» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí přítele."

Francis Bacon

počet přístupů: 2141091

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303492 komentářů :: on-line: 17 ::

:: Sharome 15. ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Sharome

Amemmaita	publikováno: 04.11.2008, 6:35

Tak další kousek na světě. Tentokráte se hoky nepohodnou.


	„Měli bychom je zachránit a nenechat je napospas vůdcovi. Jsou to moc hezká děvčata, byla by jich škoda. Co myslíš, Heko?“ Svěří se Nevis svému nejvěrnějšímu kamarádovi. „Jo…“ Zarazí se a nechá projít Černého jezdce Fílu, který je nejvěrnější voják Amona Hapiho. „Jak to ale chceš udělat? A kdy?“ Šeptá naléhavě Heka. „Co nejdřív. Třeba hned. Klidně se nechám i popravit, když budu vědět, že jsou v bezpečí u bratra té princezny.“ Odvětí mu tiše Nevis. „Co řekneš jezdcům, co je právě hlídají?“ Přece je musíš nějak zabavit, aby měli ty dívky možnost a čas utéci.“ Zeptá se ho Heka. „Že je chce vidět vůdce.“ Pokrčí rameny. V té chvíli se na chodbě objeví vůdce. „Přiveďte mi ty holky, chci si s nimi popovídat.“ Rozkáže rozčileně a jako stín zase zmizí. „No vidíš. Ani nemusíme lhát.“ Pousměje se Nevis. „Pojď.“ Každý si pospíší k pokoji dívky, kterou původně dostali k hlídání. Pro sebe si dívky nazvali „naše schovanky“. Zpočátku k nim postupují jen rychlou chůzí, která postupně přejde v běh. Ke dveřím děvčat doběhnou celí zadýchaní. „Vůdce chce, abychom dívky přivedli.“ Utrousí Nevis Černému jezdci před dveřmi pokoje. „Jak ti můžu věřit?“ Zeptá se nezaujatě a dál se zajímá o obsah nějakých starých listů. „Tak se ho jdi zeptat.“ Odvětí podrážděně Nevis. „A nechat ti na krku tu holku uvnitř? Ani náhodou.“ Věnuje mu Černý jezdec zamračený pohled. „Abys zas udělal nějakou hloupost a nechal ji zdrhnout? Ani mě nenapadne tě tu s ní nechávat.“ Nadává mu. Není divu, že se zlobí, když Nevis i Heka předevčírem nechali odemčené a nehlídané dveře. Děvčata toho využila a pokusila se utéct. To se však nezdařilo. Černý jezdec se dal do hledání klíče v tlustém svazku, aby odemkl dveře. „Nu dobrá. Tak ji k vůdcovi přivedeš, ale já půjdu s tebou. To aby ses nepokusil o další blbost jako předevčírem.“ Mumlá spíše pro sebe. Když odemkne, Nevis vrazí do Černého jezdce a vtrhne do dveří. Leknutím uskočím do kouta u okna. Nevis se přižene blíž ke mně a pevně mě chytí za paži. Tak pevně až vyjeknu bolestí a zkřivím obličej. „Já a Heka se vám pokusíme pomoct utéct. Potřebujeme však trochu vaší pomoci. Jinak to nezvládneme.“ Zašeptá mi do ucha. Povolí sevření a vytáhne mě ven z pokoje. Za druhou paži mě chytí ten druhý Černý jezdec, který se mezitím vyhrabal na nohy. Oba zamíří k hlavnímu sálu takovým tempem, že jim sotva stačím. Na schodech málem upadnu. V hlavním sále před vůdcem na kolena spadnu. Heka byl na tom podobně, nejdřív mu nevěřil, pak s ním musel táhnout Sabinu za sebou. I ona v sále padla na kolena vedle mě. „Ahoj Sabino, jak se máš?“ Pozdravím Sabinu. „Ahoj Kris. Už bylo lépe a ty? Jak se máš ty?“ Pozdraví se se mnou. „Taky by se mnou mohli zacházet lepší.“ Ušklíbnu se. „Dámy? Víte něco o Michalově tažení?“ Šklebí se na nás Amon Hapi. „Pro tebe je to král.“ Prsknu. „A určitě by nás tu nenechal, tak čemu se divíš?“ „Nech si těch drzostí.“ Klidní mě. Vím o každém jejich kroku, o každém jejich slově, o každém jejich pohybu.“ „A jak to můžete vědět?“ Nechápu to ani já ani Sabina. „Mám tam zvěda.“ Odvětí se smíchem. „Cože?! Zvěda?!“ Zakřičím. „Jistě. Mladý šlechtic Jakub je vám určitě známý.“ Rozplývá se. Se mnou i se Sabinou to škubne, jelikož Jakub se nám oběma zdál jako příjemný a fajn kluk. Nevypadal na zrádce. Já se však tvářím, jako bych si toho nevšimla. Dokonce mě něco napadne. Jen kdyby to vyšlo. „Jakub?! Ten zrádce!“ Křiknu a otočím se k Sabině. „Ty jsi o tom něco věděla?“ „Já?! Jak tohle můžeš říct? Vím o tom tolik co ty!“ Vyjede na mě. Amona Hapiho to jen pobaví a hned toho využije, protože Sabina se mu totiž moc líbí. „Co kdyby ses přidala k nám, když tě tady tak obviňuje?“ Navrhne jí. Ta chvíli váhá, nemůže se rozhodnout. Ale vzrůstající vztek přece jenom rozhodne. „Co mi nabízíte?“ Zajímá se a v tuto chvíli s ní cloumá hlavně vztek. „Naprostou volnost po celé pevnosti. Volný pohyb kam tě jen může napadnout.“ Nabídne. „Tak dobře.“ Stoupne si vedle Amona Hapiho. Dobrý, tak tohle zabralo. Teď ji nějak přesvědčit, aby mi zas věřila. „Zůstaneš sama. Odrovnám i tvého bratra. Já tě donutím k tomu, aby ses ke mně přidala.“ Vítězně se mu blýskne v očích, jako kdyby tušil konečný výsledek. „Nevisi! Hlídej ji!“ „Ano, pane.“ Pokloní se Nevis. „Ale pane. To ji necháte hlídat takovým ňoumou?“ Vytřeští oči jeden z Černých jezdců. „Budete se u ní často střídat, je vás tu hodně a ona je jediná, koho budete hlídat!“ Odsekne Amon Hapi. Proti tomuto výroku nikdo další neodhodlá protestovat. „Odveďte ji!“ Opět mě nemilosrdně chytí za paži. Nevis za jednu a další Černý jezdec za druhou. „Jakuba si klidně nech, ale Sabina se ke mně určitě vrátí.“ Zasyčím. Sabina po boku Amona Hapiho upírá zrak k zemi a snaží se zadržet slzy. Je na rozpacích, má smíšené pocity. Přesto nedokáže zasáhnout v můj prospěch. Odtáhnou mě jako kus něčeho starého a nepotřebného. A než mě dovedou do mé ložnice, bolí mě celé tělo. A jakmile mě do ní dovedou, padnu na postel. Nevis se po mně ještě ohlédne, druhý jezde odejde. Toho Nevis využije. „Proč jsi se pohádala s kamarádkou?“ Zeptá se mě. „Mám takový pocit, že je to tvá jediná kamarádka.“ „Ani nevím.“ Zalžu. Nechci mu hned vyzvonit, co mě napadlo. „Zavoláš mi ji prosím? Ráda bych si s ní promluvila.“ Požádám ho. „Myslíš, že s tebou bude chtít mluvit?“ Pochybuje. „Já osobně a můj kamarád Heka jsme vám chtěli pomoci. Tímhle jsi nám to ztížila.“ Podívá se na mě zklamaně. „Promiň.“ Omluvím se a podívám se na něj výmluvně. „Co se týče Sabiny, ta mi přinejhorším vynadá.“ „Nu dobrá.“ Nakonec souhlasí. „Co tu ještě děláš?! Padej ven!“ Vtrhne dovnitř Černý jezdec čekající venku. „Vždyť už jdu.“ Zavrčí Nevis a projde kolem něj ven na chodbu. Černý jezdec ho následuje. Ovšem nejdřív po mě hodí vražedný pohled. Zavřu na chvíli oči a usnu. Na chodbě si Černý jezdec vezme Nevise do pusy a zahltí ho nadávkami jak je neschopný a podobně. Všichni jak Nevisovi tak Hekovi nemůžou odpustit to, že nás špatně hlídali. Nevis na to zareagoval naprostou ignorací. Nevis zamíří do hlavního sálu, kde najde Sabinu. Naštěstí je sama.


celkové hodnocení autora: 80.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 0		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 0.0		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 1		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 28		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

amazonit	04.11.2008, 6:35:09

Zdá se, že se tu v někom hnulo svědomí, i když nevím, zda by lotrové až tak změkli, aby byli ochotni riskovat svůj život za děvčata. Jinak i rychlá změna Sabinina názoru a přiklonění se k únoscům je také malinko přehnaná, ale vlastně ty se s ničím ,,nemazlíš", takže je to zcela v kontextu a nevyčuhuje to:o)), takže co tu řeším, že?:o) Takže tu máme jednoho zrádce, jedny lumpy, co nejsou až takovými lumpy a možnost na záchranu dívek bez nutnosti zásahu Michalovy družiny.