obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Mnohem lepší je žít bez štěstí než bez lásky."
William Shakespeare
obr
obr počet přístupů: 2914566 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 38015 příspěvků, 5579 autorů a 381521 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Sen ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Povídky pro Epiku
 autor Pavel D. F. publikováno: 13.11.2008, 19:53  
Krátký fantaskní obrázek. Smysl nehledejte, jen se nechte unášet fantazií...
 

Nikdy nic podobného nezažil. Stál pod nebem, cítil jemný větřík a díval se na jasně zářící lehce pomrkávající hvězdy.

Zdálo se mu, že letí. Matička Země ho propustila ze své gravitační náruče a on se vznášel v povětří. Hvězdy se blížily. Jedna z nich se blížila velmi rychle. Pozoroval, jak se rozjasňuje a mění v bílou kouli slunce. Musel odvrátit pohled, jak byl ten svit mocný.
Pokusil se orientovat, pokusil se opustit tento náhlý sen. Nedařilo se. Hvězda plála jako jasné slunce přímo před ním, kolem byla černá temnota a zářící body hvězd, které neblikaly. Nadechl se a vydechl. Nic mu nebránilo, rozhodně se neocitl ve vakuu. Nechápal to.

A pak ji uviděl. Modrozelený půlměsíc planety, která ležela kousek od něho. Poddal se snu a začal se k planetě blížit. Prolétal nad noční stranou, viděl svítící tečky měst, potom překonal terminátor a ocitl se v jasně modrém vzduchu. Světla přibývalo, už viděl slunce jako kotouč na nebi, už viděl povrch planety, který se stále přibližoval. Nadechl se, natáhl nohy a stanul na travnaté pasece. Všude bylo plno světla, les vůkol šuměl a zpívali ptáci.
Pomalu kráčel trávou. Viděl už tvar stromů a vnímal jejich odlišnosti. Vypadaly jako jedle, ale větve měly poněkud zakroucené směrem nahoru. Kolem nohou mu přeběhla úplně bílá myš.

Sklonil se a usedl pod stromem. Užíval si tu nádhernou ranní atmosféru krajiny, která byla jiná a přesto tak blízká jeho srdci.

Šla trávou a vlnila se v rytmu písně, která se jí linula ze rtů. Její bílá pokožka ostře kontrastovala s hnědými šaty, které ji zahalovaly od ramen až k patám. Měla krásné špičaté uši a dlouhé hnědozelené vlasy.
Podívala se na něho a usmála se. Ve velkých ústech zasvítily drobné perleťové zuby.

„Vítám tě, poutníku,“ řekla zpěvavým hlasem.
„I já tě vítám ve svém snu, krásná.“
„Je-li to sen, pak je to náš vzájemný sen.“
„Ano, je to sen. Usnul jsem pod hvězdnou oblohou.“

Podala mu ruku a pomohla mu vstát. Pomalu zamířila mezi stromy, vedla ho za ruku a začala opět zpívat. Kráčeli spolu lesem a cítili se dobře.

„Ukážeš mi hvězdy, poutníku?“ zeptala se tichým hlasem.
Dívala se mu do očí a tvářila se vážně.
„Já nevím. Nevím, jak bych to měl udělat.“
„Tak, jak jsi to udělal před tím. Pomoz mi uvidět denní hvězdy, můj milý.“

Drželi se za ruce a stoupali k obloze. Nečinilo mu to žádné potíže. Obloha modrala, pak zbělela a nakonec zčernala. Pouze sluneční kotouč, jasný až k pláči, rušil výhled na hvězdy. Letěli dál. Míjeli hvězdy, všechny zůstávaly daleko od nich, jejich počet se snižoval, až se ocitli ve volném prostoru, kde nebylo nic. Pohlédl zpátky za sebe. Spirála Galaxie se odvíjela od jasně zářícího středu, vypadalo to, že jsou hvězdy kousek od sebe, skoro spolu splývaly. Oba se dívali na tu nádhernou scenérii.

„Jsi velice vnímavý, poutníku,“ řekla tiše.
„To ty jsi mě sem dovedla, krásná.“

Letěli dál. Galaxie se zmenšila do malé tečky, všude kolem viděli podobné ostrovy mlhovin a najednou začal zářit sám prostor v jejich okolí.
Zář kroužila kolem nich, neviděli žádný zdroj světla, jen světlo samo. Bylo všude. I jejich těla zářila. Pomalu ji políbil. Její ruce se vinuly kolem jeho pasu, stáli tak zářící uprostřed záře a zdálo se jim, že jsou spolu srostlí.

Potom světlo zmizelo. Strašlivý vír singularity pohltil oba poutníky a vrhl je do černého jícnu, odkud nebylo úniku. Točili se kolem sebe a padali.

A pak najednou stál pod hvězdami, které netečně mrkaly nad jeho hlavou. Byl doma. Slyšel skřehotání žab a když se ohlédl, spatřil světla svého města. Pomalu a bez nadšení se vydal tím směrem.

Stála na cestě pod lampou a usmívala se. Přistoupil k ní a opět se cítil jako ve snách. Pohladil její bílé špičaté uši a vydechl. Kráčeli spolu po asfaltu, až zmizeli ve tmě.


 celkové hodnocení autora: 98.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 3 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 7 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 40 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 salvator 04.02.2009, 22:10:10 Odpovědět 
   Řekl bych, že přestože se tu známkuje, často bych od tohoto druhu kritiky upouštěl, jelikož se může mnohokrát stát, že ona "známka", je až příliš zavádějící. Samozřejmě netvrdím, že některá dílka by ji třebas zasluhovala už svou podstatou. Tímto jsem jenom chtěl navázat kontakt s onou snovou elfkou, a říci, že i já jsem kdysi psával něco podobného, jen je to nyní v tomto stylu zapomenuto. Neříkám tak, ani tak, jen mě to připomnělo mne samotného a kdyby to jen trošku bylo možné, rád bych, kdyby jsi mi alespoň naznačil, která že lampa sem k nám přivádí tyto čarokrásné elfky. Slibuji, že už to nikomu dále neprozradím. D.
 dascha 31.12.2008, 17:53:23 Odpovědět 
   Tohle je moc krásné, díky
jedna nestačí
1*
 VanillaSky 13.11.2008, 22:42:23 Odpovědět 
   Tak ako sú komentáre Šimove dlhé, aj ked si ich rada prečítam, moje sú úplným opakom. Ale čo už... No to nič nemení na tom, že som sa pri čítaní tvojej poviedky zasnívala, bolo by fajn môcť si takto polietať po vesmíre a vidieť trebárs aj Zem z tej výšky. A zažiť to vesmírne ticho. Poviedka je pekná, každý nech si v nej nájde niečo pre seba. Myslím, že netreba moc vysvetlovať.
 Šíma 13.11.2008, 21:30:14 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Šíma ze dne 13.11.2008, 20:43:07

   Ještě k tomu slunci... Dumal jsem nad tím, zda jej má člověk psát s velkým písmenkem (Slunce), nebo malým (slunce), v tomto textu opravdu není s velkým písmenkem (s) na začátku onoho slova... Omlouvám se, ohledně sluníčka jsem se poněkud mylně vyjádřil...

Ono máš pravdu, v cizích dílech člověk vidí každou chybku, ale ve svých je to už horší, také jsem postižen onou "autorskou slepotou" a díky práci mých šotků dopadám se svými texty ještě mnohem hůře, než-li Ty, Tvé práce se mi zdají dosti dobré i po stránce spisovné a stylistické... ;-) V žádném případě jsem Tě nechtěl kritizovat a myslím si, že si tu na nic nehraješ, nýbrž jsi dobrým redaktorem! Howg, domluvil jsem!!! ;-)
 Šíma 13.11.2008, 20:43:07 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Šíma ze dne 13.11.2008, 20:30:41

   P.S. Nebyla to elfka? ;-) Hezké to bylo jen mám pár drobků:

- já tomu sice moc nerozumím, ale neměla by být v této větě čárka navíc, nebo nějaké písmenko? - Stál pod nebem, cítil jemný větřík a díval se na jasně zářící lehce pomrkávající hvězdy. - ...a díval se na jasně zářící a lehce pomrkávající hvězdy. (???) - netuším, jsem jen "lehce střelený šíma"

- opakování slov: blížily - blížila, pokusil se...

- slunce jako pojmenování hvězd jiným výrazem, pokud nejde o naše Slunce, patrně může začínat malým písmenem...

- „To ty jsi mě sem dovedla, krásná.“ - třeba by ono "tys" vyznělo lépe a "vzonostě": "To tys mě sem dovedla, krásná."

Napadlo mě, proč nezůstal v jejím světě? Určitě byl krásnější, lepší a tak... ale třeba šlo jen o sen, nebo to tak prostě muselo být... Hm! Špičatá ouška! Líbí, přestože se mi začátek (první dva odstavečky) zdá, jako by se příběh nechtěl "rozjet", ale od momentu, kdy náš poutník našel onu planetu, je to "super"... ;-)))
 ze dne 13.11.2008, 21:15:55  
   Pavel D. F.: Díky, za komentáře i známku.

Pokusím se odpovědět:

- tu čárku jsem do zmíněné věty nedal úmyslně, protože jsem dané spojení přídavných jmen považoval za postupně se rozvíjející přívlastek. Ale asi tam měla být, hraji si sice na korektora, ale tak úplně odborník na češtinu nejsem, takže se můžu plést.

- i ta opakovaná slova jsou opakována záměrně, ale uznávám, že to působí neobratně, snaha vyjádřit tímto způsobem zdůraznění určitých okolností asi není nejšťastnější.

- slunce s velkým S jsem v textu nenašel, ale možná jsem se přehlédl. Máš pravdu v tom, že vždy mělo být malé s, protože jde o jiné hvězdy než naše mateřské Slunce.

- "tys" by možná znělo lépe, ale připadá mi to nespisovné. Ale možná se mýlím a je to přesně naopak. Třeba "bys" se používá a "by jsi" je chyba, přestože vypadá vznešeněji. Marně to hledám v Pravidlech, zatímco korektor pravopisu ve Firefoxu "tys" bere bez výhrad. Takže máš asi pravdu.

Tato povídka je už starší dílko, než jsem ji sem dal k publikaci, provedl jsem jisté "učesání", ale jak to vypadá, asi jsem nebyl dostatečně kritický, což se mi u vlastních textů stává poměrně často. Kupodivu u cizích prací vidím chyby daleko zřetelněji. Mám takový dojem, že i když se člověk snaží poctivě po sobě svůj text přečíst, vlastně dobře ví, o čem psal, takže leccos přehlédne. V pravopisu i významu. Je to moje častá chyba, že píšu o věcech, které dobře znám, a nehledím na to, že čtenář může potřebovat lepší vysvětlení.
Ale tato povídka není určena k velkému přemýšlení. Je to obyčejný výtrysk fantazie, který mě tehdy uchvátil a chtěl jsem, aby z toho něco měl i někdo další.
 Šíma 13.11.2008, 20:30:41 Odpovědět 
   Opravdu docela "fantaskní", ale líbilo a už jsem měl strach, že ji ztratil... Tak nějak jsem mu držel palce, přestože jsem netušil, který "čert" jej zavedl do jejího světa... Jdu si Tvůj textík přečíst ještě jednou, skoro se mi zdálo, jako bych tím Vesmírem cestoval také... Možná je nejen láska velkým kouzelníkem a hory přenáší... Kdo ví? ;-)
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Ian Stepheson
(15.8.2017, 16:24)
Ian Stephenson
(15.8.2017, 16:19)
Hromdopolice
(3.8.2017, 21:45)
Petronela1991
(26.7.2017, 18:57)
obr
obr obr obr
obr
Tatínkovi
bumik
V nemocnici III...
Jarda
Jiný
Ovca
obr
obr obr obr
obr

Tekoucí čas nezastavíš jen jed...
salvator
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr