|
|
|

|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303496 komentářů :: on-line: 12 ::
|
 |
|
:: Sharome 17. ::
Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Sharome
| Tak další díl skládačky. Děj se přesunul k Michalovi a jeho družině mířící k pevnosti. |
| |
|
|
„Tady to je, výsosti. Zde je to nejlepší místo, které jsem našel.“ Oznámí Michalovi Jirka. „A támhle u toho kamene na kopci je skvělý výhled na pevnost Černých jezdců. Lepší je snad už jen z nějakého vysokého stromu.“
„Moc díky, Jirko. Jsi šikovný.“ Pochválí ho Michal.
„Děkuji, pane.“ Usměje se Jirka.
„Zde se utáboříme.“ Nechá rozeslat zprávu po těch nejbližších chlapcích, co jeli hned za ním. Celé vojsko Michala moc rádo poslechne. Většina z nich založí oheň. Někteří se vydají do nedalekého lesa, který předtím minuli, aby zde ulovili něco k jídlu. Jiní zas zamíří k potoku na kraji lesa.
Kupodivu všichni něco přinesou, přestože by si leckdo myslel, že jak v lese, tak i v potoku nic není. Opak je však pravdou a hladoví vojáci si mohou upéct lahůdky ulovené v lese v podobě zajíců, prasat a rybích pochoutek z potoka.
Michal jde mezitím na kopec ke kameni, podívat se, jak dobře je vidět na pevnost. Překvapí ho, že je zde nejen výborný výhled na pevnost, ale člověk je zde dobře ukryt před zraky Černých jezdců. Kámen je dostatečně veliký, aby zakryl statného muže. Ale i tak si Michal dává pozor na případné zbloudilce z pevnosti.
Pomalu se šeří a v oknech pevnosti rozsvěcují světla. Michal se ponoří do vzpomínek. Jako kluk tu byl mnohokrát. Jako dospělý už zde nebyl. O té doby se toho hodně změnilo a Michal tu poznává máloco. Moc rád by byl, kdyby k tomu únosu nedošlo. Má o děvčata strach. Z vyprávění ví, že Černí jezdci jsou nelítostní bojovníci, kteří bez váhání kohokoli zabijí. Přesto se nevzdává naděje a věří, že jsou ještě obě naživu. Jeden z mladíků se nepozorovaně přiblíží.
„Výsosti!“ Osmělí se. „Co se bude dít dál? Chlapi by to rádi věděli.“
„Vyšlu zvědy. Chci vědět, zda je pevnost někde zranitelná. Zda se přes některou zeď dostaneme a tak dále. To mi připomnělo, vyberte mezi sebou dva zvědy, a ti ať za mnou přijdou.“ Přikáže Michal. Mladík se vzdálí, avšak Michal nezůstane dlouho sám. Dalším jeho společníkem se stane Poutník.
„Pane, bylo by dobré poslat zvědy.“ Pronese Poutník
„Nechal jsem pro dva poslat.“ Svěří se Michal. Myslíte, že je pro výzvědy vhodná doba?“
„Naprosto výsosti.“ Souhlasí Poutník. „Je dost velká tma, aby zvědy skryla, ale ne natolik, aby nic nenašli. Je zde dobrý terén, tma zvědy schová a měsíc jim pomůže hledat.“
„Skvělé je, že pevnost nemá okolo sebe vodní příkop.“ Pronese Michal nahlas svou myšlenku. Poutník přikývne na souhlas.
„Neviděl jste náhodou Jakuba.“ Zeptá se Michal z ničeho nic.
„Neviděl.“ Zakroutí Poutník hlavou.
„To nevadí.“ Vzdychne. „Co mám dělat?“
„Michalee!“ Přiběhne Jakub celý udýchaný ve chvíli, kdy se Poutník chystá říci nějakou radu. Ovšem po příchodu Jakuba se vzdálí a Michal s Jakubem zůstanou o samotě.
„Kde jsi byl. Nikdo tě od rána neviděl?!“ Spustí na něj Michal. Michal nechce Jakuba omezovat, ale také nemá rád, když se Jakub vypaří a nic neřekne.
„Přece mezi vojáky.“ Hájí se Jakub.
„Všichni tě hledali.“ Stále na něj doráží, aniž by zvýšil hlas. „Nikdo tě nikde nenašel, ani mezi hochy.“
„O co ti jde Michale? Nejsem přece tvůj syn. Ani mladší bratr, o kterého by ses musel starat.“ Vyjede na Michala.
„To jsem nikdy neřekl. Nevzpomínám si, že bych to i někdy naznačil.“ Brání se. „Nechci tě omezovat. Jen bych rád, abys mi alespoň naznačil, že hodláš někam odejít. Dneska jsi se vypařil, aniž by jsi řekl kam jdeš, nikdo o tobě nevěděl a každý se tě marně pokoušel nají. To není jediný důvod, proč ti to vytýkám a doufám, že si alespoň některé další důvody domyslíš sám.“
„Promiň, Michale.“ Omluví se Jakub.
„Příště mi prosím řekni, kam jdeš, abych věděl, kde tě hledat, kdybych něco potřeboval.“ Pousměje se Michal.
„Slibuju.“ Kývne Jakub a také se usměje. „Půjdu si lehnout. Jsem nějaký unavený.“ Michal mu v tom nebrání.
„Výsosti, máme ty zvědy.“ Přijde v těsném závěsu za Poutníkem, který si všimnul, že se Jakub od Michala vzdálil.
„Fajn, kde jsou?“ Chce je vidět Michal.
„Tady jsme výsosti.“ Přistoupí dva mladíci blíž k Michalovi. Je už šero, tak si je nemůže Michal moc dobře prohlédnout.
„Pane, Měli bychom je poslat k pevnosti ještě teď.“ Připomene mu Poutník.
„Ano.“ Souhlasí Michal. „Jděte se podívat na pevnost, jak vypadá. Chci vědět všechno, co se dá. Zda je někde nějaká slabina v podobě nějakých slabých a nízkých zdí, odtokových děr pro přebytečnou vodu v uličkách pevnosti a podobně.“ Dá Michal instrukce zvědům a vyšle je k pevnosti. „Mám o ty dívky strach a znám je teprve chvíli.“ Povzdychne si.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
80.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 1 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 2 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 17 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|