obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Bojíš-li se smrti, kde nalézáš odvahu žít?"
estel
obr
obr počet přístupů: 2914566 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 38015 příspěvků, 5579 autorů a 381521 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Vlak ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Povídky pro Epiku
 autor Pavel D. F. publikováno: 03.12.2008, 18:52  
Další z lehce fantaskních povídek, která byla původně napsaná pro server Epika.
Všechny postavy a děje jsou smyšlené.
 

Vlak se hnal noční krajinou, Alena Vrtalová seděla v kupé u okna a sledovala světla kolem trati. Vždy si vybírala místo v prvním voze, vždy sedávala v prvním kupé hned za lokomotivou. Takový zvyk. Prý je to nejbezpečnější.
Zarachotily výhybky a vlak s protivným hvízdáním zastavil v Nezamyslicích. Přes okno bylo vidět několik cestujících, kteří procházeli kolem k nádražní budově. Nikdo nenastupoval. Alespoň do prvního vozu ne.

Vlak se opět dal do pohybu, staniční budova zmizela z dohledu. Na koncové výhybce sebou vlak škubnul, nejprve se Alena uhodila hlavou do rámu okna a vzápětí od okna odskočila. Na napěťovém přechodu zhasla světla v kupé i na chodbičce, vlak na chvíli přestal nabírat rychlost, pak se však znova rozsvítilo a elektrická lokomotiva spokojeně bzučela.
Dveře kupé se otevřely. Alena pohlédla tím směrem a uviděla starší ženu, která se opírala o hůl.

„Máte tu volno, slečno?“
„Jistě, paní, pojďte se posadit.“

Žena vstoupila do kupé, otočila se, usedla na sedadlo v protisměru a položila hůl vedle sebe.

„Jedete z daleka?“ ptala se Aleny.
„Z Olomouce.“
„Do Brna?“
„Ano, chodím tam do školy.“
„Taky jsem kdysi studovala v Brně, jenže to je už tak dávno.“

Alena se opět obrátila k oknu, za kterým nyní vládla naprostá tma.

„Já jedu do Rousínova,“ řekla žena.

Bylo to pouhé konstatování, Alena je vyslechla na půl ucha, natáhla se do kabelky a vyndala časopis. Čtení ji však nijak neuspokojilo. Opět se zahleděla z okna, kde v tu chvíli mohla zahlédnout pár světel hluboko pod náspem. Kola vlaku opět skákala přes výhybky, na druhé straně se po chvilce objevil nápis „Vyškov na Moravě“.

Alena vstala, vyšla do chodbičky, stáhla okno a pozorovala ruch na nástupišti. Několik lidí nastoupilo, výpravčí vyšel na perón, zapískal, zvedl baterku se zeleným světlem a zamával jí směrem k lokomotivě. Vlak se rozjel.
Dívka se vrátila na své místo, světla města pomalu ubíhala kolem, pak zmizela, nastala opět úplná tma. Bylo to jednotvárné a únavné. Alena začala dřímat.

„Tak já už vystupuji,“ ozvala se stará paní, opřela se o hůl a vyšla na chodbičku.

Studentka ji nepřítomně pozorovala, pak se obrátila zpět k oknu zrovna ve chvíli, když kolem plula cedule s nápisem „Komořany u Vyškova“.

Něco upoutalo Aleninu pozornost. Ano, na protějším sedadle ležela kabelka. Dívka ji vzala, vyšla do chodbičky, stará paní právě mizela z dohledu na protější plošině.

„Paní!“ zavolala na ni Alena.

Nic. Byla pryč. Dívka se vydala rychlým krokem za stařenkou. Prošla celým vozem, jenže na plošině u dveří nikdo nestál. Studentka zatáhla za dveře průchodu do druhého vozu a překolébala se přes rachotící rošt, kterým táhl pořádný průvan. Na druhé straně na plošině opět nikdo nebyl. Alena vešla do chodbičky druhého vozu. Nikdo. Jen úplně na druhém konci stál nějaký mladík a díval se na krajinu otevřeným okénkem. Kolem oken se mihl nápis „Rousínov“. Vlak nezastavil. No ovšem, vždyť je to rychlík. Dívka pokrčila rameny a chystala se vrátit do svého vozu. Najednou se však ozval příšerný jek, rány, celý vagón poskočil, světla zhasla a potom jen strašná síla, která Alenu doslova přibila na stěnu vozu. Uhodila se do hlavy a ztratila vědomí.

Probrala se až zvukem sirény sanitky, která ji odvážela od vlaku. Stačila ještě zahlédnout, jak celý první vůz leží spolu s lokomotivou převrácený vedle trati. Opět upadla do mdlob.

„Slečno, probuďte se! No tak, přece nás nechcete opustit.“

Alena otevřela oči a dívala se do očí staršího lékaře, který jí kontroloval obvaz na hlavě.

„No sláva. Měla jste nehodu, slečno.“
„Já vím, ten vlak…“
„Ano, váš vlak vykolejil v zatáčce u Rousínova. Teď jste na traumatologii ve Vyškově. Jste vcelku v pořádku. Jen nějaké oděrky na hlavě, ještě vám uděláme rentgen, abychom si byli jistí. Sestra vás odveze. Hůř dopadli ti, co seděli v prvním vagónu. Jsou i mrtví, bohužel.“

Dívka se pokoušela vstát. Přišla sestra a nějak divně se na ni dívala.

„Vy jste Alena Vrtalová?“
„Ano, sestři.“
„Zajímavé. Ve vaší kabelce jsem našla tento občanský průkaz. Jsou to vaše doklady?“

Alena vzala občanku a začala si ji prohlížet. Jméno souhlasilo. Na fotografii však uviděla tvář oné staré paní, která chtěl jet do Rousínova.


 celkové hodnocení autora: 98.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 3 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 6 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 21 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Apolenka 06.12.2008, 17:16:27 Odpovědět 
   Dobře, moc dobře se mi čteš a není divu, že jsi můj oblíbený. A když už konečně smím známkovat, tak samozřejmě za 1.
P.S. Apolenka (nyní) = Karina (dříve)
 Viktor 04.12.2008, 15:12:08 Odpovědět 
   ...řemeslně velmi dobře napsáno... ono se tam vlastně celou dobu nic neděje a člověk přesto ze zaujetím čte ..

... k pointě - ona se "klasická" duchařina píše velmi těžko tak, aby pointa byla třeskutá a profíci to většinou šidí hororovým obsahem, ale je pravda, že v tomto případě byl závěr velmi lehce odhadnutelný... osobně jsem čekal, že to bude Alenina umrlá babička... takže jsem se vlastně tak úplně netrefil...

..ale v rámci boje - dobrota... bonbónek před spaním.. :o)
 Anquetil 04.12.2008, 5:40:27 Odpovědět 
   Bože, jak ten čas letí... Za měsíc to budou 3 roky, co jsem tvou povídku četl prvně, a tak mi utkvěla v paměti, že si ji pořád pamatuji. Takže po čertech dobrej kousek! A znovu ti tleskám! :o)
 Šimon 03.12.2008, 23:04:51 Odpovědět 
   Nalákal mě už název příběhu, vlakem taky jezdím rád. Vykolejení přišlo nečekaně a ještě ta shoda jmen hlavních hrdinek.
 Šíma 03.12.2008, 22:00:27 Odpovědět 
   Líbilo. Po pravdě jsem nad příběhem nepřemýšlel, jen jsem se nechal unášet dějem i "výpravou". Když ta stará žena zapomněla tu kabelku, řekl jsem si, že se to stává, pak však začaly pracovat tajemné síly...

Text se mi četl dobře a příběhy s vlaky a o vlacích mám rád. Kdysi jsem také chodil, když jsme bývali na návštěvě u babičky, počítat vagóny na přejezd u lesa a byla to paráda! Teď když už jsem o něco (nějaký ten křížek) starší, rád si přečtu příběhy z prostředí železnice! Jednička.

P.S. Ještě k naší hrdince... Tomu se říká klika! Jo, jsou zřejmě věci mezi nebem a zemí... Věřím v to, přestože zde jde o "smyšlený příběh", ale ve světě se dějí věci, nad kterými mnohdy zůstává rozum stát. Záhady a tajemno mě přitahují... ;-)
 Kev 03.12.2008, 18:52:43 Odpovědět 
   Opět pro mě předvídaný konec, ale nijak to neubírá celku. U Tebe si pokaždé dobře počtu.
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Ian Stepheson
(15.8.2017, 16:24)
Ian Stephenson
(15.8.2017, 16:19)
Hromdopolice
(3.8.2017, 21:45)
Petronela1991
(26.7.2017, 18:57)
obr
obr obr obr
obr
Tatínkovi
bumik
V nemocnici III...
Jarda
Jiný
Ovca
obr
obr obr obr
obr

Tekoucí čas nezastavíš jen jed...
salvator
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr