obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska je odvaha, která se nebojí ničeho na světě."
Buddha
obr
obr počet přístupů: 2915295 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39398 příspěvků, 5729 autorů a 389845 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Úvaha nejen o SASPI ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Takové malé zamyšlení...
 redaktor Šíma publikováno: 22.03.2009, 17:26  
No, toto dílko snad ani není ÚVAHOU a snad jen Bůh ví, čím vůbec je. Také netuším zda by splňovalo požadavky Únorového WORKSHOPU, svým rozsahem patrně asi ne... ;-)

Pokud budete chtít, házejte po mně jen dobrými knihami, kamení nechte v lomu na lepší účely! Snad to "obrovské množství tágů" zapracuje a jako obvykle zdravím své šotky (určitě si také přišli na své)... :-DDD

P.S. Zatím půjde o mé poslední dílko, protože jaksi už není co publikovat (z mé strany) a pokud múzy nezapracují, bude to bída! Šuplíky mám prázdné a vysypané! ;-)
 

Obsah:

Poznámka na úvod
1. Předmět práce: literární server SASPI.
2. Všeobecné pojmy
2.1. Literární server a jeho podstata
2.2. Redakce
2.3. Autorská obec
3. Publikace děl
3.1. Autorská tvorba: poezie a próza
3.2. Publikační fronta
3.3. Hodnocení literárních děl
3.3.1. Hodnocení poroty
3.3.2. Hodnocení autory
3.3.2.1. Úskalí autorského hodnocení
3.3.3. Hodnocení děl na jiných serverech
3.3.3.1. Písmák
3.3.3.2. Liter
3.3.3.3. Blueworld
3.3.3.4. Mezera.org
4. Zamyšlení nad systémem publikace
4.1. Vkládání příspěvků
4.2. Efektivita publikace
4.3. Klady a zápory publikační fronty
5. Literárně soutěžní aktivity na SASPI
5.1. „Rychlovka“
5.2. „Workshop“
5.3. „MTP“
6. Společenstvo amatérských spisovatelů
6.1. „Vzkazník“
6.2. „Fórum“ a „SASPI chat“
6.2.1. Problematika „spamu“
6.3. Setkávání autorů
7. Výhledy do budoucna
7.1. Možnosti změny ve vkládání příspěvků
7.2. Změna hodnocení autorských děl
7.3. Nová tvář SASPI
8. Závěr
Závěrečná poznámka


*****


Poznámka na úvod

      Autor tohoto textu nechce v žádném případě zasahovat do kompetencí redaktorů na literárním serveru SASPI, ani o něm poskytovat jakékoliv nepravdivé informace, nebo informace takového charakteru, které by mohly poškodit jeho jméno a renomé na Internetu. Všechny texty obsažené v této práci jsou výsledkem autorova pozorování, zamyšlení se nad budoucnosti literárních serveru na Internetu a také dílem praxe získané pobytem a samotnou činností na těchto literárních serverech.

1. Předmět práce: literární server SASPI.

      Předmětem této práce je internetový literární server SASPI, který pod svou záštitou sjednocuje společenství amatérských spisovatelů, kteří na něm publikují svá literární díla (poezii i prózu). Adresa tohoto serveru zní: www.saspi.cz.

2. Všeobecné pojmy

      Dříve, nežli si osvětlíme celkovou situaci nejen na tomto literárním serveru, seznamme se s některými pojmy, se kterými se budeme setkávat po celou dobu pročítání této práce.

      2.1. Literární server a jeho podstata

      Pokud se zamyslíme nad způsoby vyjádření autorské tvorby, nehledě na to, zda-li jde o poezii nebo prózu, nemají samotní autoři příliš mnoho možností, jak zúročit svou práci na literárním poli, zohledníme-li pouze samotnou publikaci a ne také odměnu za vykonanou práci (autorskou odměnu), protože literární servery na Internetu poskytují své služby většinou zdarma a také svým autorům neposkytují žádné odměny za případnou publikaci jejich literárních děl.

      Hlavním přínosem těchto serverů je sdružování samotných autorů do jakési komunity stejně smýšlejících jedinců, jejichž zájmem je publikace vlastních děl a jakási zpětná vazba, kterou získávají od ostatních čtenářů, kteří reagují na jejich danou tvorbu a kriticky ji hodnotí. Jedním z mnoha aspektů, které jsou přínosem pro samotné servery i jejich autory je fakt, že se zde mohou tvůrci svých děl umělecky rozvíjet a posouvat svou tvorbu vpřed. Možnost hodnocení autorských příspěvků je proto velmi důležitým prvkem při publikování autorských prací, přestože zde není zaručen onen kritický pohled na dané dílko ze strany autorů, protože jak je známo: „Co člověk, to jiný názor, či pohled na danou věc...“ Lépe řečeno, závisí zde mnoho na vyzrálosti samotných čtenářů, kteří dané literární dílo hodnotí.

      Další z možností růstu autorů na literárním serveru je jejich vzájemná komunikace a rozprava nejen o samotné literární tvorbě, ale také o pohledu na svět ve kterém samotní autoři žijí. Jak je známo, životní postoje a zkušenosti se podílejí velkou měrou na autorské tvorbě každého umělce, ať už jde o amatéra, nebo profesionála. Mnohdy je ona hranice „amatér-profesionál“ velmi křehká a snadno překročitelná. Pak zde záleží na přístupu jednotlivých autorů a za co se vlastně sami považují.

      Nemalým přínosem jsou také různé „soutěžní aktivity“, které se na těchto serverech provozují a napomáhají jejich autorům v tvůrčím psaní na dané téma s různě obtížným omezením, které má těmto autorům pomoci nejen ve tvůrčím psaní, ale také je naučí kritizovat díla ostatních tvůrců (autorů) a hodnotit je ze svého vlastního úhlu pohledu (tedy nehledě na postoj většiny, kde se toto hodnocení velmi zevšeobecňuje a přestává mít pro autory samotných děl správný a konstruktivní přínos).

      2.2. Redakce

      Nedílnou součástí každého literárního serveru, který si zakládá na hodnocení jednotlivých literárních prací je redakce. Pod tímto pojmem můžeme rozumět určitou skupinu autorů, kteří jsou uzpůsobeni k tomu, aby kriticky hodnotili díla ostatních autorů a také svou kritikou byli schopni posouvat jejich tvůrčí činnost požadovaným směrem, tedy ke zlepšení nejen v samotné technice psaní, ale také po stránce gramatické a stylistické.

      Každá redakce se skládá z kolektivu redaktorů publikujících autorské práce, na které dohlíží jejich „nadřízení“, čili šéfredaktoři, popřípadě jejich zástupci. Ti jsou také zmocněni k publikaci prací samotných redaktorů, protože jsou mnohdy i redaktoři také autory literárních děl publikovaných na tom, či onom literárním serveru. Účelem tohoto členění je zajistit určitou spravedlnost v publikaci a hodnocení jednotlivých děl a jejich nezávadnosti nejen z hlediska morálky, ale také v dodržování platných norem a předpisů, aby nebyly pošlapávány nejen autorská práva, ale také ostatní normy běžné v kulturní lidské společnosti. Vedení serveru se většinou skládá z jeho zakladatelů a nejinak je tomu i v případě SASPI, kde se vrcholové vedení (šéfredaktoři, admin, apod.) skládá z jeho zakladatelů, kteří svůj server znají nejlépe a mají jej v širokém povědomí.

      2.3. Autorská obec

      Nedílnou a hlavní skupinou každého literárního serveru jsou jeho autoři, kteří zde publikují své práce, tedy literární díla, ať už z oblasti poezie nebo prózy. Každý literární server se specializuje na určitou oblast v autorské tvorbě. Mnohdy je na takovém serveru publikována poezie i próza dohromady, nehledě na jejich vlastní žánrové vyjádření, které je patrné zejména u prozaického textu (viz jednotlivé styly: horor, fantasy, sci-fi, a jiné).

      Právě autoři jsou zde hlavním motorem pro chod serveru, protože bez nich by jaksi postrádal svůj smysl a právě na jeho půdě mohou být jednotlivá díla autorů zveřejněna a přednesena tak široké čtenářské obci. Právě samotná podstata publikace je výhodou literárních serverů, protože se zde jednotliví autoři nemusí handrkovat se svými nakladateli o vydání díla (popřípadě se na této publikaci také finančně podílet), avšak na druhé straně nemohou z této publikace čekat jakýkoliv finanční zisk. Avšak mnohé literární servery vznikají také na „okraji“ různých nakladatelství, která se třeba i nebojí takto nabírat nové a perspektivní autory.

      Pod pojmem autor tedy rozumíme člověka, který se na daném literárním serveru (v tomto případě na SASPI) úspěšně zaregistroval a dal k publikaci své literární práce. Mnohá díla mohou být také pracemi vícero autorů a jsou zde pak publikována jako díla společná, či jen pod „hlavičkou“ vybraného autora. Každý autor si musí být vědom, že na jakémkoliv literárním serveru může publikovat jen své vlastní literární dílo, nebo dílo spoluautorské a to se souhlasem všech ostatních spoluautorů.

3. Publikace děl

      Přejděme nyní k samotné publikaci, jako k dílčímu procesu v existenci každého literárního serveru, kde máme dvě možnosti, jak budou daná díla zveřejněna a to:

a) vlastními autory, kdy samotní vlastníci jednotlivých literárních prací publikují své příspěvky prostřednictvím naprogramovaných skriptů, tedy prostým odkliknutím myší na určeném tlačítku, nebo

b) prostřednictvím redaktorů, kdy jsou sice jednotlivé práce posílány totožným systémem k publikaci, avšak k samotnému zveřejnění dochází až přičiněním samotných redaktorů, kteří zodpovídají za vlastní publikaci a mohou také tento proces ovlivnit, pokud nejsou autorská díla způsobilá ke zveřejnění (buďto jsou nevalné kvality po stránce gramatické a stylistické, nebo odporují morálce a všeobecným pravidlům v dané společnosti) a vrátí po posouzení dílo zpět jeho autorovi (k nápravě), tedy odstranění všech skutečností, které brání v jeho zveřejnění.

      Každá z těchto variant má své přednosti i nedostatky. V našem případě se budeme zabývat publikací literárních děl samotnými redaktory, kteří sice mohou ovlivnit jejich zveřejnění, ale na samotných autorech závisí, jak kvalitní tato díla budou a jaký budou mít i přínos pro server a ostatní čtenáře.

      3.1. Autorská tvorba: poezie a próza

      Předmětem publikace a vlastní existence samotného literárního serveru je autorská tvorba, která může zahrnovat (jak už bylo řečeno) nejen díla z oblasti poezie a prózy, ale také může zasahovat do oblasti žurnalistiky, kdy samotné dílo není básní, ani povídkou, ale zaobírá se určitým aspektem ve fungování našich životů i samotné lidské společnosti (viz fejeton, úvaha, apod.).

      Každý počin, který daný autor publikuje je jeho dílem, avšak ne každá práce se může řadit mezi literární díla, protože nemusí splňovat určité kritéria co do kvality provedení a vlastního zařazení do jednotlivých žánrových skupin. Některé práce by se vyjímaly spíše v osobních internetových stránkách jejich autorů (např. Blogu, což je vlastně název pro určitý druh internetové prezentace, která je většinou poskytována také zdarma a jejíž autor tímto vyjadřuje nejen své postoje, ale také své umělecké vyjádření široké veřejnosti).

      Literární server už ze své podstaty nemůže (nebo by neměl) nést taková díla, která jsou v rozporu se všeobecným uměleckým nadhledem na danou (určitou) kategorii, přestože je mnohdy velmi těžké rozlišit, co ještě je a co není literární dílo, nehledě na jeho formu, podstatu a řemeslné zpracování (z gramatického hlediska, apod.). Vraťme se však k vlastní publikaci těchto textů a všech faktorů, které tuto činnost ovlivňují.

      3.2. Publikační fronta

      V případě SASPI (literárního serveru Společenstva amatérských spisovatelů) se jednotlivá díla nejprve ukládají naprogramovanými skripty do tzv „publikační fronty“, což je vlastně určitý druh databáze, ve které bude dotyčné dílo figurovat, avšak ještě není pro ostatní čtenáře a autory viditelné. (Pokud mají autoři dojem, že jsou jejich dílka nevhodná k publikaci (a již byla vložena do publikačního procesu), mohou dotyčné redaktory požádat o jejich stažení a to i před samotnou publikací, nebo i po zveřejnění daného díla. V tomto případě je tento text vyřazen z databáze a navrácen zpět jeho majiteli.)

      Zde (v publikační frontě) se jej ujímají samotní redaktoři, kteří si tato díla rozebírají mezi sebou podle určitých kritérii (jakými jsou: díla na pokračování, díla určitých autorů, nebo zda-li jde o poetický či prozaický text). Mnohdy může být tato fronta dostatečně dlouhá na to, aby se proces samotné publikace pozdržel, nebo dokonce na určitý čas i zastavil. Zde patrně záleží na vytíženosti jednotlivých redaktorů a jejich způsobilosti z hlediska volného času pro samotnou publikaci, protože samotní redaktoři mnohdy studují, chodí do práce či mají své rodiny, nebo jiné závazky. Množství nevydaných literárních prací tedy ovlivňuje mnoho faktorů a snížení tohoto počtu a zrychlení publikace si mnohdy vyžádá nemalé úsilí jednotlivých redaktorů.

      Důležitým faktorem, který ovlivňuje také naplnění „publikační fronty“ je četnost odesílání autorských děl k publikaci jejich autory. Aby nedošlo k nepříjemnému zahlcení redaktorů, je na SASPI stanoven limit publikace určitého počtu děl za danou časovou jednotku (v tomto případě: jedno dílo za pět dní). Ano, na každém literárním serveru se objevují psavci, kteří jsou schopní tento server doslova zahltit svými texty. V případě, že je publikace zcela automatická, nemá tento fakt na samotném zveřejnění takřka žádný vliv (snad jen co se kapacity serveru týče). Avšak v případě, že do procesu publikace vstupuje ještě další faktor, v tomto případě redaktor (jako člen poroty, která rozhoduje o vydání, či nikoliv), může přílišné zasílání literárních děl tyto redaktory zahltit a velmi omezit samotný proces zveřejnění, nehledě na to, kolik redaktorů má daný literární server.

      3.3. Hodnocení literárních děl

      Jak už bylo řečeno, délku „publikační fronty“ a čekání na zveřejnění autorských textů podmiňuje právě množství těchto děl, která byla jejich autory dána k publikaci a nyní čekají na samotné zhodnocení jak po stránce literární, tak i technické (co do formy, obsahu a gramatické správnosti). Rychlost tohoto procesu ovlivňuje také délka daného díla, protože jej musí redaktor pročíst mnohdy povícero, aby si udělal svůj vlastní úsudek, nejen po stránce obsahové, ale také z hlediska technického zpracování, pravopisu a vlastní formy (jak autor svůj text pojal a jak dalece se mu to podařilo, například v oblasti poetických nebo prozaických textů).

      Na SASPI mají redaktoři i autoři možnost hodnotit cizí práce nejen slovně, ale také i číselně v podobě známek od jedné do pěti, jak tomu je například ve škole, kdy platí: čím nižší je hodnota známky, tím lépe. Porota (redaktoři) má možnost hodnotit také v rozsahu půl stupně, tedy i v rozmezí mezi jednotlivými (celými čísly), např.: 1,5. Čímž jsou také oproti ostatním čtenářům (a autorům) ve výhodě, protože se v případě nerozhodnosti nemusí přiklánět k tomu či onomu celému číslu (známce).

            3.3.1. Hodnocení poroty

      Podíváme-li se blíže k hodnocení ze strany redaktorů, mnohdy tento proces připomíná chůzi po tenkém ledě, nebo chůzi slona v porcelánu, přestože není hodnocení redaktorů směrodatným, může a také nemusí daného autora nakopnout k další práci, povzbudit jej, nebo v něm naopak vyvolat vůli nevole. I redaktoři jsou jen lidmi a mají své pohledy na danou věc, své životní postoje a zkušenosti. V případě SASPI se však hodnocení „Poroty“ nezapočítává do celkového hodnocení autora, tedy jakéhosi pomyslného řebříčku úspěšnosti v celém společenství autorů. Hodnocení redaktorů má autorovi spíše pomoci v jeho další tvorbě a ukázat mu jeho přednosti a nedostatky. Je jasné, že není tento verdikt směrodatný a teprve reakce ze strany samotných čtenářů autoru daného textu prozradí více o kvalitě samotného díla.

            3.3.2. Hodnocení autory

      Jakýkoliv registrovaný autor na SASPI má právo komentovat (slovně hodnotit) jakákoliv zveřejněná díla ostatních autorů (včetně prací redaktorů), nesmí však jakkoliv hanit daný text, nebo samotného autora této práce. Čím více čtenářů zveřejní své postoje a názory na daný text, tím lepší obraz si může o své práci udělat její autor a patřičně zareagovat (vysvětlit) své pohnutky a myšlenky (nebo postupy), které jej vedly k vypracování tohoto kritizovaného literárního díla.

      Je zde zřejmé, že ne všechny práce se budou líbit všem a každý čtenář preferuje jiný „obor“ literární tvorby. Někdo je na básně, jiný na povídky, novely, nebo romány. Důležitá je také samotná forma a obsah textu. Co svou prací chtěl vlastně autor říci ostatním, pokud chtěl svým textem vůbec něco říci a ne jen pobavit, vyděsit, nebo rozplakat své čtenáře. Pokud však své čtenáře donutil k zamyšlení, je jeho dílo o to větším přínosem pro ostatní.

      Zde je proto patrný důraz na kvalitu zveřejněného díla, protože každá práce je vizitkou jejího autora a pokud tvůrce daného textu svou práci odbude, nemůže počítat s kladným ohlasem a samotným hodnocením, které se v tomto případě již promítá na jeho postavení v této komunitě (společenství). Reakce na práce jednotlivých autorů mohou být rozporuplné, stejně tak ohlasy na hodnocení „Poroty“, které se mnohdy nemusí rovnat hodnocení čtenářů, třeba i díky k jejich vlastnímu postoji vůči autorů a jeho práci. Zde je patrně důležitá schopnost čtenářů kriticky a konstruktivně hodnotit cizí práce bez ohledu na jakékoliv přátelské vztahy s daným autorem.

            3.3.2.1. Úskalí autorského hodnocení

      Zde je nasnadě popsat ono mnohdy rozšířené „bratříčkování“, kdy si jednotliví autoři navzájem blahopřejí ke svým úspěchům a takzvaně se „poplácávají po ramenou“. Tento nešvar je patrně rozšířen na všech literárních serverech a nejde se mu zcela vyhnout, protože vychází z lidské psychiky, charakteru a potřeby lidí (čtenářů a autorů) sdružovat se do určitých skupin, klanů a klubů (třeba i podle určitého uměleckého zaměření, společného nazírání na svět, apod.). Tito autoři si pak navzájem vylepšují své skóre z globálního hlediska (v rámci serverového hodnocení autorů) a jejich číselné hodnocení neodpovídá skutečné kvalitě daného textu (literárního díla).

      Mnohdy si samotní čtenáři neuvědomují, že jejich „přátelská kritika“ nemá takřka žádný přínos pro danou autorovu práci a nemá pro něj pražádný význam, neukazuje autorovy nedostatky a přednosti a nepoukazují na ty oblasti v jeho tvorbě, kde by se měl zlepšit. Jen málokterý čtenář je schopen konstruktivně zhodnotit díla druhých autorů a pomoci mu v jeho tvůrčím psaní a rozšířit mu tak jeho obzory. V tomto směru na SASPI běží vítaná měsíční soutěž s označením „Workshop“, kde se autoři nejen učí psát na určité téma s určitým omezením, ale také si zkoušejí používání „umění konstruktivní kritiky“, která jako jediná může mít (ale i nemusí) pro daného autora nějaký význam, pokud se míní poučit ze svých chyb.

            3.3.3. Hodnocení děl na jiných serverech

      Takřka na každém větším literárním serveru mají jeho uživatelé (autoři a čtenáři) možnost slovně, nebo i jinak (např. Číselně) hodnotit díla ostatních autorů. SASPI není výjimkou. Toto hodnocení pomáhá samotnému autoru v určitém pohledu (tedy jakési zpětné vazbě) na jeho díla očima jednotlivých čtenářů, kteří svým hodnocení (ale i komentáři: postřehy a názory) naznačují, jak moc je jeho dílo dobré a v čem by se měl dotyčný autor zlepšit, nebo co mu naopak jde a v čem vyniká. Je jasné, že je tato „zpětná vazba“ natolik kvalitní, jak je „kvalitní“ (a zkušený) i samotný čtenář, co se týče gramatiky, slovní zásoby i samotného tvůrčího psaní.

                  3.3.3.1. Písmák (www.pismak.cz)

      Hodnocení na tomto serveru probíhá pomoci „tipů“ a „kritik“, kdy jednotliví čtenáři napíší dotyčnému autorovi své názory a připomínky. Jednotlivá díla jsou pak tříděna nejen podle počtu těchto „tipů“ a „kritik“, ale také podle počtu přečtení od samotné publikace.

                  3.3.3.2. Liter (liter.cz)

      Čtenáři mohou na tomto serveru nejen komentovat práce ostatních autorů, ale také doporučovat dané dílo ostatním autorům prostřednictvím tzv „tipů“ a „super tipů“. U každého díla se pak také objevuje návštěvnost (počet přečtení). Stejně tak jako u Písmáka zde neexistuje žádné jiné vyjádření kvality té či oné práce.

                  3.3.3.3. Blueworld (www.buleworld.cz)

      Na tomto serveru lze díla hodnotit nejen komentáři, ale také známkováním ve stupnici od nuly do devíti (0-9), kde vyšší číslo znamená lepší bodové ohodnocení. Celkově se díla řadí (podle úspěšnosti) dle počtu návštěv a celkového bodového ohodnocení. Zdá se, že zde mají čtenáři dostatečný rozsah v hodnocení daného díla, otázkou je, zda-li není tato stupnice příliš rozsáhlá a matoucí, patrně však záleží na zkušenostech s tímto způsobem hodnocení a zažité praxi.

                  3.3.3.4. Mezera.org (www.mezera.org)

      Tento nový server vyniká i možnosti kritizovat (komentovat) dotyčné dílo aniž by byl čtenář registrovaným uživatelem (tedy publikujícím autorem). Každý registrovaný autor může také hodnotit práce ostatních autorů prostřednictvím bodů (vždy jeden „bod“ textu, které se mu líbí). Uživatelská redakce (sestavená z uživatelů serveru) může hodnotit „tužkou“ a Nakladatelská redakce „knížečkou“. Počet těchto bodů u jednotlivých děl napovídá o jejich kvalitě, stejně tak počet „tvarůžků“, což je označení pro literární díla nevalné kvality. Hodnocení s největším počtem „knížeček“ může znamenat oblíbenost díla ze strany Nakladatelské redakce a jeho případného knižního vydání, což může být nejen poctou pro daného autora, ale také určitým lákadlem pro jeho další tvorbu a úspěšnost jeho literárních děl.

      Jak je vidno, každý literární server má své vlastní specifické možnosti hodnocení hostujících literárních textů a jejich autorů. Každý zde má možnost posoudit nejen kvalitu prací ostatních autorů, ale také se zamyslet nad vlastním tvůrčím psaní a možností, jak zlepšit svůj osobitý styl a co je hlavní, jak autorsky dál růst a nebýt jen obyčejným amatérem (myšleno v dobrém slova smyslu).

4. Zamyšlení nad systémem publikace

      Pokusme se nyní spolu zamyslet na samotným systémem publikace na SASPI. Jaké jsou jeho přednosti a nedostatky? Je rozhodující pro dobu, po kterou čekají texty na zveřejnění, počet činných redaktorů, nebo snad délka časového limitu (omezení pro vkládání textů do databáze)? Jak moc je důležitá práce redaktorů, přestože je samotný server postavený na tomto způsobu publikace, tedy hodnocení samotných textů a jejich postupným vkládáním? Dalo by se něco zlepšit na rychlosti a kvalitě zveřejňování literárních děl na tomto serveru?

      4.1. Vkládání příspěvků

      Jak už bylo řečeno, na začátku celého procesu publikace je autor a jeho dílo. Zkusme se na malý okamžik zamyslet nad samotným textem, který se dotyčný autor rozhodl dát k publikaci. Jde o báseň, nebo povídku? Nebo snad o delší literární útvar? Díla na pokračování jsou velmi náročná z hlediska hodnocení a to nejen samotnými redaktory. Jsou tyto práce dlouhé vzhledem k rozsahu jednotlivých částí? Ano i tyto faktory mohou ovlivnit dobu, po kterou bude autor čekat na zveřejnění svého díla!

      Takže pokud to celé shrneme, vypadá celý proces ze strany autora takto: autor napíše svůj text, označí svou volbu (následující operací s textem: publikace, nebo odložení na server) a potvrdí ji kliknutím na patřičné tlačítko (v tomto případě: VLOŽIT). V případě publikace je dílo následně uloženo v databázi, kde čeká, než se jej ujme některý z redaktorů, který si jej pak několikrát pročte, napíše svůj komentář, ohodnotí známkou a publikuje... Vypadá to jednoduše, ale při množství autorů na SASPI (přibližně necelých 2800) a počtu publikujících redaktorů (16) jde i při již zmiňovaném omezení v odesílání příspěvků (jednou za pět dní) o docela husarský kousek, co se práce redakce týče. Jak z toho ven?

      Jednou z možností by bylo vyjmutí redaktorů ze samotného procesu publikace. Avšak právě tento server (SASPI) si zakládá na tom, že jako jeden z mála (ne-li jediný) literárních serverů v České republice poskytuje hodnocení literárních děl redaktory i přes již zmíněnou časovou prodlevu mezi předáním díla do „publikační fronty“ (databáze děl) a jejích vlastním zveřejněním. Nehledě na to, že by mohlo dojít ke snížení kvality děl na tomto serverů publikovaných a proto je přes všechny možné nedostatky tento způsob publikování samotnými redaktory velmi žádoucí vzhledem ke kvalitě a prestiži tohoto literárního serveru.

      Každý autor plně zodpovídá za kvalitu příspěvků po stránce stylistické i technické. Dodatečná kontrola nebo úpravy jsou možné pouze po dohody s redaktory a jeho vrácení do „úschovy“ zpět autorovi a následné nové publikaci daného textu. Na mnohých serverech tomu tak není a autor má nejen možnost kdykoliv publikovat, nebo smazat své dílko, ale také jej podle svého uvážení kdykoliv upravit, bez toho, aby musel jeho příspěvek znovu projít oním pomyslným kolotočem, který předchází samotnému zveřejnění.

      Co tedy SASPI odlišuje od ostatních (konkurenčních) literárních serverů? Ano, mnohé servery mají také svou redakci, která dohlíží nad nezávadností vkládaných textů a společenským chováním autorů (a čtenářů)... Je zde právě onen „lidský“ článek, který doplňuje ono technické vložení a také vlastní uložení literárního díla do databáze a následnou publikaci. Denně je vráceno průměrně deset až patnáct autorských textů, které svou kvalitou neodpovídají běžnému standardu pro literární díla (co do kvality zpracování, množství gramatických chyb, nebo obsahu a formy, kdy se text sice naoko tváří jako literární dílo, ale nesahá mu – laicky řečeno - ani po kotníky).

      4.2. Efektivita publikace

      Veškeré dění při publikaci děl na tomto serveru závisí na práci redaktorů, protože zde byla technická (a automatická) složka zveřejňování samotných děl odsunuta poněkud do pozadí a upřednostněn jakýsi lidský přístup k autorským pracím se snahou pomoci při tvůrčím psaní. Tento způsob publikace není na internetových serverech zcela běžným a SASPI tak jistým způsobem odlišuje od ostatních (konkurenčních serverů, jakými jsou například: Písmák, Liter, Blueworld, a další). Každý literární server má však svá specifika a je i svým způsobem jedinečný, přestože mají všechny tyto servery stejný cíl, kterým je publikace autorských prací na Internetu a jejich rozšíření mezi širokou veřejnost.

      Vraťme se však k samotnému procesu publikace a jeho efektivitě vzhledem k samotné práci redaktorů na SASPI, kteří mají nelehký úkol při samotném hodnocení autorských děl. Nutno podotknout, že veškerá činnost na tomto serveru závisí na míře obětování volného času, který je tak „odcizen“ jiným oblastem redaktorského života, protože samotní redaktoři jsou lidé studující, pracující a pečující o své rodiny. Přestože je SASPI společenstvem amatérských spisovatelů a jakákoliv činnost věnovaná pro jeho autory ze strany redaktorů je dobrovolná, věnují samotní redaktoři svou péči tomuto serveru naprosto bezplatně a bez nároků na honorář. Otázkou je, jak si SASPI vydělává na svůj roční provoz, zda-li má své sponzory, nebo je provozováno jinak, například prodejem knih, které si zdejší autoři a čtenáři mohou koupit (objednat) v pomyslném „Knihkupectví“ na tomto serveru.

      Ale zpět k danému tématu... Samotný proces publikace je omezen možnostmi volného časového fondu a schopností redaktorů zveřejnit díla, která jsou uložena do „publikační fronty“, tedy počtem publikovaných děl za určitou časovou jednotku. Ke každému dílu je nutno přistupovat odpovědně a nelze na tento proces pohlížet nějakým zjednodušujícím způsobem, který by celou činnost jakkoliv zautomatizoval, protože každý autor má svůj styl a je v určitém stupni vyzrálosti ve své autorské tvorbě. Způsob vybírání jednotlivých děl je mi poněkud neznámý, ale zde patrně hraje svou roli skutečnost, jakou má dotyčný redaktor „specializaci“ (poezie, próza) a na jaký druh textů je zaměřen (myšleno i žánrově: sci-fi, fantasy, příběhy ze života, literární hry, apod.).

      Ne vždy jsou aktivně činní všichni redaktoři, kteří působí na SASPI. Ne vždy mají k tomuto prostor a pokud se k vydávání textů nedostanou (z časových důvodů) někteří z redaktorů, musí je zastoupit jejich kolegové, kteří pak mají o to více práce s publikací nejen svých, ale i dalších autorů. Počet děl určených k publikaci pak neutěšeně roste a „publikační fronta“ je tímto zaplněna (zahlcena). Pokud se tak stane, nezbývá nic jiného, než aby kterýkoliv „volný“ redaktor publikoval i díla, ke kterým se běžně nedostane, nebo vydával i díla autorů, kteří píší své práce na pokračování a dotyčný redaktor nemá ponětí (žádné informace o tom), jak si samotný autor vedl v minulých částech svého díla.

      Nejde zde o to, jak co nejvíce urychlit samotný publikační proces, nýbrž, jak zefektivnit tuto činnost, aby nedocházelo dílem vnějších vlivů (myšleno vzhledem k aktivitám jednotlivých redaktorů) k zahlcování samotné „publikační fronty“ a počet děl čekajících na zveřejnění se vždy pohyboval na přijatelné úrovni (vzhledem k počtu autorů a jejich prací na SASPI). Co lze a co ne? Nelze jakkoliv diktovat jednotlivým redaktorům, jak mají vykonávat svou práci a kolik děl (prací autorů) mají publikovat za určitou časovou jednotku (den, týden, měsíc, rok). Otázkou je, jak moc je současný proces efektivní vzhledem k celkovému počtu redaktorů na SASPI (vzhledem k narůstajícímu počtu autorů). Člověk je tvor neustále tvořící a zvídavý a tomu také odpovídají výsledky jeho práce.

      Ne vždy se daný text hodí k tomu, aby byl zveřejněn na literárním serveru. Pro tento případ byla na SASPI zřízena nová rubrika: „Výstřely do tmy“, do které jsou vkládány taková díla, která svou kvalitou a způsobem zpracování neodpovídají běžným normám pro literární dílo dané formy a obsahu (poezie, próza). Je jasné, že skutečnost publikace díla v této kategorii nebude autory vždy vítána, ale vždy může být dotyčné dílo přesunuto mezi klasicky publikované práce a to i přesto, že jejich hodnocení tomu bude odpovídat (např. Nižší známka).

      Pomůže samotné publikaci větší počet redaktorů? Při současném stavu a počtu redaktorů na celkový počet autorů je tato otázka nasnadě! Většinou zachraňují celkovou situaci jedni a ti samí redaktoři, kteří jsou v poměrně krátkém čase schopní odpublikovat a odpovědně ohodnotit větší počet děl, čímž také trochu ulehčí nadměrnému množství děl čekajících na zveřejnění. Jak je tedy možné, že někteří redaktoři mají nízký počet publikovaných děl (cizích) a jiní takzvaně „trhají rekordy“? Jde zde o přístupu jednotlivých redaktorů k jejich práci? Můžeme jim diktovat, jak mají pracovat, přestože je jejich práce naprosto dobrovolná, a oni souhlasili s tím, že budou jako redaktoři věnovat určitý čas SASPI, tedy autorům a jejich pracím?

      4.3. Klady a zápory publikační fronty

      Jak už bylo mnohokrát řečeno, jednotlivé texty (ať už jde o poetická díla, nebo prózu) jsou vkládány prostřednictvím systému samotnými autory do „publikační fronty“, kde čekají na posouzení redaktory a následné zveřejnění. Může se však stát, že nějaké dílko zůstane na tomto místě (zapomenuto) delší dobu a jejich autoři se pak domáhají jejich publikace. Také redaktoři jsou jen lidmi a mohou to či ono dílo přehlédnout, nebo může být dotyčné dílko „zadané“ (zabukované) jiným redaktorem, který si vyhradil právo jej publikovat, avšak z nějakého důvodu nemá časový prostor k samotné publikaci (ať už je důvod této prodlevy jakýkoliv).

      Veškeré dění na tomto místě systému literárního serveru SASPI závisí na přístupu a ochotě jednotlivých redaktorů k procházení, vybírání a publikaci literárních děl, která jsou zde uložena, bez ohledu na jméno autora a kvalitu samotného díla. Pokud není dotyčné dílo již „v permanenci“ jiného redaktora, může být vydáno kterýmkoliv jiným (právě volným) členem redakce. Je běžné, že i šéfredaktor, nebo jeho zástupce publikuje jako běžný redaktor, nehledě na jeho specifickou náplň práce, kterou na serveru vykonává. Vždyť i díla redaktorů jsou publikována stejným způsobem jako texty (práce) běžných autorů (avšak ne hodnocena číselně, tedy známkou Poroty), nýbrž mohou být také posuzována co do kvality samotnými čtenáři, zde se i redaktor stává běžným autorem.

      Jak taková databáze vlastně vypadá? Jde o seznam děl se „jménem“ (nadpisem) samotného textu a „nickem“ jeho autora. Díla jsou tříděna podle času a data vložení, proto by měla být publikována nejprve ta díla, která byla do „publikační fronty“ vložena jako první. Pokud publikace z nějakého důvodu vázne, nastává ve frontě „tlačenice“ a nezbývá nic jiného, než povolat posily v podobě nejvíce publikujících redaktorů, kteří mají již něco za sebou, aby pomohli vyřešit vzniklou situaci, nebo se této práce ujímá právě ten redaktor, který má zrovna čas.

      Patrně nepomůže ani stanovení publikačního limitu pro každého redaktora, řekněme za určitý kalendářní měsíc, protože ne každý redaktor má dostatek času na to, aby celé večery (nebo jakýkoliv volný čas) trávil u obrazovky počítače a pročítal díla autorů. Také zvýšení limitu publikace (pro autory) na větší časovou prodlevu mezi vkládáním děl do „publikační fronty“ nevypadá příliš žádoucně již z hlediska samotných tvůrců jednotlivých textů. Současný limit činí jeden text (básnický, nebo prozaický) za pět dní, což za jeden kalendářní měsíc činí zhruba šest autorských děl. Při počtu autoru na SASPI (zhruba 2800) by šlo o úctyhodné číslo, naštěstí nejsou všichni autoři natolik plodní, aby zasypávali redakci svými pracemi každých pět dní.

