obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (2)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Dobré dílo poslouží jako potrava pro duši, špatné i jako podložka nohy stolu."
Pavel Sečkář
obr
obr počet přístupů: 2141027 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303490 komentářů :: on-line: 14 ::
obr

:: Bez šance ::

 autor Martianno publikováno: 05.10.2008, 14:57  
 

„Tak to je opravdu smůla. ...zrovna brzdy,“ zakroutil nepatrně hlavou lehce prošedivělý velmi vrásčitý muž sedící spolu s mladším kolegou na nízké lavičce uprostřed světlem zalité kruhové místnosti.
Druhý muž, který právě dovyprávěl jakýsi příběh, dlouze vydechl. Jeho ušlechtilou tvář ošklivila hluboká jizva táhnoucí se skrz mladý obličej.
Tu se naproti jejich lavičce otevřely nenápadné bílé dveře a do místnosti vešel od pohledu nervózní mladík. Sotva překročil práh místnosti, dveře se za ním bez hlesu zavřely.
„Á, nový případ!“ uvítal mladíka s úsměvem starší z dvojice.
„Jsem tu správně v čekárně, prosím?“ otázal se mladík s těžko předstíraným sebevědomím.
„To jste,“ uklidnil jej starší muž a gestem ho pozval na lavičku.
Mladík se krátkým pohledem ubezpečil, že ani druhému muži nebude vadit, když si přisedne a váhavou chůzí došel k lavičce. Oba muži mu udělali místo mezi sebou.
„Tak jak jste se sem dostal vy?“ oslovil jej starší z dvojice ihned, jak mladík dosedl.
„Já?“ podíval se trhaně na oba muže, jakoby překvapen tím, že je někdo zvědav na jeho osobní záležitosti.
„Některé příběhy bývají velmi zajímavé,“ usmál se mladší muž a dlouze si nově příchozího prohlížel. Zblízka vypadal ještě mladší. Téměř jako chlapec.
Mladík chvilku přemýšlel. Oba muži si jej zkoumavě měřili.
„Nevím jistě,“ přiznal omluvně, ale přece s námahou začal vzpomínat:
„Byla tma.“
„A pršelo.“ snažil se odhadnout situaci netrpělivě mladší muž.
Mladík se zdál být jeho pokusem zaskočen. Odpověděl velmi pomalu - téměř po slabikách. Jako by v cizím jazyce vyslovoval nějaké velmi složité slovo, jehož významem si navíc není zcela jist: „Ne, nepršelo.“
„Bylo mi teplo,“ dodal pak již mnohem jistěji.
„Plaval jsem.“
„Plaval?“ podivili se oba muži takřka zároveň.
„Ano, přesně tak,“ odvětil důrazně. Tak důrazně, až oba pochopili, že si mladík nepřeje být dále ve svém výkladu vyrušován, a tak se více neptali. Jen upřeně hleděli do jeho andělsky dětské tváře.
Mladík přimhouřil oči a soustředěně pokračoval: „Najednou se ale odněkud prodral paprsek světla. Pamatuji si, že mne to velmi překvapilo. Světlo bylo tak prudké. Snažil jsem se mu vyhnout, ale marně. Hledalo mne.“
Mladík se na chvilku odmlčel. Oba muži by jej nejradši popohnali, aby vyprávěl ihned dál, ale neodvažovali se jej jakkoli přerušovat.
„Nakonec se světlo samo částečně zaclonilo. Vše kolem mne se začalo zvláštně chvět a já uslyšel tlumený zvuk. Pak se cosi hnulo a já ucítil mezi prsty proud. Táhlo mne to k onomu světelnému bodu. Nemohl jsem nic dělat. Proud byl nad moje síly. Snažil jsem se uplavat, ale věřte mi, nešlo to.“
Mladík si poposedl a protáhl si nohy.
„Potom jsem narazil do něčeho chladného. Přitahovalo mne to stále silněji. Z hrůzou jsem zjistil, že mi ta věc požírá ruku. Byla tak studená. Pokoušel jsem se bránit, ale byl jsem proti ní naprosto bezmocný. Nakonec ruka nevydržela a s prasknutím se utrhla.“
Oba muži vypadali zděšeně.
„Necítil už jsem nic než strašnou bolest. Byl jsem bezmocný. Dusil jsem se a z těla se mi trhaly kusy kůže. Polykal jsem vlastní krev a ohromný tlak mi drtil hlavu.“
„Víc si nepamatuji.“
Posluchači byli v šoku. Ani jeden však mladíkovi příliš nevěřil.
Několik dlouhých vteřin potom mlčeli.
„Kolik vám tehdy bylo?“ odvážil se konečně promluvit mladší muž.
„Bylo mi jedenáct týdnů.“


 celkové hodnocení autora: 95.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 10 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 22 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 45 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Miss Rebeka 15.05.2009, 20:01:56 Odpovědět 
   Trvalo mi dost dlouho, než jsem pochopila, kdo onen "mladík" je. Nebýt poslední věty, šlo by o běžný hororový příběh. Ale potrat je horor. A myslím, že je strašný hlavně pro matku. Nechtěla bych to dilema zažít.
 Dani 12.10.2008, 14:44:30 Odpovědět 
   Trochu mě zaskočil konec. Nejprve mi nedošlo, jak to, že mu bylo jedenáct týdnů. Domnívala jsem se, že to bylo jedenáctitýdenní miminko. Ale pak to začalo dávat smysl... Je to téma stále diskutované. Jít či nejít na potrat? Je už to maličké člověk či nikoliv? Takovéto minipříběhy donutí člověka o takovém problému přemýšlet. Měli bychom se umět vcítit do toho drobečka. Vždyť kdo dokáže, že tito tvorečkové nic nevnímají? Nikdo... Moc hezké.. za jedna.
 lucinda 11.10.2008, 20:45:41 Odpovědět 
   Málo slov a přesto mnoho řečeno - napsáno. ;)
 Meluzína 06.10.2008, 20:55:15 Odpovědět 
   Je velmi uklidňující vědět, že nejenom já považuji potrat za vraždu. O tomhle tématu není lehké psát, ani se k němu otevřeně vyjádřit a podle mě jsi to zvládl na jedničku.
 ze dne 06.10.2008, 23:03:17  
   Martianno: Je uklidňující vědět, že mne za smysl tohoto textu zatím vůbec nikdo neodsoudil - ba naopak :) Děkuju.
 RockChick 06.10.2008, 20:20:12 Odpovědět 
   ale že mi trvalo, než jsem to pochopila... První jsem si myslela, že onen ,,mladík" plaval ve vodě a zaútočil na něj žralok (třebaže to světlo mi do toho moc nepasovalo), ale pak, co těch jedenáct týdnů? Přemyšlela jsem, znovu si to pročítala, a pak... pak mi to všechno došlo. Drsné. Mrazivé. Skutečné... Je to věc každé dívky, ženy, zda se pro potrat rozhodne, dotyčné snad vědí, co dělají, ale stejnak... Možná by si před tím měly přečíst zrovna tento příběh...
 ze dne 06.10.2008, 23:00:27  
   Martianno: Tak bylo záměrem, aby to čtenář nepochopil předčasně, ale teď si přece jen říkám, jestli jsem to nezakamufloval až příliš ... Ano, je to věc každé matky... přesto vždycky v těchto případech fandím životu ;)
 monito 06.10.2008, 19:35:27 Odpovědět 
   citlivé téma ... napsal jsi to dobře, velmi působivě, i když trochu nelogicky
 ze dne 06.10.2008, 22:56:40  
   Martianno: Děuji :)
 čuk 06.10.2008, 15:46:00 Odpovědět 
   POřad o potratech jsem v TV viděl- viz to dohadování,kdy už je plod dítětem. Mladík dost mate, kdyby bylo prostředí čekárny víc hororové, možná, že by stačil hlas odkudsi, bez těla. A taky přemýšlím, že by mohla být zpětná interakce na "mladíkovu" řeč, kdyby v té čekárně byly místo mužů ženy. Mohl by to být i jakýsi "soudní proces".
 ze dne 06.10.2008, 22:56:06  
   Martianno: děkuji za náměty rady i výtky, milý čuku :)
 janie 05.10.2008, 18:09:07 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: janie ze dne 05.10.2008, 17:05:30

   no zazila jsem situaci, kdy se dohadovali (nebudu psat kdo), kdy uz je matka matkou a kdy je dite plodem.. trapaci

navic jsi mi pripomnel situaci, kdy i ja...ne nic..neni to fajn vzpominani takze asi tak.. :(
 Miky 05.10.2008, 17:24:30 Odpovědět 
   Tak jsem to pochopil až napodruhé, nebudu se moc rozepisovat, jen: Je to krásné, dojemné, a alespoň mě to donutilo přemýšlet ož životě víc než dřív :)
 ze dne 05.10.2008, 17:52:28  
   Martianno: Víc si nemůžu přát :) Děkuju.
 Mitochondrie 05.10.2008, 17:17:45 Odpovědět 
   Přemýšlela jsem o komentu docela dlouho, napsal si to dobře, výborný nápad, zajímavý téma, pointa... ale přece jenom mi tam trochu neladí, že nenarozené dítě přišlo do čekárny jako mladík, snad jsem nic nepřehlídla, jestli jo, omlouvám se za nemístný koment
 ze dne 05.10.2008, 17:52:05  
   Martianno: Dekuji :) Inu, ten mladík je tam hlavne proto, aby ctenare zmatl :) Nechtel jsem aby to nekdo pochopil driv nez v posledni vete :) ALe jinak mas samozrejme pravdu - je to nelogické .. Díky za známku.
 janie 05.10.2008, 17:05:30 Odpovědět 
   teď nevím, jestli se smát nebo brečet..ne vážně.. :(
a pak kdy je dítě a kdy ještě ne..blbci

ale text sám o sobě se mi líbí, to jo, jen..no nic, jednička a konec sentimentu:)
 ze dne 05.10.2008, 17:55:10  
   Martianno: Jen tu myslenku dokonči :) ..prosím :) Ba ne, nemusis:) Dekuji za jednicku ;)
 Šíma 05.10.2008, 16:38:47 Odpovědět 
   No, tak tohle je síla... Pointa je dost drsná. Nejprve jsem trochu tápal, o jakou čekárnu jde, pak začal mladík vypravovat svůj příběh... Nejdříve mě napadl únos mimozemšťany, ale pak mi to došlo, když jsem dočetl až do konce... Možná by bylo lepší to zakázat a raději věnovat více péče prevenci, kdo ví? Pak už bývá pozdě, když se na to přijde a jeden s tím nechce nic mít a to si říkáme, že jsme (milující) lidé... Jednička.
 ze dne 05.10.2008, 17:56:00  
   Martianno: Jsem moc rád, že tě to přimělo k přemýšlení :) Dík za známku i koment :)
 m2m 05.10.2008, 14:57:22 Odpovědět 
   Ahoj.

Jsem hlupák, já vím, ale prostě mi to došlo až na druhé dočtení. Pořád jsem si myslel, že se jedná o smrt v jedenácti týdnech života po narození. Ach jo...

Mátl mě ten "mladý muž".

Jednou se objevila chybka v přímé řeči:
| „A pršelo.“ snažil se odhadnout situaci netrpělivě mladší muž.
- už vidíš, že tu má být čárka.


Ale jinak bez připomínek. Poměrně zajímavě provedené, hořké a trochu cynické, ale přitom varující a s hutnou myšlenkou. I na málo slov jsi dokázal vtěsnat dobrou atmosféru a všechno spolu krásně drží.
 ze dne 05.10.2008, 17:58:59  
   Martianno: Díky za publikaci:)
Šmankote, já jsem fakt trumpeta! Zase se tam něco našlo! :o)
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
OprsklinaPlott
(24.5.2012, 18:02)
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
obr
obr obr obr
obr
Následnice
Kiqi
Dobrou noc...
Jean Larycu
SMLOUVA S ĎÁBLE...
Tonyend
obr
obr obr obr
obr

Pro Tebe
Šuši
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr