obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska je jako Opera. Člověk se tam nudí, ale vrací se tam."
Gustav Flaubert
obr
obr počet přístupů: 2915053 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 38955 příspěvků, 5685 autorů a 387175 komentářů :: on-line: 3 ::
obr

:: Trojka ::

Příspěvek je součásti workshopu: Tři
 autor LauraKošinová publikováno: 16.10.2008, 20:23  
Byla jsem překvapená, jak je obtížné napsat povídku na předem dané téma. :-) Vymyslet jí tak, aby podstatou bylo TŘI a přitom nenacpat toto slovo do každé druhé věty. :-) No, nevím, jak se mi zdařilo udržet přirozenost psaní, jestli to není moc snaživé jak slohové cvičení.:-) Jsem zvědavá, jak to na Vás bude působit a co mi k tomu písnete. A úplně nejvíc se těším, až si budu moci přečíst výtvory ostatních, jak si s tím poradili a co se dá všechno na téma TŘI vymyslet.:-)
 

Hra na asociace. Má oblíbená. Používám jí jako kompas, když si připadám ztracený. Náhodně zvolím slovo a podvědomí mi ukáže směr. Na stole leží noviny. Zavřu oči a položím prst na osudné slůvko. TŘI. Fantazie se rozjíždí a nevyhnutelně mě vleče k pravdě, k palčivé podstatě problému.
Magické číslo tři. Tři úkoly, nebojím se, tři cesty, volím vždy neprošlapanou, tři princezny, vzal jsem si nejkrásnější, nejchytřejší, nejkouzelnější lhářku. Tři časy. Bezstarostná minulost, trýznivá současnost, nejistá budoucnost. Bolestně ostré hroty trojúhelníku. Manželského. Můj případ. Pěkně děkuju.

Jedno náhodné kliknutí a vyvážená dvojka, párová harmonie zmutovala do obtížného vztahu tří. Chvíle šokujícího poznání bez pocitů. Emoce strnuly, znecitlivěly.
"Miláčku. Miluji Tě. Bylo to moooooc krásné!"
MMM. Jedna, dva, tři...Prásk. Výbuch zběsilé žárlivosti. Chci souboj, smrt. Sok nebo já. Není mi dopřáno chlapské řešení. Z fotky se pubertálně usmívá usmrkánek jen o pár roků starší než náš syn. Nebudu se přece prát s dítětem. Jsem uražen, potupen, znechucen manželčiným výběrem. Co na tom mláděti proboha vidí?

"Co Ti je?"
Ptá se Monika znepokojeně.
"Nic!"
Odseknu a nechávám široké možnosti vysvětlení. Ať si trochu zapřemýšlí. Proč se mám trápit jen já? Milion alternativ a všechny směřují do jednoho bodu. Nevěra. Vím. Nevím. Kolik toho vím...?
Večer tichého napětí, strojené ochoty.
"Není Ti zima? Dáš si víno, nemáš chuť na arašídy? Chceš umýt záda?"
Nejistě vrhá otázky do prostoru.
"Ne, ne, ne, díky."
Odrážím její snaživost štítem z ledu.
Nevydrží to.
"Petře, prosím Tě, řekni, o co jde. To mlčení je strašné."
"Jak dlouho se znáš s Patrikem?"
Vystřelím otázku a dívám se jí přímo do očí.
Musela to čekat celý večer a přesto je zaskočená. Kouká na mě jak uhranutá, rozšířené panenky plné viny a zděšení. Pootevřená ústa váhají s přiznáním. Není v ní odpor, vzdor, jen hrůza z následků prozrazení.
"Neodhlásila ses na skypu, klikl jsem na ikonku a na lištu mi skočil vzkaz, jeden, druhý, třetí..."
Rozbrečela se.
"Petře promiň. Já...Nevím, jak se to mohlo stát...Zamotala jsem se do toho ..."
Je schoulená ve strachu, ponížení, stydí se.
Nemohu vidět jak trpí. Zapomínám na žárlivost, vztek, pochroumané ego. Vezmu jí do náručí. Přitiskne se ke mě, buší jí srdce.
"Miluji Tebe."
Vzlyká a křečovitě se mě drží.
"Skončím to s ním, bez rozloučení, hned."
Neříkám nic, hladím jí po vlasech. Je tak dojemně bezbranná, cítím potřebu chránit jí. Bojím se, že jí ztratím, máme strach oba.


Snaží se zapomenout. Dává mi přehnaně najevo lásku. Krouží stále kolem, připravená splnit mi cokoliv. Jsem její stabilita, domov, otec jejich dětí. Miluje mě hřejivou, klidnou láskou. Při každém pípnutí SMS se však odevzdané, upřímné pokání zkřiví v pokryteckou lež. Zprávy od milence statečně maže bez přečtení, zarudlé tváře ale prozrazují víc než jen rozpačitý stud. Vzpomínky na vášeň nelze potlačit. Zkrásní, ožije vzrušením, rozvoní se medovou sladkostí touhy. Zvráceně čekám na tyto chvilky, kochám se vláčnou ženskostí, probuzenou fantomem zakázaného vztahu. Vztah mučedník, násilně přetnutý v nejlepším, odsouzený k nesmrtelné dokonalosti. Nikdy nebude konfrontován s šedou realitou, vždy zůstane plný intenzity, romantiky, silných prožitků.
"Stýská se Ti po něm, viď?"
Ptám se bez stopy výčitky.
"Ne, vůbec ne."
Utíká sama před sebou.
Je nádherná v odpírané touze. Křehká, zranitelná a krásná jak čerstvě rozkvetlá růže. Odvedu jí do ložnice a zmocním se jí. Dychtivě si beru na co mám právo. Sklízím ovoce, které uzrálo pod cizím sluncem. Báječné milování. Neotřelé, plynulé, neskutečné.
Nasyceně ležíme vedle sebe.
"Co kdybychom to zkusili ve třech?"
Navrhnu do ticha. Několik dnů se zabývám možností vidět Moniku v náručí jiného muže. Láká mě to i odpuzuje. Plus mínus. Silné vzrušení. Perverzita? Možná.
"To myslíš v posteli?"
Ptá se zvědavě i vyděšeně.
"Jo. Rozmysli si to."
Lehce jí políbím na tvář.
Neví. Horečně se zabývá překvapivou myšlenkou. Vnitřně bojuje za ženskou čest. Mít milence je běžné, mít však dva muže najednou...Předsudky, výchova, obava z neznáma se pere s nadějí znovu HO uvidět . Touha rozhodne. Skočí chtivě po nabízené šanci. Celá se rozzáří. Sálá z ní energie. Miluje bez zábran, naplno, mě i Patrika.
"Jsi neuvěřitelný. To jsem nečekala. Tohle by pro mě žádný chlap neudělal."
Jsem zmáčen vlhkými, slanými polibky. Je naprosto šťastná.


Čekám. Ve čtyři máme rande. Všichni tři. Začínám si vyčítat lehkomyslnost. Co jsem to dovolil? To, co dávno probíhalo vskrytu, beze mě, na co by stále myslela. Nedojetý, nekonečný vztah. Zvolil jsem dobře, ať se božský Patrik ukáže, jsem na něho zvědavý.
Monika nervozně pobíhá po bytě, poklízí, připravuje večeři. Obklopuje jí aura vzrušujícího očekávání, lehkých obav, natěšené ženské vůně. S požitkem jí pozoruji.
Čtyři deset. Patrik nikde. Vadí jí to, zpoždění bolí.
Zvonek.
Tak tedy jdeme na to.
"Ahoj, já jsem Petr."
Ujímám se iniciativy. Podávám ruku drobnému studentíkovi, který stydlivě klopí oči. Tiše zamumlá:
" Patrik."
Rychle pohlédne na Moniku, jako dítě žadonící o záchranu.
Manželka ho obejme hřejivým, mateřským úsměvem.
"Tak kluci, dáme si něco k snědku?"
Strojeně se přemisťujeme do kuchyně. Monika porcuje kuře. Sedíme s Patrikem u stolu. Mladík zarytě mlčí a vzdorovitě upírá zrak na desku stolu.
"Studuješ?"
Snažím se uvolnit napjatou atmosféru.
"Ne."
Jednoslabičná odpověď a opět mlčení. Puberťák skrývající rozpaky za nasupený odstup.
"Pracuješ tedy?"
Vyzvídám zdvořile dál.
"Jo."
Rozhovor na úrovni. Mísí se ve mě vztek i pobavení. Jsme to ale trojka...
Jíme bez slov. Zřetelně je slyšet každé cinknutí příboru o talíř.
"Rozděláme víno?"
Ptám se a Monika mě vděčně posílá do sklepa.
Zůstanu chvíli stát na schodech a poslouchám. Živě se spolu baví. Dlouho se neviděli. Nahlédnu nenápadně do pootevřených dveří. Patrik klečí, hlavu v Moničině klíně. Víská ho po vlasech, uklidňuje, vysvětluje. Jak ze svatého obrázku. Napadá mě zlomyslně. Zakašlu. Patrik si rychle sedne na židli. Přistižený uličník.
Rozlévám červené. Ťukáme si. S Monikou jsme už v náladě. Vezmu jí na klín a líbám. Odnáším si jí v náručí do ložnice. Patrik jde poslušně nejistou chůzí za námi. Pomalu manželku svlékám, cítím touhu. Shodím ze sebe šaty a přitisknu se k Monice. Patrik stojí v koutě a neví kam s očima.
"Pojď k nám."
Povzbudím ho. Poslušně přichází a snad by vlezl do postele v riflích. Bože, to je trdlo. Žena si všimne jeho nemotornosti, vyskočí jak laň a chce mu pomoct s oblečením. Mladík se však při prvním dotyku polekaně odtáhne.
"Já...si ještě odskočím."
Zmizí, asi na záchod.
Nečekáme. Vychutnávám si ovíněnou manželku. Zapomínáme na svět, čas. Alkohol uspíšil společné vyvrcholení zvrhlých hrátek ve třech.
"Kde je Patrik?"
Posadí se Monika v náhlém rozpomenutí.
Hledáme ho. V kuchyni, koupelně, obyváku, na záchodě. Milenec se ztratil.
"Boty taky zmizeli."
Oznamuji věcně.
"Prostě vzal roha, zbabělec."
Monika se tváří naštvaně, zklamaně.
Snažím se ovládnout, ale situace je příliš ujetá. Nekontrolovatelně se rozesměju.
"Promiň."
Omlouvám se.
Manželka si mě zpytavě prohlíží. Porovnává nás. Jazýček váhy se přiklání na mou stranu, zkušená mužnost vítězí nad jalovostí hebkého mládí. Uvolňuje se, z tváře jí mizí stín starostí, zátěže. Usmívá se, směje se. Řehníme se jak pominutí.
"Neuvěřitelné číslo.Trojka ve dvou."
Zajíká se Monika.
"Ale užili jsme si to."
Zhodnotím prožitý navečer.
"Jo. Jeden experiment ale stačil.Odteď si vystačíme sami."
Rozhodne vážně a přitulí se unaveně ke mě. Dramata posledních dnů nám dala zabrat. Zkušenost. Poučná. Jsme zase dva. Vyvážená harmonie, párové souznění. Dva spojenci semknutí intimitou blízkosti. Nikoho mezi sebe už nepustíme. Cítíme, víme to oba.


 celkové hodnocení autora: 98.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 13 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 27 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 136 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Serena 26.11.2008, 20:57:50 Odpovědět 
   Báječné dílko.Moc se mi to líbilo, vnímala jsem pocity podvedeného muže ale tak nějak žensky:)Navíc jsem chápala ho i ji a konec trošku snový, kéž by to tak bylo i ve skutečnosti-nevěře se zasmát..:) Ovšem tady jsem se musela smát i já:)Příjemně strávených pár minut.Děkuji
 ze dne 27.11.2008, 11:52:45  
   LauraKošinová: Jsem moc ráda, že se Ti povídka líbila.:-)
 Mab 29.10.2008, 22:53:17 Odpovědět 
   Ty brďo, no=) Dost dobrý, ale je znát, že to psala holka. Tak nějak mi celou dobu znělo v uších matčino jízlivé "To bych chtěla vidět chlapa, kterej by to snesl..." Něco na tom bude. Po mnohých rozhovorech s příslušníky opačného pohlaví jsem si témeř jistá, že něco podobného by se v reálném životě událo jen těžko.
Za prvé, žárlivost a nevěra - nevěřím, že by byl nějaký muž natolik rafinovaný, aby to překousl jen pro tu "medovou vůni, když ona myslí na milence" - byť to potom může stát za to.
A za druhé, muži mají radši trojku v opačném poměru, neradi se dělí.
Ovšem na druhou stranu... Takovej hebkej kulíšek nemusí být považován za konkurenci a když to ženskou rozvášní, proč ne, že=))
 ze dne 30.10.2008, 14:18:33  
   LauraKošinová: Díky za koment. Vystihla jsi to přesně.:-)
 Rockwood 27.10.2008, 14:03:17 Odpovědět 
   Ahoj.
No velice se mi to líbí a vzhledem k tomu, že vím, co je to žárlivost, tak i těch pár řádků ju ve mě vzbudilo :). Nevím co bych ti vytknul. Každý má prostě svůj styl a mě se to líbí. :)
 ze dne 27.10.2008, 18:33:51  
   LauraKošinová: Jsem ráda, že se Ti má povídka líbila.:-)
 Alyssa 25.10.2008, 10:29:21 Odpovědět 
   Pěkné to bylo. Možná bych vypustila první čtyři řádky, celkem k ničemu tam nejsou. :o)
 ze dne 27.10.2008, 6:27:15  
   LauraKošinová: Máš pravdu, šlo by to i bez těch prvních čtyřech řádků. Díky za konstruktivní koment.:-)
 Matylda Kratinová 23.10.2008, 18:05:45 Odpovědět 
   Hrdina je šikula, to tedy ano... nejdřív uražený, ale vzápětí taktizující s vervou generála a experimentující s rošťačinou umělce... aby nakonec hrdinně zaťal pěst ve stylu "Jo!" Chudáček zajíček, tohle asi opravdu nečekal... a bylo to na něj moc silné kafe... Jak moc často se stává, že podvedený partner nenamlátí drahé polovičce, ani třetímu účastníkovi, ale vezme to rovnou ztečí? A co by se stalo, kdyby Patrik hrátky ve třech překousl? Pro mě lehce provokativní ve stylu "Co by, kdyby...?", ale tenhle styl mi sedí, čímž jsem snad řekla vše, co jsem říct chtěla...
Za jedna, hlavně pro Petra!
 ze dne 23.10.2008, 22:09:53  
   LauraKošinová: Díky za krásný komentář. :-) Jj, přemýšlela jsem, jestli z toho zajíček nebude mít doživotní trauma...:-) Ale ne, zahřešil si s vdanou a dostal přiměřeně za uši...:-) Petr je správný chlap, proto jsem mu fandila a dějově nadržovala...:-)
 Ada 20.10.2008, 16:46:06 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Ada ze dne 20.10.2008, 1:44:38

   Však já psala, že může být chyba v mém světě... :-)
 ze dne 20.10.2008, 19:57:47  
   LauraKošinová: Chyba? Můj svět, Tvůj svět? Kolik lidí, tolik světů, je to otázka rozlišného vnímání, ale vnímání nikdy nemůže být chybné, je takové jaké je. Chyba jsou ty moje hrubky, ale všechno ostatní je jen otázka jiné zkušenosti, pohledu na svět. Ale o tom je podle mě psaní, otisknout do příběhů ne nutně svůj reálný život, ale svůj vnitřní svět. Proto tak ráda čtu, je zajímavé na chvíli vidět svět očima někoho jiného...
 Ada 20.10.2008, 1:44:38 Odpovědět 
   Ahoj,
gramatika - nemohu vidět, jak trpí /chybí čárka/, chránit ji, ztratím ji, odvedu ji, vezmu ji, odnáším si ji /krátce/, dychtivě si beru, na co mám právo /chybí čárka/, boty zmizely /ne zmizeli/, ke konci chybí za tečkou na konci věty mezera opakovaně, přitulí se ke mně /ne ke mě/
Zpracování manželského trojúhelníku opravdu velmi originální a vtipné a naivní...pravděpodobnost, že by se to tak odehrálo v životě, je malá, ve většině anket si muži přejí trojku, ale v poměru dvě ženy - jeden muž, taky by se většina mužů nesnesla dívat na jiného muže souložícího s jeho manželkou /s cizí ano/a také jsem se nikdy nesetkala s mužem, který by tímto způsobem reagoval na něvěru své manželky (což může být chyba u mě, nikoliv v Tvém světě :-)
Ale v tomto případě chápu, že účel světí prostředky a že jsi toto vše činila pro tu TROJKU v zadání :-)
 ze dne 20.10.2008, 14:59:09  
   LauraKošinová: Díky za koment. To snad není možné, co jsem tam nechala za hrubky a to jsem si to konkrétně kvůli gramatice několikrát četla, ale stejně jsem přehlídla. Jinak je rozdíl, co si muži přejí a uvádějí do anket a co je realita. Tato povídka je ze života, ne z mého, ale není to fantazie. Jen ten konec jsem napsala podle sebe, protože jsem konzervativec a myslím si, že ve dvou je to přeci jenom přirozenější. Dívat se na manželku jak se miluje s jiným mužem je perverze, ke které podle mě každý experiment tři a více směřuje. Myslím, že konkrétně tahle má povídka není tak odtržená od dnešního života...
 Svetla 17.10.2008, 19:52:39 Odpovědět 
   Nevím, jestli jsi nepřesáhla rozsah, každopádně se mi zpracování líbilo. Hezky to plyne, nikde nebyl žádný zádrhel. A začátek byl taky hodně dobrý. Myslím, že tvé obavy, jak píšeš v perexu, byly naprosto zbytečné.
 ze dne 18.10.2008, 13:15:25  
   LauraKošinová: Díky moc.:-)
 Leontius 17.10.2008, 14:06:43 Odpovědět 
   No mě se to líbilo dost :-) Začátek velmi slibný, taková přiměřená dávka.. hm, patetičnosti? Asi jo. I téma, které obecně považuji za vcelku otřepané bylo vyřešeno originálně. Styl mi trcohu připomněl Jaroslava Havlíčka a to myslím není na škodu. Trojka zdé působí v jednom z nejtradičnějších motivů. Takže nakonec zůstali sami dva, čili trojka mínus dva, hmm to dává... 1 ?
 ze dne 17.10.2008, 17:04:50  
   LauraKošinová: Teď jsem si vzpomněla, že jsem od něho četla vlastně Patrolejové lampy. Jj, to byla výborná knížka.:-)
 ze dne 17.10.2008, 16:20:50  
   LauraKošinová: Díky za koment. Musím přiznat, že Jaroslava Havlíčka jsem si musela hodit do vyhledávače. Jak jsem ale koukala na témata jeho knih, ještě dnes asi poběžím do knihovny. :-)
 čuk 17.10.2008, 7:55:05 Odpovědět 
   Trojka tady je a manželský trojúhelník je zajímavě řešen. Ovšem nepočítám, že definitivně, ženské touhy jsou někdy protichůdné a stálost je dost nudí. MOžná že s uležením bude působit konfrontace kontraproduktivně.Odhalení protivníka je trochu naaranžované. Jaký by měla trojka vliv na podobné mužské partnery nebo se více doplňující, to by bylo další téma. Ale vymyslela jsi to a napsala dobře.
 ze dne 17.10.2008, 11:08:07  
   LauraKošinová: Díky za konstruktivní koment. :-)
 Tuax 16.10.2008, 23:04:46 Odpovědět 
   Ahoj,
tak tvé dílko mě poměrně uchvátilo svou lehkostí s jakou vyprávíš příběh a přitom se v něm drží spousta emocí, během vyprávění se mění atmosféra v jednotlivých situacích. Moc pěkně zvládnuté.

Příběh samotný, zkušenost s něčím podobným v tomo směru nemám, ale působí to na mě hodně věrohodně. I když otázků tří partnerů, jsem už zažil. Jen v jiném odvíjení děje a přišel jsem o svou přítelkyni... ale tam to bylo o jiných věcech, než o postelové pasáži...

Každopádně téma Tři, jsi s bravurou obsahla a je opravdu z osobněním textu, ze kterého vyzařuje jako celek a nejen jako prvek, či kulisa.
 ze dne 17.10.2008, 11:06:29  
   LauraKošinová: Díky moc za pochvalný koment.:-)
 Šíma 16.10.2008, 22:33:04 Odpovědět 
   Pokud mohu skromně hodnotit, pak se Ti toto dílko povedlo. Proplul jsem textem bez zaškobrtnutí a přemýšlel o životě (reálném i o tom fiktivním, který existuje nejen v příbězích nás autorů, ale také mnohdy v našich snech a touhách)...

Láska si nevybírá a někdy střelí vícekrát do jednoho člověka (zatracení amorci) a problémy jsou na světě. Líbilo, možná Tvá hrdinka netušila, co doma má (jakého manžela se skvělou povahou). Nevěra se vždy neřeší takto "idylicky"... Ale nebudu si tu hrát na "světáka", nebo na "psychologa"! ;-)))

Možná by šlo ještě dotáhnout ono setkání všech tří aktérů, i když se náš mladý "donchuan" (psáno foneticky) zachoval tak, jak se na mladého kohouta patří a vyklidil pole... Jednička!

P.S. Mnohdy si říkám, že je škoda každé "poctivé" lásky. Myslím lásky, které není dáno a přáno, přestože vznikla (vyrostla) bez jakýchkoliv zištných důvodů. Hezký večer přeju a jdu, protože se mi zdá, že jsem se zase rozepsal...
 ze dne 17.10.2008, 11:05:05  
   LauraKošinová: Krásně si se rozepsal...:-) Díky. Jj, amorci dokáží život zdramatizovat, ale bez nich by literatura uschla nudou...:-) Nechtěné lásky jsou krásné, děsivé a určitě je jich škoda, nebožátek nevyzpytatelných a sobeckých. Ale...To by už byl místo povídky román.:-)
 janie 16.10.2008, 21:07:36 Odpovědět 
   davam komentare jako zachrane berlicky :)
mnoo...hezky ses s tim vyporadala.) me se moc libi..
 ze dne 17.10.2008, 10:49:25  
   LauraKošinová: Díky za pochvalu.:-)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Peter Lacey
(22.1.2019, 19:24)
ERROR
(4.1.2019, 21:27)
abeekr
(2.1.2019, 17:57)
Elvíra
(30.12.2018, 14:05)
obr
obr obr obr
obr
Piková Dáma (8....
Jackie Decker
Pátá povídka:Ži...
Silence Dogood
Naděje pro hříš...
Totenherz
obr
obr obr obr
obr

Obskurníci aneb z Nových pověs...
čuk
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr