obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Když osud otvírá jednu bránu, druhou zároveň zavírá."
Victor Hugo
obr
obr počet přístupů: 2915287 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39387 příspěvků, 5727 autorů a 389805 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Kulku hlavouútokem na vážnost v duši! ::

 autor Koník publikováno: 28.11.2008, 6:32  
útokem na vážnost v duši!
 

prohnal bych si
kulku hlavou
jedno, zda-li
spánkem či hubou

prohnal bych
mou tuhou hlavou
prohnal bych jí
tvou básní hravou

bych rozvolnil
mou duši vážnou
bych jí poctil
šťastnou sebevraždou


 celkové hodnocení autora: 94.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 3.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 5 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 31 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Mixie 08.01.2009, 19:02:44 Odpovědět 
   Mně se to náhodou moc líbí a básni bych dala lepší známku než 3.5
Představuji si třeba mladého studenta čmárajícího slova na kousek papíru o nudné hodině. Nejde mu o rým, rytmus, nic takového. Jen nechává plynout své myšlenky.
Jediné co se mi nezdálo je ve druhé sloce "tvou básní hravou". Ke komu autor mluví, to je mi záhadou...
Jak už jsem říkala, básnička se mi opravdu líbila svou jednoduchostí a tím, že si autor na nic nehraje.
 Zdeněk Kopřiva 29.11.2008, 8:08:06 Odpovědět 
   Báseň si na nic nehraje. Při jejím čtení máte pocit, jakoby vás báseň vtahovala do sebe a chtěla vás semlít na prach. I když je báseň hrubá a neotesaná, tak ji nádherným způsobem zjemňuje verš: "...prohnal bych ji tvou básní hravou..." Velmi se mi líbí, když syrovost básně bývá zjemňována podobně jako zelený čaj kouskami lupínků růží či plátkem citrónové kůry. Přeji Ti Tomáši mnoho dalších zajímavých básní a již se na ně moc těším:-)
 ze dne 30.11.2008, 1:36:04  
   Koník: Zdeňku, díky Ti za kometář. Zahřál mě. Z jistého pohledu chápu jakoukoliv báseň jako takovou za nesmyslný shluk písmenek. Báseň začíná být básní a začíná žít v okamžik, kdy ji někdo svým vlastním pochopením a prožitkem vdechne život. A Ty jsi jí svým komentářem vdechl něco moc krásného a poetického. Díky :)
 amazonit 28.11.2008, 6:32:42 Odpovědět 
   Vítej,
vážné téma v odlehčeném hávu, přesto ta tíživost v tom je.
Pokud si vezmeme první sloku, tak pokud tam má být rým, asi ano, tak nesedí tak, jak by měl, není nejlépe vybraný, co se právě rýmu týká, po obsahové stránce - tam sedí.
Druhá sloka - tam je asi překlep u touhy, potom místo jí - jI, někdy nebývá dobré, když se sloka příliš ,,houpá" - vystavěná na slovech s dvojhláskou.
Ve třetí sloce tu je opět ji/jí.
Ohledně rytmu - dalo se s ním více pohrát.
 ze dne 30.11.2008, 1:29:27  
   Koník: Díky za přivítání a za komentář :)
Zajímavý postřeh s houpavostí dvouhlásky "ou". Chápu, že zvukově to může působit až příliš neuchopitelně. Je dobré vědět, že takováto nahuštěnost jedné dvouhlásky na malém prostoru může svým způsobem odrazovat.
Co se týče rytmu, tak jsem zde nepoužil žádnou z ustálených forem. Rytmus je volný a vznikl zcela spontánně a mám ve zvyku po prvotním náčrtu další zásahy minimalizovat, abych zachoval v co největší míře autentičnost momentu a díky tomu i pravdivost emoce, která všechny myšlenky stmeluje. Tedy, ačkoliv je rytmus ne zcela pravidelný, myslím si, že je možné ho s patřičnými pomlkami a zdvojením doby na jedné celé číst velmi přirozeně.
Ohledně zájmena "jí" se jedná o skrytý záměr. Jak už jsem zmiňoval, záleží mi na autenticitě okamžiku, a přestože mluvnicky je nutné použít krátkou formu samohlásky "i", varianta s dlouhým "i" foneticky vyjadřuje verbální formu daného zájmena v současné hovorové češtině a tudíž dodává dojem neuhlazenosti, civilnosti a s ní spojené přímosti.
Jsem rád, že je v tíživosti tématu dobře vidět odlehčenost; nekompromisní úleva od smrtelné vážnosti :)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
Straba
(15.8.2019, 14:44)
Biskup z Bath&Wells
(9.8.2019, 10:09)
obr
obr obr obr
obr
Jsi
Masožravka
Sestře a nám
Fantagiro
Zakázaná láska ...
Petra Vávrová
obr
obr obr obr
obr

S kohoutem na víně (i bez něj)...
Irrecoverable
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr