» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (2)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"To, co vychází ze srdce, nebývá nikdy směšné."

F. Caballero

počet přístupů: 2141098

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303493 komentářů :: on-line: 17 ::

:: O nerozhodném Honzovi ::

Racek	publikováno: 08.11.2008, 21:44

Pohádka


	O nerozhodném Honzovi Honza šel a šel a těsně za půlkou světa narazil na rozcestí. Vedly z něj cesty, označené jako LEHKÁ a TĚŽKÁ a pod rozcestníkem seděl kouzelný dědeček a svačil. Honza počkal až dojí, pak pozdravil a zeptal se: - Nevíte, kde je třetí cesta? Ve všech pohádkách jsou tři! - V pohádkách možná, odpověděl dědeček a zmuchlal obal od bagety. - Tady jsou jen dvě. Anebo cesta zpátky, ale to nestojí za to, když chceš dál do světa! - Ale podle čeho si mám vybrat, když vypadají úplně stejně?, namítl Honza. - Ty cedule, dědeček už byl netrpělivý, - ty cedule tady nejsou pro srandu králíkům! LEHKÁ je lehká, ne? Po rovině, neprší tam, neměl bys hlad a spal bys pod střechou. Na TĚŽKÉ je všecko naopak a navíc se jde pořád do kopce a s kopce a je zima. Rozhodni se sám. - Bral bych LEHKOU, řekl Honza, - to je jasné, ale zdá se mi, že v tom bude háček. Kdyby všechno šlo bez problémů a snadno, dodal zamyšleně, bylo by to snad i proti přírodě. - Ale zas: když člověk něco vytrpí…Na konci té těžké cesty bych měl dostat princeznu, půl království nebo tak něco. Nevíte náhodou, jak to je? - Sorry, vykouzlil si dědeček další housku. Šla tady spousta lidí, ale jak dopadli, nevím. Pohledy neposlali. - A většinou se vydali…?, nedořekl Honza. - Podle nátury přece, odsekl dědeček popuzeně. - Někdo rád překážky a někdo jistotu. A už se neptej. A sedni si, znervózňuje mě, když stojíš. Nechceš něco na zub?, nabídl smířlivějším tónem a potřásl košíkem. – Není nejnovější, ale své ještě vykouzlí, konstatoval spokojeně. S pusou plnou dalšího koláče dodal: - Nemysli, já taky chtěl dál - jenže není koho se zeptat. Tak tady čekám, až se rozhodnu. Neboj, ono to nějak dopadne, rukou ze sebe ometl drobky. Pak vytáhl z košíku modrotiskový polštářek a spokojeně se natáhl. – A teď promiň, musím si dááááchnout, hlas se změnil v pochrupování. Honza se rozhlédl po okolí. Okolo hlavy mu proletěla včela, slunce svítilo, obloha byla modrá a práci zpívali. Pohledem se vrátil ke spícímu dědečkovi. Když on, tak já taky, řekl si. Času dost, nepospíchám. Rozvázal uzlík s máminými buchtami, pomalu se do nich pustil a čekal. A čekal a čekal a jestli mezitím nezačal samostatně myslet, čeká dodnes. /6.listopadu 2008 a dřív/


celkové hodnocení autora: 94.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 5		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 7		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 14		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

mistrovamarketka	10.11.2008, 17:28:40

Líbila se mi, ta pohádka... Je svižná, vtipná a hlavně není moc zdlouhavá a výřečná. Akorát ten mentorský konec, ta poučka... ach jo.

Matylda Kratinová	10.11.2008, 17:00:09

Konečná věta mě dorazila. Úplně jsem z toho cítila ten tón, jako kdyby to řekla moje bývalá češtinářka (se svým ostravackym přízvukem, vivat Slezsko!), jen ta by Honzovi asi řekla: "Milý Jane, všechno jde, jen had se plazí. Tak šup šup, dva machy!" No, to jsem toho zase napovídala, tak jdu samostatně myslet. Psaní zdar!

mara	09.11.2008, 12:21:39

Za tuhle pohádku "jako ze života" přidávám jedničku i já, i když za otazníkem se čárka opravdu nedělá. Ale je to malá chybička :)) Hoší by bylo, kdyby nám takoví Honzové posedávali na každém rozcestí.

Šíma	09.11.2008, 10:46:57

Tak tomu se říká: "Zaseknout se v půli cesty!" ;-) Líbilo, protože mám pohádky rád a já se alespoň na malý okamžik stávám znovu dítětem... Začátek povídky sice čtenáře rovnou hodí do celé "problematiky příběhu". Ono tato pohádka nezačíná klasickou formou: "Žil, byl jeden Honza u své matky v domečku a celý boží den jen ležel za pecí..." :-DDD Ale to nevadí, protože jsem se docela pobavil a konec je také "čistě Honzovský", tedy že na tom rozcestí ztvrdnul snad až do smrti... Dobrý konec? Patrně ne, kdo ví, kolik mu toho v životě uteklo, když čekal a čekal a čekal... Jednička (s fouskem) P.S. Namísto těch pomlček, které mohou ve větě plnit také jiný význam, třeba něco oddělovat (což asi v tomto případě také činí), bych dal uvozovky. Když máš rozdělenou přímou řeč uvozovací větou, pak to vypadá... Pohádkově! Tedy zajímavě, ale já tu jen čtu a abych tu také nezůstal až do Konce Světa, tak raději také jdu... Hlasuji pro "uvozovky", přestože pro mne toto odlišení prosté řeči od mluvy hrdinů není zase tak exotické, ale jsem asi "klasik"... Pšt! Hezký den a pohádkám zdar! ;-)

čuk	09.11.2008, 7:25:09

Motiv je zajímavý neboť cedule mohou lhát. Až bude poutníků víc, mohli by si vyšlapat tu třetí. Anebo se vrátit a podívat se na problém z opačné strany Motiv této pohádky mi něco připomíná, jenže tam se vždycky rozhodlo a byla cesta zpátky.

Amemmaita	08.11.2008, 22:43:09

Zajímavá pohádka, a protože jsem se ještě s takovou nesetkala, tak je pro mě novinkou a je pro mě neobvyklou. Ale líbila se mi, vykouzlila mi úsměv na rtech.

m2m	08.11.2008, 21:44:25

Zdravím! To je moc hezká pohádka! A jako každá pohádka má svoji myšlenku a svoje vyznění pro čtenáře. Dobro zvítězilo nad zlem, čest a upřímnost statečného rytí... Sakryš. No, abych necintal, vezmu to z opačné strany. \| "Honza počkal až dojí..." - "Honza počkal" a "až dojí" jsou dvě samostatné věty, tudíž by měly stát oddělené čárkou. Další věc je tenhle typ přímé řeči. Osobně jsem v ní nepřečetl byť jedinou věc, ale zarazila mě jedna věc. Totiž její ukončení. Ukážu na tomhle příkladu: - A většinou se vydali…?, nedořekl Honza. Nezdá se mi, že by za otazníkem měla být čárka, ale co já vím, skutečně jsem se s tímhle setkal minimálně. Nicméně "otazník čárka" se mi nezdá příliš...správné. Avšak... nechám to na relevantnějším čtenáři, který s touhle přímou řečí bude mít zkušenosti. Tak. A teď dodám svou redaktorskou známkou, kterou vyjádřím spíše svůj autorský (čtenářský postoj). Bavil jsem se a myšlenka (nebo pointa?) mi vykouzlila na tváři úsměv.