamyšlení. Z přetíženosti skutečností vnitřní i vnější jsou vesměs dobře přijímána díla zábavná, groteskní až stupidní. Anebo: na saspi jsou klany kamarádů, kteří se mají rádi a pro jejich vkus se taky píše, neboť přichází nadšená hodnocení (což kazí autorův vývoje) a čekají podobné hodnocení na svá dílka, jakýsi jánabráchusmus Noví a málo známí autoři jsou málo komentování, což jim neprospívá. A taky kritika leccos vyčítající je brána za tahaní za uši na rozdíl od od svého okruhu příznivců. Přece jenom uznání, byť pozlátkové. víc potěší než boření iluzí nad svým zaručeně dobrým, neb ze mně tryskajícím, nebo mnou úporně vytvořeným či provokativně směřovaným dílem. Ne všichni si berou z kritiky či ohlasu nebo dodatečného přečtení v konfrontaci impulz k dalšímu zdokonalování. Vztek a pláč ne považuje za víc než rozvíjení myšlenek a pocitů, trpělivá práce. Jen málokdo je tím, kdo všechno pochopí či snaží se pochopit a vede ho zasutá správná myšlenka nebo pocit. Musíme se smířit i s tím, že se tady píše pro zábavu a odreagování.A výskyt spisovatelů kultivovaných z vnitřka, pro něž je spisování potřebou k hledání postoje a cesty. nazatížené hýčkáním nebo vlastními komplexy je dost velká vzácnost. Tvá slova však promluvila do spisovatelské duše.


ze dne 04.10.2008, 10:16:10
kulkul: Já se pořád divím, že přece amatér je na tom právě LÉPE než profík, amatér vůbec nemusí koukat na čtenáře a obživu, může všechno může zcela svobodně volně bořit-tvořit. Tak proč propána tolik konzumuje... Dík ahoj.

Šíma	02.10.2008, 17:26:00

Ahoj, Kulkule. ;-) Hm, zajímavý počin určitého "zamyšlení" nejen nad tvorbou prózy na SASPI. Hezky zde předkládáš, abychom sami sebe nepokládali jen za obyčejné "amatéry", tedy onen fakt, že jsme amatéry a tím to všechno končí (jako omluva), bez toho, abychom se snažili povznést nad svou tvorbu a pokusili se o něco nového a dobrého, co by nás převyšovalo. Nakonec, my jsme jen autory, kteří dávají svým postavám život. Ano, je nutné se do toho dobře "ponořit" a stvořit svůj vlastní svět, který zaujme, pobaví a poučí... Určitě víš, o čem píšeš, Tvůj román na pokračování se mi líbil a zaujal. Tiše doufám, že bude někdy pokračování, nebo napíšeš i něco jiného. Ono je to hezké apelovat na ostatní autory, ať se trochu více poperou se svou tvorbou a pokusí se překročit svůj vlastní stín. Zdá se mi, že mnohdy dáváme do svého díla také kus sama sebe, netuším, jak moc velký je to "prohřešek". Je patrně dobré, když člověk ví, o čem píše a snaží se tvořit svou vlastní "cestou" (viz konzumní způsob života). Co není IN to se patrně také nehodí ani v literatuře, patrně půjde o docela rozšířený názor. Odkud máme potom brát sílu překračovat hranice nejen vlastní tvorby a vyšvihnout se z onoho "amaterismu", když se budeme bát být jiní? Na SASPI je spoustu dílek o sebevraždách, nepochopení, bolesti a utrpení. Také to určitě patří do života, ale proč tyto věci přepisovat do svých dílek. Četl jsem mnoho příběhů se stejným tématem (upíři, andělé, vlkodlaci, postávání nad propastí a další). Opravdu originálních dílek tu zase není tak mnoho a možná je to škoda... Omlouvám se za malé rozepsání. Někde jsem četl, že spisovatelé se rodí z nešťastné lásky a nešťastných prožitků v životě, které v dotyčných osobách produkují pocit a nutnost vypsaní se. Třeba tento startovní impulz není pro každého a mnoho z nás tvoří z pocitu radosti vlastní tvorby (jako činnosti), proč se potom nazývat "amatéry", když tím určitě přešli všichni spisovatelé (třeba ti uznávaní)? Každý prošel určitou cestu od psaní "o ničem" k psaní "o něčem"... No, možná tu jen tak "mlátím prázdnou slámu", ale musel jsem se zadumat nad Tvými řádky. ;-) Je hezké, když autor nejen pobaví, postraší, či vyvede z míry, ale také zakomponuje do svého díla (mezi řádky) i vyšší záměr - určitou snahu poučit druhé a vložit do samotného textu i něco víc, než-li to, po čem touží dnešní "konzumenti"...


ze dne 04.10.2008, 10:07:11
kulkul: Je pravda že nějaké osudové "vyznamenání" větší citlivostí a bolestí spisovatelé mají. A nějaké bytostné pochybování a bezradnost takže je jim "dobře" právě ve polofiktivním stvořeném světě. Dík ahoj.

Ekyelka	02.10.2008, 14:02:17

Zdravím. K obsahu se vyjádřím pouze krátce: i takhle se dá postupovat. Nebyla vyřčena spousta důležitých drobností, které jsou při psaní románu také potřebné, ale ty jsou zase zmíněné v publikacích pro začínající autory, takže to není na škodu. A ten zbytek... ponechejme na rozmyšlení čtenářům/autorům. Poznámka k textu: nebylo by vhodnější obětovat ještě jednu korekturu, aby se eliminovaly chyby v chybějících čárkách? Kulkule, nebýt taky člověk, asi bych byla silně nespokojená. Takhle... příště víc pozornosti, prosím.


ze dne 03.10.2008, 8:02:19
kulkul: Ano, nevyrovnaná interpunkce škodí, i kdyby text bylo Boží slovo, děkuji.