obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Mír je jen nemocná válka, čekající na své uzdravení."
Gandalf
obr
obr počet přístupů: 2915352 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39478 příspěvků, 5737 autorů a 390266 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Brouci, brouci, samí brouci ... ::

 autor Karina publikováno: 05.12.2008, 20:50  
... kdo zažil rychlou invazi brouků, uvěří ...
Povídka z knížky "Domove líbezný" - docela obyčejné příběhy docela obyčejných lidí.
Starostlivá Apolenka a samorost Bivoj, dva povahové protipóly, leč milující se lidé + 3 rozpustilé děti = sympatická rodinka procházející malými i většími životními zkouškami a svízelnými životními situacemi. Život s Bivojem rozhodně není jednoduchý, ale Apolenka ho líčí s gustem a nadsázkou, jako velké dobrodružství.
Že jméno "Bivoj" není v kalendáři? A co má být? Můj milovaný choť na to jméno dobře slyší ... už dlouhou řadu let ...
 

"Propánakrále, Bivoji, pojď se podívat ... tady se rojí nějací brouci ... vypadají zrovínka jako rozsypaný kmín," vykřikuji od kuchyňské linky, po které se prochází skupinka drobných broučků s dlouhými sosáčky.
"No vida ..." řekne Bivoj, aniž se zvedne od stolu, zkoumavě se mi zadívá do očí a pak poklidně dodá: "To je pilous černý, obávaný škůdce obilních sýpek. Měří pouhé tři milimetry ... roztomilý mrňous."
"Jaképak no vida? A jakýpak je tohle roztomilý mrňous? To je vše co řekneš?"
Dotírám na Bivoje, nespouštějíc broučky z očí. Ti rychle zdvojnásobili své řady, zformovali se do sevřeného šiku a bez zbytečných průtahů vyrážejí na průzkum k odloženému krajíci chleba.
"Ne, to není vše, Apolenko ... mám radost, že už se ti zlepšil zrak. Jen vzpomeň, ještě včera jsi mi odmítla zašít děravou ponožku s odůvodněním, že tam vůbec žádnou díru nevidíš."
"Ano, můj zrak je schopen zachytit i takového mrňouse, ovšem jen je-li v pohybu, což tvá dírka v ponožce, jak dobře víš, není." Vysvětluji s obvyklou trpělivostí, zatímco broučci obstoupili krajíc a po krátké poradě provádějí zkušební vrty.
"To mi nejde na rozum," mudruji, "co u nás ti tvorové pohledávají, když nemáme sýpku ... to trochu popletli, že, Bivoji?"
Bivoj na mě pohlédne se shovývavým úsměvem. "Ale děvenko zlatá ... ve sklepě máme přece kotel na obilí, koupil jsem ho na jaře, a do uhelny jsem naskladnil zrní. No a ti tvorové už tam všechna zrna vyžrali, takže teď migrují za novou potravou. Ale to nic, až spotřebují i tvoje domácí zásoby, odtáhnou zase jinam. Jó, a abych nezapomněl ... nemáme už čím topit."
V děsivé předtuše otevřu dveře špajzky, "a jejda ..." hemží se to tu broučky. Nadšeně pobíhají po policích, nahlížejí do sáčků, tvoří náhodné hloučky a diskutují. Zřejmě o skladbě našich potravin.
Teď znám jedinou pomoc: Prásknu dveřmi, hroutím se na židli, ruce svěsím podél těla (osvědčená to demonstrace zoufalství).
Bivoj mi pohotově nalije trošku rumu, z výchovných důvodů ho dolije vodou, a konejší mě: "Neboj, Apolenko, je to nevýslovně přátelský hmyz. Až vystopuju, kudy sem leze, bude to v pohodě."
Hned se spustí na všechny čtyři a pátrá v okolí trubek, ústících ze sklepa. Sesunu se k Bivojovi a vyzbrojena baterkou, s tváří přitisknutou k podlaze, nahlédnu do skuliny pod kuchyňskou linkou.
"Ale nééé, to už je příliš!" Právě tu probíhá masové shromáždění nápadně velkých, zlovolně vyhlížejících brouků. Když spatří můj pobledlý obličej, příšerně se vyděsí (to nechápu), a bleskově se rozprchnou do nejbližších temných koutů. Dvě sekundy a je po všem, jen trocha zápachu po nich zbyla.
Dosednu zpět na přistrčenou židli a žádám o příděl dalšího rumu. Bivoj mi drobet ukápne, zbytkem láhve si naplní vlastní sklenku, jen tak mimochodem z ní vyloví něco topících se broučků, přihne si a poučuje:
"To byl potemník moučný, ničivý požírač moučných výrobků všeho druhu. Ve dne se ukrývá, v noci krade. Smrdí po fenolech ... odporný hajzl."
Přednáška je u konce ... Bivoj si rozkládá noviny a pokojně se začte. Občas z nich sfoukne houf rozdováděných broučků, hrajících si nejspíš na honěnou.
"Bivoji, to je hrůza. Ty ještě nevíš, že zítra k nám přijede teta Vilma - na celý víkend. Je to tak čistotná dáma ... a u nás, dobrý Bože ... brouci, brouci, samí brouci ..." Lamentuji a setřepávám si z blůzky zvědavé broučky, kteří se mi snaží nahlédnout do výstřihu.
"Apolenko, nedělej z toho drama! Neříkala jsi snad, že Vilmína má pět dioptrií? Ta pilouse neuvidí. A když jí pošleš včas spát, tak nespatří ani naše potemníky. Nefňukej a udělej radši něco dobrého k snědku!"
Nefňukám - obrněna trpělivostí připravuji večeři - pečlivě vybírám pilouse z těstovin (kolínko po kolínku). Protože se rozbíhají, chvíli co chvíli je shrnuji na úhlednou hromádku.
Bivoj se nemůže dočkat. Odhodí noviny a slídí po nějakém předkrmu. Když nevidí nic lepšího, sáhne po okoralém krajíci chleba, skrz naskrz prolezlém pilousy, a zakousne se do něj dřív, než ho stihnu varovat.
A pak si ještě se slovy, "á kmín, ten já rád," shrne do dlaně hromádku pilousů, které jsem pracně vyšťourala z kolínek, a vhodí si je do úst k tomu chlebu.
Pozoruji ho s němým úžasem.
"Jaký to byl chleba?" Zeptá se s posledním soustem.
"Českolipský", špitnu.
"Moc dobrý, Apolenko, ten rozhodně kupuj!"


 celkové hodnocení autora: 99.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 35 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.1 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 87 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 196 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Cyrano 06.09.2015, 19:27:04 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 05.09.2015, 20:03:18

   Ani já ji neumím...Už sis přečetla tu knihu? Mají i verzi pro teenagery, tu já ale nečetl...:-)
 Cyrano 05.09.2015, 20:03:18 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 25.08.2015, 18:07:52

   Ale já tady žádnou povídku nenapsal, jen nějakou až příliš obsáhlou recenci či co to bylo. A pokud jsem Ti snad někdy o něčem vyprávěl v SZ, neberu to jako povídku...Starý mlok zdraví milou rosničku! Ať žije náš obojživelný svět! Hip hip hurá! :-)
 ze dne 06.09.2015, 19:10:20  
   Apolenka: Tak tedy recenzi. Tu já neumím. Dobře si ji pamatuji... byla zajímavá.
 Cyrano 25.08.2015, 18:07:52 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 25.08.2015, 16:43:14

   Já si to právě nemyslím...To momentkové veršotepání se nedá s tímhle srovnávat. A plácání ve vzkazech? Možná se mi podaří se trefit něčím, co dotyčnou osobu potěší, pokud to v té omáčce objeví, ale povídku bych asi nedal...Ale díky za snahu potěšit. :-)
 ze dne 05.09.2015, 15:07:00  
   Apolenka: Nebuď na sebe tak přísný, Míro, vždyť jednu povídku už jsi napsal a je pěkná. Takže, jen tak dál, obojživelníku!
 Cyrano 25.08.2015, 16:43:14 Odpovědět 
   Když je mi smutno a chci si pořádně zabrečet, přečtu si tvůj Velký den, když se chci zasmát a zahnat splín, vlezu sem. Nebo si to přečtu v té naší knize a na chvilku se změním ve zvonivou rolničku smíchu...Proč jen nedovedu takhle psát? Tohle bys mělka poslat někam do soutěže a nebyla bys bez šancí...:-)))
 ze dne 25.08.2015, 16:51:39  
   Apolenka: Dovedeš psát! Dovedeš psát! Dovedeš psát!
A BASTA!
 Cyrano 29.11.2014, 12:05:08 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 25.11.2014, 22:32:56

   Ó, jak změnila ses zcela!
Jak miloučké od Tebe!
Ta, co dát mne vynést chtěla,
vynáší mne do nebe...;-)
 Cyrano 25.11.2014, 22:32:56 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 21.11.2014, 8:07:56

   To si piš, že jsem! Hotovej lachtan...;-)
 ze dne 29.11.2014, 7:20:43  
   Apolenka: Lachtan je milé sympatické zvířátko... akorát té vody je trochu moc.
 Cyrano 21.11.2014, 8:07:56 Odpovědět 
   Omlouvám se za zmnožení, to si zas wifi se mnou hraje! ;-)
 ze dne 25.11.2014, 17:37:09  
   Apolenka: To nejspíš proto, že ty sám jsi dost hravý. :o))
 Cyrano 21.11.2014, 8:04:32 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 20.11.2014, 11:15:15

   Jaké štěstí, Api! Obdivuji Tě. Jsi prostě úžasná! ;-)
 ze dne 21.11.2014, 19:42:26  
   Apolenka: Milý Cyrano, zadrž, zadrž, zadrž... než tě nechám vynést.:o)))
 Cyrano 21.11.2014, 8:03:26 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 20.11.2014, 11:15:15

   Jaké štěstí, Api! Obdivuji Tě...;-)
 Cyrano 21.11.2014, 8:02:46 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 20.11.2014, 11:15:15

   Jaké štěstí, Api! Obdivuji Tě...;-)
 Cyrano 21.11.2014, 7:59:02 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 20.11.2014, 11:08:12

   Nepodezírám! Jen je neuvěřitelné, že pátý element je skutečnost...;-)
 ze dne 21.11.2014, 19:36:30  
   Apolenka: Cyrano, šetři si síly na skutečné zázraky.
 Cyrano 20.11.2014, 11:15:15 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 20.11.2014, 11:08:12

   P.S. Zřejmě jsem se přehmátl a místo "í " dal znak, který saspi neumí. Správně je: upřímností!
 ze dne 20.11.2014, 18:56:10  
   Apolenka: Naštěstí umím znakovou řeč.
 Cyrano 20.11.2014, 11:08:12 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 19.11.2014, 20:36:24

   Proč by neměla mít Česká lípa svoji pekárnu a svůj chléb? Je to dost velké město. Kdysi jsme tam s jednou mou láskou navštívili její kamarádku ze studií cestou na Silvestra k Máchovu jezeru.;-)
Tvé stránky navštěvuji rád, Tvá dílka jsou vždy plna citu, humoru a krásné člověčiny, cítím se tu jako pstruh v křišťálově průzračné vodě horské bystřiny a napadají mne samé krásné věci!;-)
Víš, často se potají nad nimi zamýšlím, jsi-li jen taková obratná manipulátorka či pravý cherubínek svého ženství, něžné a roztomilé stvoření, které prožívá vždy vše naplno a doopravdy a svojí upřìmností, laskavostí i milými způsoby se zaháčkuje do srdcí nás všech...;-*
 ze dne 20.11.2014, 18:55:15  
   Apolenka: Chtěla jsem tím říct, že chleba toho jména neexistuje... alespoň v době, kdy jsem povídku psala, nejspíš nebyl. Jenže teď jsem se byla podívat na netu a on existuje - nějaké Jizerské pekárny ho pečou. Pokud jde o tvé bádání, jaká opravdu jsem, na to by ses musel zeptat někoho jiného než mě. Bivoj by mě asi pochválil (aspoň doufám), jinak nevím. Ale z přetvářky mě nepodezírej. Děkuji za koment.
 Jarda 19.11.2014, 21:11:26 Odpovědět 
   Dzravím.

Opět tvůj styl. Pěkná povídka. Ale brrrr, mám z ní kopřivku. Nejsem na jídlo netýkavka, ale nesnáším v něm hmyz. Když mi v létě kolem misky se salátem proběhne mšice, nebo když vidím červa v třešni, trpím trpím a trpím hlady. Brrrr.

Hezká povídka.
 ze dne 20.11.2014, 5:59:07  
   Apolenka: A co dary moře? Můžeš, Jardo? Já ne! Ale na třešních si pochutnávám... dokud se jim nepodívám do bříška.
Děkuji za návštěvu u mé první povídky, ke které mám mimořádný citový vztah.
 Cyrano 19.11.2014, 20:36:24 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Apolenka ze dne 16.01.2009, 22:47:46

   Tak jsem se zase proklikl přes komentík Světly na titulní stránce až sem, k Tvé snad nejúspěšnější povídce, mimochodem líbila se i
jedné mladé dámě v čekárně ORL na Bulovce! Já totiž měl s sebou tu naši knížku a děsně jsem se smál, což zprvu budilo její poněkud pohoršlivý údiv. Tak jsem jí to ukázal a za chvilku vyšla sestřička a udivena naším chechtavým duetem zřejmě řešila otázku, kde honem sehnat pochopy se dvěma svěracími kazajkami...
Apropos: To musel být fakt dobrý chleba, když si ho vozíte až z České Lípy /znám, leč chleba jsem tam nekupoval./!;-)
 ze dne 20.11.2014, 6:25:16  
   Apolenka: Nejúspěšnější, říkáš? To jsem nevěděla, ale tím víc mě to těší. Mám ji ráda, už taky proto, že byla první... povídky jsem začala psát (anonymně) pro oživení web. stránek jedné nejmenované obce - každý měsíc jednu.
Českolipský chleba neznám, to jsem jen tak plácla. Takový snad ani není.
Děkuji za další tvoji návštěvu, ze které mám vždy velkou radost.
 Svetla 19.11.2014, 19:21:55 Odpovědět 
   Pěkné. Také se mi zdálo, že Apolenka mluví až moc spisovně. Super závěr. Ten chleba určitě kupuj a nezapomeň ho vždy posypat pilousema, aby Bivojovi chutnal :)
 ze dne 20.11.2014, 5:53:24  
   Apolenka: Bivojovi chutná všechno, není vybíravý... Apolenka to má dobré (aspoň po této stránce). :) Díky za milou návštěvu.
 Sahil 20.04.2013, 0:10:29 Odpovědět 
   ...tak jsem si zase připravil večerní lahůdku ke čtení. To je hotová mňamka:-), prostě paráda! Nejvíc mě rozesmálo jak píšeš: ...příšerně se vyděsí (to nechápu) :D a pak:...ten rozhodně kupuj! :D Jsi úžasná, dík za to potěšení a dobrou chuť:-) Další chod si dám zase příště...
 ze dne 20.04.2013, 17:33:14  
   Apolenka: Jéé, milý Sahile, ani nevíš, jak moc jsem za tvůj smích vděčná.
Vše, co jsem zatím napsala, se mi psalo moc dobře, protože jsem to zažila na vlastní kůži. Komické situace nemusím vymýšlet a psaní mi proto dělá opravdovou radost... znovu vše prožívám a srdečně se během psaní zasměju.
 Amater 08.03.2010, 10:37:55 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Amater ze dne 08.03.2010, 9:24:43

   První povídky jsou vždy srdeční záležitosti dle mě. Píšeš opravdu s jemným humorem, který miluji. Usmívám se a to je velký dar. děkuji ti az něj
 ze dne 08.03.2010, 21:55:03  
   Apolenka: Kdyby nebylo úsměvů, nebylo by proč psát. Takže... děkuji za tvůj úsměv, milá Kat.
 Amater 08.03.2010, 9:24:43 Odpovědět 
   Tohle je prostě úžasné. Bílkovíny Bivoji jsou velmi zdravé a hmyz je oblíbená pochoutka v Asii. Nechceš se tam přestehovat?! Ale divím se, že Apolenka neřvala děsem, když po ní šplhali... je prostě odolná
 ze dne 08.03.2010, 9:51:51  
   Apolenka: Apolenčiny reakce Bivoj včas utlumil záchovnou dávkou rumu... je to zkrátka chlapík, všemi mastmi mazaný.
Tvůj návrat, milá Am, k této povídce mě mile překvapil a moc potěšil. Zrovna tuto povídku mám moc ráda... možná i proto, že byla první.
 Alasea 29.09.2009, 19:51:43 Odpovědět 
   Nádherná:-)
 ze dne 29.09.2009, 22:12:28  
   Apolenka: Děkuji, Barborko.
 Rút 19.06.2009, 23:43:26 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Rút ze dne 19.06.2009, 23:17:07

   Dobrou.. :-)
 Rút 19.06.2009, 23:17:07 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Rút ze dne 19.06.2009, 22:03:57

   Ano, máme tu jedno kafe s mlékem.. A cukr?
 ze dne 19.06.2009, 23:33:10  
   Apolenka: Bez, ale dneska už mi to skoro nekouká, jdu do hajan. Dobrou noc, Radko.
 Rút 19.06.2009, 22:03:57 Odpovědět 
   Těch posledních šest řádků mi vehnalo slzy do očí.. :-)))
 ze dne 19.06.2009, 22:25:19  
   Apolenka: Že by to bylo až tak k pláči? Jdu tě utěšit, postav na kafe (s mlékem, prosím).
 janie 07.06.2009, 1:52:48 Odpovědět 
   dokonalé! vážně :)
Tuhle jsem si říkala, jak nejrychleji zaujmout mužské pohlaví. Nejsnazší csta prý vede přes skloubení pekného pozadí a popředí v kombinaci s klobásami a masem. :D To mi bylo vysvětleno od (tenkrát budoucí) tchýně, která ovšem byla taková matka, že nakonec začala znovu vařit klobásky jen aby se jí ten její Kubík vrátil domů(já klobásy výsostně nesnáším, proto jsem je nikdy nevařila). Přitom je ''Kubík tak rád jí a já mu to ani nedopřeju.'' :D
pobavila jsi mě, takhle jsem se nesmála už hodně dlouho, děkuju, janie
 ze dne 07.06.2009, 13:07:48  
   Apolenka: Pravdu díš, janie, ženské přednosti v kombinaci s dobrým jídlem jsou tím nejlepším magnetem na muže (zkušenost historicky prověřená). Nemusí se jednat právě o klobásy (já je taky nerada). Ale mládí má přece jiné priority, proto postačí, když Kubíkovi naservíruješ svoji dívčí něhu, třeba v kombinaci s předčítáním nejvydařenějších vlastních dílek (dojdu se podívat a některé ti doporučím).
P.S. Na Bivoje to bohužel nezabírá - včera mi při předčítání usnul (už mu není dvacet). K obědu dnes byla ryba a svoji ženskou něhu mu naservíruji až jako zvláštní přídavek (pokud si ho zaslouží!).
 Cinka 26.04.2009, 13:24:23 Odpovědět 
   No, koukám, že jsem opravdu dobře udělala, když jsem se k tobě vrátila. Čemu jsem se zasmála asi nejvíc, byly Bivojovi minipřednášky o druhu brouků, ten kontrast mezi nimi byl vážně vtipný.

Je to krásně nenucené, přirozené, milé čtení, oddychovka, která není ani trochu trapná, ani trochu vlezlá.
 ze dne 28.04.2009, 21:57:51  
   Apolenka: To jsem si moc oddychla, že ta moje oddychovka není trpná a vlezlá. Takové věci totiž vůbec nemám ráda.
Děkuji, Lucinko, tvá slova mě opravdu potěšila a moc ráda tě zase uvidím.
 Agibail 20.04.2009, 15:58:05 Odpovědět 
   Ahoj Apolenko, tak jsem své čtení poněkud usměrnila ... začínám číst od začátku a hodlám tak už pokračovat :-))
Tvá povídka mě zase rozesmála ... Bivoj, nevědomky, přišel na skvělé řešení ... Proč chemicky likvidovat brouky, když přitom tak skvěle chutnají?! :-))
měj se krásně
smějící se Agi
 ze dne 20.04.2009, 16:46:40  
   Apolenka: Je mi velkým potěšením, že tu vidím smějící se Agi.
A že chceš přijít zase? No to je pro mě vyznamenání - budu se moc těšit. Dej předem vědět ... upeču mramorovanou bábovku a postavím na kafe. Jaké máš ráda?
 marianka 03.04.2009, 10:46:08 Odpovědět 
   Ahojky Apolenko, já se malých broučků štítím a kdyby se mi tohle stalo doma, tak jedu do nemocnice. Škoda, že ještě nemůžu známkovat, měla bys ode mě zaslouženou jedničku!!
Moc jsem se zasmála a pobavila!! marianka
 ze dne 03.04.2009, 21:44:19  
   Apolenka: Ahoj marianko! Neboj, jestli se kvůli broučkům dostaneš do nemocnice, příjdu tě tam navštívit a něco dobrého ti přinesu. Nezapomeň mi dát zprávu, co máš ráda.
Jsi hodná, že si ke mně nakoukla. Děkuji, Apolenka
 Altro 14.03.2009, 22:46:21 Odpovědět 
   Uhhh, to je další skvělé dílko, jen možná trochu víc proteinů v jednom chlebu na mne:D... Mno asi mi zrujnuješ zásobu jedniček ale co, zasloužíš to jako brouci chleba:)
1*
Altro
 ze dne 15.03.2009, 0:22:44  
   Apolenka: Ach, Altro, šetři chválou, nebo zpychnu a s psaním bude veta. Ale potěšit tedy umíš.
 Dani 11.03.2009, 17:40:35 Odpovědět 
   To nemá chybu. Dala jsem se do čtení tvých veselých rodinných příběhů a je mi krásně. Většinou se u veselých povídek jen usmívám, ale teď jsem se úplně nahlas zasmála. V okamžiku, kdy si Bivoj nic netušíc spletl pilouse s kmínem.
Za jedna a s úsměvem na rtech.
 ze dne 11.03.2009, 21:06:38  
   Apolenka: Děkuji, Dani, opravdu moc, za návštěvu a ta hezká slůvka.
 V45 05.03.2009, 19:25:09 Odpovědět 
   Opravdu moc zajímavý příběh. Krásně pojaté a poutavé. Nejednou jsem se usmála =)) Opravdu krása. Za jedna ;)
 ze dne 05.03.2009, 20:06:54  
   Apolenka: Tvůj úsměv je krásná odměna. Děkuji za návštěvu a hezké hodnocení.
 endless 14.02.2009, 20:57:06 Odpovědět 
   Tak se na ně musí - na chlapy i na pilouse... !
Místy bych dialogy asi trochu proškrtala, ale jinak je povídka příjemná a lehce inspirativní.... ,-D
Pozor na:
shovývavým - shovívavým
když jí pošleš včas spát - ji
 ze dne 16.02.2009, 15:42:07  
   Apolenka: Děkuji ti, endlessko, za návštěvu a přínosný komentík. O těch překlepech vím už od publikace, ale stalo se a nedá se změnit. Zdálo se, že to nikdo neregistruje, ale přišla ostražitá endless a odhalila mě - viníka. Dobře mi tak!
Tvojí radu ohledně zkrácení dialogů si beru k srdci.
 Cyrano 18.01.2009, 16:07:44 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Apolenka ze dne 16.01.2009, 22:47:46

   Na koktání je nejlepší šok! Takže stačí, když se koukneš na můj profil! Dinosauři jsou totiž mí mladší bráchové...;o(
A ty písemky jsem sypal z rukávu až když mi mi hořela koudel pod sedáčkem, totiž třeba 15 minut před zvoněním! Divil jsem se, že to učitelka po mně vůbec přelouskala! Třebaže se jí to asi přece jen možná trochu líbilo, když mne to pak nechala nahlas předčítat, nebo prostě chtěla dopřát i druhým trochu toho smíchu, když jsem třeba na téma Můj sen psal o tom, jak jsem s havajskými kráskami křepčil v rytmu hula-hula a dělal i jiné příjemné věci...;o)))Popsal jsem s tím nějakých pět stránek A4 za slabou půlhodinku! Dovedeš si představit, jak to asi vypadalo s krasopisem!
***Pokud mé psaní někomu udělá radost, je to pro mne ta nejlepší odměna i když si myslím, že to s tou radostí zas nebude tak horké! Je fakt, že bych rád změnil svět podle svých idealistických představ, ale je to jen taková fantazie tvora veskrze nedokonalého! Možná i trošinku talentu ve mně dříme, ale neumím ho nijak prakticky využít ve svůj prospěch, bohužel...Když občas zavadím o dílko některého z těch "úspěšných ", obdivuji jeho odvahu s tím vůbec vylézt na světlo, ale dnes je s trochou drzosti a vhodnými známostmi možné vše! Takže se raději jen takhle snažím na dálku rozdat trochu virtuálních úsměvů a dobré pohody. Pokud se někomu trefím do noty, je dobře. A když ne, c'est la vie!
 ze dne 10.02.2009, 9:44:44  
   Apolenka: Více než měsíc jsem tu nebyla, důvody si radši nechci připomínat, ale jsem zase zpět a pokusím se dohnat vše, co jsem na saspi a v životě zameškala. A první cesta vede k tobě. Velké poděkování, Cyrano, za zastavení a milá slovíčka. Sdílím tvé názory, přímo si v nich lebedím. A ta tvoje hezká a milá dílka ... jak ta umí potěšit.
 Apolenka 16.01.2009, 22:47:46 Odpovědět 
   To je moc chvály na jednu obyčejnou hlavu. Co když ji teď neunesu? Přeháníš, můj milý Cyrano a přeháníš moc hezky. Ale já si tu chválu opravdu nezasloužím. Důležité jsou totiž náměty, které já nemusím pracně vymíšlet (aspoň zatím). Já je jen házím na papír a to je vše.
A ty že neumíš psát prózu??? Dovol, abych se zasmála - hihihi. Vždyť jen tady jsi mi svým pěkným vyprávěním obsadil 11 řádek. Dovedu si představit, jak rychle jsi ty školní písemky sypal z rukávu. A když jsem si dnes přečetla, kolik jsi zase vychrlil rýmovaných komentářů,
začala jsem z toho koktat. Tak, milý Cycycycycyrano, piš dál, piš hodně, děláš tím radost lidem.
 ze dne 16.02.2009, 15:17:52  
   Apolenka: Jak jsem se jen mohla takhle ohavně překlepnout - vymíšlet/vymýšlet ... FUJ, FUJ, FUJ!!! Zahanbená Apolenka.
 Cyrano 16.01.2009, 21:41:15 Odpovědět 
   Nádherně jsem se bavil! Jeedním z důvodů, proč nepíšu prózu /zatím!/ je, že tváří v tvář podobným dílkům si připadám jak prvňáček, co zná sotva písmenka...Je taky fakt, že mne brzdí ta možnost volby různých témat a hlavně pak pokračování...Báseň přece jen člověk sfoukne lehčeji, může v ní to, co chce, jen naznačit vtipnou zkratkou, a jít od toho! Co já se jen natrápil se slohovými písemkami! Vždycky jsem nad tím seděl, vedle na šmíráku pár řádek, případně naznačenou osnovu děje, a teprve když čas neúprosně pokročil, rozhodl jsem se pro jedno téma a psal snad rychleji než Alexander Dumas starší, když utratil honorář za poslední dílko a potřeboval rychle prachy! /Co ten toho dokázal napsat na jeden zátah za pár dní, to je k nevíře!/ Sice jsem pak třeba dostal i jedničku a musel jsem to i předčítat před třídou, ale ty "porodní bolesti" mi dali pěkně zabrat... A tak se skláním v obdivu nad tím, kdo to dokáže takhle lehce a přitom s vtipem...
 ze dne 10.02.2009, 10:25:58  
   Apolenka: Ale né, zase jsem špatně klikla. Odpověď máš nad sebou.
 paryba 09.01.2009, 18:44:09 Odpovědět 
   Tak tohle mi spravilo náladu, skvělá povídka, nenucená, zábavná, doufám že budeš publikovat víc! A mimochodem, je tenhle příběh - jak se říká - založen na skutečné události? Českolipský chlebík jsem ještě neochutnala... :-)
Pa, J. :-)
 ze dne 09.01.2009, 20:28:17  
   Apolenka: Ano, českolipský chlebík skutečně existuje a skuteční byli i broučci. Příběhy Apolenky a Bivoje píše sám život, takže s tím moc práce nemám - jenom mít čas, hodit to na papír. Moc děkuji za návštěvu a hodnocení.
 dascha 09.01.2009, 16:10:59 Odpovědět 
   Ahojky Apolenko; dobře popsaná situace, kterou bych zřejmě takto osobně nezvládla :-)
Jako bych to při čtení zároveň viděla. Takže spěchám dát jedničku a dnes si rozhodně k večeři chléb nedám, byť zde českolipský nemáme a chleba miluju.
 ze dne 09.01.2009, 20:43:55  
   Apolenka: Pochvala od tebe mě opravdu moc těší. Chlebíček mám také moc ráda ... na českolipském si pochutnávám i dnes.
Měj se hezky, Dášo, a ať se ti daří.
 JAB 30.12.2008, 17:36:27 Odpovědět 
   Takové celkem dobré civilní "foto".
Čte se dobře, bez druhnutí a vjem je příjemný.
Jedna (bez podtržení či hbězdičky:) )
 ze dne 31.12.2008, 0:24:36  
   Apolenka: Děkuji za zastavení a ohodnocení. Moc potěšilo.
Podtržení ani "hbězdičky" mi netřeba, ta jednička bohatě stačí.
 Vladimír Samiec 09.12.2008, 1:20:05 Odpovědět 
   Tak to mne příjemně pobavilo. Ve svém okolí znám pár kamarádů, kteří jsou Tvému Bivoji trochu podobní. Určitě by mne zajímala další historka ze života Apolenky. dávám jedna.
Vláďa
 ze dne 09.12.2008, 8:31:59  
   Apolenka: Díky, Vláďo, ta jednička moc potěšila. A dávám se do datlování další historky - mám o čem psát.
 Meluzína 07.12.2008, 21:48:05 Odpovědět 
   Příjemně pobavilo! Tím spíš, že mám doma také Bivoje-pro změnu včelaře a naprosto přesně vím, o čem píšeš.
 ze dne 08.12.2008, 15:22:43  
   Apolenka: Jsem ráda, Mel, že tě můj Bivoj pobavil. Hned jak tohle dopíšu, skočím se k tobě podívat ... a pokusím se ve tvém dílku najít podobného hrdinu, jako je můj Bivoj. Už se na to těším. Děku za zastavení.
 monito 07.12.2008, 16:19:08 Odpovědět 
   Jako čtení hodně zábavné, ale ve skutečnosti bych byla šílená. Bezva závěr.
 ze dne 07.12.2008, 16:29:51  
   Apolenka: Děkuji, potěšilo.
 Charlotte Cole 07.12.2008, 13:06:51 Odpovědět 
   Hezký! Bavila jsem se. Jen mi občas přišlo, že Apolenka mluví až moc spisovně, natož že jí po kuchyni lezou broučci. =D Ale jinak supr! 1.
 ze dne 07.12.2008, 15:13:22  
   Apolenka: Když už mě potkalo, že jsem tak trochu úča, tak se mi těžko vyjadřuje jinak, než to právě dělám. Ale beru si to upozornění k srdci. No a ti broučci, ti se do vesnické chalupy dostanou poměrně snadno ... hlavně když mají proč (což u nás bohužel měli).
Děkuji ti za pochvalu a známku, mám z ní velkou radost.
 Dědek 06.12.2008, 19:31:05 Odpovědět 
   Moc jsem se pobavil, tak příjmi uznání od jednoho srandovního dědka.
 ze dne 06.12.2008, 19:50:15  
   Apolenka: Uznání potěšilo, děkuji a přeji hezký zbytek dne.
 mistrovamarketka 06.12.2008, 18:57:02 Odpovědět 
   Je to moc pěkné, smála jsem se i přes tu husí kůži na těle.... (ke hmyzu mám stejný vztah jako ty ;-) )
 ze dne 06.12.2008, 19:15:47  
   Apolenka: Děkuji za pochvalu, od tebe mě moc těší.
 Albireo 06.12.2008, 17:12:09 Odpovědět 
   Takhle se jsem se už dlouho nezasmál!
 ze dne 06.12.2008, 17:36:10  
   Apolenka: I já se směju, skoro každý den - život s Bivojem mě nepřestává bavit.
Ale smích čtenáře, to je ta nejlepší odměna. Děkuji ti za něj.
 Šíma 05.12.2008, 22:00:53 Odpovědět 
   Svatá pravda, příběh je to milý a úsměvný, kdybych se těch brouků jen neštítil, avšak konec mě dost rozesmál, Tvůj Bivoj je patrně pěkný "gurmán" a v broucích se vyzná! ;-))) Jednička je tam a prosím o "nášup" v podobě dalších povídek o docela obyčejné rodince, která zřejmě prožívá dost nevšední dobrodružství...

P.S. Pokud mohu, dám si tuto povídku k "oblíbeným"! ;-)
 ze dne 06.12.2008, 5:56:11  
   Apolenka: Dnes jsem si přivstala a co nevidím - dvě jedničky (škoda, že už nechodím do školy). To mi ten dnešní den pěkně začíná.
I tobě přeji krásný den a děkuji za to hezké ohodnocení.
 amazonit 05.12.2008, 20:49:59 Odpovědět 
   Vítej,
musím přiznat, že jsem se dost bavila. Jsou tam velmi vtipné momenty. Zcela si dovedu přestavit nadšení dámy, když se jí doma objevila ona nadílka, pěkné je to popíchnutí o díře ponožce.
Jinak dámu obdivuju, můj vztah k hmyzu je na bázi ,,fobie":o)
Píšeš lehce, netlačíš na pilu, nezdá se, že bys to do vtipu nějak extra tlačila, prostě to samo vyplyne ze situace.
 ze dne 06.12.2008, 5:45:20  
   Apolenka: Tolik jsem se bála, že budu vypískána ... o to větší je teď moje radost z pěkného ohodnocení. Děkuji a moc si toho vážím.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
strážce
(30.10.2019, 10:32)
aldebaran
(22.10.2019, 14:59)
Měneznáš
(8.10.2019, 16:27)
Sakkas
(8.10.2019, 08:19)
obr
obr obr obr
obr
Kapitola 1. Sár...
aery
Západ slunce
Doll
Prsten osudu (7...
Filip Vávra
obr
obr obr obr
obr

Jsi pro mě ...
Admin
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr