obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Všechno, co vidíme nebo v co věříme, je jen pouhým snem ve snu."
E. A. Poe
obr
obr počet přístupů: 2141128 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303496 komentářů :: on-line: 13 ::
obr

:: V Brně ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Křídla - na splátky?
 autor Sapfó publikováno: 08.12.2008, 21:19  
O lásce?
 

Ve čtvrtek večer se potkají dvě dívky. Viděli se jednou, před dvěma lety. Ta první je rusovlasá čarodějka, sestřenice dívky, jejíž rodiče jsou přáteli rodičů té druhé. Zlatovlasá zpěvačka je nervózní, byl to její nápad, potkat se ve městě, kde čarodějka bydlí a ona studuje, půlroku paralelního života, kdy se nepotkaly.
Sraz naplánovala čarodějka u kostela, kousek od více tradičného místa setkání. Čarodějka je silně netradiční, na ryšavých vlasech má černou čepici s růžovou kytičkou, zpěvačka z ní nemůže spustit oči.
Ahoj, říká čarodějka a směje se, když objímá zpěvačku na přivítanou.
Ahoj, směje se zpěvačka.
Půjdeme? ptá se čarodějka. Zpěvačka souhlasí, dávají se do kroku, cestou se domlouvají na kavárně.
Zpěvaččin návrh vítězí, dnes se bude podávat čaj.
No, a jak se ti tady žije? ptá se čarodějka, v jejím těle skáče jedna otázka druhé do řeči. Fascinující, myslí si zpěvačka, jak v jednom rusovlasém těle může žít tolik otazníků, aniž by čarodějka praskla jako příliš nafouknutý balónek. Její tělo je stvořeno k otázkám, zpěvaččino k odpovědím.
Žije se mi hezky, jen mám moc učení, krčí rameny zpěvačka a přemýšlí, jestli neztratila cestou do města klíče.
Dobře, směje se čarodějka. A co kluci?
Jsem na holky, odpovídá vážně zpěvačka a dívá se čarodějce do očí.
Aha, promiň, to jsem nevěděla. A co holky?
Hezký, směje se zpěvačka a prohlíží si čarodějčiny modré oči, skryté za sklíčky brýlí. V Brně jsou hrozně hezký holky.

O dvě hodiny později mají v sobě druhou kávu a začínají být radioaktivní. Čarodějka obdivně sleduje zpěvaččiny dlouhé, měkké paže, jizvičku nad levým okem a pravidelná ústa
Zpíváš ještě?
Ne, už nezpívám. Ne ve sboru. Ale doma jo. Na kolejích moc ne.
Chápu, směje se čarodějka. Má sestra taky zpívá – ale ne doma.
Vy jste zvláštní rodina, říká zpěvačka. Držíte pohromadě. Ty máš talent, tvá sestra taky, vaše sestřenice a teta jsou malířky. A přitom tví rodiče jsou chemici.
Možná je v těch laboratořích něco ozářilo.
Třeba duch svatý, směje se zpěvačka.
Třeba.

Hej, řekla jsi rodičům, že jsi na holky?
Jo. Všimli si toho sami.
A jak to berou?
V pohodě, směje se zpěvačka. Co moje mladší sestra otěhotněla, jsou docela rádi, že tohle mi nehrozí.
Fakt? Co oni na to?
Co by, mám malinkou neteř.
Gratuluju, směje se čarodějka šťastně.

Nezasla bys na kafe? Nadherne se mi s tebou povida.
Pípíp, čarodějce došla esemeska.
Jo, rada. Ale ted to moc nejde, moc skoly, znas to. Pristi tyden?
OK, plati. Ozvu se.

Neděle večer, zpěvačka sedí na posteli ve městě, kde potkala před časem čarodějku. V ruce má telefon, snaží se přesvědčit displej, aby napsal něco kloudného za ni.
Ahoj, tak co to nase kafe?
To by šlo.
Ahoj, zitra? Ve ctyri?
Plati, tesim se.

Je pondělní noc, zpěvačka leží na zemi u své postele, oči dokořán. Uvědomuje si, že jestli se pohne, prohraje svůj zápas. Její pohyb, ten, co určí, kudy půjde život dál, bude znamenat, že zpěvačka sáhne po mobilu a napíše čarodějce.
Asi jsem se do tebe zamilovala. Promin.
Prohrála.

Čarodějka ráno vstává, zvuk budíku jí nahání strach, jestli ho brzo nenajde, probudí celou rodinu. Nakonec ho nachází pod polštářem, choulí se tam, jako by se ani jemu nechtělo vstávat.
1 přijatá zpráva

Zpěvačka objímá čarodějčin krk, její ruka ztracená v tom rudém moři. Čarodějka hladí její ruce a rty, líbá její prsty. Dívají se do očí a do rukávu té druhé si utírají slzy.
Fuj, vy nestydy úchylný, co si o sobě myslíte? křičí žena a táhne své pětileté dítě pryč.
Ano. Co si o sobě myslíme?
Miluju tě, šeptá zpěvačka.


 celkové hodnocení autora: 97.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 4 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 6 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 41 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Tracy Harper 11.12.2008, 17:52:57 Odpovědět 
   Skvělé.
 Sapfó 09.12.2008, 19:07:37 Odpovědět 
   Jé, lidi, to je od vás milý, že jste to dočetli :)
dík moc za "chválu"

Viktorovi: kdyby se všechny tvoje výtky realizovaly, byl by tady úplně jiný text... a nejspíš i pod úplně jiným autorem ;)
 Viktor 09.12.2008, 9:00:57 Odpovědět 
   ... nepoužívání uvozovek v přímé řeči působí zvláštně až zajímavě .. sice jsem to úplně nevstřebal, ale rozhodně na tom něco je ...

... co mi však na příběhu vadí, je fakt, že veškerá jeho atraktivita je postavena na "opačné" sexuální orientaci aktérek... přiznávám bez obalu, že kdyby byli hrdiny výše uvedeného příběhu chlapec a dívka - tedy "normální" pár patrně bych to nedočetl...

.. něco jiného by bylo, kdyby autorka prozradila orientaci hrdinky(hrdinek) až na konci příběhu a to nikoliv prostřednictvím dialogu, ale děje... to by příběhu dodávalo úplně jiný nádech...

... text totiž negraduje - on splývá... klidnou hladinkou ke zcela předvídatelnému a logickému závěru... což považuji za chybu...
 FeBs 09.12.2008, 0:19:11 Odpovědět 
   působivé, opravdu...
 OH 08.12.2008, 21:56:11 Odpovědět 
   Ahojky, jo-jo, moc líbilo...
 Ekyelka 08.12.2008, 21:19:29 Odpovědět 
   Zdravím.

Zpočátku jsem si říkala - uf, druhá věta a hned hrubka, co z toho vyleze? - ovšem už hodně dlouho jsem nebyla tak příjemně překvapená.
Křehký a něžný příběh, plný čar, nedořečeností a kouzel. Zkrátka navzdory všem možným chybkám, které jsem přehlédla, se mi líbí.
A Albireovi taky.
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
OprsklinaPlott
(24.5.2012, 18:02)
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
obr
obr obr obr
obr
01. Na vodě
Blanche C. Kučera
Po stopách temn...
bába čurchlastka
Snílek, kapitol...
Ash
obr
obr obr obr
obr

Pro Tebe
Šuši
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr