|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303492 komentářů :: on-line: 16 ::
|
 |
|
:: Pravda o světě ::
|
| |
|
|
Pravidla tohoto světa jsou neúprosná. Jakákoliv laskavost, jakýkoliv dobrý skutek, vstřícnost, nebo dobrota bude po zásluze potrestána trestem nejkrutějším. Nečekej od dobrovolného hasiče, že pro tebe bude skákat do hořícího pekla, ten jen s klukovskou radostí bude rozstřikovat deštík vody nad tvojí hořící a škvařící se hlavou.
Tak málo potřebujeme pravdy ke svému životu, až pravda přestává být pravdou a stává se lží; paranoidní a vskutku neuvěřitelnou lží, která vzhlíží nad vším dobrým, aby udeřila mezi davy. Rozhoď svůj plášť převeliký přes naše zraky, abychom přestali vidět a mohli být šťastni. To čemu my říkáme skutečná realita je banální snůška lživých pojmů. Kdykoliv začne skutečná filosofická debata, a to je téměř precedent, tak skončí vždy u slov: „Vždyť je to vlastně fuk.“ A kdykoliv se, třeba i v opilosti, udeří kosou na kámen, tak najde se ten, kdo bude stáčet vší silou řeč k prachsprostým banalitám, které ho ovládají a posedli jeho mysl. Zatímco naše vjemy mohou vzkvétat, tak naše jádro zakrňuje a chátrá uprostřed davu, který si už definitivně nasadil klapky na oči. Teď je vše jak má být a teď se to slije a rozteče zároveň v jeden moment, pak už nebude místa a času pro další věcný argument. Všechno se stane blábolem a my budeme blábolit do temna a ticha, do meziprostoru, do výplně mezi konstrukčním materiálem, do prázdna…
Rozloučit se a říct poslední sbohem, tak je to pomíjivé a plytké jako plyn, jako dým s cigarety, zůstává jenom aroma. Cítím vůni spadaného listí, cítím také chlad a nastávající zimu, cítím samotu, která čeká za nejbližším rohem, všechno mi to vybavuje minulost, vzpomínky na dny špatné a ještě horší než jsou teď a to je žalostný stav… Rýsuje se další etapa, okruh a jeho úskalí, které je třeba prozkoumat a zmapovat. Vše bude vyžadovat přesnou diagnostiku a až pak se může rozjet souprava. Teď stojí a strojvůdce hlásí technickou poruchu, kvůli které již vlak dále nepokračuje po své trase a teď žádá všechny cestující, aby si laskavě vystoupili a vyčkali na příjezd další vlakové soupravy. Tak to má být, vystupuje se…
Žertuje se a žertovat se bude. Žert je nejlepší způsob jak na chvíli zapomenout na to tíživé, na ty tuny vagonů, které stojí na místě a nejedou vpřed, tak ztrácíme možnost konfrontace se svým osudem. Ten krátký okamžik mezi dvěma žerty je skutečný život.
Zapomnětlivost. To je dar, který nám přichystala matka příroda. Jenom díky tomuto daru máme sílu překonávat neštěstí a nesnáze, překračovat klacky, které se nám znovu a znovu objevují pod nohama. To všechno zakomponoval umělec, který stvořil dokonalost, nebo alespoň její náznak před tím, než oslepl a ohluchl – člověka. Jeví se nám všechno stejné a stejné to skutečně je, vše se točí ve spirále a rotuje pořád dokola, jenom v jiných hloubkách. Tak nauč šneka číst a slunečnice ať zpívá árie, hvězda vzdálená ať tvou duši trochu zahřeje a květina, ta ať nikdy neodkvete.
Láska ta rozkvétá a odkvétá, pak už možná nikdy nevykvete, ale zima ta bude v cyklech přicházet do nekonečna. Zimou bude tvá netečnost a podrážděnost, to, co dělá člověka otravným parazitem. Tak přijde podzim, zima a ty budeš stár a tvá nevíra se prohloubí, až vznikne doba ledová, kde zmrzne i poslední kousek kapradí a pak to bude všechno skutečně fuk. Do té chvíle mi dovol trochu řečnit a poslouchej…
Člověk má dokonalou vnitřní logiku, která vychází z jeho učení a jakmile se něco začne logice příčit, nebo jí jakkoliv odporovat, tak člověk začíná instinktivně znejišťovat a po právu útočí na objekt jeho zhroucených ideálů. Pak je tu konfrontace nelogična s logicky uvažující, stereotypům přivyklé lidské makovice, která se dožaduje to, co jí již učili její předci a pokud nedostane pádný argument, tak toto ošklivé poznání považuje za zločin hodný trestu. Nepřipomíná vám to něco…? Všechno už se dávno stalo a naplnilo, teď už lze jenom rekapitulovat, abychom nezapomínali až příliš rychle na věci, které by bylo hodno uchovat. Některé věci prostě nejsou logické a na první pohled patrné. Nelze vidět věci černobíle, když už i televize je barevná. Všichni chtějí pádné argumenty a vysvětlení, očekávají jasnou odpověď na všechny svoje otázky, chtějí jednu možnost, jednu variantu a nemít již žádné starosti se separací, s tříděním a protřiďováním, všichni chtějí jednoznačnou radu a odpověď na svoje otázky a pokud jim tuto černou, nebo bílou odpověď nedáte, tak se odeberou hledat jinam, k někomu, kdo jim takovouto odpověď dá… A to jsou ty pomyslné klapky přes oči, to je ta lež, která je jednodušší, než pravda. Jen zdánlivé vítězství bez boje, protože pro každou pravdu, čili vítězství, se musí bojovat a bez boje nelze vyhrát, tomu může věřit jenom pošetilý blázen, nebo snílek, který nemá o realitě ponětí.
Tak hlava křičí, dupe a žadoní, chce více vědění a skutečného porozumění, které nepřijde bez obětí, a my neprojdeme hořícím chrámem bez poskvrnky…
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
95.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 2 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 2.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 12 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 27 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
