obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Mír je jen nemocná válka, čekající na své uzdravení."
Gandalf
obr
obr počet přístupů: 2915447 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39655 příspěvků, 5754 autorů a 391057 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: V půl osmé na rohu ::

Příspěvek je součásti workshopu: Tři
 autor Filip Schneider publikováno: 16.10.2008, 20:24  
Námět tohoto díla vznikl cestou do školy, jak již název napovídá, v půl osmé na rohu a byly mu toho dne obětovány dvě vyučovací hodiny. Jediným reálným zdrojem byl pohled na dívku stojící na rohu s cigaretou v ruce, přeji příjemné počtení.

Vzpomínám, ta krása, to štěstí,
v půl osmé na rohu patřil jim svět.
Navěky, nebo jen do třičtvrtě,
v milostném obětí, v dýmu cigaret.
 

I.
Stála tam, na tomtéž rohu, jako vždycky. Zahlédl jsem ji jen na několik desítek vteřin, jako každé ráno. On tam ale nebyl. V jejím výrazu bylo očekávání, že přijde, jen co se oblékne a oholí. Šedomodrý proužek kouře se rychle rozplýval v ranní vítr dotvářejíc tichou clonu její okamžité krajnosti. Špička cigarety se rozzařovala a pohasínala, stejně jako nálada. Každé ráno tam byli. Spolu. A já jim záviděl to mikroklima apatie, tu odtrženost od všeho okolního. Teď tam stála sama a svět kolem ní na ni doléhal plnou vahou. Zatažená obloha, štiplavý chlad, šedobílá atmosféra pondělního rána, pro mnoho lidí neodbytně spjatého s kocovinou, to všechno ji sledovalo, vyčítalo, ponižovalo, zesměšňovalo, obviňovalo. Stála tam a všechno to vnímala, možná poprvé, co ho zná. Jen naděje, že se objeví, ji poskytovala nepevné spojení s jejím ontologickým bezpečím, duševní rovnováhou. Potáhl jsem ze své první ranní cigarety a šel dál.
Neměl jsem to srdce ji říct, že je Romeo po smrti.

II.
Úterý ráno. Kocovina už vyprchala, ale mrazivá šeď trvá. Je podzim a rána jsou čím dál temější. Zase tam stála, ale už na něho nečekala. Její oči byly upřené na mě. Vyčítavé a zklamané. Ptala se, proč jsem jí nic neřekl, věděla, že jsem to věděl a kladla mi otázky, na které jsem nechtěl odpovídat.
Odmítal jsem jí sdělit, že příčinou byla ona.

III.
Třetí den jsem vstal dřív a utíkal z domova, jak nejrychleji to bylo možné, musel jsem vědět, jak to s ní dopadlo. Nebyla tam, tak jsem čekal. Stál jsem tam sám a svět kolem mě tmavnul a skomíral. Mnoho lidí procházelo kolem, všichni dělali, že mě nevidí.
Nikdo neměl to srdce mi říct, co se stalo s Julií.


 celkové hodnocení autora: 92.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 8 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.8 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 27 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 59 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Alyssa 24.10.2008, 15:46:19 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Alyssa ze dne 17.10.2008, 9:24:07

   Já bych si troufla odhadnout, že ten dobrý učitel se Ti do hlavy snažil vtlouct slovo "tamější" - tam ta výjimka skutečně je :o)
 ze dne 25.10.2008, 18:16:11  
   Filip Schneider: Právě si vyřešila dlouholetý gramatický konflikt, ač chyba na straně družinářky se základoškolským vzděláním, přijaté na místo učitelky z pouhé znouzectnosti není vyloučena.
 Matylda Kratinová 23.10.2008, 19:26:35 Odpovědět 
   Kvality ti upřít nemůžu - jemně odstíněné, spousta hezkých slov (jen ty věty občas skřípou - např. ta se zataženou oblohou), ale nemám v sobe moc velký kus melancholika. A jen pochopení nestačí...
 ze dne 23.10.2008, 23:14:24  
   Filip Schneider: Přesto děkuji.
 LauraKošinová 20.10.2008, 20:46:40 Odpovědět 
   To bylo hezoučký...:-) Křehký, snivý, melancholický, symbolický a přitom to dýchalo současností...Moc se mi to líbilo. Tři vpletené v tři dny, tři části. Krátkost dílka nebyla na škodu. Zvládl jsi to na jedničku.:-)
 ze dne 23.10.2008, 23:11:12  
   Filip Schneider: Mockrát děkuju, takováhle reakce úplně pohladí ješitnou duši.
 Ada 20.10.2008, 1:25:16 Odpovědět 
   Ahoj, gramatické chyby už vypsala Alyssa, já bych ještě přidala nadmíru zájmen, to dlouhatánské souvětí ve II. bych rozsekala na tři kratší věty, stejně tak první větu ze III., trojka je sice jen naznačena /počet aktérů, ačkoliv Romeo též jen naznačen, počet odstavců.../, ale pro mě dostatečně
Celkově se mi to líbí, to používání "vzletných" opisů, název, nápad, to zachycení, jak jsme často svědky "malých" životních tragédií, zvratů, příběhů...zachycení toho, jak nám některé banální věci mohou dávat jistotu, o které ani nevíme a uvědomíme si ji, až o ni přijdeme...úplně jsem se vcítila do té "holky" na rohu...
 ze dne 23.10.2008, 23:07:00  
   Filip Schneider: S těmu souvětími mám problém v podstatě od té doby, co umim psát, ale pracuju na sobě.
Jinak děkuju za vcelku kladné hodnocení, přesně takhle jsem to myslel. Ve škole nám stále cpou velké příběhy řeckých eposů a velké životní osudy padlých hrdinů, přitom opravdu velké příběhy (ať už komedie,či tragédie) a ti skuteční hrdinové jsou všude kolem nás, stačí jen přestat s tou zahleděností sám do sebe a začít se taky trochu dívat.
 Leontius 17.10.2008, 15:21:23 Odpovědět 
   Hmm, no ano, využití známých motivů, hraní s pochmurnou atmosférou (akorá první den byl místy příliš vyumělkovaný) atd. Konec na mě působil zřejmě tak jak měl, ale to je asi vše. Možná by to chtělo si s tím více pohrát, z takto krátkých momentek jsem vždy rozpačitý. Něco by ztratily, něco by získaly. Snad si bylo pohrát s větší mlhavostí a neurčitostí, více symbolů.. možná.
 ze dne 23.10.2008, 22:53:51  
   Filip Schneider: Víš, toto dílko je stavěné právě na tom, co je nevyřčeno. Nejpodstatnější část díla je ta, která tam není. I proto je tak krátké, čím víc bych klábosil, tím méně by zbylo nevyřčeného. Přesto děkuji za rady, pokusím se užít v jiných dílech.
 Alyssa 17.10.2008, 9:24:07 Odpovědět 
   Mě se to jako obraz líbí. Ani ta ohraná myšlenka s Romeem a Julií mě nerušila. Co naopak rušilo, byla gramatika - už v perexu - objetí nikoliv "obětí". Neměl jsem to srdce ji říct - správně jí říct. Temnější nikoliv temější. Na tak krátký text je toho celkem dost.
No a pak mi teda dost vadily ty vzletné fráze - "dotvářejíc tichou clonu její okamžité krajnosti" - to má jako znamenat co? Mikroklima apatie ještě beru, ale co je proboha "ontologické bezpečí"? Co si pod tím mám jako představit?

No nic, radši toho nechám, tohle evidentně není můj šálek kávy. :o)
 ze dne 23.10.2008, 22:47:04  
   Filip Schneider: Jo, na gramatiku musim dát bacha (a hlavně vyhnat z hlavy pokřivený obraz třídní ze základky, jak mi tluče do hlavy, že slovo "temnější" je výjimka). Vzletnosti rád vysvětlím. První jmenovaná souvisí s tím, že toto dílo má základ v mé milované písni "The approaching curve" od Rise Against. Téma je úplně jiné, ale forma a rytmus vyprávění jsou podobné. Tato krkolomná věta je kombinací dvou veršů a jejich velmi volným překladem. Dal jsem to tam i tak trochu kvůli té krkolomnosti. Ontologické bezpečí je výraz občas používán v psychologii, je to takový věděčtější termín pro duševní klid.
 Viktor 17.10.2008, 8:15:44 Odpovědět 
   ... to je zatrachtile málo... pane kolego
 ze dne 23.10.2008, 22:36:54  
   Filip Schneider: To víte, šéfe. Času je málo, přibývá stínů, jak praví klasik. Nerad píšu dlouhá díla i proto, že sám nerad čtu dlouhá díla, ale děkuji.
 čuk 17.10.2008, 6:56:32 Odpovědět 
   Příběh zprvu banální, má vývoj, s až příliš velkou tajemností se začátkem a koncem, který naznačuje tragiku. Zadání je splněno velmi benevolěntně, trojka tady není specifikou. Při důslednějším zpracování se příběh mohl odehrát třeba čtyři dny, a trojka se v povídce nevyskytuje nijak zdůrazněněn nebo funkčně
 ze dne 23.10.2008, 22:35:03  
   Filip Schneider: Ano, trojka je tu spíš symbolická i proto, že vlastně původně o příspěvek do WSka ani nešlo. Na druhou v zadání není nikde psáno, že by se trojka měla zdůrazňovat v ději, takže jsem ji tam ani nikam nedocpával. Děkuji
 Tuax 17.10.2008, 0:47:23 Odpovědět 
   Téma splněno, leč že by mě text nějak vážněji oslovil to ne. Nepřimělo mě to k pousmání, k zasnění, ani k zamyšlení. Chybí mi v tom náboj, nějaké pouto pro čtenáře. Působí to sice smutně, ale závěr na mě působí více rozpačitě. Protože kdo ví, Jůlie se třeba musela odstěhovat s rodiči neznámo kam a ukončit zde studia a vše ostatní. Je to takové až moc držící se klasického formátu, chybí mi tam něco víc z autora samotného...
 ze dne 23.10.2008, 22:29:27  
   Filip Schneider: Děkuji
 Šíma 16.10.2008, 23:06:31 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Šíma ze dne 16.10.2008, 23:04:48

   I když je docela možné, že se jí ten den prostě nedočkal. Buď už byla ve škole, nebo přišla později, či se mu vyhnula širokým obloukem... Kdo ví? ;-)
 Šíma 16.10.2008, 23:04:48 Odpovědět 
   Poněkud smutněji laděný příběh o nedostatku komunikace, vzájemného respektu a jistého lidského přístupu, kdy je s láskou zacházeno trochu nepatřičným způsobem. Text je to určitě varující, přestože pojmenování hlavních hrdinů již dává dopředu tušit, jak to asi celé dopadne... (Tolik šímovo druhé Já)

Ono je to hodně zarážející, když si ubližují a berou si život mladí lidé jen proto, že si myslí, že je v životě již nic pěkného nemůže potkat. Ale co se stalo s onou "Julií", to už není naznačeno a je to ponecháno na představivosti čtenářů... Ne každé dílko musí být dlouhé a náležitě propracované a "vyšperkované". Ale v porovnání s ostatními texty, které jsem doposud četl to vypadá na dobrou Dvojku. Snad neurazím! ;-)
 ze dne 23.10.2008, 22:25:24  
   Filip Schneider: Kéžby se mne takto ptali i učitelé ve školách. Děkuji
 janie 16.10.2008, 21:18:55 Odpovědět 
   ehm..dnes ne.prilis sentimentu.(
ale jako text sam o sobe se mi to libi:)umocneno delkou a stavbou vet, jakoby ve versich:)
 ze dne 23.10.2008, 22:21:59  
   Filip Schneider: Sentiment přichází a odchází. Zrovna ten den ho bylo vrchovatě. Děkuji, snažil jsem se to psát tak trochu jako písničku.
 Rockwood 16.10.2008, 21:10:47 Odpovědět 
   Ahoj.
Miluju kouzlo takových krátkých děl. Moc se mi to líbilo. Jak říká Svetla, podmínky to splnilo. Já nemám namítky... možná jen slovo "temější", nechybí tam n? Ale do tohodle nemám já co říkat, protože moje gramatika je opravdu na mizerné úrovni :D.
 ze dne 23.10.2008, 22:19:09  
   Filip Schneider: Jo, asi mělo. Děkuji mockrát.
 Svetla 16.10.2008, 20:38:31 Odpovědět 
   Četlo se to dobře, trojka tam je, takže zadání workshopu splněno, ale nějak - jak se tam objevilo Romeo a Julie, tak mi bylo jasné, jak to s nimi dopadne. Není to škoda?
 ze dne 16.10.2008, 21:05:08  
   Filip Schneider: Možná jo, ale já jim tak říkal vždycky. Používal jsem to jako jakési klišé platonické lásky, takže musim přiznat, že to, na co upozorňuješ, jsem si uvědomil až teď. Děkuji
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
karin.kimberly
(13.2.2020, 19:55)
Wade Milbot
(8.2.2020, 22:42)
wavawe6611@bizcomail
(8.2.2020, 06:04)
elizabeth139
(3.2.2020, 06:34)
obr
obr obr obr
obr
PAŘEZ
Tilda
Samozvaná návšt...
H.Kaatsch
Istrie - Posled...
Trenz
obr
obr obr obr
obr

- Té mezi jmény marii
jindra
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr