obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Nic nezničí lásku tak jako ženin smysl pro humor."
Oscar Wilde
obr
obr počet přístupů: 2915449 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39666 příspěvků, 5755 autorů a 391123 komentářů :: on-line: 3 ::
obr

:: TŘI HODINY ::

Příspěvek je součásti workshopu: Tři
 autor Ada publikováno: 16.10.2008, 20:24  
Aneb deset tisíc osm set sekund
 

Ne všechny samice mají mateřství “v krvi“. Špatné zacházení opičí matky Princezny ze zoologické zahrady v Děčíně v minulosti nepřežila dvě její mláďata. Třetí mládě by pravděpodobně dopadlo stejně. Matka ho tahala za ruce i nohy po zemi, neuměla ho držet. A tak potlučené a prochladlé mládě putovalo z opičí klece do dvoupokojového bytu. Dostalo jméno Satu, což v Indonésii znamená „jednička“. Díky péči ošetřovatelky, která ho krmila každé tři hodiny z láhve, se vyvíjelo dobře a dnes je již zpět ve své tlupě. Ale pustí si „k tělu“ jen matku. Při prvním setkání se posadila Princezna vedle Satu a položila mu ruku kolem ramen. Na den narození zůstala malému makaku chocholatému památka v podobě chybějícího článku prstu. /decin.cz/

„Co vidíš?“
„Jak co vidím?“
„No, myslíš, že se vrátím šťastná?“
„Ano, určitě se vrátíš šťastná.“
Anna B. jemně stiskla dceřinu levou ruku a usmála se.
Ve dvacet hodin padesát šest minut odešla patnáctiletá dcera Anny B. na první schůzku s číšníkem tuniského hotelu Sousse club. Anna B. si vzdychla, ale stále se usmívala. Otočila se ke svému čtyřletému synovi. Pohladila ho po tváři.
„Co ti mám vyprávět?“
„Jaké tam máš?“
„Moc dobře víš, jaké pohádky znám, jednu si vyber.“
„Dlouhou nebo krátkou?“
„Krátkou, už je moc hodin.“
„Střední?“
„Nesmlouvej. Krátkou.“
„A jaké tam máš krátké?“
„Zlobíš. O Karkulce, Smolíčkovi, Budulínkovi, Jeníčkovi a Vochomůrce…“
„Co?“
„Teda Mařence.“
„Tak o Vochomůrce.“
„To jsem se přeřekla. O Vochomůrkovi se nedá vyprávět.“
„Proč ne?“
„Protože je to seriál.“
„Co je seriál?“
„Chceš nějakou pohádku nebo ne? Za chvíli začne chodit Klekanice.“
„V Tunisu taky chodí Klekanice?“
„Ano, chodí. Kterou pohádku?“
„Třeba tu o Karkulce.“

Matka šestitýdenních dvojčat svěřila své děti na krátkou projížďku v ulici dvanáctileté dívce, kterou viděla jen jednou a znala pouze její křestní jméno. Dívka s kočárkem odjela neznámo kam. Za tři hodiny díky všímavosti spoluobčanů olomoučtí policisté dívku vypátrali. Dvojčata byla v pořádku. Čin byl kvalifikován jako únos. Nezletilá pochází z pěti dětí, ale po rozvodu rodičů žije, jako jediná ze sourozenců, s otcem.
/ČTK/


Ve dvacet jedna hodin čtyřicet dva minut syn Anny B. usnul navzdory skutečnosti, že číšník rozřízl babičce břicho. Červotoč spustil tikavé nokturno. Anna B. odnesla židli do koupelny. Po návratu do pokoje vzala blok a napsala básničku:
Červotoč v židli
Zas sebou mydlí
Plníc si střeva
Vůbec mu neva
Že já mám nerva
Z jiného červa
Ten hlodá v mozku
Měníc mě v trosku
Během psaní si Anna B. ukousla nehet na ukazováčku pravé ruky. Osm minut po dopsání básničky měla okousány nehty na všech deseti prstech.

Američtí vědci odsáli pokusným psům krev a nahradili ji solným roztokem. Zvířata přestala dýchat, netlouklo jim srdce a mozek nevykazoval aktivitu. O tři hodiny později jim byla krev opět napumpována do žil a psi byli přivedeni k životu elektrickým šokem. Do jednoho roku slibují vědci pokusy v rámci vývinu nové metody resuscitace i na lidech. /ČTK/

„Ženy na pokraji nervového zhroucení,“ několikrát zašeptala Anna B. Španělský film, kterým se zviditelnil Antonio Banderas. Náctiletá Anna film nepochopila, ale v hlavě jí uvízl název. Zdaleka ne poprvé ho odříkávala jako zaklínadlo.
Anna B. se rozhodla uvážit možnost, že by změnila svůj postoj k požívání alkoholu. Vzala blok. Nerovnou přerušovanou čarou rozdělila stránku na dvě podélná pole.