      Pokud nebude systém literárního serveru SASPI využívat automatickou publikaci, budou mít prostoje při publikaci stále totožný průběh, kdykoliv dojde k úbytku aktivních členů redakce. Otázkou je, zda pomůže nábor dalších redaktorů, kteří by byli schopni dostatečně zhodnotit autorské texty po stránce gramatické, obsahové i vlastní formy daného textu. Pokud dotyčný redaktor zvládá Poezii i Prózu, může být velmi vítanou podporou samotné redakce, protože ne každý redaktor publikuje obojí a jsou zde i tací, kteří se specializují pouze na určitý literární obor, ne-li žánr.

5. Literárně soutěžní aktivity na SASPI

      Avšak SASPI nežije jen publikací autorských prací, ale na jeho půdě se také pořádají různé soutěže, od takřka nic neříkajících „Rychlovek“, ve kterých jsou autoři zadáním navedeni k vytvoření svého textu během čtyřiadvaceti hodin, kdy je délka tohoto textu omezena určitým počtem znaků a zadaným tématem, kterým může být prostý motiv, nebo záměrná absence, či naopak použití určitých slov, apod. Na podobném principu fungují také měsíční „Workshopy“ a jednou za kalendářní rok i soutěž: Mistrovství České republiky ve tvůrčího psaní (MTP). O těchto aktivitách si povíme níže.

      5.1. „Rychlovka“

      Jak už bylo řečeno, pod tímto pojmem se skrývá občasná soutěž na „Fóru“ v diskuzi (sekci): „Rychlovka“, kde jsou zadány „soutěžní pravidla“ pro aktuální den a případní soutěžící autoři se mohou zapojit a napsat na zadané téma určitý počet slov, nebo se mu musí alespoň přiblížit. Samotná „Rychlovka“ může také sloužit jako jakási „líheň“ dobrých a zajímavých nápadů pro seriózní tvorbu a tyto práce pak mohou být přepracovány pro běžnou publikaci.

      5.2. „Workshop“

      Další možností, jak autory nalákat ke tvůrčímu psaní je „Workshop“, což je jakási dílna tvůrčího psaní, která se na literárním serveru SASPI pořádá zhruba jednou do měsíce. Autoři se zde nejen učí psát na určité téma s předem zadaným omezením (co do velikosti – délky – textu, ale také určitým tématem, které si sami ve „Fóru“ odhlasují). Další dobrou věcí ve „Workshopu“ je podmínka při účasti komentovat a hodnotit díla ostatních autorů, kteří také soutěží a zdokonalovat se tak i v kritickém hodnocení cizích textů.

      5.3. „MTP“

      Jednou z věcí, která odlišuje SASPI od ostatních konkurenčních serverů je „Mistrovství České republiky v tvůrčím psaní“ (MTP), ve kterém dostanou soutěžící určité zadání, které se stejně jako u Workshopu neustále s každou novou soutěží mění. Také v této soutěži je autorský text omezen na určitý počet znaků (normostran), aby mohla porota soutěžní texty řádně zpracovat a ohodnotit. Tři nejúspěšnější výherci obdrží nejen věcné ceny, ale také „trofeje“ s označením výherního umístění (jako u sportovního klání: první, druhé a třetí místo), včetně aktuálního ročníku „MTP“, ve kterém zvítězili nad ostatními autory.

6. Společenstvo amatérských spisovatelů

      Protože je SASPI určitou lidskou komunitou, přestože jde pouze o jakousi internetovou obec, mají zde autoři také možnost komunikovat mezi sebou a to hned povícero způsoby. Od běžných vzkazů, diskuzí, chatu až po vzájemné setkávání na autorských srazech na předem dohodnutém místě a k tomu určeném termínu. Zde si mohou čtenáři a autoři nejen vyměňovat své zkušenosti a názory, ale také se více a lépe poznat, což určitě přispívá ke společenskému životu na SASPI (jako literárnímu serveru).

      Ke komunikací mezi redakcí a autory (čtenáři) slouží k tomu určené sekce, tedy:

a) „Novinky“, kde se uživatelé SASPI dozvídají důležité a aktuální zprávy týkající se samotného provozu tohoto literárního serveru;

b) „Články“, tady jde o texty různého zaměření (od ohlašování soutěží až po problematiku tvůrčího psaní, nebo rozhovorů s lidmi, kteří nějakým způsobem ovlivnili činnost SASPI);

c) „Speciální diskuze na Fóru“, které slouží nejen ke komunikaci mezi autory a samotnou redakci, ale každý uživatel tohoto literárního serveru zde může uvést své nápady a připomínky týkající se nejen provozu SASPI, ale i práce redaktorů, apod.

      6.1. Vzkazník

      Jedna z možností k předávání informací mezi autory a redaktory je samotný „Vzkazník“, který zde na SASPI supluje jakousi internetovou poštu. Zde si mohou jednotliví uživatelé vyměňovat mezi sebou (i hromadně a na více adres) své vzkazy a připomínky, aniž by je mohly číst nezvané osoby, či případní svědkové.

      6.2. Fórum a SASPI Chat

      Další z možností, jak spolu mohou uživatelé SASPI komunikovat jsou již zmiňované: „Fórum“ a „Chat“, kde mohou jednotliví uživatelé takřka v reálném režimu buďto spolu komunikovat na určité téma, nebo naprosto nezávazně, avšak v normách slušného chování.

      Fórum je specifické díky množství „diskuzí“ na předem ohlášená a zřízená téma (autoři nemohou sami zakládat nové diskuze a to z důvodu jejich možné duplicity, nebo témat, která by mohla být nevhodná, či urážející, apod.).

      Zatím co další možnost k zapojení ve vzájemném dialogu bez předem určených témat je „SASPI Chat“, který se z části podobá kterémukoliv programu určenému ke vzájemné komunikaci na Internetu. Jeho uživatelé spolu mohou hromadně, nebo soukromě hovořit pomoci klávesnice a obrazovky počítače na jakékoliv téma, které je zajímá.

            6.2.1. Problematika spamu

      Jednou z věcí, která zaplňuje diskuze na daná témata na „Fóru“ je nadměrná komunikace jeho uživatelů, aniž by tato činnost jakkoliv souvisela z vypsaným tématem. Mnozí účastníci záměrně, nebo nevědomky odcházejí od patřičných témat a stěžují tak případným zájemcům o daný problém hledání samotných odpovědí v množství stran jednotlivých diskuzí, kdy se musí tito čtenáři probíjet balastem nicneříkajícího dialogu, který je třeba jen k pobavení jeho čtenářů, ale není k věci a neposouvá samotnou diskuzi požadovaným směrem.

      Pokud tento spam přesáhne úměrnou výši a stává se opravdu otravným, mohou redaktoři, kteří řídí tyto diskuze zasáhnout a nepatřičné příspěvky bez varování vymazat, aniž by tím porušovali právo čtenářů a autorů těchto příspěvků na svobodu slova, protože byli mnohdy předem upozorněni, že se jejich vyjádření k danému tématu míjí účinkem a míří nepatřičným směrem.

      Za spam lze také považovat nevyžádanou poštu v podobě vzkazů ve „Vzkazníku“ jednotlivých uživatelů SASPI. Další věcí, která mnohdy odrazuje samotné autory od jakékoliv reakce na čtenářské připomínky jsou nadbytečné komentáře u jejich jednotlivých děl, kdy se mnohdy dobře mířená kritika zvrhne v tuhý boj jednotlivých čtenářů, kteří tvrdě a nekompromisně hájí své názory, nehledě na samotného autora, který zde publikoval své dílo.

      Spam je tedy nejen problémem celosvětové internetové sítě, ale také mnohých komunit, jejichž členové se setkávají na k tomu určených místech, jakým může být i tento literární server, který shlukuje určité společenství amatérských spisovatelů, tedy lidí, kteří jdou za společným cílem a snaží se zdokonalit svou tvorbu.

      6.3. Setkávání autorů

      Na SASPI se také domlouvají vzájemné setkání autorů a redaktorů na předem určených místech (lokalitách) v dohodnutých termínech, které vyhovují všem zúčastněným. Zde se mohou jednotliví uživatelé SASPI setkat tváří v tvář a upevňovat tak své přátelské svazky a pomáhat si při své autorské tvorbě a vyměňovat si mezi sebou své nápady a připomínky, aniž by k tomu potřebovali výdobytky naší „moderní“ společnosti.

7. Výhledy do budoucna

      SASPI se stejně jako každý jiný (i literární) server na Internetu vyvíjí, aby mohl splnit stále náročnější požadavky jeho uživatelů a poskytnout tu správnou půdu pro tvůrčí psaní samotných autorů. Programový kód je neustále vylepšován a přibývají i nové služby pro autory i čtenáře tohoto literárního serveru. Mnoho z těchto věcí mohou svými připomínkami ovlivnit i samotní uživatelé, tedy autoři a čtenáři, kteří služby SASPI využívají a publikují zde prostřednictvím Redakce své autorské texty.

      Je možné ještě na tomto serveru něco zdokonalit? Určitě ano! Naskýtá se možnost vkládání ilustrací k jednotlivým dílům, což zatím není možné, avšak každý autor má možnost již dnes změnit svůj „Avatar“ (tedy jakousi podobenku na svém Profilu) a v sekci „Novinky“ a „Články“ se s větší (či menší) pravidelností objevují také fotografie a obrázky. Vše patrně omezuje kapacita serveru, protože při hromadném používání možnosti vkládání grafických souborů by mohlo (čistě teoreticky) dojít k zahlcení volného místa na serveru (přihlédneme-li k množství autorů, kteří zde publikují).

      Další možnosti jsou nasnadě, podívejme se na některé z nich...

      7.1. Možnosti změny ve vkládání příspěvků

      Všichni dobře víme, jaký je současný systém publikace na SASPI. Pro někoho se zdá být dostačujícím a pro některé pomalým a málo efektivním. Jedno je však jisté, pokud bude nadálou dominantou tohoto literárního serveru fakt, že samotná publikace probíhá prostřednictvím redaktorů, nebude možné tuto činnost plně zautomatizovat. Jednou z možností by bylo před samotným vložením do publikační fronty přání dotyčného autora (v podobě označení své volby způsobu publikace), zda chce, nebo nechce, aby byl jeho příspěvek slovně, či jinak hodnocen. Otázkou je, zda-li by pak autoři služeb redakce využívali a zda by pak tato redakce neztratila svůj smysl. Pro samotnou redakci a vlastní podstatu tohoto serveru je však tato možnost nepřijatelná, ale bylo nutné se o ní zmínit, protože mnohé literární servery využívají právě již mnohokrát zmíněnou „automatickou publikaci“ bez zásahu ostatních (redaktora či admina). Avšak právě tento fakt SASPI) odlišuje od ostatních literárních serverů na Internetu.

      Je však zřejmé, že současný stav věcí má také pro autory i jistý přínos a na žádném jiném literárním serveru nemají autoři možnost, aby byla jejich díla nezaujatě ohodnocena a okomentována, včetně případných rad a připomínek, nehledě na možnou gramatickou a grafickou korekturu, kdy dotyčný redaktor může tomu či onomu autoru vypsat všechny jeho jazykové a stylistické prohřešky. Pak je na autorovi, zda bude chtít svůj příspěvek vrátit ke korektuře, či nikoliv. Z již zmíněného důvodu nemá autor možnost po publikaci měnit obsah svého díla a při případných opravách musí požádat redaktory, nebo k tomu oprávněnou osobu, o vrácení svého díla do „úschovy“ (což je vlastně databáze nepublikovaných děl na SASPI). Také možnost změn ve vlastním textu by mohla být vítanou službou, která je na ostatních literárních serverech běžná, avšak z již popsaných důvodů patrně nebude akceptovatelná, protože zde vždy záleží na způsobu fungování dotyčného literárního serveru (zde SASPI)) a přenesení větší zodpovědnosti na samotné autory a kvalitu jejich textů, protože ne všechny texty jsou zde publikovány, přestože jsou po „mravní a společenské“ stránce naprosto korektní, avšak svou kvalitou by mohly „ohrozit“ kvalitu samotného serveru v očích jeho čtenářů...

      7.2. Změna hodnocení autorských děl

      V současné době jsou na SASPI práce autorů hodnoceny známkami od číslice jedna do číslice pět, jak tomu je i ve školách. Ne vždy samotní čtenáři využívají celou škálu tohoto hodnocení, na rozdíl od známky „Poroty“ (Redakce), jejíž členové mohou dávat i známky v rozmezí poloviny stupně, jak již bylo řečeno. Ne všechny literární servery používají jakýkoliv možný způsob hodnoceni, mimo slovní, tedy komentáře, tipy a připomínky (včetně kritiky). Najdou se však na Internetu i takové servery, kde je škála tohoto hodnocení v číselném měřítku mnohem širší, či používají docela jiné metody hodnocení autorských textů, jak již bylo zmíněno v části která pojednávala o hodnocení děl na jiných (konkurenčních) literárních serverech.

      Měla by se díla na SASPI hodnotit jinak? Jak efektivní je současný stav? Někteří autoři a čtenáři reptají, že nemohou použít známku „mezi“, tedy včetně poloviny stupně mezi celými čísly (jak je tomu u hodnocení „Poroty“), zatím co je zde i mnoho čtenářů, kteří hodnotí jen do stupně 3, nebo vůbec, či dokonce nenapíší ani jakékoliv slovní komentáře k jednotlivým pracím zdejších autorů, přestože na to mají právo a mohli by tak samotného autora posunout o kus dál v jeho autorské tvorbě. Jakákoliv změna v systému hodnocení by patrně musela proběhnout formou hlasování (referenda), aby nový systém uspokojil většinu autorů tohoto literárního serveru.

      7.3. Nová tvář SASPI

      Pokud se ohlédneme zpět časem, zjistíme, že za celou dobu existence SASPI (jako literárního serveru) prošla tato doména určitým vývojem a to nejen co se týče vzhledu a funkčnosti, ale také co do počtu osob, které jej využívají, tedy autorů.

      Jaké změny SASPI čekají do budoucna? Určitě se bude muset přizpůsobit novým požadavkům, které na něj budou klást nejen samotní uživatelé, ale také konkurence v podobě ostatních literárních serverů na Internetu. Také samotný Internet se neustále vyvíjí a stejně tomu tak je i s jeho doménami a servery. Nestačí mít jen dobré jméno, ale také je nutno jít s dobou a nabízet i něco víc a lépe, nežli konkurence.

      V mnohém se SASPI liší od ostatních serverů s podobným zaměřením. Jsou zde pořádány různé soutěže, čtenáři mají možnost vydávat svá dílka v elektronické podobě (formát PDF) jako plnohodnotnou knihu. Elektronické knihy jsou sice závislé na svých nosičích, kterými jsou počítače , mobilní telefony, nebo jen prohlížeče k tomu určené, avšak na jeden takový přístroj se může vměstnat povícero knih, ale i tak možná opravdovou knihu z papíru zřejmě tyto elektronické knihy nikdy plně nenahradí. SASPI jako literární server je vlastně obrazně řečeno takovou velkou elektronickou knihou se spoustou kapitol, jejichž autory je celé Společenstvo amatérských spisovatelů.

8. Závěr

      Co říci závěrem? Tento server je jen kapkou v moři, jakousi bárkou, která v sobě schraňuje podobně smýšlející jedince. Umožňuje publikovat autorům jejich texty, aniž by museli hledat svého vydavatele a dohadovat se s ním o ceně, nebo se finančně podílet na jejich vydání. Literární servery sice plně nenahradí skutečné vydavatele knih, ale mohou se stát nejen dobrým odrazovým můstkem pro své jednotlivé autory. Mohou je naučit (za přičinění všem zainteresovaných osob, například Redakce, nebo čtenářů), jak psát svá dílka a jak využít tvůrčího psaní k naplnění svých snů a přání, onoho vypsaní se ze svých pocitů, prožitků a životních zkušeností.

      Literární servery jsou sice jen nositeli autorských myšlenek v podobě poetických a prozaických prací, ale mají sílu sdružovat na své půdě podobně smýšlející osoby a rozšiřovat jejich obzory pomoci konstruktivní kritiky jednotlivých uživatelů daného serveru a předávání si vlastních zkušenosti mezi sebou (tedy mezi jednotlivými čtenáři a autory). A protože se vždy najdou tací, kteří píší nejen pro radost, ale také pro potřebu vyjádření sebe sama, bude snad i nadále nutné, aby měli tito psavci možnost spočinout při svém bláznivém a nekonečném letu prostorem své literární fantazie na nějaké bezpečné místo, třeba v podobě toho či onoho literárního serveru, stejně tak, jak se ukrývají lodě ve svých přístavech, než opět vyplují na moře za svou další prací...

      Nezbývá tedy než popřát (nejen) SASPI mnoho úspěchů a mnoho dobrých autorů! Budoucnost všech literárních serverů totiž závisí nejen na jejich tvůrcích, ale také na samotných autorech, kteří je nejen používají, ale také jim dávají jejich smysl a naplnění jejich existence.

Závěrečná poznámka

      Tato práce byla napsána za pomoci popisů (všeobecných popisů fungování serverů, hodnocení děl, případně jejich členění) jednotlivých literárních serverů (SASPI, Písmák, Liter, Blueworld, Mezera.org), jejichž názvy jsou chráněny autorským zákonem a dalšími právními předpisy. Všechny skutečnosti zde uvedené jsou pravdivé a neposkytují žádné informace, které by tyto servery jakkoliv znevýhodňovaly v očích samotných čtenářů. Všechny poskytnuté data jsou pouze informativního charakteru a autor je použil bez souhlasu daných provozovatelů, avšak tato práce si neklade za cíl jakékoliv obohacování ze strany samotného autora (finančního zisku), či zvýhodnění jakýmkoliv jiným způsobem. Všechny informace jsou také volně dostupné na těchto literárních serverech široké veřejnosti. Postupy zde uvedené jsou skutečně používány, avšak mnohé informace jsou pouze výsledkem autorova studia dané problematiky a jeho pozorování na poli literárních serverů...

*****


Poznámka autora

Snad mi tento počin čtenářská obec na tomto serveru promine, ale chtěl jsem vědět, jak bude tento článek vypadat po publikaci, pokud bude vůbec publikován a zařazen do Workshopu (už jen co do zadání na téma: Úvaha nad smyslem a podstatou literárních serverů na Internetu).

Názory autora uvedené v tomto článku se nemusí shodovat s názory Redakce či široké čtenářské obce, stejně tak s nimi mohou (nebo nemusí) souhlasit a mohou se od nich distancovat, avšak měli by pamatovat na svobodu slova a na právo vyjádření svých vlastních názorů a myšlenek na danou věc, ne-li problematiku...

Hezký den přeji všem! ;-)


 celkové hodnocení autora: 96.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 11 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.2 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 58 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 112 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Dandy518 01.08.2014, 1:51:43 Odpovědět 
   17. 07. 2014

Tohle bylo sakra dlouhé a nezáživné. Něco jsem si přečetl, zvlášť mě zaujala publikační fronta (ale teď už mi to je jedno, jelikož tu končím), ale jinak jsem tvé studii nevěnoval velkou pozornost.
 ze dne 01.08.2014, 14:13:44  
   Šíma: Dík za zastavení a komentík. Jop, jako literární text o ničem. ;-)
 Aini 13.03.2010, 17:28:19 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Aini ze dne 13.03.2010, 15:24:02

   To: Šíma: komentík jsem považovala za dostatečný, jen chybí tečka za větou. Za větou ji dopsat lze...
Pojetí charakteristiky 5.2."Workshop" svou poslední větou se mi jeví značně zidealizované, ale přidělené hodnotě jedničky to neubírá.
 ze dne 13.03.2010, 17:41:51  
   Šíma: Díííky, možná je to tím, že jsem částečně také idealista! A snažím se (byť mám občas poněkud pesimistický pohled na svět) vidět ve všem i něco dobrého! Potom aby se jeden v sobě vyznal! ;-)
 Aini 13.03.2010, 15:24:02 Odpovědět 
   U tohoto dílka se nejspíše neodreaguji, přesto jdu pročíst znovu a už teď (až teď…) udělím známku
 ze dne 13.03.2010, 16:05:54  
   Šíma: Zdravím, no, tento textík byl napsán snad jen díky jisté "mladické nerozvážnosti"!!! ;-) A je velmi nezáživný, ale i tak děkuji za návštěvu a klaním se Tvé odvaze se do něj pustit (zas a znovu)! Hezké odpoledne přeji a děkuji za známku, snad si ji po právu zasloužím! ;-)

P.S. Ale patrně Tě v něm něco zaujalo, protože jsi ani nestačila dokončit svůj komentík! :-D
 Vanessa Kuzníková 13.05.2009, 23:58:38 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Vanessa Kuzníková ze dne 02.04.2009, 11:20:00

   Neboj se král bude, protože... viz vzkazník.
 ze dne 14.05.2009, 10:17:50  
   Šíma: To jsem rád! ;-)
 Amater 08.05.2009, 9:05:04 Odpovědět 
   Tak jsem to přelouskala. Zaujalo mně to někde od 1/4 myslím. Jen co bych změnila. Známkování, půl života za 1,5 známku.
Co mně trochu vadí je editor. Brala bych, aby se to objevilo stejně, jako když píšu ve wordu. Já vím mohu ten text upravit, ale když například mám deset stránek? To by bylo na zabití. Jinak děkuji za vysvětlení fronty.
V konci vypadá to tak, že většinou jeden autor má přiřazeného jednoho redaktora, pokud není nemocný. Je to tak? Když člověk píše na pokračování, potom ano.
Rozhodně poučné, i když promiň, nezáživné./smích/
 ze dne 08.05.2009, 11:58:32  
   Šíma: Ahoj! ;-)

Máš pravdu, je to "děsně nezáživné"! Hihi, ale jinak to napsat nešlo... A uznej, SASPI totálně zparodovat nemůžu! :-DDD Takže zbyl jen "suchý" text a hromada faktů... Děkuji za zastavení i komentík a také za ten úsměv na konci (toho si vážím, bo v tom textu není nic k smíchu)! ;-)))

P.S. Na Foru je diskuze "SASPI 2" (či jak se to jmenuje) a tam si autoři i čtenáři povídají s redaktory a šéfy o nové podobě SASPI. Prý by v nové verzi měl být jakýsi "pokročilejší editor textu" (s nějakými těmi knoflíky, jaké bývají u textových editorů), kolik funkcí by to mělo mít, to vážně netuším. Když zmíněnou diskuzi přelouskáš, možná něco objevíš, ale kdy nastane ona velká změna, to je zatím ve hvězdách! Drž se!!! ;-)
 Vanessa Kuzníková 02.04.2009, 11:20:00 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Vanessa Kuzníková ze dne 02.04.2009, 11:12:02

   Tak si počti. Vynechám díl krále s těma jeho blbejma pupínkama a nahodím něco jiného.
 ze dne 08.05.2009, 11:59:27  
   Šíma: Ne, ne! Ten král mě zajímá a doufám, že brzy "dojde" na další díl! Drž se a měj se hezky! Múzám (i múzákům) zdar! ;-)))
 Vanessa Kuzníková 02.04.2009, 11:12:02 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Vanessa Kuzníková ze dne 02.04.2009, 9:48:00

   Mě moje múzy nadělili jen tu záchodouvou báseň a ta se k jaru jaksi nehodí.
A můžu já vůbec do ve WS psát komentáře?
 ze dne 02.04.2009, 11:16:55  
   Šíma: Proč bys nemohla? Určitě mohou známkovat a komentovat také ostatní čtenáři, třebaže se tohoto workshopu nezúčastnili... ;-) Záchodová báseň? Hm, to může být zajímavé! ;-)))
 Vanessa Kuzníková 02.04.2009, 9:48:00 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Vanessa Kuzníková ze dne 24.03.2009, 14:31:07

   Co mi zbývá jiného?
 ze dne 02.04.2009, 10:56:26  
   Šíma: Hm... Asi jo... Nebo: "Či ja vím"? ;-)

Mé poetické múzy se šly ožrat, protože zplodily nedávno dílko do workshopu a jsou z toho úplně "grogy", takže tak! ;-)))
 Guardianes 25.03.2009, 23:03:48 Odpovědět 
   Inu, co napsat... Dobrý nápad, pozastavení se nad a nad, a hlavně rozsahem Tobě vlastní...:-)))
 ze dne 25.03.2009, 23:24:56  
   Šíma: Jo, ukecaný šíma... ;-))) Dík za zastavení a komentík!
 janie 25.03.2009, 14:04:13 Odpovědět 
   zajímavě podivný odstup, dám známku už jen za to, že jsi se s tím piplal :)
jan
 ze dne 25.03.2009, 16:20:53  
   Šíma: Děkuji! ;-)
 Dědek 25.03.2009, 12:53:59 Odpovědět 
   Záslužný počin, která po zásluze oceňuji.
 ze dne 25.03.2009, 13:13:09  
   Šíma: Děkuji, dědku! ;-)
 Viktor 24.03.2009, 23:10:49 Odpovědět 
   ..to je, panečku, elaborát... :o)
 ze dne 24.03.2009, 23:17:44  
   Šíma: hm... ano, alespoň to tak vypadá! ;-)))
Děkuji za návštěvu a komentík...
 Vanessa Kuzníková 24.03.2009, 14:31:07 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Vanessa Kuzníková ze dne 24.03.2009, 0:49:18

   Ano bude, bude s toho básnička.
 ze dne 24.03.2009, 23:16:26  
   Šíma: Ale budeš ji muset napsat sama! ;-)))
 Ina 24.03.2009, 12:50:40 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Ina ze dne 24.03.2009, 12:46:04

   Možná i rozhoupal ... šotky!
 ze dne 24.03.2009, 12:55:23  
   Šíma: Ty rozhoupávat netřeba, protože se prevíti houpají na klávesách sami a tu a tam dupnou nožkou, nebo klepnou ručkou a překlep /nebo nedoklep/ je na světě... :-DDD
 Ina 24.03.2009, 12:46:04 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Ina ze dne 24.03.2009, 12:33:09

   Vždycky je nejtěžší rozhoupat stojaté vody a vyjet ze starých kolejí...
 ze dne 24.03.2009, 12:48:40  
   Šíma: ... že jsem ... šotci jedni!
 ze dne 24.03.2009, 12:48:04  
   Šíma: Máš pocit, že jsou to tu malinko rozvířil, nebo rozhoupal? Hm, uvidí se, netroufám si tvrdit ani jedno... Počkáme si! ;-)
 Ina 24.03.2009, 12:33:09 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Ina ze dne 24.03.2009, 12:19:22

   Vím, co je to "nosit kůži na trh pro dobrou věc" - neboť: "každý dobrý skutek má být po zásluze potrestán!"
Hezké dny si nesmíme nechat nikým a ničím zkazit, pokud nejde o krk (to je můj nepublikovaný citát)
 ze dne 24.03.2009, 12:41:25  
   Šíma: Ano, souhlasím s tvrzením ohledně potrestání všech dobrých skutků, které kdy byly kýmkoliv provedeny a čert ví proč... Snad to nějak rozchodím a čtenáři mě nerozcupují... Ještě jednou díky za návštěvu a komentář! Nakonec nejde o nic světoborného, natož dokonalého a určitě by se na tomhle textu dalo ještě pracovat...
 Ina 24.03.2009, 12:19:22 Odpovědět 
   Jsem ráda, že se to k o n e č n ě rozhoupalo a dalo do pohybu. Bylo by škoda, aby takové dílo zapadlo - viz můj komentář z 23.3.09! Zdravím...))
 ze dne 24.03.2009, 12:27:42  
   Šíma: Děkuji a přeji hezký den! ;-)
 čuk 24.03.2009, 12:12:54 Odpovědět 
   Přeloukal jsem celé, s většinou souhlasil, mnohé mi chybí: na př. víc úvah o subjektivitě autorů a porovnávání hrušek s jablky. Mělo by asi třídění děl bylo podrobnější. Účastník saspi by měl mít povinnost odpovídat redaktorovi i ostatním a sám číst díla jiných: Napsal jsi to přehledně, často se něco opakuje, ale do bolavých bodů i dalších chyb a modifikací jsi se nepustil. Také kritika redaktorů byla matná. Jako informace dobrá, ale rozbor nedostatků měl být zžíravější.
 ze dne 24.03.2009, 12:26:02  
   Šíma: Díky za zastavení, čuku, a kritiku. Souhlasím s Tebou ve všech bodech... Možná se šíma trochu bál, co by bylo, kdyby více "přitlačil na pilu"... :-(
 Vanessa Kuzníková 24.03.2009, 0:49:18 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Vanessa Kuzníková ze dne 24.03.2009, 0:17:23

   Spát? Nejdu. Napadlo mě zase něco vo hajzlíku... takže... ale pak zalehnu neboooj.
Ale já si tě přečtu jen se neboj, protože návody ty já ráda.
 ze dne 24.03.2009, 12:27:18  
   Šíma: Hihi... Ano! Snad tento text k něčemu bude! ;-)))
 Vanessa Kuzníková 24.03.2009, 0:17:23 Odpovědět 
   Takže ti chci Šímajdo sdělit, že jsem si to nepřečetla, protože a jelikož.
A neštvi mě, že už nic nepošleš a dokonce nenapíšeš. Poslala jsem ti typ do vzkazu tak schválně jo?
 ze dne 24.03.2009, 0:23:00  
   Šíma: šímajda děkuje za tip, zastavení i komentík... Pokusí se Tě neštvat a tak... A hlavně děkuju za vzkazy!!! ;-))) Protože a jelikož - proto a basta! Jasně, ale to nevadí, protože všichni nemusí číst všechno, co sem ten "skorošílený" šimajda dal... Nebo vlastně šíma? Hezký večer a dobrou noc a sladké sny! :-D
 cie 23.03.2009, 15:35:47 Odpovědět 
   Taková malá diplomová práce...:-)) Je to vlastně návod, ale velmi pečlivě a promyšleně zpracovaný.
 ze dne 23.03.2009, 19:00:15  
   Šíma: Děkuji za zastavení a komentík! ;-)
 m2m 23.03.2009, 13:06:35 Odpovědět 
   Známku nedostaneš, ale budeš vědět, že jsem si to přečetl. V něčem souhlasím támhle dole se studeným ivanem, že je to takové tatínkovské vyprávění, teda vlastně spíš šímovské, ten, kdo četl pár Tvých rad, jak se třeba stát spisovatelem, už si zvykl, stejně jakožto na Tvůj "příliš ukecaný" styl.

Tak tak.
1.5
 ze dne 23.03.2009, 14:51:03  
   Šíma: Díky, Chemiku! Můžu dát smajlíka? ;-)
 Apolenka 23.03.2009, 12:54:29 Odpovědět 
   Přelouskala jsem to sakumpikum a hodím ti sem i známku, o kterou si přímo koleduješ.
A já tě tímto zase žádám o provedení zápočtu k této úvaze ... očekávám totiž, že bude následovat i povinné přezkoušení získaných znalostí, tak abych měla něco navrch pro porotu.
Klobouk dolů, Šímo, dal sis s tím velkou práci, která by neměla přijít vniveč. Neškodilo by to dílko umístit do horní lišty saspi - hned vedle §.
 ze dne 23.03.2009, 14:52:10  
   Šíma: Díky, Apolenko, ale tak velké ambice si zase neděláme (já a tento textík)... Ještě jednou dík za zastavení a komentík! ;-)
 MC_Kejml 23.03.2009, 12:09:34 Odpovědět 
   Dobrý práce, Šímo, takový rozbor se vždycky hodí nejen někomu, kdo by chtěl vědět o Saspi víc.
 ze dne 23.03.2009, 12:15:36  
   Šíma: Díky, Kamile! Snad tento textík k něčemu bude... ;-)
 Ina 23.03.2009, 11:11:14 Odpovědět 
   Takové dílo na SASPI chybělo! Jsem tu krátce, poučila jsem se z něho. Měli by si ho p o v i n n ě ! ! ! přečíst všichni autoři tohoto servru. Obdivuji autorovu trpělivost vypořádat se s tak nelehkým úkolem (nesl svou kůži vyloženě na trh a byl si určitě vědom, že za některé své názory může být postaven na pranýř!).......))
 ze dne 23.03.2009, 12:14:19  
   Šíma: Zdravím, dík za zastavení a komentík! Kdo ví... ;-)
 Studenyivan 23.03.2009, 10:10:03 Odpovědět 
   Je to takové tatínkovské povídání. Na začátku je sice osnova nabuzující dojem myšlenkově strukturovaného textu, ale pak už se jen v krátkém cyklu točí dokola pár prostých úvah. Jakoby autor dostal zaplaceno za článek na délku. Nikdy jsem systém SASPI nějek výrazně nestudoval, ale vše, co je obsahem tohoto článku, s výjimkou informací o fungování jiných konkurenčních serverů, jsem pochopil. Čili článek pro mne nepřináší vůbec nic nového. Ani vize budoucnosti není nijak klíčová, žádný odvážný nápad či návrh. Dobrou chuť:)
 ze dne 23.03.2009, 12:12:57  
   Šíma: Děkuji za zastavení, názor i kritiku... ;-)
 Divoká Orlice 23.03.2009, 8:26:22 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Šíma ze dne 22.03.2009, 19:33:53

   ...se teda jdu nahlásit, že jsem došla až sem. Je to zajímavý, spustu věcí jsem nevěděla. Hlavně mě zajímalo, jak vypadá ta publikační fronta, protože mi bylo divný, že někdy se mi dílko objevilo hned druhej den a někdy až za tejden. No budu se snažit redaktora zahlcovat méně. A tobě díky za vysvětlení a taky ti přeju hezkej den.
 ze dne 23.03.2009, 12:11:58  
   Šíma: Ahoj, dělal jsem si trochu legraci (maličko)... Byl jsem zvědavý, kdo tento textík dočte až dokonce a bude mít tu výdrž... Hlásit se netřeba, naopak děkuji za zastavení a komentík! ;-)
 Šíma 22.03.2009, 19:33:53 Odpovědět 
   Všem: Prosím čtenáře, kteří tento textík přelouskali až do konce (sakumpikum), nechť mi sem hodí známku, třeba i bez komentáře! Děkuji! ;-)))

Co jsem si uvařil, to si také sním...
 Ekyelka 22.03.2009, 17:25:22 Odpovědět 
   Zdravím :)

Co se týče zařazení do daného workshopu, to očividně neproběhlo, nicméně i tak: klobouk dolů, Šímo! Přes pár chybek a několik opakujících se míst/informací, kterým ses mohl vyhnout, tohle je hodně propracovaný počin. Spíš studie než úvaha - a to studie v některých ohledech hodně podrobná.
Od data vzniku už uplynul nějaký čas a je to cítit (vzhledem k informacím, které pozorní čtenáři patřičného fóra dnes mají), nicméně základ zůstal stejný. Pro saspi neznalého člověka je to sice trochu dlouhý, nicméně dobrý popis systému. :)
 ze dne 22.03.2009, 18:16:21  
   Šíma: Děkuji za publikaci, Eky! ;-)

Ano, WS-ko se nakonec nekonalo, ale to nevadí, protože toto dílko vzniklo daleko před ním, někdy na přelomu Listopadu a Prosince 2008. Že se na některých místech opakují již známé informace? Může být, nikdo není dokonalý a co se chybek týče, mí skřítkové a šotci snad nikdy nezklamou! ;-)))

Tato práce není dokonalá a určitě by si zasloužila proškrtat (zhutnit) a možná by to bylo o něčem jiném, jenže já tak nerad škrtám... :-(

Takže ještě jednou děkuji za publikaci, komentář i kritiku! ;-)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
Životní krůčky
Verru
Balada
Ezra Horwitz
Balada o pádu P...
guru
obr
obr obr obr
obr

Jedna z věcí
Francis Black
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr