obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Manželství je památka na lásku."
H. Rowland
obr
obr počet přístupů: 2914627 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 38139 příspěvků, 5579 autorů a 382179 komentářů :: on-line: 3 ::
obr

:: Největší dar vesmíru ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Povídky pro Epiku
 autor Pavel D. F. publikováno: 31.10.2008, 23:41  
Přemýšleli jste někdy nad tím, co je největší dar vesmíru?
 

První paprsky slunce ozářily kraj, přivrácená strana kopce na východě ještě tonula v přítmí. Gréta vyšla z domku, uhladila si vlasy a zamířila na vrchol kopce. Každé ráno se vydávala pozorovat východ slunce, šla pozdravit nový den. Za pár hodin bude zase stát za pultem nevelkého obchůdku s nejrůznějším zbožím, její šéf se na ni bude žádostivě dívat a ona bude muset celou svou vnitřní silou vzdorovat pokušení někam ho poslat.
Ale teď ještě patří celý svět jen jí. Zahodila za hlavu všechny starosti, usmála se a kráčela po cestičce kolem rozkvetlé jabloně. Zavál mírný větřík, tráva zašustila, po nebi přeběhl drobný obláček.

Zmeškala to. Slunce už bylo vysoko nad zemí, když Gréta vystoupala na vrchol kopce. Dala si ruku nad oči, zastínila přímé paprsky a sledovala jasnou modř oblohy pod slunečním kotoučem. Bude krásný den.
Dívka přistoupila k obrázku se svatou Matkou Boží a pohroužila se do tiché modlitby. Lípa nad její hlavu šuměla ve větru, jinak bylo kolem dokonalé ticho.

„Promiňte, slečno, můžete mi říci, kde to jsem?“ ozvalo se za Grétinými zády.
Otočila se. Krásná vysoká mladá žena v dlouhých splývavých šatech stála na cestě a clonila sluneční kotouč. Grétě se zdálo, že vidí svatozář nad její hlavou. Ulekla se a couvla.
„Ach, promiňte, já hloupá, nevšimla jsem si, že se modlíte,“ řekla žena a zdvihla ruku. „Omlouvám se. Já jsem Lavandrel. Přišla jsem před chvílí a bloudím. Támhle za kopcem je město. Můžete mi říci, jak se jmenuje?“
„Frývaldov, paní,“ hlesla Gréta.
„Vy jste odtud? Můžu znát vaše jméno?“
„Ano, jsem odtud, jmenuji se Gréta.“
„Gréto, vidím, že uctíváte Pannu Marii. Jste tedy křesťanka.“
„Ano, paní. Všichni lidé v okolí jsou křesťané.“
„Máte zajímavý způsob uctívání Boha. Skrze utrpení a smrt k vám přichází spása. Chápete, jak je vaše víra specifická?“
„Prosím, paní? Já vám nerozumím. Vy nejste křesťanka?“
„Ne, nejsem. Ráda bych byla, ale nejde to,“ řekla žena a smutně se usmála.
„Proč by to nešlo? Pán Ježíš přijme každého člověka. Alespoň tak nám to říká páter Martin.“
„Gréto, já nejsem z tohoto světa.“
„Prosím? Vy jste anděl?“
„Ne, nejsem. Přicházím ze světa, který leží u vzdálené hvězdy.“
„Ale to přece není možné. Lidé žijí jen na Zemi.“
„Nevěříte mi. Já se vám nedivím. Co bych dala za prostý život člověka, který netuší nic o dálavách vesmíru a o problémech mezihvězdné komunikace. Jenže náš osud je jiný. Hledáme inteligentní tvory na různých planetách a snažíme se mezi nimi najít osoby, které budou schopny přijmout odpovědnost za svůj svět.“

Lavandrel si povzdychla.
„Je mi to líto, paní, ale já vám opravdu moc nerozumím,“ řekla Gréta. „Jsem obyčejná prodavačka, nikdy jsem nebyla dál než v Olomouci, nedokážu si představit, že někdo může žít u hvězd.“
„Ano. Chápu. Na tomto světě nelze najít nikoho, kdo by s námi chtěl komunikovat. Přesto můžeme vložit jistou naději do setkání s obyčejnými lidmi. Znáte Jeane d’Arc?“
„Prosím?“
„Jedna dávná dívka z Orleánu ve Francii. Lidé uvěřili tomu, že slyší hlasy z nebe. Stala se velkou vojevůdkyní a přivedla svůj národ ke svobodě. Gréto, je možné, že právě vy můžete pomoci světu. Můj hlas není hlasem světce, ale snad to tolik nevadí. Vyslechnete mě?“
„Já nevím, paní.“
„Gréto, na tento svět se valí strašná katastrofa. Šílení vládci z východu i západu se chystají zničit civilizaci, která stojí na křesťanských základech. Moji druhové mají dar předvídání, ve svých myšlenkách vidí svět, jaký bude za několik let. Žádná budoucnost však není definitivní, vždy jde jen o možnosti. Pomůžete nám?“
„Dobře. Jenže já nevím jak.“
„Řekněte důležitým lidem moje poselství. Gréta je německé jméno, pokud se nemýlím. Právě tento národ způsobí tolik bolesti jiným lidem, že to doposud historie nepamatuje. Už se to chystá. Němci napadnou celou Evropu, pustí se i do druhého nebezpečného národa světa, do Rusů. Nastane strašná válka. Tato země bude napřed vydána na milost a nemilost Němcům. Z kraje, kde nyní stojíme, vyženete všechny Čechy. Ta válka však dopadne pro Němce špatně. Rusové a Američané je porazí. Čechové se budou mstít, tento kraj postihne vyhánění podruhé. Půlku Evropy pak ovládne Rusko a bude pokračovat v ničení všeho křesťanského. Nikdo z našich vizionářů nedokáže dohlédnout konce těchto hrůz, bude to nadlouho. Musíte říci lidem, že nenávistí ničeho nedosáhnout. Jediná možnost je křesťanská láska. Boží Syn přinesl tomuhle světu velký potenciál lásky. Jenže lidé ho už několikrát promrhali. Žádnému světu ve vesmíru Stvořitel neobětoval tolik jako vám. Dal vám svého vlastního Syna. A vy jste ho zabili. A potom tolikrát zabíjeli jeho lásku v lidech jemu věrných. Tohle se příčí jakémukoliv chápání. Záviděli bychom vám Boží přízeň, ale takto jsme na rozpacích. Gréto, my to musíme zastavit. Křesťanství je největší dar vesmíru, nesmíte ho nechat zabít.“

Lavandrel skanula z oka slza. Gréta mlčela. Vtom si uvědomila, že už uplynula spousta času a ona musí spěchat do města. Pokud přijde pozdě, majitel obchodu ji vyplísní.
„Paní Lavandrel, nezlobte se, já už musím jít.“
„Volají vás povinnosti všedního dne a já vás zdržuji. Omlouvám se. Děkuji vám, že jste mě vyslechla, Gréto. Pokuste se přemýšlet o tom, co jsem vám řekla, třeba najdete způsob, jak svému světu pomoci. Buďte s Bohem, Gréto.“
„S Bohem, paní,“ řekla dívka, otočila se a rychlým krokem zamířila k městu.

Lavandrel ještě chvíli stála v paprscích ranního slunce, potom stiskla knoflík aktivátoru přenosu ve své pravé ruce a v mnohem jasnějším paprsku se rozplynula.

Gréta přišla pozdě. Hokynář jí vynadal a o polední přestávce se na ni začal sápat. Ubránila se.

Večer měl do města přijet významný politik. Gréta se místo domů vydala do hostince, kde měl promluvit k lidem. Vnutila se k němu a rozkolísaným hlasem mu líčila hrůzy, které jí oznámila Lavandrel.
„Gretchen, odkud to všechno víš?“ zeptal se jí.
„Řekla mi to paní světla Lavandrel.“
„Paní světla? Co je to za nesmysl? Vždyť ty jsi šílená! Hansi, vyveď tu pomatenou z mého pokoje!“ vykřikl Konrád Henlein a praštil rukou do stolu.


 celkové hodnocení autora: 98.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 2 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 4 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 35 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Sllunce 09.11.2009, 15:59:48 Odpovědět 
   Náboženství vždycky byl a je určitý podnět ke konfliktu. Ale taky dokáže lidi sblížit. Pomoct jim. Které je to správné se asi nedovíme, ale můžeme alespoň doufat, že věříme v to správné. A vesmír nám spekulaci o správnosti našeho náboženství jen ztěžuje. Nemyslím si že by tu byl jen proto, že jedna a jedna jsou dvě.... Jinak je to nádherně napsané. Nemám co vytknout.
 ze dne 09.11.2009, 23:14:22  
   Pavel D. F.: Díky. Docela mě překvapilo, že si ještě někdo této povídky všiml. Zvlášť když jsem teď v autorském i redaktorském "útlumu" způsobeném nemocí. Moc mě to potěšilo.
 Šíma 01.11.2008, 11:48:05 Odpovědět 
   Johanka z Arku... Přestože se to zdá nemožné, aby jeden člověk rozdmýchal určité nálady v širokém spektru obyvatelstva (mnohdy i celých národů), stává se to. Většinou toho jedinec mnoho nezmůže, ale historie lidstva ukazuje mnohdy opak (v kladném i záporném pojetí). Ježíš možná nebyl jediným člověkem, který dokázal lidstvu přinést poselství o lásce a odpuštění. Mnozí velicí lidští myslitelé byli za své pravdy zabiti, přestože se nesnažili o nic jiného, než o přinášení míru a naděje pro lidstvo v moři beznaděje a bouří válek. Johanka byla upálena, Gándhí zastřelen, Hus skončil také na hranici. Naše hrdinka měla štěstí, že zůstala nepochopena, nakonec se mi zdá, že zamířila k tomu nepravému politikovi, vždyť Henlein byl tuším jedním z mnoha propagátorů fašismu a podílel se i na založení této strany v Čechách...

Příběh začíná docela hezkými obrazy a poklidnou atmosférou, kdy slečna Gréta míří jako vždy na kopec nejen na ranní modlitbu. Ono zjevení posla z jiného světa vyznívá trochu fantasticky, ale Gréta nebyla určitě jediným člověkem (byť jen fiktivním) komu se zjevil "anděl". Osobně věřím, že je lidstvo z povzdálí řízeno nějakou vyšší mocí (řekněme civilizací), která nepřímo zasahuje do dění na Zemi. V každé kultuře a "jejich svatých knihách" jsou zmínky o tom, že na Zemi sestoupili bohové obdaření neskutečnou mocí a ovlivňovali lidské dějiny.

Proč by se Gréta nemohla setkat s právě takovou bytostí, která používá technologii, o které se nám může jen zdát? Gréta je určitě slušné a poctivé děvče (světem nezkažené), proto si nechala vše vysvětlit, ačkoliv ničemu ani za mák nerozuměla. Možná že na tom byla kdysi Johanka stejně... Snad naši tajemní poslové narazili na "nevhodného" člověka, ale třeba již bylo pozdě a na budoucnosti již nebylo možné nic změnit. Hitler byl záporným příkladem toho, jak dokáže jedna ideologie a jeden člověk obrátit jednu "rasu" proti druhé, přestože bylo jejich učení "nadřazenosti" založeno na víře, že je to pravda a je tomu skutečně tak! Pak byl otevřen průchod onomu utrpení a bídě a byly zmařeny milióny životů...

Líbilo! Konec povídky mě trochu zarazil. Grétě jsem fandil a čekal jsem, co se z příběhu vyklube. Osobně nevěřím, že je křesťanství tím nejdůležitějším náboženstvím, jen je jedno z mnoha, přestože je postaveno na odpuštění a lásce skrze oběť nevinného člověka na kříži. Věřím, že Vesmír nevznikl jen tak a bez přičinění, ale nemyslím si, že bychom byli tou nejdůležitější "vesmírnou rasou" a že tam někde jsou i další světy, kterým je třeba i věnována větší péče, kdo ví? Omlouvám se za rozkecání...

Jednička! ;-)
 ze dne 01.11.2008, 17:39:49  
   Pavel D. F.: Díky za obsáhlý komentář a známku.
Já si dnes už taky nemyslím, že je křesťanství nejdůležitější náboženství, ale co kdyby bylo? Co kdyby právě nám Bůh popřál tak velký dar a my jsme ho "probendili" svým pitomým životem, válkami a genocidami?
Vztah náboženství a možnosti existence jiných civilizací mě fascinuje. Možná právě proto, že pokud jsou spousty jiných bytostí ve vesmíru a každá by to svoje náboženství považovala za jediné správné, neexistovala by možnost domluvy a spolupráce. Vždyť i my tady na Zemi si pro různé náboženské koncepty tolik navzájem ubližujeme...
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Ian Stepheson
(15.8.2017, 16:24)
Ian Stephenson
(15.8.2017, 16:19)
Hromdopolice
(3.8.2017, 21:45)
Petronela1991
(26.7.2017, 18:57)
obr
obr obr obr
obr
Protest
Ann
2.Kapitola-rýma
Karolína K.
Svíčky okno a b...
Altro
obr
obr obr obr
obr

PADESÁTNÍCI
Nina Máčová
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr