» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Chceš realizovat své sny? Probuď se!"

Joseph Rudyard Kipling

počet přístupů: 2141105

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303495 komentářů :: on-line: 13 ::

:: Titěrná (jsem vyklíčila) ::

Cinka	publikováno: 14.11.2008, 14:51

Http://www.youtube.com/watch?v=7yjurf5d6X0


	až se rozbrečím o půlnočním mezisnění protože se mi znovu ztratíš zase pevně sevřu polštář a vyšlu prosbu aby mi tu kousek z tebe ještě nechali aby mi tě půjčili ještě jednou zdát až tě zase uvidím přecházet po ulici nezakřičím raději se kousnu do rtu pak otočím se zády aby mi nestihli rozkrást to bláznovství chuť pocitu všedního setkání co už nikdy nebude až všechno skončí a položí mě vedle tebe budu ti vyprávět o všem kdes mě nedržela všechny chvíle kdys mě pokaždé znovu opustila až zase obejmu svá nahá kolena v šeru vlastní titěrnosti mezi čtyřmi zdmi zeptám se pak přetiše jestli se na mě nezlobíš za skvrny od bublifuků na nábytku za rozházené hračky po pokoji za nedojedené večeře a za všechna odseknutí a prásknutí dveřmi …za jediný prstýnek po tobě… co jsem včera ztratila… zeptám se tě přetiše jestli mi odpustíš a jestli jsi na mě byla kdy… …třeba jen trochu… hrdá


celkové hodnocení autora: 98.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 17		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 39		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 74		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Sidonie Kermack	14.02.2011, 8:10:33

Moc krásné. Tyhle pocity také znám...

Endy	12.04.2009, 23:07:42

Odpověď na příspěvek od uživatele: Endy* ze dne 12.04.2009, 12:33:28* Aha, tak to jsem zase zabrousil do vlastních zkušeností, pro mě to vyznělo jako naděje, ten povzdech, jestlis někd byla hrdá...

Endy	12.04.2009, 12:33:28

Trochu jsem nad tím přemýšlel... Jestli je symbol prstenu manželství mezi dvěma ženami (…za jediný prstýnek po tobě… co jsem včera ztratila… ...jestli jsi na mě byla kdy…) nebo jestli se jedná o dceru a matku (chceme, aby na nás rodiče byli hrdí) Nebo jsem úplně vedle každopádně to nic nezmění na faktu, že jsem ze slov nadšen, jsou plná smutku a zároveň naděje


ze dne 12.04.2009, 20:49:51
Cinka: Ne, tenhle prsten nebyl symbolem manželství. Je to ta druhá možnost, cos napsal. Rozhodně nejsi vůbec vedle, jen ta naděje tady bohužel vůbec není.

Hydra	02.01.2009, 21:47:13

Drže se hesla "lepší později, nežli nikdy", i já musím pochválit tohle dílko. Je napsáno velmi citlivě a působivě, přičemž nepostrádá jakousi dětskou lekost a přirozenost. Vskutku vydařené. Snad není ze života... Měj se hezky.


ze dne 03.01.2009, 19:49:23
Cinka: Děkuju, jaké později, nikdy není pozdě na názor:) A já moc děkuju za ten Tvůj, opravdu. Měj se též krásně.

endless	20.12.2008, 1:57:43

Trochu me odradil nazev... ale basen sama je velmi pusobiva. Co k tomu dodat? Pro nektere z nas uz je pozde.


ze dne 03.01.2009, 19:47:38
Cinka: Nejdřív se Ti musím omluvit... Tvůj komentář mi nejspíš mou nepozorností unikl a teď odpovídám se zpožděním... děkuji. To je vlastně vše, co odpovídám:) Děkuji.

Marťa	06.12.2008, 9:42:43

Já nevím, co na to říct. Zní to smutně, ale bohužel se to stává. Pěkné spracování. :)


ze dne 11.12.2008, 0:05:34
Cinka: Děkuju, nevadí, že nemáš co říct. Takhle to stačí, opravdu.

Tinka	17.11.2008, 19:59:59

Moc hezké dílko. A taky hmatatelně smutné.


ze dne 18.11.2008, 13:37:32
Cinka: Děkuju Ti moc, Tinko!

refugee	16.11.2008, 16:04:11

že by byla v básni použita kdovíjak zajímavá a nevšední slova to se rozhodně říct nedá, ale přesto zůstává silně emotivně, zkrátka velmi působivá, dávám jedničku


ze dne 17.11.2008, 17:57:04
Cinka: Děkuju Ti, tady jsem na nevšednost opravdu nemyslela... Moc děkuju!

monito	15.11.2008, 22:08:01

Já jsem ztratila prstýnek od svého tatínka, nezbylo mi po něm skoro nic … jen jeho láska.


ze dne 16.11.2008, 11:41:51
Cinka: Tak Ti zbylo nejvíc, co Ti zbýt mohlo... Děkuju Ti za zastavení.

emm...	15.11.2008, 17:37:58

Je to..tak krásné a smutné..a víc asi napsat nedokážu, protože vše mi příjde proti tomu "titěrné".


ze dne 16.11.2008, 11:41:16
Cinka: špatně, špatně, určitě poznáš, která odpověď Ti z těch předchozích dvou nepatřila, viď?:)


ze dne 16.11.2008, 11:40:09
Cinka: Tak Ti zbylo nejvíc, co Ti zbýt mohlo. Děkuju za zastavení.


ze dne 16.11.2008, 11:36:05
Cinka: Moc Ti děkuju, pro mě Tvé hodnocení titěrné rozhodně není. Díky.

Danuše	15.11.2008, 8:56:34

Nezmůžu se na komentář, který by vystihl, co po přečtení tvé krásné básně cítím... nemůžu... jen že zase brečím a cítím, že tu ztrátu mateřské náruče nikdy neustojím. Díky za zážitek, ani nevíš jak jsou mi tvé pocity blízké.


ze dne 15.11.2008, 13:11:59
Cinka: Danuše, děkuju Ti! Já se zase nezmůžu na odpověď. To přece zvládneš ustát... někdy se klopýtá a padá, ale stojíš... já taky... jinak to nejde. Nemusíš děkovat... a pokud se mi podařilo být opravdu tak blízko tvým pocitům... nedokážu ani slovy vyjádřit, jak potěšená a dojatá jsem.

Ada	14.11.2008, 23:43:22

Ahoj, takové texty se nedají komentovat, nedají hodnotit... tedy já nemohu... můj komentář je oznámení, že jsem po přečtení napsala mámě SMS : "Ahoj, mami, mám Tě moc ráda! Hezky se vyspi."


ze dne 15.11.2008, 13:03:48
Cinka: Víš, Ado, tohle je pro mě stejně největší úspěch. Jsem ráda, žes napsala mámě... závidím Ti. Navíc, že tě k tomu přiměla moje bá-nebáseň... červenám se a šoupu nohou a děkuju.

skřítek	14.11.2008, 23:27:21

Křehké. Velmi dívčí (v tom nejlepším slova smyslu - něžný) rukopis. Myslím, že jednou se probudíš smířená a den i po takovém snu bude prosluněný, nepospíchej na to... prostě to nech přijít. Jasně, že i potom snová nostalgie zůstane, jen lépe porozumíš a zasouzníš kouzlu získaných i odevzdaných darů z každého dne s člověkem, kterého máme rádi...


ze dne 15.11.2008, 13:01:05
Cinka: Ahoj Skřítku. Jsem ráda, mělo to být dívčí a něžné. Ale víš... smířená se neprobudím nikdy. Beru na vědomí, tak bych to nazvala. Stadium neschopnosti vyrovnat se už pomalu odeznělo... ale teď beru na vědomí, prostě to tak je. Smířit se ale nemůžu. Děkuju Ti, moc.

Adam Javorka	14.11.2008, 21:21:15

Veľmi pekné a aj príjemne, ty ma zakaždým udivuješ


ze dne 15.11.2008, 12:55:27
Cinka: Děkuji, Adame... z Tvého komentáře jsem pochopila, že Tě udivuji v pozitivním slova smyslu... tak děkuju. Děkuju Ti moc.

JAB	14.11.2008, 18:02:08

Tak asi je to pěkný hold mamince, ale přes několik míst s docela pěknými obrazy postrádám v celku nádech poetiky. A na můj vkus - vím, že na to slovo je tu dost lidí alergických - větší než malé množství otřepaných klišé.


ze dne 15.11.2008, 12:54:20
Cinka: Ahoj. ...nevím, poetiku to možná postrádá, tak snad je to spíš určitý druh zpovědi než báseň... Jak se vlastně pozná? Kdy to poezie je a kdy už ne? Když se to nerýmuje nebo jsou "verše" moc dlouhé? Myslím, že dnes už ty hranice nikde nejsou. Klišé? Opravdu je tam mám? A já si myslela, že se mi podařilo jim vyhnout... zajímá mě to, tak mi zkus prosím napsat, kde se mi nepodařilo jim vyvarovat. A vlastně, i kdyby tady ta klišé byla, nezáleží mi na tom tolik. Byla bych asi klišovitá celá, protože to napsané se mi přesně honilo hlavou. A ani netrvám na tom, že to báseň je. Každopádně jsem moc ráda za Tvůj názor, opravdu, JABE či JABI či jak se to skloňuješ:)

Divoká Orlice	14.11.2008, 16:06:45

Ta je přenádherná, dojala mě. Ukládám...


ze dne 15.11.2008, 12:45:04
Cinka: Ty jsi dojala mě, milá Divoká Orlice, děkuji velice...

paryba	14.11.2008, 15:34:58

Odpověď na příspěvek od uživatele: paryba* ze dne 14.11.2008, 15:34:16* ... ten prstýnek jsem taky ztratila...


ze dne 14.11.2008, 16:01:31
Cinka: Ani nevíš, že Tys mi dodala největší kus odvahy k publikování... Děkuju Ti... nepochybuju, že rozumíš... a ten prstýnek je největší věcná ztráta... i když nebyl jenom pouhá věc. Děkuju Ti... moc.

paryba	14.11.2008, 15:34:16

Dcera promlouvá... jak moc Ti rozumím... nádherná báseň.

Bounty	14.11.2008, 14:59:39

"Znovu milovat znamená, že se srdce vysmívá rozumu." Théodore de Banville

čuk	14.11.2008, 14:50:57

Zajímavý je rod vypravěče. Původně milostná báseň se mi jeví jako touha otce po dceři, která už unikla z jeho života, a tři tečky pak znamenají dceřiny odpovědi. Takto pojatá je báseň krásná, krásně smutná ztráta. Obecně je to báseň o touze a nostalgii a smutku vzdalování se, ztráty blízkosti, kterou lze přivolat... jen ve snech. Nádherně zpracováno, působivé a dojemné.


ze dne 14.11.2008, 16:39:20
čuk: Mně tam trochu zmátlo, že první osoba promlouvá k ženské osobě, takže dcera hovoří k matce. Nebo mladší sestra ke starší. Ať to tak nebo tak, líbí se mi to.


ze dne 14.11.2008, 15:14:07
Cinka: Děkuji Ti za publikaci a známku... za názor... Báseň jde brát asi i takhle... zajímavý pohled...avšak je to mnohem jednodušší... celá promluva je jen promluva dcery... báseň není a ani nemá být milostná. Přesné... ztráta blízkosti, která jde přivolat jen ve snech... bohužel po probuzení z takového snu se pak zdá den ještě nesnesitelnější. Děkuju.