................pozitiva.....................I..........................negativa.............................
................................................I...................................................................
- psychické uvolnění..................I.............- vznik závislosti...............................
...............................................I.............- závislost v rodině............................
................................................I............- pivo, víno, tvrdý alkohol mi nechutná
................................................I............- griotka - obezita..............................
................................................I............- vaječný likér - ptačí chřipka, obezita
...............................................I............- alkohol ničí neurony.........................
...............................................I............- třes rukou.......................................

Když ani po deseti minutách nevymyslela další pozitivum, napsala druhou básničku.
Proč já nejsem matka
Co jí voní zátka
Topíc na dně piva
Antidepresiva
Snášela bych snáze
Trip na Mléčné dráze

Za tři hodiny odhalila olomoucká policie na letních zahrádkách restaurací jedenáct mladistvých pod vlivem alkoholu. Školáci a studenti s pozitivní dechovou zkouškou budou oznámeni odboru sociálně právní ochrany dětí a pro rodiče to bude znamenat určitý postih. Počet dětí závislých na alkoholu povážlivě stoupá a zvlášť alarmující je tento fenomén u dívek. /ČT24/

Osm minut před jedenáctou usedla Anna B. na pohodlně tvarované sedátko béžové toaletní mísy. Snažila se propočítat, jak často by si mohli dovolit létat na lince Praha – Monastir. Stereotypní vrzání se nepříjemně rozléhalo. Všimla si jisté pravidelnosti červotočího stakata a začala hledat matematické souvislosti. Po pěti minutách získala jistotu, že brouk si vždy sedm až osmkrát vrzne a dá si pauzu.
V koupelně si umyla ruce a odlíčila se. Pak nanesla na obličej v šesti hromádkách krém proti vráskám. Lehla si vedle syna a vtírala krém do kůže. Na dolních víčkách ho jemně vklepávala. Náhle se rozplakala. Na břiše s hlavou pod polštářem plakala nekonečných sedm set padesát sekund. Stejnou dobu proseděla na okraji postele. Střídavě se usmívala, kroutila hlavou, vzdychala a posmrkovala.

Během tří hodin se stane v žáru devět set stupňů Celsia z lidského těla hromádka popela. /fotoreportáž z krematoria na iDNES.cz/

Do půlnoci zbývala necelá čtvrthodina. Anna B. vyšla na balkón a zadívala se do tmy. Mhouřila oči a snažila se dát neurčitým obrysům jména. Potichu odříkala básničku, kterou napsala odpoledne na pláži.
Mořská hladina
Tiše vzpomíná
Na všechny chyby
Na „ach“ a „kdyby“
Písku sedlina
Zas ji dojímá
Přesýpá sliby
A jí se to líbí
Tři minuty před začátkem nového dne se ozvaly na chodbě hlasy. Anně B. vyhrkly slzy. Několikrát zamrkala a šla otevřít dveře.

Každé tři hodiny se navýší číslo vyjadřující počet nakažených HIV o osm set padesát a v souvislosti s touto chorobou zemře sedm set třináct osob.

Na lince Domácího násilí již sedm let zazvoní každé tři hodiny telefon.

V tříhodinovém kurzu se můžete naučit šít patchworkové polštáře.

Tři hodiny stačily fanouškům k vykoupení lístků na semifinálové utkání Ligy mistrů mezi Spartou a italským AC Milán.

Od Nového roku zmizí v pátek na tři hodiny kamióny ze všech typů komunikací.

V srpnu ve Zlíně okradl jednadvacetiletý zloděj v rekordním čase tří hodin pět osob, přivlastnil si dvě peněženky a tři kabelky.

Podle Světové organizace pro výživu zemře během tří hodin čtyři tisíce pět set osmdesát jedna dětí hlady.

.
.
.


 celkové hodnocení autora: 98.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 11 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.4 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 36 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 82 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Cinka 01.11.2008, 23:32:16 Odpovědět 
   Ahoj, Ado.
Přečetla jsem si tvůj příspěvek i celou tu debatu pod ním...

Takže já mám moc ráda neobvyklé náměty, mozaikovité příběhy, povídky, které nejsou tak docela ukončené. Tenhle příběh je výborný, nejlepší, jaký jsem od tebe četla. Dokonce mě mrzí, že jsem na něco takového nepřišla já:) Články z reportáží prolínající se se třemi hodinami života jedné matky.

Ten příběh má co říct. Skutečnost je děsivá a nejděsivější na všech těch použitých (i na bezpočtu nepoužitých) zprávách je právě to, že jsou skutečné. Podařilo se ti je všechny krásně použít a skloubit.

Musím se tedy ale přiznat, že s číšníkem, který babičce rozřízl břicho, jsem měla trochu problémy:) - nejdřív mě napadlo, že číšník rozřízl břicho jeho sestře, zatímco on spal, a že ses jen upsala. Pak jsem přemýšlela, s kým teda ten číšník sakra vlastně randí... osvětlena jsem byla až tvým vysvětlením níže... zmatený sen. To mě rozesmálo, protože je to skvělé, to se stává snad většině lidí. (U mě měl předešlou noc můj profesor hlas jako Pomeje a před pár lety například... mě honil Elvis v růžovém neoprenu po brouzdališti:))

Já se jen snažím říct, že smekám klobouk a že sice rozumím tomu, že každému se líbí něco jiného... a tak... ale nerozumím tomu, jak tohle nemohl někdo pochopit. Je to výborné. Vážně, jde to do oblíbených, dávám ti jedničku a nasazuji si klobouk (ten imaginární, který jsem smekla).
 ze dne 02.11.2008, 0:54:13  
   Ada: Ahoj, já jsem Tvým komentářem tak dojata, že asi nebudu schopna "inteligentně" zareagovat a mohla bych si svůj "profil" výrazně zhoršit. Tak jen upřímně a z celého srdce poděkuji. Ne za jedničku a za to, že se Ti příspěvek líbil /ačkoliv to potěší vždy/, ale za to, že Tě příspěvek oslovil, že jsi mi rozuměla.
Děkuji a měj se fajn
 Edvin 29.10.2008, 14:37:01 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Edvin ze dne 27.10.2008, 13:42:52

   Tak, aby bylo jasno, Ado, když jsem to na obrazovce uviděl, všecky ty vsuvky, čili citáty z tisku, a dokonce tabulku, ani se mi nechtělo číst. Pak jsem se z důvodů Tobě známých překonal, vytiskl si to, a byl jsem tomu rád. Ostře nabroušenou tužku jsem zase odložil a napsal to, co jsem napsal.
Člověk sám nemusí být spisovatelem, aby poznal dobrý text. Jako člověk nemusí být sám šéfkuchařem, aby poznal dobré jídlo.
A taky: Nikomu zásadně nemažu med kolem úst. Takže stojím za tím, co jsem napsal.
Tvůj děd Ed :-)
 ze dne 29.10.2008, 21:30:36  
   Ada: Díky moc. Pro mě to má opravdu dost velký význam. Určitě mě zajímají reakce všech, ale upřímně řečeno, na názoru šesti lidí tady na saspi mi opravdu záleží - tři jsem tímto "výtvorem neoslovila", jeden to nečetl, jeden možná ano, ale ten názor nenapíše a o ten šestý jsem si "asertivně" řekla, protože jsem si uvědomila, že už jsem dost velká holka na to, abych věděla, co chci...a to že nerozšířil sbírku "minus" je velmi potěšující... A jsem tomu velmi ráda, protože jsem se snažila příspěvek udělat dobře, tak jsem nevěděla, kde se stala chyba. /A jak vznikla ta nesourodá šestice? prostě jen z dojmu, že by mi mohli "rozumět"./
Opravdu děkuji a věřím, že to hodnocení bylo upřímné.
Hezký den
 Rockwood 27.10.2008, 15:04:24 Odpovědět 
   Ahoj.
No mám z toho smíšené pocity. Příjde mi to chaotické a trochu nesmyslné, ale když se nad tím zamyslím... příjde mi jako by se jednalo o dvě věci. Jednou věcí jsou problémy té ženy. Trápí se kvůli svým problémům a zároveň mi příjde jako kdybys těmi zprávami chtěla dát najevo, že se dějí i horší věci. Nevím jak to doopravdy je, ale dávám za dva. Chtěl jsem teda dát i horší, přiznám se, :D ale pak sem se nad tím zamyslel a připadá mi trochu špatné, nedát ti jedničku, ale mě to na jedničku nepříjde :).
 ze dne 27.10.2008, 15:47:40  
   Ada: Ahoj,
upřímně - já mám též smíšené pocity z Tvého komentáře - přijde mi chaotický a nesmyslný - chtěl jsi dát trojku, pak dáváš dvojku, ale připadá Ti špatné nedát jedničku.
Podívej, o tu známku nejde. Prostě Tě můj příspěvek neoslovil. I to se stává. Ale když něco chceš, měl by jsi vědět co a proč, jinak se ztratíš.
Ta žena se netrápí, jen má strach, a v podstatě nemá žádné velké problémy - jen stárne...
Ty zprávy kurzívou mají jen dokreslovat, že ty její strachy mají reálný podklad...
A závěrem shrnu smysl WS: autor napíše příspěvek, jiný autor si ho přečte a zhodnotí, jak je v něm splněno zadání, event. poukáže na chyby, navrhne, co by šlo udělat lépe...
Z úhlu velmi mladého muže jsi mě mohl posunout dál, abych příště měla větší šanci napsat pro věkově širší cílovou skupinu... To se, bohužel, nestalo.
Závěrem bych Tě odkázala na Edvinův komentář pod tím Tvým... Lépe bych to neukončila.
Měj se
 Edvin 27.10.2008, 13:45:55 Odpovědět 
   P.S. Teď po přečtení kritik: Někdy, posuzujíce dílo, nakonec dáme známku - sami sobě. "Nechápu, tak za pět!" Tohle znám už ze ZŠ.
Tvůj děd Ed :-)
 Edvin 27.10.2008, 13:42:52 Odpovědět 
   Tentokrát jsem si kritiky nepřečetl. Takže můj neovlivněný názor je:¨
Text snad nemá chybu. Je neobvyklý, ani já bych takhle nepsal, ale přesto je téměř bez vady. Autorka perfektně čtenáře napíná, jak že to dopadne. Vsuvkami z tisku navozuje napětí. Podobně chováním protagonistky.
Jen bych mu dal případnější titul: Třeba Tři hodiny čekání. Tři hodiny strachu.
děd Ed :-)
 ze dne 27.10.2008, 15:37:16  
   Ada: Hezké odpoledne! Děkuji moc za komentář. Je to víc, než v co jsem doufala. Snad i díky podzimu mi vehnal slzy do očí a vůbec se za to nestydím.
Děkuji
 OH 26.10.2008, 13:35:55 Odpovědět 
   Ahojky, Ado, já jsem o ws ani nevěděl, je mi to fuk a s trojkou jsem si u tvého taxu hlavu nedělal. Asi jsem to nepochopil no asi určitě, ale vzal jsem ty kurzívy jako strachy a úzkosti té matky, co čeká v noci na dceru. Vyloženě Zaujalo a asi se mi to bude nějakej čas rovnat v kebuli, bohužel jsem si přečetl to všechno níže, ahoj.
 ze dne 27.10.2008, 15:34:03  
   Ada: Ahoj, nebudeš tomu věřit, ale posunul jsi mě svým komentářem kousek dál...já ty tříhodinové zprávy hledala hlavně v souvislosti s trojkou, ale zpětně musím přiznat, že se mi tam více či méně podvědomě - vědomě dostaly zprávy, které opravdu odrážejí ty "strachy" - stáří, smrt, nevyléčitelné nemoci, závislosti a ve spojitosti s dětmi je to opravdu až "na hranici únosnosti".
Díky za přečtení, komentář a že se omlouvám "kebuli"
Měj se
 Alyssa 24.10.2008, 21:33:32 Odpovědět 
   Tak tohle se mi líbilo opravdu moc, zatím jsi mojí aspirantkou na vítězství!
Sedí mi i ty básničky, členění textu je na výbornou, číšník rozřezávající babičku nemá chybu.
Téma trojky je podle mě dostatečné, trochu upřímně řečeno nechápu Čukovu představu o motivu trojky, protože tady mi připadá opravdu dostatečně silný.

P.S.: Alyssa se skloňuje zcela běžně dle vzoru žena - bez Alyssy, o Alysse, vidím Alyssu. Koukala jsem na tu vaši konverzaci a ty tvary tam byly skutečně úžasné. :o))
 ze dne 25.10.2008, 23:30:54  
   Ada: Ahoj, díky moc za pozitivní komentář, ten vždy "zahřeje"
Já nevím proč, ale napsala jsem nejprve správně "Alyssy" a pak jsem nějak sama sebe přesvědčila, že máš nick Alyssea /jako Odyssea :-)/
Hezký den
 Axis 18.10.2008, 20:16:22 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Axis ze dne 18.10.2008, 20:11:55

   PS: Tím jsem nemyslel, že jsem rád, že jsem se WS neúčastnil... To byla prachsprostá lenost a nedostatek času, takže naopak - gratuluji ostatním, co se účastnili...
 Axis 18.10.2008, 20:11:55 Odpovědět 
   Ahoj, já jsem se WS neúčastnil, takže mám naprostou svobodu v tom, co sem napíšu. A to jsem moc rád. Nebudu nic rozebírat, ale líbilo se mi to MOC! Možná nedokážu přesně racionálně posoudit, proč vlastně, ale proč bych to taky ksakru dělal :-)
Většinou jsem ne příliš důvtipný v různých jinotajích, ale tentokrát si troufám říct, že jsem fórek s číšníkem, co rozřízl babičce břicho, pochopil, a nasmál jsem se hodně. Pak mi došlo, že to vlastně tak úplně k smíchu není.

Dal jsem si tě dříve do oblíbených - a popravdě na to zapomněl. Teď jsem moc rád, že SASPI tuhle funcki má a připomnělo mi tě samo. Díky!
 ze dne 20.10.2008, 0:28:12  
   Ada: Ahoj,díky moc za komentář...ano, máš naprostou pravdu, když máma vypráví pohádku a myslí při tom na něco úplně jiného a podvědomí zapracuje, tak to může být tragikomické...stejně jako její "fungování" během těch tří hodin čekání...stejně jako život "venku" má v tu chvíli někde stinné a jinde slunné stránky...
Hezký den
 Leontius 17.10.2008, 14:30:40 Odpovědět 
   Ústřední motiv zpracován velmi dobře, již od druhé reportáže mi začal běhat mráz po zádech. Otázkou zůstává, zda je dostatečně zapracován i motiv trojky. Kromě oné "zpravodajské rešereše" vidím i tři básničky v rámci hlavního toku textu, to je ale vše. Nebo se pletu? Jinak ovšem: velmi působivé. 1
 ze dne 20.10.2008, 0:22:37  
   Ada: Ahoj, ta trojka v tom "hlavním" příspěvku je právě v tom tříhodinovém čekání obyčejné matky na návrat dcery a v kontrastu s tím, co se během těchto tří hodin mohlo stát jinde...ano, básničky jsou též úmyslně tři...
Děkuji za komentář i známku
Hezký den
 LauraKošinová 17.10.2008, 12:56:00 Odpovědět 
   Teda, taková DEPRESE. Černota z toho přímo kape.:-) Ale umělecky, literatura to je...Takže jednička.:-) Řekla bych, že je to přesný opak mých dílek. Negativ mého pozitivu ve smyslu skličující pesimismus versus naivní optimismus.:-)Tvé hrdince se z mého pohledu zas tak moc neděje, má dvě zdravé děti, holčina se osamostatňuje, kluk se dožaduje té nejdelší pohádky a po pár minutách usne jak Budulínek. A přesto na ní všechno padá, věk, negativní zprávy z médií, možná minulost? Sahá po alkoholu, utápí se v sebelítosti. Rozkládá se zevnitř...Trochu mi tam chybí klasická forma povídky, úvod, zápletka, pointa. Je to jakoby vytržené z kontextu, spíše jako ukázka z románu a proto méně srozumitelné. Ale přesto zajímavé.:-)
 ze dne 20.10.2008, 0:34:35  
   Ada: Ahoj, taky máš naprostou pravdu, té hrdince se v podstatě vůbec nic neděje - žije normální život - a přesto se jí při tom prvním rande "dotkne" věk, na základě různých zpráv má až přehnaný strach, sebelítost tam taky je, jen ten alkohol ne, je to, bohužel, abstinentka, takže by se ráda utápěla, ale není dost slabá na to, aby byla slabá :-) /viz druhá básnička/
Jsou to jen tři hodiny obyčejného života, pointa měla být v tom kontrastu s tím, co se děje za tři hodiny jinde a jiným...ano, je to vytržené - ze života :-)
Díky moc za komentář
Hezký den
 čuk 17.10.2008, 7:32:33 Odpovědět 
   Příběh je zajímavý, kontrastní, dobře se čte. Oceňuji fantazii, ale výběr zpráv s trojkou je záměrný, není důvodu proč zrovna tři, takže trojka je tam jen uměle vpasována, není specifická, nic to o ní neříká. Takto podobně se dá příběh napsat i o dalších číslicích. Magičnost trojky v textu není,
 ze dne 20.10.2008, 21:40:27  
   čuk: Omlouvam se, že jsem tvrdil, že jsem psal o známkování 1,5, když jsem Ti ve skutečnosti dal 2 - přehlédl jsem se.
Janie jsem vytkl nedostatečný komentář. MLuvím vždy upřímně, často se pletu a bohužel mám někdy ( a v tomto případě) potřebu zalíbit se čtenářům (svou neobvyklou povídkou).
 ze dne 20.10.2008, 20:00:51  
   Ada: Nerozumím - Alyssa od Vás 1, já od Vás 2...to je rozdíl jednoho stupně...pokud to u mě bylo za nedostatečné pojetí trojky, tak mě udivilo, že totéž nesnížilo známku Alysse, neboť o co jsou Tři hodiny horší než Třívětá sonáta? Je to dostatečné zpracování trojky? Podle mě ne... /což není nic proti příspěvku nebo autorce, hodnotila jsem dílo velmi kladně/
Vyhledala jsem zprávy s trojkou úmyslně, neboť měly korelovat s tím tříhodinovým čekáním matky na dceru...jistě by se našlo podobné množství zpráv s jinými číslicemi...
Mně nevadí ani ta známka od Janie, ačkoliv ji nijak neokomentovala...je to její právo takto hodnotit třeba s dvoudenním zpožděním oproti komentáři...
Celé to vzniklo na základě dohadování Vy - Janie...jen jsem chtěla ukázat na příkladu, že nelze pít víno a kázat vodu...
Nepřišlo mi to "dohadování" s Janie důstojné, důstojné Vás, protože si rozhodně nemyslím, že byste měl zapotřebí "chtít se zalíbit"
Není potřeba o tom dále diskutovat, já vyjádřila svůj názor, Vy Váš a tím lze považovat záležitost za uzavřenou...
S pozdravem
 ze dne 20.10.2008, 18:30:10  
   čuk: Oproti Alyssii je zhoršení známky o půl stupně, jeden a půl je dobré hodnocení Teď už nemá smysl, abych porovnával tebe a Alyssyu, domnívám se, že její text byl o chloupek lepší. Nemohu posoudit, zda jsi vybrala všechny zprávy s trojkou, zda se vyskytovaly se stejnou frekvencí jiné číslice, měl jsem dojem, že něco s trojkou jsi si vymyslela, užití trojky bylo příliš okaté a logika či magie trojky tam opravdu nebyla, trojka tam působí náhodně. Pokud jsou zprávy s časovou distancí tři opravdu frekventovanější, je k zamyšlení, proč tomu tak je, proč se údaj neuvádí za dvě nebo čtyři hodiny. Pokud to víš, pak jsi to tam mohla uvést důvod nebo výsledek tvého průzkumu a byla by to magie. Já uvádím důvody, proč známkuji tak či onak, třeba se mýlím. Nebo je lepší oznámkovat dvojkou a říci něco o nevžití se?
Nad rozdílem 1 a 1,5 nemá cenu diskutovat.Chápu, že pro tebe je to podstatné. ale když vidím frontu čekajících na publikaci, tak nemohu trávit tolik času nad jedním příspěvkem A musím říznout s určitou pravděpodobností chyb. Pokouším se hodnotit konkretně a ne jako Pythie.
 ze dne 20.10.2008, 16:52:20  
   Ada: Zaujala mě diskuze nad známkou od Janie - že lze akceptovat známku zdůvodněnou...tak mě napadlo se pozeptat na mé hodnocení? byla ta trojka méně magická než u Alyssey? To byl jediný důvod zhoršené známky?
Jistě, že byl výběr zpráv s trojkou záměrný, neboť šlo o téma TŘI, ale nebyly tam uměle vpasovány, všechny jsou pravdivé, ten pokus na psech nemohl trvat možná déle, stejně tak krmit malou opici museli po 3 hodinách, jinak by umřela hlady...
Mně tedy v mém případě zdůvodnění mé známky v kontextu s hodnocením ostatních též neuspokojilo! To už by mi bylo milejší - nelíbilo - dva.
S pozdravem
 ze dne 20.10.2008, 0:11:48  
   Ada: Dobrý večer, v tom hlavním příběhu jde o tři hodiny čekání jedné obyčejné matky na dceru...dáno je to do kontrastu /tedy pokus dát to/ s tím, co se mohlo stát za tři hodiny někde jinde někomu jinému...že vlastně ta matka, které šla dcera na rande a syn usnul při pohádce, je šťastný člověk, i když se jí to v tu chvíli třeba nezdá...že je prostě vše relativní, včetně toho času...
Děkuji za komentář
 Tuax 17.10.2008, 0:00:45 Odpovědět 
   Je to hutné, tíživé. Celkem dlouho jsem uvažoval nad větou (...usnul navzdory skutečnosti, že číšník rozřízl babičce břicho...) myslivec alias čišník a jakou roli v tom hrála ještě její dcera.

Tedy nevím jestli čtyřletý klučina je schopen takovéto úrovně komunikace, která se udála v první pasáži, ale to s ohledem na celek, nemá až tak velkou nosnost.

Při druhém čtení jsem si přečetl čistě jen příběh který je vpleten do agentůrních zpráv. Při třetím jsem dumal nad jednotlivými větami, spojitostmi. Toto dílko se tváří jinak, než jaké je a důležité je to co se táhne v pozadí toho příběhu. To jak vnímá život Anna B. ne to co v něm provádí před zraky čtenáře. Je to smutný pohled, ale život nepřináší jen to pěkné. To jak se stím umí vyrovnat je už horší věc, není dostatečně psychicky odolná, aby to vše ustála. A proto se děje to co je popsáno jako její činy...

Agentůrní zprávy, to o únose v Olomouci jsem dokonce sám kdysi zachytil, takže předpokládám, že i zbylé se zakládají na reálu. Aspoň tak působí. Byla to určitě zajímavá rešerše, jenže když by člověk chtěl určitě by našel i pozitivní zprávy pod pokličkou číslo tři.

Dílo nám ukazuje svět z jedné strany, je toho kolem nás opravdu mnoho, lidé jsou k tomu neteční, ale ne že by si těchto věcí nevšímali. Ale protože jejich všude tolik, že to nejde obsáhnout lidksou myslí a vědomím. Potíž je v tom, že lidé jsou mnohdy neteční i ve chvílích, kdy už to není ani trochu vhodné. A mnohdy pak přehlížejí i ty pozitivní věci okolo, protože když se uzavírají před jedním, ztrácejí sílu vidět i to druhé. Je to cesta v bludišti lidského vnímání světa.
 ze dne 20.10.2008, 0:20:08  
   Ada: Ahoj, začnu u toho jednoduššího, ano, čtyřletý klučina takto může mluvit, zvlášť když je nadprůměrně inteligentní dítě, které od tří let samo čte...matka sice vyprávěla pohádku, ale duchem byla někde jinde- myslela na dceru, na čísníka, tak to trochu pletla...ano, všechny ty "novinářské" zprávy jsou pravdivé, počet těch "lepších" a "horších" odpovídá poměru nalezených zpráv, to je fakt - jsou tam pozitiva - fotbal, polštáře, nový způsob resuscitace...pozitivní je taky, že existuje linka Domácího násilí...ta máma je jen nervózní, její nezletilá dcera šla na rande a ona je chvílemi "normální" a chvílemi "lehce hysterická"...
Máš pravdu, nejde vše obsáhnout, ale taky není řešení zavírat oči...špatné věci nepřestanou existovat, když se na ně nebudeme dívat...já chci, aby si lidé uvědomovali, jaké mají štěstí, když mají co jíst, kde spát, když je nebije manžel, když jsou zdraví atd. ...chci, aby lidé uměli pomáhat v rámci svých možností... prostě to bylo asi moc "osvětové", ale nějak to tak ze mě "vypadlo" :-)
Díky moc za komentář i známku
 Šíma 16.10.2008, 22:57:11 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Šíma ze dne 16.10.2008, 22:54:28

   V druhé hranaté závorce mi chybí lomítko. Správně by to mělo být takto:

[center]text[/center]

Pardon! ;-)
 ze dne 20.10.2008, 0:36:05  
   Ada: Díky moc za radu, ale myslím, že si dám od nějakého grafického eskamotérství na chvíli pokoj...víš, co mi to dalo práce?! :-)
 Šíma 16.10.2008, 22:54:28 Odpovědět 
   Pokud jsem text dobře pochopil, jde tu o dvě roviny: život hlavní hrdinky Anny B a jakýchsi útržků ze zpráv, které na první pohled s dějem nesouvisí. Jako by se Tvá postava nedokázala ztotožnit se svými prožitky a životem, přestože se zdá, že právě poslední hodiny jejího života mohly být docela těžké... Možná je to celé o naivitě, bezstarostnosti, bloudění a odvrácené stránce života. Jak to asi s její dcerou dopadlo, když šla s tím číšníkem na rande a bylo ji sotva patnáct let? No...

Já bych to viděl na jakési proplétání osudů oné ženy s osudy jiných lidí, které navzájem spojuje právě onen fakt, že všichni jsme lidé a nikdo netuší, jak se právě zachováme a zda budou naše rozhodnutí dílem chladné logiky, nebo pomateného rozumu... Za montáž a příběh dám Jedničku.

P.S. Ta pozitiva a negativa bych rozepsal jinak, takto to vypadá dost neuhlazeně a neesteticky... Možná by pomohlo vycentrování na střed (viz nápověda v sekci "vložit příspěvek" - [center]text[center] - a to každý řádek zvlášť, tak aby text nepřetékal do dalšího řádku). ;-)
 ze dne 20.10.2008, 0:08:57  
   Ada: Ahoj, ano, jde o dvě roviny - o tři hodiny obyčejné matky s obyčejnými starostmi, které se mohou zdát z jejího úhledu "těžké", ale z pohledu běhu světa...ano, novinové zprávy souvisí s tím hlavním příběhem jenom tím, že se v nich událost týká tří hodin...co se prostě může stát za tři hodiny...nejsou to pozitiva a negativa, jsou to fakta...taky jsem chtěla trochu poukázat na jiné "mateřské" přístupy...a možná /hlavně sama sobě / poukázat na to, jak jsou některé "starosti" relativní...
Díky moc za komentář i známku
P.S.: Mimochodem, počet "příjemnějších" a "horších" zpráv je podle schématu večerních zpravodajských relací...
 janie 16.10.2008, 21:38:06 Odpovědět 
   cele je to takove nejake zmatene.. proc tolik prikladu? proc tolik otresnych zprav? ma to desit? nebo vyvolavat zmatek a bezmoc? ale hlavni pribeh je napsany dobre .)tedy, me se libi tvuj pohled..
 ze dne 20.10.2008, 0:01:30  
   Ada: Ahoj, příklady oddělují jednotlivá období těch tří hodin čekání na návrat dcery, na konci pak jich je pár navíc a tři tečky, protože by jich mohlo být skro "nekonečně"...
Zprávy nemají děsit, mají "informovat", to jak zapůsobí na čtenáře, je věc čtenáře, ne každý má gen "charity"...ale chtěla jsem dát do kontrastu tři hodiny jedné obyčejné matky s tím, co se třeba v tu chvíli dělo jinde...chtěla jsem taky tak trochu zlehčit pocit jedné matky /mě/, že jsou to hrozné tři hodiny...protože proti jiným věcem jsou krásné, jen relativně "těžké"...
A osobně si myslím, že není na škodu lidem připomínat, co je v životě důležité, co je opravdu tragické a smutné...A ne za účelem vyvolávání deprese, ale aby si mladí to číslo připomněli, než budou mít nechráněný pohlavní styk, aby si ženy uvědomily, že nebudou první, kdo zavolá na linku Domácího násilí i kdyby měly tím telefonátem zkrátit čas na 2hodiny 57minut atd.
Díky za komentář
 Svetla 16.10.2008, 20:32:41 Odpovědět 
   Tak trochu mi to přijde jako koláž z různých zpráv, kde se objevuje trojka. Jinak v hlavním příběhu jsem trojku nepostřehla. Přesto myslím, že zadání workshopu jsi splnila. Známku nedám. Ale četlo se to hezky. No, možná, že je to na mě krapet složité.
 ze dne 19.10.2008, 23:54:17  
   Ada: Ahoj, v tom hlavním příběhu jsem číslo"tři" schovala do času, po který byla dcera pryč, byly to přesně tři hodiny, tři hodiny obyčejného života v kontrastu s tím, co se zatím dělo "jinde", asi jsem ji schovala úspěšně :-) A taky jsem se tam snažila dostat ty odlišné mateřské "přístupy"...
Díky za komentář a hezký den
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Victor Lancel
(24.2.2020, 14:11)
karin.kimberly
(13.2.2020, 19:55)
Wade Milbot
(8.2.2020, 22:42)
wavawe6611@bizcomail
(8.2.2020, 06:04)
obr
obr obr obr
obr
Mezi deskami mr...
Stanislav Klín
Pár řádků v nov...
jarruska
Vlk
Alegria
obr
obr obr obr
obr

Gembler
pilniczek
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr